Evropská komise předložila doporučení o přístupu občanů k jejich zdravotnické dokumentaci odkudkoliv

Občané a pacienti dnes nemohou získat snadný a automatický přístup ke své zdravotnické dokumentaci, Evropská komise chce změnu. Dnes je velmi složité nebo dokonce nemožné se ke svým lékařským záznamům v elektronické podobě dostat. Do budoucna společně s tím, jak se budou rozšiřovat nástroje digitálního zdravotnictví (eHealth), by se přístup měl stát snadným a pacienti by měli mít možnost vidět on-line prakticky vše co o nich zdravotnická zařízení zaznamenávají.

Evropská léková agentura registrovala v roce 2018 celkem 42 nových léků

Evropská léková agentura registrovala v roce 2018 celkem 42 nových léků. Celkem vydala dokonce 84 doporučení k registraci (tzv. positive opinion). Z toho bylo 21 léků na vzácná onemocnění (tzv. orphans) a 3 produkty moderní terapie.

Jak dokáže umělá inteligence měnit zdravotnictví

Umělá inteligence bude v příštích letech měnit způsoby poskytování zdravotní péče. Do jakých oblastí promluví nejdříve? Pravděpodobně půjde o diagnostické algoritmy založené na metodách strojového učení a také monitorování pomocí různých senzorů, které budeme nosit neustále na sobě (tzv. wearables).

Česká republika má nejdelší délku hospitalizace v nemocnici v Evropě

Česká republika má v Evropě nejdelší délku hospitalizace v nemocnici – 9,6 dne, v Holandsku to zvládnou za méně než polovinu (4,5 dne). Ukazují to data eurostatu pro rok 2016, publikovaná začátkem ledna 2019.

Češi v očkování proti chřipce zaostávají i za Korejci

Čerstvá čísla z Národní referenční laboratoře pro chřipku ukazují, že počet nemocných roste: v minulém týdnu laboratoř vyšetřila bezmála 3 500 vzorků a z toho 42,2 procent bylo pozitivních na chřipku. Epidemie ještě nehrozí, vzhledem k tomu, že teploty klesly opět pod bod mrazu, což šíření viru nesvědčí. V evropském regionu se však chřipka už šíří. „Údaje z 23 členských států a oblastí hlášených v rámci projektu EuroMOMO naznačují, že několik zemí začíná pozorovat určitou nadměrnou úmrtnost u starších populací,“ uvádí Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku. Větší potíž je, že v současnosti se u nás nechá očkovat pouze 5 procent lidí. U osob starších 65 let je proočkovanost 20 – 23 a to přesto, že mají očkování zdarma. U osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost 19 - 20 procent.

Tripartita: odvody za státní pojištěnce by se měly navýšit

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude Česko brzy patřit k zemím, kde se podíl výdajů na zdravotní péči na HDP zvýší kvůli stárnutí společnosti nejvíc. Stát by tak měl hledat další zdroje financování a zvážit třeba i rozumnou spoluúčast pacientů, doporučuje mimo jiné OECD. Zatím se zdá, že na včerejším jednání tripartity, tedy zástupců odborů, zaměstnavatelů a vlády se přítomní dohodli, že zdravotním pojišťovnám se „přisypou“ peníze ze zvýšených odvodů za státní pojištěnce. „Systém veřejného zdravotního pojištění musí ze státního rozpočtu získávat prostředky za děti, seniory, nezaměstnané. S ministrem zdravotnictví pokračujeme v odborných debatách o vhodném mechanismu valorizace těchto plateb. Hledáme systémové řešení,“ uvedla po jednání tripartity ministryně financí Alena Schillerová.

V ČR mají chudí krátkou dobu dožití, ukazuje statistika Mezinárodního měnového fondu

Česká republika má velký rozdíl v délce života mezi osobami s vysokým a nízkým stupněm vzdělání a v tomto ukazateli patříme k nejhorším na světě. Osoby se základním vzděláním se dožívají v průměru 66 let, zatímco u vysokoškoláků je to 79 let.

Jaké jsou největší změny ve zdravotnictví v příštím roce

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách připravilo přehled všech zákonných změn, které buď začínají platit od 1. ledna 2019 nebo platit začnou v průběhu příštího roku. Mimo jiné se zavádí nový model regulace úhrad zdravotnických prostředků vydávaných pojištěncům na poukaz, což má pacientům zajistit lepší dostupnost nezbytných pomůcek. Kromě toho se navyšují příplatky za směny sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům, a to až o 5 tisíc měsíčně. Zpřesnily se také požadavky pro indikaci protonové léčby tak, aby se tato léčba dostala k potřebným pacientům co nejrychleji. A mimo jiné začne fungovat celoevropský model pro zajištění ověření pravosti balení léčivých přípravků. Pacienti tak mají být lépe chráněni před padělky.

Praktickým lékařům se rozšíří paleta předepisovaných léků

V ČR je preskripce některých léků praktickými lékaři zejména z ekonomických důvodů omezena. Nyní se jejich možnosti mírně rozšíří o některé léky na inkontinenci moči, léky na kožní onemocnění nebo léky proti demenci.

EU Health Summit o budoucnosti zdravotní péče v Evropské unii

Summit Evropské unie o budoucnosti zdravotní péče vydal 20 doporučení klíčových pro budoucí rozvoj kvalitní zdravotní péče v Evropě. Mezi základní doporučení patří investice do preventivních programů, standardizované měření kvality zdravotní péče nebo podpora lepšího přístupu ke zdravotním inovacím.

Jak rozhýbat Čechy k větší fyzické aktivitě?

Češi patří k Evropanům s nejmenší fyzickou aktivitou, jen 5 % z nás se pravidelně hýbe. Evropský průměr je přitom 7% populace. Průzkum Eurobarometru ukázal, že za uplynulých 7 dnů od data dotazování mělo mírnou fyzickou aktivitu jen 16 % Čechů alespoň 4 dny v týdnu. Hůře na tom byli již jen obyvatelé Portugalska, Malty a Itálie. Průměr zemí EU byl přitom 23% populace.

Vysoká spotřeba alkoholu ničí nejen zdraví Čechů, ale také národní ekonomiku

Konzumace alkoholu má negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje rovněž vysokou ekonomickou zátěž pro různé veřejné rozpočty či samotné konzumenty a jejich rodiny. Celospolečenské náklady tvoří částku převyšující 59 miliard korun ročně. Vyplývá to z aktuální analýzy, kterou na základě výzkumného grantu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku (iHETA) a Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

Víc peněz dostanou psychiatrické léčebny se složitějšími pacienty

Tento týden podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch společně se šéfy zdravotních pojišťoven a zástupci českých a moravských nemocnic memorandum k pilotnímu provozu akutní péče v psychiatrii pro rok 2019. Cílem je motivovat poskytovatele akutní psychiatrické péče ke zvyšování kvality služeb a bonifikovat ty, které se starají o těžší a komplikovanější případy. A hlavně jde o další součást Reformy psychiatrické péče v Česku, která se po letech diskusí už skutečně rozeběhla a nese první výsledky. Tak například již vzniklo pět Center duševního zdraví, šestnáct se jich spouští od ledna, dalších devět je ve výběrových řízení a mělo by začít fungovat od března příštího roku. Kromě toho již vznikají i první multidisciplinární týmy na krajích, které pomáhají lidem po dlouhodobé léčbě vrátit se do života, získat bydlení i práci. Postupně by jich mělo být celkem 450 napříč republikou.

Tisková zpráva: Piráti bojují za právo pacientů na informace o nemocnicích a lékařích

13. prosince 2018 – Marek Paris, zástupce Pirátů v Dozorčí radě VZP, navrhl na úterním zasedání rady doporučení zveřejňovat vykázanou péči na úroveň jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. To by pacientům dalo možnost zjistit např. počet konkrétních provedených operací v krajských a fakultních nemocnicích. Dozorčí rada VZP přijala usnesení doporučující tyto údaje zveřejňovat.

Katastrofální míra proočkovannosti nepovinnými vakcínami v ČR

V České republice je katastrofálně nízké pokrytí vakcínami proti chřipce a pneumokokům v rizikových skupinách obyvatel. Ukázala to nedávná analýza Ministerstva zdravotnictví z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS).

OECD doporučuje České republice postupnou transformaci zdravotního systému

Postupná změna úhradových systémů založených na výsledcích péče, posílení pozice praktických lékařů, přesun péče z nemocnic do ambulancí a větší důraz na informovanost pacienta a preventivní péči. To jsou hlavní doporučení OECD pro české zdravotnictví, které byly prezentovány v pondělí 5.11. 2018.

Ministerstvo plánuje elektronickou budoucnost českého zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil koncepci elektronického zdravotnictví, která by měla dostat legislativní podobu v roce 2020. Po eReceptu a pilotních projektech přenosu dat (např. e-PACS), plánovaném lékovém záznamu v roce 2019 tak na rok 2020 plánuje kompletní rozjezd elektronického zdravotnictví po vzoru celé řady zemí.

Nemocnice přestanou tajit ceny léků

Ministr Adam Vojtěch v pátek podepsal memorandum s výrobci léčiv (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu AIFP) o zřízení databáze reálných cen léčiv, které nakupují přímo řízené nemocnice. Tato povinnost sice už platí od srpna letošního roku, ale jak farmaceutické firmy, tak nemocnice samotné, to odmítaly dělat. Hrozilo dokonce, že se kvůli tomu do Česka přestanou mnohé léky dovážet. Výrobcům léků vadilo, že nižší české ceny by jim kazily trhy v sousedním Německu a dalších bohatších zemích. A nemocnice se bály, že je bude nadřízené ministerstvo popotahovat za špatné hospodaření, pokud nakupují některý z léků výrazně dráž. Nyní se problém vyřešil, databáze vznikne, ovšem bude přístupná pouze ministerstvu zdravotnictví.

Pacienti se snáz dostanou k výjimečné léčbě

Pravidla pro získávání léků na takzvaný „paragraf 16“, tedy na výjimku, se změní. Všeobecná zdravotní pojišťovna sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, kteří každý lék posoudí. Poté vydají stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadnou náklady. Revizní lékař, který má doposud v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku. Ročně stojí tyto léky jen největší pojišťovnu v zemi přes miliardu korun.

Lékařům se změnil systém vzdělávání

Před několika dny byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravuje dlouho očekávané podmínky vzdělávání lékařů. Nově budou smět pracovat v rámci své praxe i v menších nemocnicích poblíž svého bydliště, a nejen v těch velkých fakultních. Tam zůstanou jen zpočátku a po určité době se mohou jít učit blíže svého bydliště. Zároveň by tím skončit někdejší chaos, kdy v Česku bylo jednou tolik základních oborů, než v sousedním Německu a čeští lékaři tak měli potíže s uznáváním atestací, protože jsme patřili k zemím s největší počtem vzdělávacích oborů na světě.

Zdravotní pojišťovny dávají na prevenci jen nepatrnou část svých rozpočtů

Zatímco celkové náklady na zdravotní péči v České republice již 5 let významně meziročně rostou, nelze totéž říci o výdajích zdravotních pojišťoven na prevenci. V roce 2017 byly náklady všech zdravotních pojišťoven z fondů prevence 892 mil. Kč, což bylo o téměř 100 mil. Kč méně než v předchozím roce (987 mil. Kč).

Češi se k biologické léčbě dostávají pozdě. Lékový úřad chystá změny

Pod mikroskopem vypadají jako změť zacuchaných šňůrek, ale jde o léky, jejichž princip účinku byl oceněn Nobelovou cenou. Vyrábějí je vlastně živé organismy v bioreaktoru a jde o složité molekuly vyšlechtěných bílkovin. Ty se umějí navázat na konkrétní buňky v těle a donutí je změnit se. Proto také pomáhají v léčbě těch nejvážnějších nemocí, jako je rakovina, roztroušená skleróza, ale i lupénka, či revmatoidní artritida. A právě u těch dvou posledních nemocí se ukazuje, že Češi tyto nejmodernější léky dostávají pozdě – v případě lupénky se léčí méně než tři procenta pacientů a v případě revmatoidní artritidy jsou kritéria pro výběr pacientů nastavena jako nejpřísnější v Evropě. Lékový úřad však slibuje změny.

Výskyt alergických chorob se vymyká kontrole

Podle některých odhadů bude brzy nějakou formou alergie trpět téměř polovina evropské populace. Dnes již trpí chronickými alergiemi více než 150 milionů Evropanů. To činí z alergií nečastější chronické onemocnění.

Nález Ústavního soudu vyvolá revoluci ve vedení pojišťoven

Ústavní soud tento týden rozhodl o průlomové změně: i menší hráči by měli mít možnost z pozic ve vedení zdravotních pojišťoven ovlivňovat dění v pojišťovně tak, jako velcí zaměstnavatelé. V případě zaměstnaneckých pojišťoven by se tak měla změnit po léta zakonzervovaná záležitost, kdy běžní pojištěnci, kteří nejsou sdružení v odborech, neměli šanci rozhodovat o veřejných penězích jdoucích do zdravotnictví.

Pacienti se závažnými revmatickými a kožními chorobami mají špatnou dostupnost moderní léčby

Již více 15 let jsou dostupné tzv. biologické cílené léky, které jsou určeny pro závažné případy pacientů s lupénkou a revmatoidní artritidou, stejně jako pro mnoho jiných diagnóz. Pacientské organizace Revma Liga ČR a Spolek psoriatiků a atopických ekzematiků upozorňují na špatnou dostupnost této léčby v České republice.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo, jak rostly platy lékařů

Lékaři a zubaři si loni polepšili na platech a mzdách ve srovnání s rokem 2016 v průměru o 7 procent, sestry a porodní asistentky dokonce o 12 procent (viz graf). Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo aktuální čísla, jak rostou platy lékařů v jednotlivých segmentech péče, jako reakci na snahu odborů torpédovat výsledek dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019. Zdravotnické a sociální odbory totiž požadují o 10 procent vyšší platy a vyhlásily kvůli tomu stávkovou pohotovost.

Kvalita zdravotní péče – má šanci ji český pacient zjistit?

Co si máme představit pod kvalitní zdravotní péčí? Je to okamžitý přístup k lékaři jakékoliv specializace? Nebo snad příjemné prostředí a příjemný zdravotní personál? Nebo dokonce to, s jakými výsledky zdravotnická zařízení léčí? Tato debata v České republice vůbec neprobíhá, a proto český pacient snadno zaměňuje kvalitu péče s její dostupností, která je u nás bezesporu vysoká.

Zdravotní pojišťovny nevyčerpaly rozpočty na centrové léky za rok 2017

Zdravotním pojišťovnám zůstaly ležet na účtech stovky miliónů korun určené na léčbu pacientů tzv. centrovými léky v roce 2017. Ukazuje to analýza dat společnosti COGVIO, která vychází z návrhu výročních zpráv zdravotních pojišťoven za rok 2017 ve srovnání s návrhy zdravotně pojistných plánů.

Zdravotní data 1,5 milionů lidí se dostala do rukou hackerů

Ani premiér Singapuru nebyl ušetřen útoku hackerů, jimž se podařilo získat zdravotní data nejen jeho, ale celých 1,5 milionu lidí. Není divu, je to cenná komodita a její cenu teprve budeme poznávat obdobně, stejně tak, jako jsme na to až pozdě přicházeli, jak nebezpečné je svěřit citlivé věci Facebooku.

Rozpočty na centrové léky pro rok 2019

O tom, jak budou nastaveny rozpočty na centrovou léčbu v roce 2019 rozhodne nejen dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli akutní lůžkové péče, ale také objem prostředků určený pro růst tohoto segmentu. Máme k dispozici první analýzy, které ukazují, jaké segmenty si polepší více a jaké méně.

České zdravotnictví pohledem The Economist

Analytická skupina spojená se známým názorovým týdeníkem The Economist se podívala na české zdravotnictví z nadhledu a přišla s pěti klíčovými zjištěními: (1) systém je stále řízen centrálně a nesleduje kvalitu péče, (2) péče je soustředěna do nemocnic a méně do komunity/terénu, (3) systém primární péče není dostatečně rozvinut, (4) nejsou aplikovány procesy na bázi HTA a analýzy cost-benefit a (5) nejsou jasně definovány kompetence zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví.

Dovolená na dlouhodobou péči

Víte o tom, že od 1. června 2018 máte nárok na 3 měsíce placené dovolené, pokud váš blízký potřebuje dlouhodobé ošetřování? Poradíme Vám, jak získat dlouhodobé ošetřovné a co musíte splnit. Ošetřovací dovolenou si smí vzít manžel, manželka, registrovaný partner nebo partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc nemocného, nebo babička či dědeček. Rovněž partneři přímých příbuzných, pokud s pacientem sdílí domácnost. Aby za dobu čerpání dovolené získali část platu, musí si platit zdravotní pojištění. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost dlouhodobou dovolenou umožnit.

Se začátkem prázdnin začaly platit novinky u zubařů

Rtuti z amalgámových plomb už se nemusí obávat žádná nastávající maminka nebo kojící těhotná žena. A ani děti do šestnácti let. Od prvního července totiž platí nová pravidla pro plomby, které u stomatologa dostanete na pojišťovnu.

Otevřené zdravotnictví na konferenci Academy of Health Care Management

Portál Otevřené zdravotnictví se stal mediálním partnerem druhé pracovní konference Academy of Health Care Management (AHCM), pořádané 21. června. Jejím ústředním tématem byly legislativní úpravy v oblasti úhrad léků a zdravotnických prostředků.

Jak si stojí české zdravotnictví v evropském kontextu?

Organizace Health Consumer Powerhouse vydala v letošním roce, podobně jako každoročně již od roku 2005 pulikaci Euro Health Consumer Index 2017 (EHCI), která hodnotí a srovnává zdravotní systémy v 35 zemích. EHCI je složen z 46 indikátorů, které jsou rozděleny do 6 oblastí.

Češi se jen velmi málo očkují proti závažným nemocem

Češi se málo očkují proti závažným onemocněním, proti kterým jim přitom zdravotní pojišťovna hradí dostupné vakcíny. Jedná se o tzv. nepovinná očkování, protože nejsou povinná ze zákona, na rozdíl od pravidelného a předepsaného očkovacího kalendáře u dětí (např. záškrt, černý kašel, obrna, spalničky, zarděnky). Mezi nejběžnější nepovinná očkování, která hradí zdravotní pojišťovny, patří očkování proti sezónní chřipce, pneumokokům, lidskému papilomaviru nebo meningokoku.

Jaké jsou postoje a znalosti lékařů k biosimilars?

Průzkum mezi lékaři v centrech biologické léčby ukazuje, že jejich zkušenosti s biologicky podobnými léky (tzv. biosimilars) jsou poměrně velké. Pokud by lékaři nebyli pod ekonomickým tlakem, jednoznačně by preferovali originální produkty. Obavy mají zejména z nemedicínských záměn u rozléčených pacientů, zejména z důvodu obavy ztráty účinnosti a bezpečnosti. Ukazuje se, že pacienti nemají dostatek informací, což jim brání, aby byli zapojeni do rozhodování o výběru léčby.

Zdravotní výdaje jako finanční zátěž českých domácností

Nová analýza Českého statistického úřadu v oblasti životních podmínek v roce 2017 ukazuje také zajímavá čísla o výdajích českých domácností na zdravotnictví a jejich zátěži pro rodinné rozpočty. Již tradičně patří Česká republika mezi země, které jsou nejméně ohroženy příjmovou chudobou. U nás je to 9,1% populace, zatímco průměr EU činí 23,5%, ve střední a východní Evropě je u nás toto čísla zdaleka nejnižší.

Vzácné léky u nás stále vzácnější

V České republice klesá dostupnost léků na vzácná onemocnění (orphan medicinal products, tzv. orfany) a stáleméně se jich dostává mezi oficiálně hrazená léčiva. Potvrzují to lokální statistiky i mezinárodní studie. V dubnu publikovaná studie z 24 evropských zemí ukazuje, že Česká republika se v tomto ohledu řadí na nejnižší příčky. Autoři studie sledovali celkem deset orfanů a Česká republika patřila v parametru jejich dostupnosti mezi 10 nejhorších zemí s jedním až čtyřmi produkty k dispozici. Do stejné skupiny jako my spadaly také Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Rusko a Slovinsko. Hůře se umístily již jen Bělorusko, Lotyšsko, Litva a Turecko.

Nová přístrojová komise – směrem k vyšší transparenci v rozdělování veřejných zdrojů

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo 11. dubna 2018 změnu ve fungování tzv. Přístrojové komise. Tato komise má za cíl posuzovat nákupy a rozmístění nových přístrojů, stejně jako obnovu kapacity těch stávajících. Přístrojová komise pracovala již za minulého ministra zdravotnictví, její práci ale nebylo možné nijak sledovat ani kontrolovat, nebyly k dispozici podklady na základě kterých jednala a rozhodovala ani zdůvodnění pro to, že nějaký přístroj doporučuje či zamítá. Veřejnost ani neznala pravidla pro rozdělování nových přístrojů, jejichž provoz bude následně hrazen z peněz veřejného zdravotního pojištění.

V Česku se stále dožíváme kratší délky života než průměr Evropy a celé třetině úmrtí by bylo možné zabránit

Přestože průměrná délka života v České republice roste stabilně od devadesátých let dvacátého století, stále zaostáváme za průměrem Evropy. Výsledky úmrtnostních tabulek za poslední zpracovaný rok 2016 předpovídají, že se živě narozený chlapec v průměru dožije věku 76,2 roku a živě narozené děvče věku 82,1 roku. K růstu střední délky života u mužů nejvíce přispěl pokles úmrtnosti ve věkových skupinách 50–54 až 70–74 let, u žen dokonce až ve věku nad 70 let. přes výrazné zlepšení úmrtnosti po roce 1990 Česká republika hodnotou střední délky života stále zaostává za průměrem Evropské unie zhruba o dva roky. Za nejlepšími státy EU je pozadu o čtyři až pět let.