Prezident České lékařské komory bude mít konkurenci

Prezident lékařů bude mít na červnovém sjezdu komory poprvé v historii konkurenci v podobě svého moravského "zástupce". Viceprezident komory hodlá ohlásit svou kandidaturu na prezidenta v nejbližším čísle časopisu ČLK Tempus Medicory, včetně tezí, které chce zastávat a hájit, a jak by chtěl ČLK vést.

Portál: V Evropě vakcíny proti covidu-19 připravuje 52 závodů

V Evropě funguje v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti covidu-19. Nejvíce, a to 14, jich je v Německu. V Česku je jeden výrobní závod. Ve středočeské Bohumili se bude vyrábět klíčová složka americké vakcíny Novavax, která ještě nebyla schválena pro použití v EU. Nejvíce továren v Evropě provozuje výrobce Pfizer/BioNTech, má jich 12. S odkazem na údaje Evropské komise astudiiEvropské sítě datové žurnalistiky to uvedlprojektEvropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů.

Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou náhrady za výpadky příjmů

Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou i letos náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí. Sněmovna dnes zrychleně schválila vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat stejně jako loni takzvanou kompenzační vyhlášku. Návrh zákona nyní dostane k posouzení Senát.

Koronavirus se celosvětově prokázal u více než 120 milionů lidí

Nákaza koronavirem se od začátku pandemie po celém světě prokázala už u více než 120 milionů lidí. Nejvíce pozitivních testů hlásí Spojené státy, Brazílie a Indie, vyplývá z dat Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Tempo výskytu nových případů nákazy oproti přelomu roku zpomalilo, odborníci však varují před novými a infekčnějšími variantami viru, které by podle nich mohly boj s nákazou ještě zkomplikovat i přes postupující očkování.

Polsko: Výhody vakcíny převažují nad možnými riziky AstraZeneky

Výhody očkování proti covidu-19 převažují nad možnými riziky vakcíny AstraZeneky, řekl dnes polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Žádný z nežádoucích účinků po podání preparátu AstraZeneky v Polsku zatím podle něj nenaznačuje, že by očkování souviselo s případy krevních sraženin. Tuto očkovací látku zatím zdravotníci aplikovali 583.000 obyvatelům Polska, uvedl list Gazeta Prawna.

Lékárníci jsou proti neprojednanému návrhu o výdeji léků

Organizace působící v lékárenské oblasti jsou proti tomu, aby se poslanecký pozměňovací návrh o možnosti zásilkového výdeje léků na předpis řešil ve zrychlené formě a bez diskuse odborníků. Návrh podle nich nepřípustnou formou takzvaného přílepku zásadně mění zákon o léčivech a jeho cílem je v rozporu s dosavadní bezpečnou praxí povolit prodej léků na předpis přes internet. Vyplývá to z prohlášení organizací. Jeden z hlavních předkladatelů pozměňovacího návrhu - poslanec Adam Nacher (ANO), se proti kritice ohradil. Návrh má smysl i vzhledem ke koronavirové pandemii, kdy se od lidí požaduje omezit sociální kontakty, řekl ČTK.

Evropský regulátor EMA vyzývá státy k opatrnosti ohledně Sputniku

Předsedkyně správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) Christa Wirthumerová-Hocheová v neděli vyzvala členské státy Evropské unie, aby neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V ve svých zemích, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu. O dodávku Sputniku do ČR požádal Rusko český prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že by mu pro její používání stačila certifikace českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho ředitelka Irena Storová ČTK sdělila, že zatím nebyl žádný oficiální proces zahájen. Podle ní mají evropské procesy v posuzování léčiv své opodstatnění.

Německo zřejmě začne podávat vakcínu AstraZeneca i seniorům

Německo by brzy mohlo začít vakcínou AstraZeneca proti nemoci covid-19 očkovat i osoby starší 65 let. Dnes to v rozhovoru s veřejnoprávní televizní stanicí ARD prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Německo dosud kvůli nejasné účinnosti u seniorů očkuje preparátem AstraZeneca jen mladší ročníky.

Analytici:Ztráty kvůli novým opatřením budou nižší než před rokem

Dosavadní opatření proti šíření pandemie stojí ekonomiku zhruba 1,6 až 1,7 miliardy korun denně. Chystaná opatření denní ztráty ekonomiky sice zvýší, ale i tak budou díky nadále fungujícímu průmyslu nižší než loni na jaře. Tehdy činily podle propočtů zhruba tři miliardy korun denně. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle některých ekonomů nová jarní opatření mohou vést i k tomu, že česká ekonomika celoročně nedosáhne ani na dvouprocentní růst.

Svět již aplikoval přes 200 milionů dávek vakcín proti covidu

Nejméně 200 milionů dávek vakcín proti covidu-19 bylo již aplikováno ve 107 zemích světa, uvádí na základě oficiálních statistik a svých propočtů agentura AFP. Necelou polovinu z nich obdrželi lidé z vyspělých států skupiny G7. Od prosince 2019, kdy Čína oznámila první případy nákazy koronavirem, se globálně infikovalo přes 110 milionů lidí, z čehož jich více jak 2,4 milionu na komplikace spojené s covidem-19 zemřelo, vyplývá z údajů AFP.

Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů nemají menší příjmy než před pandemií

Téměř tři čtvrtiny Čechů vycházejí s příjmy stejně nebo lépe než před vypuknutím pandemie covid-19. Pětině se příjmy loni snížily, pět procent o ně vlivem pandemie přišlo. Jen základní výdaje zvládne financovat 43 procent respondentů, příliš peněz navíc jim nezbývá, vyplývá z únorového průzkumu úvěrové firmy Fair Credit mezi tisícovkou respondentů.

Pandemie ovlivnila duševní zdraví i psychiatrickou péči

Pandemie koronaviru a související opatření ovlivnily duševní zdraví i psychiatrickou péči, mimo jiné přinesly komplikace v ambulantní i lůžkové péči. Jde například o odkládání návštěvy ambulance i ztížený osobní kontakt a komunikaci. Už na jaře přibylo duševních poruch a v době druhého zavedení karanténních opatření čísla ještě vzrostla. ČTK to řekl psychiatr Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Mohr také předsedá Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti (ČPS) Jana Evangelisty Purkyně.

Léčebné konopí patrně bude i na elektronický recept

Léčebné konopí by mohlo zlevnit a stát se dostupnějším díky licencovaným dodavatelům. Lékaři je navíc budou moci předepisovat i elektronicky. Předpokládá to vládní novela o návykových látkách a léčivech, jejíž schválení doporučil sněmovně garanční zdravotnický i zemědělský výbor. Zemědělský výbor doporučil upravit pěstování technického konopí.

Českému zdravotnictví dojdou v letech 2022 a 2023 finance

Všechny zdravotní pojišťovny musí ze zákona předkládat ke schválení vládě a Poslanecké sněmovně tzv. zdravotně pojistné plány. Jedná se o upřesnění finančního rozpočtu nejen na právě načatý rok (2021), ale obsahují rovněž střednědobý výhled na roky 2022/2023. Tyto výhledy nevypadají příliš pozitivně a nedostatek financí ve zdravotním rozpočtu bude muset řešit zejména vláda, která vzejde z voleb na podzim 2021.

Pacienti, zbystřete. Teď se hraje o nejklíčovější zákon v léčbě

Jde jen o pouhých 46 slov rozdělených do dvou krátkých odstavců. Paragraf 16 v zákoně o zdravotním pojištění. Říká, že i pacientům, kteří jsou něčím výjimeční, například mají diagnózu, jíž trpí jen pár lidí na světě, je možné uhradit léčbu či léky z veřejného zdravotního pojištění. Ať to stojí, co to stojí. Třeba stovky milionů. Právě teď tento paragraf zákona prochází velkou revizí. A hraje se o hodně.

Jak mohlo vypadat očkování proti COVID-19 v digitalizovaném zdravotnictví

Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti COVID-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.

Studie: Na průběh covidu-19 mají asi vliv i geny po neandrtálcích

Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandrtálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature. Informovaly o ní agentury AP a DPA.

Zdravotnické odbory se nedohodly s ministerstvem na růstu platů

Zdravotnické odbory se nedohodly s ministerstvem zdravotnictví na vyšších platech zdravotníků na příští rok. Budou chtít proto jednat přímo s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) či Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to po asi dvouhodinovém jednání s náměstkyní ministra zdravotnictví Helenou Regnerovu řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

COVID-BOT Medevio by mohl odlehčit ambulantním lékařům

Praktičtí lékaři, stejně jako ambulantní specialisté, každodenně spolu s rostoucími počty pozitivních případů infikovaných virem SARS-Cov-2, musí vyřídit desítky telefonních hovorů Pacienti s nimi konzultují příznaky virového onemocnění nebo jen své obavy, zda nemoc Covid-19 nemají. Technologická společnost COGVIO, která provozuje telemedicínskou platformu MEDEVIO spustila na adrese www.covidbot.medevio.cz chatbot, který má pomoci zhodnotit zájemcům riziko infekce novým koronavirem.

Soud potvrdil šestileté vězení pro Paška a Čurdu v kauze IZIP

Bývalý ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek a jednatel firmy FINIM Ilja Čurda si odpykají šestileté vězení za podvod. Dnes to potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl odvolání obou mužů. Pašek i Čurda musí každý zaplatit státu dvoumilionový peněžitý trest a společně mají nahradit podvedené IZIP škodu 140 milionů korun. Po dobu pěti let také nesmí působit ve statutárních orgánech obchodních společností. Kauza se týká spolupráce IZIP s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP).

Před pandemií bylo 29 mln Američanů bez zdravotního pojištění

Počet Američanů v produktivním věku, tedy mezi 18 a 64 lety, bez zdravotního pojištění před pandemií covidu-19 výrazně vzrostl. V loňském roce se počet osob bez pojištění zvýšil o 2,5 milionu na 28,8 milionu, uvedlo dnes americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Bez pojištění jsou častěji muži a hispánci.

Návrh: Posudkovým lékařům by mohli pomáhat i jiní zdravotníci

Posudkovým lékařům by mohli pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci - nelékaři. Předpokládá to novela poslanců Jiřího Běhounka (ČSSD) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), která podle nich reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči.

Ministr Adam Vojtěch měl snahu měnit české zdravotnictví koncepčně a dlouhodobě

Za odcházejícím ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem zbyde jako nejvýraznější mediální stopa velmi pravděpodobně tvrzení o nezvládnuté pandemii koronaviru. Nebude to ale zcela spravedlivé. Ano, lze konstatovat, že současnou situaci nezvládl manažersky, komunikačně, a také zákulisně politicky. Nicméně jednalo se o výzvu, před kterou nestál dosud žádný ministr zdravotnictví a která nemá prakticky ideální řešení, protože vždy balancujete mezi zájmem veřejného zdraví a masivními ekonomickými ztrátami. Co by ale nemělo zapadnout je fakt, že se Adam Vojtěch po příchodu do úřadu pokusil pojmenovat a začít koncepčně řešit některé dlouhodobé strukturální problémy českého zdravotnictví. Bohužel tyto nejsou řešitelné ani v rámci jednoho plného volebního období a ex-ministr na jejich řešení nedostal čas.

Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let

Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.

Johnson: Británie bude provádět až 500.000 testů na covid denně

Británie hodlá vylepšit systém testování na covid-19 tak, aby byla do konce října schopna provádět 500.000 testů denně. Prohlásil to premiér Boris Johnson při setkání s šéfy parlamentních výborů a poznamenal, že stát se snaží vyhovět překotnému nárůstu poptávky po testování.

Česko zvažuje, že na nákup vakcíny na covid dá až 2,1 mld Kč

Česko by se mohlo připojit k iniciativě Evropské komise (EK) na nákup vakcíny proti covidu-19, investovat by mělo letos a v příštím roce až 2,1 miliardy korun. Vyplývá to z materiálu, který dnes projednala vláda. Česko by se muselo zavázat, že odebere předem stanovené množství vakcíny od jednotlivých výrobců, uvažuje se o šesti. Podle odhadů by mohla být vakcína dostupná už na konci letošního roku.

EY: Češi se začínají obávat o své finance, třetině klesl příjem

Po rozvolnění omezení kvůli pandemii covid-19 Češi začali v posledních měsících více pociťovat její ekonomické dopady. Třetině (30 procent) klesl příjem, 36 procent nakupuje méně a čtvrtina (24 procent) dokonce jen zcela nezbytné věci. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, který uskutečnila agentura STEM/MARK v červnu a červenci mezi více než tisícovkou respondentů.

Šéf zdravotnictví USA ocenil Tchaj-wan, setkal se s prezidentkou

Americký ministr zdravotnictví Alex Azar se dnes na Tchaj-wanu setkal s tamní prezidentkou Cchaj Jing-wen. Návštěva, která je trnem v oku Pekingu, je podle šéfa zdravotnického resortu uznáním vzájemného přátelství a partnerství. Ostrovnímu státu také jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa nabídl podporu.

Deutsche Bank zlepšila výhled letošního vývoje světové ekonomiky

Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank dnes zlepšila výhled letošního vývoje světové ekonomiky. Oživení z hospodářského propadu způsobeného koronavirovou krizí totiž podle ní postupuje rychleji, než se předpokládalo, informovala agentura Reuters.

ECDC volá po obnovení karanténních opatření v některých zemích EU

Evropské země, které po uvolnění drastických opatření zažívají nepříznivý vývoj epidemie covidu-19, by měly zvážit opětovné zavedení vybraných restrikcí, aby se předešlo výraznějšímu zhoršení situace. Uvedlo to Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), což je agentura EU zabývající se infekčními chorobami. Ve svém hodnocení hovořila o "skutečném vzestupu" nákazy v částech Evropy.

Ministerstvo chystá elektronizaci poukazů na zdravotnické pomůcky

Ministerstvo zdravotnictví chystá zavedení elektronického poukazu na zdravotnické prostředky. Úprava by se mohla dostat do předlohy o zdravotnických prostředcích, kterou nyní projednává Sněmovna. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy by takzvaný e-poukaz pomohl zejména lidem, kteří odebírají tyto prostředky pravidelně. Jde například o inkontinenční pomůcky.

Iniciativa COVID19CZ ukončila činnost

Iniciativa představitelů technologických firem pro boj s koronavirem pod názvem COVID19CZ ukončila svou činnost. Její aktivity pro chytrou karanténu včetně aplikace eRouška a vzpomínkových map převzalo ministerstvo zdravotnictví. Dodavatelem a realizátorem chytré karantény 2.0 se stala státní firma NAKIT. COVID19CZ to dnes uvedl v tiskové zprávě.

WHO zahajuje vyšetřování v Číně s cílem zjistit původ koronaviru

Dvoučlenný tým Světové zdravotnické organizace (WHO) v Pekingu zahajuje první fázi mezinárodního šetření příčin koronavirové pandemie. Pro nezávislé vyšetření původu viru SARS-CoV-2 se vyslovily všechny zúčastněné země na květnové konferenci Světového zdravotnického shromáždění.

Proč máme sledovat vývoj digitalizace zdravotnictví v Německu

Na otázku, které země udávají trend v elektronizaci zdravotnictví, by asi většina odpověděla zeměmi jako Estonsko, Finsko, Dánsko nebo Švédsko. V těchto zemích píší již druhou dekádu funkčních systémů eHealth. U našich sousedů v Německu začali mnohem později, ale jedná se o detailně promyšlený systém absolutně orientovaný na potřeby pacienta.

Rakousko zavede semaforový covidový systém na úrovni svých okresů

Rakousko zavede semaforový systém pro mapování koronavirové epidemie na svém území. Každý okres bude označen jednou ze čtyř barev - od zelené po červenou - podle místní epidemické situace. Kromě počtu nakažených bude systém zohledňovat také trasovatelnost případů, počty testů a místní kapacity nemocnic, vysvětlil dnes rakouský kancléř Sebastian Kurz.

V Indii schválili lék na koronavirus, uspěl v klinické studii

Indické úřady povolily používání léku Itolizumab domácí farmaceutické společnosti Biocon pro léčbu mírných až vážných dýchacích obtíží, včetně těch způsobovaných covidem-19. Lékaři budou moci přípravek podávat poté, co se osvědčil v klinických testech, píše agentura Reuters.

Vojtěch: Od září by měla fungovat nová verze aplikace eRouška

Nová verze aplikace eRouška, jež má pomáhat vyhledávat kontakty nakažených novým typem koronaviru, by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla fungovat od 1. září. Nově by měla umět komunikovat s podobnými aplikacemi například v Německu či Velké Británii a optimálně fungovat i na mobilních telefonech značky Apple. Ministr to dnes řekl novinářům ve Sněmovně. Aplikaci podle něj nyní používá zhruba 250.000 lidí.

Pětina německých firem se cítí ohrožená koronavirovou krizí

Pětina německých firem se cítí existenčně ohrožená koronavirovou krizí. Vyplývá to z červnového průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. V ohrožení se cítí hlavně poskytovatelé služeb, v anketě se tak ohodnotilo 27 procent oslovených firem v odvětví. V obchodu to bylo 18 procent, v průmyslu 17 a ve stavebnictví jen dvě procenta.

V Izraeli znovu sledují pohyb lidí, 30.000 jich musí do karantény

Izraelské úřady nařídily karanténu až 30.000 lidem, kteří přišli do styku s nakaženými koronavirem. Přišlo se na to díky obnovenému programu policejního sledování pohybu občanů. V Izraeli zaznamenávají v posledních dnech rychlý nárůst nakažených - celkově je jich tam přes 29.000 a zemřelo 331 lidí. Novou vlnu prožívá také palestinský Západní břeh Jordánu, mnoho případů je zejména v oblasti Hebronu. Podle samosprávy se tam situace vymkla kontrole a současná uzávěra vyhlášená na pět dní bude zřejmě muset být prodloužena.

Nový informační web pro pacienty usnadňuje orientaci v inovativních onkologických lécích

Pacientky a pacienti, kteří onemocní nádorovým onemocněním, se ocitají v situaci, kdy se snaží na internetu najít co nejvíce informací o své diagnóze a samozřejmě o možnostech co nejmodernější a nejúčinnější léčby. V současnosti jsou ovšem velmi často ztraceni v záplavě různorodých informací, navíc velmi často pochybné kvality. To je důvodem, proč se nemohou připravit na spolurozhodování o své léčbě, které v diskusích s lékaři nastává.

Hygienička:Chytré karanténě se bude v centru věnovat tým 12 lidí

Takzvané chytré karanténě se má podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové v pohotovostním operačním centru při ministerstvu zdravotnictví věnovat 12 lidí místo původně plánovaných 17. Místo toho o pět lidí posílí ministerský odbor ochrany veřejného zdraví, zejména oddělení epidemiologie. Rážová to dnes uvedla při senátním veřejném slyšení na téma pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů.

Wired: Facebookové skupiny jsou nástrojem dezinformátorů

Ještě dříve, než bylo šíření covidu-19 označeno za pandemii, začala v této souvislosti zaznívat varování před "infodemií", tedy záplavou nedůvěryhodných informací o koronaviru. Odpověď na otázku, kde se tyto dezinformace berou, aktuálně hledá řada odborníků. Dvě přední analytičky, Nina Jankowiczová a Cindy Otisová, minulý týden v magazínu Wired napsaly, že mnohem větší starosti než sítě automatizovaných účtů či placená sdělení s ruskými zadavateli jim dělá cirkulace falešných tvrzení ve facebookových skupinách.

KoroNERV-20 kritizuje růst schodku,žádá úspory a chytré investice

Za fiskální výstřely naslepo nebo budování ekonomiky na steroidech vládní pomoci označuje návrh vlády na zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun občanská iniciativa KoroNERV-20. Chybí jasná hospodářská strategie ČR, uvedla členka iniciativy Danuše Nerudová v dnešní tiskové zprávě. Podle iniciativy je třeba hledat úspory, reformovat daňový systém a investice musejí být rychlé a chytré. Lití betonu ekonomiku nespasí, jakkoliv je dokončení páteřní dopravní infrastruktury země žádoucí, doplnila.

Třetině domácností v Česku za pandemie covidu-19 klesly příjmy

Třetině domácností v České republice od začátku pandemie koronaviru do května klesly příjmy. Negativní dopady šíření nemoci pocítila téměř polovina zaměstnanců a tři čtvrtiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Do situace, kdy nevycházejí s penězi, se dostalo pět procent Čechů. Sedm z deseti domácností naproti tomu dokáže finančně vyjít ještě nejméně další tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledky dnes CVVM poskytlo ČTK.

Psychiatři by uvítali, aby pojišťovny dál hradily péči na dálku

Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) by uvítala, kdyby zdravotní pojišťovny dál hradily pacientům péči na dálku, která byla zavedená v době pandemie nového typu koronaviru. Mimořádná úhrada ale platí u největší pojišťovny VZP jen do konce června, ostatní pojišťovny ji ukončily už v květnu, informovala dnes v tiskové zprávě psychiatrická společnost. Vyjádření pojišťoven ČTK zjišťuje.

KoroNERV navrhuje opatření pro snížení rozpočtového deficitu

Občanská iniciativa KoroNERV-20 navrhuje opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu a chce otevřít debatu o efektivním spojování obcí. Česko má 6253 obcí, což je vysoký počet, a s tím jsou spojeny vysoké náklady na řízení samospráv. Platforma chce posílit příjmovou nezávislost samospráv a její decentralizaci, která je oproti mnoha evropským zemím zatím v ČR výrazně nižší. Obce by podle ní měly získat větší jistotu v tom, s jakými příjmy mohou výhledově počítat, a to na několik let dopředu. KoroNERV to dnes uvedl v tiskové zprávě.

AI: Trasování covidu-19 v Bahrajnu a Kuvajtu je invazivní

Aplikace, které spustily Bahrajn a Kuvajt a které mají mapovat kontakty osob nakažených koronavirem, patří k nejinvazivnějším na světě. Uvedla to organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI), podle níž zmíněné aplikace narušují soukromí a ohrožují bezpečí svých uživatelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web BBC.

Čtyři evropské země zaplatí za vakcínu proti covidu 750 mil. eur

Itálie, Francie, Německo a Nizozemsko zaplatí 750 milionů eur (20 miliard Kč) britské firmě AstraZeneca za 300 milionů dávek vakcíny proti nemoci covid-19. Firma s nimi uzavřela dohodu o dodávce očkovací látky o víkendu. O finančních podmínkách dnes informoval mluvčí italského ministerstva zdravotnictví.

Protilátky na covid-19 na Strakonicku mělo 2,37 pct testovaných

Testy na přítomnost protilátek na koronavirus prokázaly pozitivní výsledek u 2,37 procenta lidí na Strakonicku a u 1,2 procenta lidí na Písecku. Vychází to ze srovnávací průřezové studie. Projekt ukázal vyšší promořenost než při studii kolektivní imunity na úrovni ČR, která hovořila o jednotkách promile. Vzorky odebírané počátkem května na Písecku a Strakonicku však laboratoře zpracovávaly rozdílnou metodou než celostátně. Výsledky studie na Strakonicku a Písecku dnes oznámili její garanti.

Francouzská ekonomika prý dopady viru zdolá nejdříve za dva roky

Francouzská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí nejdříve v roce 2022. Předpověděla to dnes francouzská centrální banka, která odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) Francie v letošním roce klesne o 10,3 procenta. Zaznamená tak nejhlubší propad od druhé světové války. Francie má druhou největší ekonomiku v eurozóně.

Výzkum: Přes polovinu obyvatel Bergama má protilátky na covid-19

Výzkum na vzorku obyvatel severoitalského města Bergamo ukázal, že více než polovina z nich má protilátky na covid-19. S odvoláním na dnešní prohlášení tamních úřadů o tom informovala agentura Reuters. Město bylo jednou z nejhůře zasažených oblastí v Itálii.

Užívání léků na předpis si během covidu v ČR upravil každý desátý

Téměř každý desátý uživatel léků na předpis v Česku si během koronavirové krize upravil bez konzultace s lékařem užívání těchto přípravků. Vyplývá to z průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF), který má ČTK k dispozici. Důvodem byla podle asociace obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení při získání receptů. Na druhé straně lékaři v době krize poskytovali poradenství po telefonu a pacientům se snažili předepisovat e-recepty, podotkl ČAFF.

Zaměstnanci v dubnu odpracovali o sedm hodin týdně méně než loni

Zaměstnanci v dubnu odpracovali o sedm hodin týdně méně než před rokem. Prací strávili 28,4 hodiny týdně, zatímco před rokem to bylo 35,3 hodiny týdně. Jestliže pracovní den loni trval sedm hodin, letos v dubnu pracovali čtyři dny v týdnu místo pěti. U podnikatelů se počet odpracovaných hodin snížil ještě výrazněji, letos v dubnu odpracovali týdně o 12 hodin méně. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Dopady opatření proti koronaviru na dubnovou nezaměstnanost ale nebyly výrazné.

Ve středních Čechách za nouzového stavu ubylo dopravních nehod

Ve středních Čechách za nouzového stavu výrazně ubylo dopravních nehod. Policisté zaznamenali 2213 kolizí, meziročně o 30 procent méně. Zemřelo při nich 18 lidí, což je o jedno úmrtí méně než za stejné období loňského roku, řekl dnes novinářům krajský policejní náměstek Jan Tulach. Nouzový stav v zemi platil 12. března do 17. května.

EK chce desetinásobně navýšit společný zdravotní a krizový fond

Evropská komise chce v reakci na pandemii covidu-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. V návrhu příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie spojeném s fondem obnovy pro tuto oblast počítá s více než 12,5 miliardami eur (přes 330 miliard korun), což je zhruba desetinásobek peněz vynakládaných společně v současnosti. EU by díky tomu měla být lépe připravena na krize podobné té nynější, řekl dnes eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.

FT: Střední Evropa se obává dopadů útlumu německé ekonomiky

Společnost Nemak Györ už 27 let vyrábí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však byla tato maďarská firma nucena propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly, píše ve své analytické zprávě list Financial Times.

Jaké bude mít dopady pandemie covid19 na české zdravotnictví?

České zdravotnictví zasáhla pandemie nového koronaviru v dobách relativní hojnosti. Mezi lety 2004 a 2019 se příjmy i výdaje zdravotních pojišťoven prakticky zdvojnásobili a od roku 2013 rostou výdaje plátců strmě vzhůru. Na rok 2020 byl plán výdajů pojišťoven 344 mld. Kč, což je 159% roku 2011 a ve srovnání s rokem 2019 se jednalo o 25 mld. Kč více. Tento nárůst byl umožněn dobrou kondicí ekonomiky, růstem mezd a nízkou nezaměstnaností.

K výdeji předepsaných léků bude nově stačit občanka nebo pas

Od 1. června 2020 mohou pacienti k výdeji předepsaných léčivých přípravků v lékárnách využít občanský průkaz nebo cestovní pas. Lékárník po načtení čísla dokladu získá seznam všech předepsaných a zároveň platných identifikátorů eReceptů. Původní možnost výdeje léků na základě předložení jednotlivých eReceptů zůstává zachována v plném rozsahu.

EK chce financovat obnovu ekonomik novými příjmy rozpočtu

Evropská komise chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy ekonomik také s pomocí nových ekologických daní a poplatků. Podle unijních činitelů bude návrh chystaný na středu počítat s tím, že do společné unijní kasy budou mířit například příjmy z nové daně z nerecyklovaných plastů či z prodeje emisních povolenek.

RTR: Italské domovy pro seniory po koronaviru bojují o přežití

Pečovatelské domy v Itálii nejprve ničivě zasáhla koronavirová epidemie, která si vyžádala životy tisíců seniorů, jejich zřizovatele ale nyní čeká další krize, kvůli které možná řada zařízení bude muset zavřít. Náklady totiž kvůli bezpečnostním nařízením raketově rostou a domovy zároveň v mnoha regionech včetně virem nejhůře postižené Lombardie zatím nesmějí přijímat nové klienty, napsala agentura Reuters.

Vojtěch: Nová chytrá karanténa letos vyjde asi na 200 mil. Kč

Nová podoba projektu chytré karantény, který má od pondělí převzít ministerstvo zdravotnictví, by měla letos vyjít zhruba na 200 milionů korun. Zahrnuty jsou v tom náklady na informační technologie a na nové pracovníky, kteří by měli nastoupit do nového odboru ministerstva a na všech 14 hygienických stanic. Dohromady by mělo jít o více než 150 nových pracovníků. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Pandemie covid19 ukázala potřebu telemedicíny

Obavy z nákazy novým typem koronaviru vyprázdnily čekárny praktických lékařů, ambulance specialistů i nemocnic. Zejména pacienti s chronickými nemocemi ale potřebují neustálou zdravotní péči, kontrolní návštěvy a předepisování léčiv. Mnoho těchto potřeb lze bez negativního vlivu na kvalitu zdravotní péče vyřešit na dálku a tady pomáhají telemedicínská řešení.

Tržby z volně prodejných léků v ČR stouply ve čtvrtletí o pětinu

Tržby z prodeje registrovaných volně prodejných léků v Česku stouply v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 21 procent na 5,5 miliardy korun. Volně prodejný segment celkem, který kromě nich zahrnuje také hygienické produkty, zdravotnické prostředky, doplňky stravy a dětskou výživu prodávané v lékárnách, vzrostl během prvních tří měsíců roku proti stejnému období loni o 19 procent na více než 6,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla analytická společnost IQVIA. Podle generálního ředitele firmy pro ČR a SR Martina Šlégla se v číslech promítl hlavně efekt předzásobení těmito léky po propuknutí pandemie covidu-19.

SÚKL: Lék Zolgensma obdržel podmínečnou registraci EK

Lék Zolgensma na spinální svalovou atrofii obdržel od Evropské komise (EK) podmínečnou registraci, která je podmínkou standardního podávání léku pacientům v Evropské unii. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) automaticky neznamená, že bude tato genová terapie ihned dostupná i v Česku. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. V Česku byl lék na základě mimořádného rozhodnutí ministerstva zdravotnictví schválen pro podání třem dětem, první ho dostalo minulý týden.

Odklad sociálních odvodů senátní právní výbor podpořil

Senátní ústavně-právní výbor dnes podpořil beze změn vládní předlohu, podle které by firmy mohly odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Senátoři budou návrh zákona, který kabinet předložil kvůli koronavirové krizi, schvalovat odpoledne.

MZ: Výpadek příjmů poskytovatelů zdravotní péče dosáhne 30,5 mld.

ýpadek příjmů poskytovatelů zdravotní péče kvůli omezením v důsledku epidemie koronaviru dosáhne letos podle ministerstva zdravotnictví 30,5 miliardy korun. Resort počítá s přímou kompenzací ve výši 27 miliard. Uvádí to zpráva k návrhu zákona o kompenzacích, který vložilo ministerstvo zdravotnictví (MZ) do legislativní knihovny vlády s žádostí o projednání návrhu ve stavu legislativní nouze.

Babiš: Chytrou karanténu musí přebrat ministerstvo zdravotnictví

Premiér Andrej Babiš zkritizoval nízkou angažovanost ministerstva zdravotnictví v projektu chytré karantény, která má pomáhat ve vyhledávání kontaktů nakažených koronavirem nového typu a ohnisek nemoci. Vláda v pondělí projedná přechod projektu pod tento resort, řekl dnes v rozhovoru pro Českou televizi. "Doufám, že resort zdravotnictví se k tomu přihlásí, není to záležitost jen IT a armády," uvedl. V projektu podle něj končí dosud dobrovolně pomáhající firmy.

Studie potvrdila nakažlivost koronaviru už před prvními příznaky

Vir Sars-CoV-2 muže nakažený člověk přenést na jiného ještě předtím, než se u něj projeví první příznaky nemoci covid-19. Potvrdili to němečtí vědci ve studii, kterou otiskl odborný časopis The Lancet Infectious Diseases. Podle expertů to znamená komplikaci ve snaze pandemii utlumit.

Britská ekonomika klesla nejvíce od finanční krize v roce 2008

Britská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o dvě procenta. To je nejhlubší propad od konce roku 2008, tedy od globální finanční krize. Důvodem jsou omezení zavedená kvůli epidemii způsobené koronavirem. V samotném březnu se hrubý domácí produkt (HDP) proti únoru snížil o rekordních 5,8 procenta, oznámil to dnes britský statistický úřad.

Počet cestujících aerolinek v USA v březnu klesl o 51 procent

Počet cestujících amerických leteckých společností se v březnu kvůli koronaviru propadl o 51 procent na nejnižší úroveň za téměř 20 let. Mohla za to epidemie koronaviru, která způsobila kolaps v dopravě. Celkem aerolinky na domácích trasách i trasách do zahraničí přepravily 38,7 milionu cestujících, což bylo o něco více než po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu v září 2001. Až do března přitom počet cestujících leteckých společností rostl 29 měsíců za sebou, od října 2017, napsala agentura Reuters.

Vědci: Nejvíce pomohlo zavření škol, zavření obchodů téměř vůbec

Největší vliv na zpomalení šíření nákazy koronavirem v Německu mělo podle dvojice vědců z univerzity v Norimberku uzavření škol a školek a restrikce vycházení. Naopak zavření restaurací a obchodů podle nich prakticky nic nepřineslo. Enzo Weber a Tobias Hartl z Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) to tvrdí v dnes zveřejněné studii.

Ipsos: Klíčovými zdroji info o koronaviru jsou ČT a Novinky.cz

Klíčovými zdroji informací o koronaviru jsou pro Čechy Česká televize, server Novinky.cz a TV Nova. Následuje web iDNES.cz, televize Prima a Facebook. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Native PR mezi 550 respondenty.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 4,8 procenta

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 procenta ročně. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámilo americké ministerstvo obchodu.

EK se obává, že kvůli pandemii narostou sociální rozdíly

V důsledku krize vyvolané nákazou koronavirem hrozí v zemích Evropské unie zvyšování sociálních rozdílů spojené s očekávaným růstem nezaměstnanosti. Po dnešní videokonferenci unijních ministrů práce a sociálních věcí to řekl eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit, podle něhož by EU měla co nejdříve schválit systém podpory krátkodobých pracovních míst. Ministři se podle chorvatského předsednictví shodli, že i po odeznění bezprostředních dopadů pandemie bude klíčová společná koordinace a unijní financování v sociální oblasti.

Nemocnice Pardubického kraje se vinou epidemie propadla do ztráty

Společnost Nemocnice Pardubického kraje skončila v letošním prvním čtvrtletí vinou pandemie koronaviru se ztrátou 56 milionů korun. Původně plánovala za toto období zisk 14,5 milionu korun, řekl na dnešním jednání zastupitelstva Pardubického kraje generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald. V dalších měsících a možná i v příštím roce bude podle něj ztráta ještě výraznější.

Piráti chtějí ve Sněmovně požádat vládu o data ke koronaviru

Piráti budou chtít na jednání Sněmovny zařadit mimořádný bod a požádat vládu o informace a data ke koronavirové pandemii. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí dolní komory to řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Podle ní je v zahraničí běžné, že státní instituce v zabezpečené podobě dávají data vědecké veřejnosti. Jako příklad zmínila Velkou Británii, Švýcarsko i Slovensko.

Zdravotní platby státu ve dvou krocích významně vzrostou

Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067 korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Předpokládá to novela, kterou dnes schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu, která souvisí s epidemií nového koronaviru, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Změna reaguje na propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.

V Rakousku se 15. května otevřou restaurace, postupně i školy

Rakousku se 15. května znovu otevřou restaurace uzavřené v polovině března kvůli šíření koronaviru. Na tiskové konferenci to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Zároveň potvrdil, že od 1. května budou otevřené všechny obchody i nákupní centra. V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo jen 78 potvrzených případů nákazy koronavirem. Nových případů ubývá také v sousedním Švýcarsku.

Pardubický kraj dá sedm mil. Kč na inovace ochranných prostředků

Pardubický kraj přispěje sedmi miliony korun na 11 projektů, které navrhují inovace ve výrobě ochranných prostředků. Projekty schválili krajští radní, podpořit to ještě musí zastupitelé, uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Průzkum: Vládní podporu považuje za dostatečnou pětina firem

Nadpoloviční většina firem (54 procent) považuje vládní podpůrný plán podniků postižených opatřeními proti šíření koronaviru za nedostatečný. Pětina podniků si naopak myslí, že opatření jsou dostačující. Vyplývá to z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který se konal před 14 dny.

Průzkum: Pandemie komplikuje život třem pětinám Čechů

Dopady koronavirové pandemie a souvisejících opatření pociťují téměř tři pětiny Čechů. Pět procent z nich přišlo o práci, u 63 procent má aktuální situace vliv na domácí rozpočet. Vyplývá to z průzkumu srovnávacího portálu Ušetřeno.cz mezi 1837 respondenty.

Vláda nebude uvolňovat opatření při růstu 400 infikovaných denně

Vláda přestane uvolňovat protiepidemická opatření v případě, že začne lidí infikovaných koronavirem přibývat tempem kolem 400 za den. V pořadu Otázky Václava Moravce dnes tuto hranici formuloval náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Pokud by se nárůst blížil 400, je logické, že další uvolňování nebude, uvedl. Počítá s tím, že chystaná chytrá karanténa s dohledáváním kontaktů nakažených dokáže některá opatření nahradit.

Nanofiltry nechá Liberecký kraj posoudit zdravotním ústavem

Nanofiltry, které vyrábí Technická univerzita v Liberci a firmy Elmarco a Drylock, nechá Liberecký kraj posoudit Státním zdravotním ústavem. Chce získat prohlášení o shodě, které potvrdí, že výrobek odpovídá předpisům platným v České republice. Umožní to pokračovat ve výrobě těchto ochranných prostředků i po skončení nouzového stavu. ČTK to řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Odborníci se na očekávání babyboomu kvůli karanténě neshodnou

Odborníci se neshodnou na tom, zda v Česku díky karanténě související s epidemií covid-19 nastane babyboom. Například podle vedoucího lékaře IVF kliniky Reprofit Pavla Otevřela se nedají "koronavirové děti" očekávat už za devět měsíců, ale až za deset či dvanáct. Sexuolog Jaroslav Zvěřina si ale myslí, že pandemie porodnost nezvýší. Vláda nařídila zákaz vycházení mimo cesty do práce, na nákup, k lékaři nebo do přírody 19. března. Velká část lidí pracuje z domova, a veškerý čas tak tráví se svým partnerem.

Průzkum: Ve zdravotnictví je proti průměru EU dvojnásobek seniorů

V českém zdravotnictví a sociálních službách pracuje proti průměru Evropské unie dvojnásobek seniorů. Je jich téměř 16.000, tvoří 4,3 procenta pracovníků v těchto oborech. Vyšší podíl lze podle analýzy projektu Evropa v datech najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Senioři a chronicky nemocní jsou skupinou, která je nemocí covid-19 nejvíce ohrožená. Často mívají horší průběh nemoci, případně častěji než mladší a zdraví nemoci podlehnou.

Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit

Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.

Babiš: Nemocnice by letos měly dostat navíc zatím 10 miliard Kč

Zdravotní pojišťovny by letos měly kvůli epidemii nového koronaviru vylepšit financování nemocnic zatím o deset miliard korun. Ve videu zveřejněném dnes večer na serveru youtube to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) má podle premiéra k tomu připravený projekt. Vzrůst by měl podle Babiše objem plateb za státní pojištěnce.

Nizozemsko navrhuje fond pro státy tvrdě zasažené koronavirem

Nizozemsko dnes navrhlo vytvoření fondu na podporu zemí nejtvrději zasažených koronavirem a vyzvalo další členy Evropské unie, aby do něj také přispěli. Podle agentury Reuters o tom informoval ministr financí Wopke Hoekstra.

Vznikla on-line mapa dostupných pečovatelských služeb

Pro starosty i další zájemce o informace o pečovatelských nebo asistenčních službách vznikla internetová Mapa pečovatelských služeb. Dnes ji spustila Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS), která je největší českou organizací zastřešující sociální služby. APSS o tom informovala v tiskové zprávě.

Češi v době karantény cvičí podle lekcí na sociálních sítích

Zájem o cvičení podle online lekcí na internetu a sociálních sítích roste. Lidé kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru nemohou chodit do posilovny, do bazénu nebo na skupinové lekce. Instruktoři prostřednictvím sociálních sítí vysílají online přenosy lekcí jógy, posilování, aerobiku či tance. Díky webkameře mohou zájemce při cvičení opravovat. Existují také lekce zdarma nebo za dobrovolnou platbu, zjistila ČTK od instruktorů.

Ochránci soukromí EU: Restrikce ve stavu nouze musí být přiměřené

Stav nouze kvůli pandemii nového koronaviru opravňuje podle ochránců soukromí z EU k omezení svobod, ale jen tehdy, pokud jsou tyto restrikce přiměřené a platné pouze po dobu stavu nouze. Vyplývá to ze stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, které na svém webu zveřejnil český Úřad pro ochranu osobních údajů.

MF nově počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,1 procenta

Ministerstvo financí v rámci aktualizace makroekonomické prognózy vypracované kvůli změně rozpočtu odhaduje letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. MF o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Na počátku února, před propuknutím pandemie koronaviru, MF odhadovalo letos růst ekonomiky o dvě procenta.

ECB za týden koupila nejvíce vládních dluhopisů za 2 a půl roku

Evropská centrální banka minulý týden koupila nejvíce státních dluhopisů za dva a půl roku. Vyplývá to z údajů, které dnes ECB zveřejnila. Banka letos zvýšila nákupy dluhopisů, aby zmírnila hospodářské a finanční dopady pandemie, a cílem jejího kroku je hlavně pomoci oživení dluhopisů vydávaných Itálií a dalšími zeměmi těžce zasaženými koronavirem.

Léky proti novému typu koronaviru a nemoci Covid-19 – nejslibnějším se zdá být favipiravir

Univerzity, nemocnice a zejména farmaceutické firmy se snaží přivést na trh lék, který by měl prokázanou účinnost proto viru SARS-COV-2, způsobující nemoc covid-19. Náskok mají zejména v Číně, kde vrchol epidemie probíhal před několika týdny a nyní tam probíhají desítky klinických studií. Farmaceutická firma Gilead vyvíjí pro tyto účely remedesvir, o jehož použití se v rámci klinické studie uvažuje také v Česku. Podle všech údajů je nejdále pravděpodobně favipiravir, který je již licencován pro léčbu influenzy v Japonsku a nyní má novou studii přímo u nemocných s covid-19.

Digitalizace zdravotnictví a koronavirus aneb jak se připravit na příští epidemie?

Křivky narůstajících počtů případů nakažených virem SARS-Cov-2 způsobujícím onemocnění Covid-19 ukazují zajímavá zjištění. Zatímco všechny evropské státy (Itálie, Španělsko, Francie, Německo a Velká Británie) sledují křivku Číny, kdy se od 100. potvrzeného případu infekce počet nakažených ztrojnásobí každý třetí den, některé státy jihovýchodní Asie se této trajektorii vymykají. jedná se zejména o Jižní Koreu, Hong-Kong, Singapur a Japonsko. Přitom tyto státy jsou geograficky exponovány epicentru nákazy na pevninské Číně a jsou hustě zalidněné mnohamiliónové aglomerace, kde by šíření viru kapénkovou cestou mělo být snadné.

ILO: Koronavirus by mohl zničit až 25 milionů pracovních místn

Epidemie nového koronaviru a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést ke zrušení až 25 milionů pracovních míst - více než finanční krize z let 2008 a 2009. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) taková situace nastane, pokud vlády nezačnou rychle jednat, aby před dopady krize ochránily zaměstnance.

Ministerstvo zdravotnictví povolilo použití Remdesiviru v ČR

Ministerstvo zdravotnictví dočasně povolilo užití experimentálního léku na COVID-19 Remdesivir americké firmy Gilead v ČR. Vyplývá to z dokumentu, který dnes vyvěsilo na webu. Pro pacienta v kritickém stavu ho žádá Všeobecná fakultní nemocnice, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. O lék Česko může firmu požádat a popsat stav pacienta. Ta poté posoudí, jestli ho zařadí do programu a lék mu poskytne. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že by pro lék ČR poslala armádní speciál.

Šéfka EK: Vakcína na koronavirus by mohla být dostupná do podzimu

Vakcína proti novému druhu koronaviru by mohla být připravena do podzimu. Podle agentury AFP to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po schůzce se zástupci německé laboratoře CureVac. EU podle ní výzkum podpoří částkou až 80 milionů eur (2,2 miliardy korun).

Koronavirus dopadá na chod firem,česká ekonomika letos asi klesne

Epidemie nového koronaviru doléhá na provoz podniků, podle Hospodářské komory ČR zasáhla preventivní opatření vlády už více než čtyři pětiny firem. Uzavření svých evropských závodů dnes oznámila německá automobilová skupina Volkswagen. V Česku se ve středu výroba zastaví v závodech Škody Auto v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí. O týden později zastaví výrobu kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA). Ekonomové odhadují, že česká ekonomika za letošní rok s největší pravděpodobností klesne.

Snaha o sjednocení: Jak Wu-chan zvládal vir COVID-19

Ve Wu-chanu v centrální Číně, epicentru propuknutí koronaviru, klesly nové případy nakažení virem COVID-19 na jednociferné číslo. Podle videa CGTN byly v pátek zaznamenány pouze čtyři případy.

New York z obavy z viru zavírá školy, restaurace i další podniky

Kvůli obavám ze šíření nového typu koronaviru budou ode dneška dočasně zavřené státní školy v New Yorku. Starosta Bill de Blasio pak v úterý hodlá nařídit také přerušení provozu desítek tisíc barů, restaurací, kaváren a kulturních zařízení informovala zpravodajská společnost BBC. Podle de Blasia město čelí "bezprecedentní hrozbě" a musí situaci brát jako "válečné časy".

Deloitte: Ztráta z měsíčního nouzového režimu může být 66 mld. Kč

Pokud bude ekonomika fungovat měsíc v nouzovém režimu, mohou ztráty dosáhnout 0,8 až 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy až 66 miliard korun. Vyplývá to z výpočtů hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka. Hrubý domácí produkt ČR pro letošní rok odhaduje v běžných cenách na zhruba šest bilionů korun. Solidním výsledkem tak letos může podle Marka být stagnace ekonomiky.

Centrální banky Japonska a Austrálie podpoří ekonomiky

Japonská a australská centrální banka následovaly centrální banku USA (Fed) a podnikly kroky na podporu svých ekonomik bojujících s epidemií onemocnění způsobeného novým koronavirem. Japonská banka (BOJ) rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalšího majetku a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti. Australská centrální banka (RBA) napumpuje do napjatého finančního systému dodatečnou likviditu a tento týden představí další kroky, napsala agentura Reuters.

Německo podpoří ekonomiku částkou až půl bilionu eur

Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů Kč) ve snaze minimalizovat dopady šíření nového koronaviru. Státní banka KfW je připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil dnes na tiskové konferenci ministr financí Olaf Scholz. Jde o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.

Svaz: Problémy kvůli koronaviru má víc než třetina českých firem

Potíže kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina českých průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků, problém s dodávkami mají nebo očekávají zhruba dvě pětiny společností. Komplikace s dopravou a logistikou řeší zhruba 36 procent firem. V souvislosti s koronavirem by se mohla do potíží s cash flow dostat pětina podniků. Vyplývá to ze šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 347 průmyslovými společnostmi.

EU nesouhlasí s tím, že USA lety z Evropy zakázaly bez konzultace

Evropská unie nesouhlasí se skutečností, že Spojené státy o zavedení zákazu letů z Evropy rozhodly jednostranně a bez konzultace. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel. Agentura DPA informovala, že von der Leyenová také kvůli Trumpovu kroku na dnešek svolává krizovou schůzku klíčových členů svého týmu.

Šéfka EK: EU kvůli koronaviru zřídí investiční fond

Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard Kč) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie. Dnes se na tom při telekonferenci shodli šéfové zemí a vlád Evropské unie.

Italská vláda zavádí kvůli koronaviru karanténu pro celou zemi

Italská vláda od úterý zavede karanténu pro celou zemi, aby se bránilo dalšímu šíření nového koronaviru. Podle agentur Reuters a DPA to dnes večer oznámil na tiskové konferenci premiér Giuseppe Conte. Lidé by podle něj kromě cestování měli omezit i pohyb na veřejnosti. Až do 3. dubna se také prodlouží uzavření škol v celé zemi. Všechny Italy vyzval premiér k odpovědnosti.

Akcie v USA klesly kvůli ropě a koronaviru nejvíce od roku 2008

Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolalo mezi investory obavy z globální recese a paniku na burze. Po zahájení obchodování dnes trh kvůli propadu indexu S&P 500 krátce přerušil obchodování, napsala agentura Reuters.

Itálie od čtvrtka do 15. března kvůli koronaviru uzavře školy

Itálie od čtvrtka do 15. března uzavře kvůli šíření nového typu koronaviru školy v celé zemi. Po zasedání vlády, která o tomto opatření rozhodla, to oznámila ministryně školství Lucia Azzolinaová. Premiér Giuseppe Conte označil krok za výraz obezřetnosti, uvedl list Corriere della Sera. V Itálii nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, podlehlo už 107 lidí, více než 3000 se jich virem nakazilo.

Svaz: Zákaz vývozu léčiv z Indie může způsobit problémy v EU

Zákaz vývozu některých léčiv z Indie kvůli šířícímu se onemocnění novým koronavirem může v Evropě způsobit paniku a bude mít vážné dopady na podniky v tomto odvětví. Agentuře Reuters to řekl představitel firmy Pharmexcil, která je největším vývozcem léčiv v Indii. Ta je hlavním světovým dodavatelem účinných složek pro výrobu generických léků, tedy kopií přípravků, kterým vypršela patentová ochrana.

MMF: Růst světové ekonomiky letos kvůli koronaviru zpomalí

Růst globální ekonomiky letos kvůli epidemii nového typu koronaviru ve srovnání s loňským rokem zpomalí. Předpověděla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Fond přitom ve své lednové prognóze předpokládal, že růst světové ekonomiky letos zrychlí na 3,3 procenta z loňských 2,9 procenta.

Letecká záchranná služba měla loni na jihu Moravy méně vzletů

Letecká záchranná služba v Jihomoravském kraji eviduje za rok 2019 meziročně méně vzletů, a to 840 oproti 926 v roce 2018. Nejčastějším důvodem vzletů byl transport pacienta do místa specializované péče. ČTK to řekla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

Počet zásilek z Číny do ČR v únoru klesl o polovinu

Česká pošta eviduje za únor meziroční pokles počtu zásilek z Číny zhruba o 50 procent. Zástupci podniku to uvedli na dotaz ČTK. Pokles souvisí zejména s nižším zájmem o nakupování v čínských e-shopech v souvislosti se šířením nového typu koronaviru. Z Číny do Česka každý měsíc míří stovky tisíc zásilek.

Lidí s infekcí dýchacích cest ve středních Čechách opět ubylo

Lidí s infekcí dýchacích cest a chřipkou ve středních Čechách opět ubylo, v uplynulém týdnu téměř o 14 procent. Nemocnost v regionu činí 1074 případů na 100.000 obyvatel. Od začátku chřipkové sezony hygienici evidují 21 závažných případů v souvislosti s onemocněním chřipkou, šest lidí zemřelo.

Švýcarsko zakázalo všechny akce s více než 1000 lidí

Švýcarská vláda kvůli šíření nového koronaviru zakázala všechny akce s účastí více než 1000 osob. Týká se to například ženevského autosalonu a některých sportovních akcí, informovala agentura DPA. Fotbalová či hokejová sportovní utkání by se však mohla konat bez diváků a mohou se také konat sportovní akce s menším počtem diváků, uvedla DPA.

Ve Šluknovském výběžku chybějí zubaři, je jich 20 na 55.000 lidí

Ve Šluknovském výběžku na Děčínsku, kde žije zhruba 55.000 lidí, ordinuje 20 zubařů, 16 z nich je v důchodovém věku. ČTK to řekla Olga Popelková z České stomatologické komory. Na jednoho zubaře připadá víc než 2700 obyvatel, pokud jeden skončí s praxí, zvedne se počet na přibližně 2900. Města nabízejí zájemcům mnoho výhod. Kupříkladu ve Varnsdorfu čeká na zubaře nové křeslo i ordinace, i po půl roce ale zůstává ordinace prázdná, uvedl starosta Roland Solloch (za ANO).

MMF kvůli koronaviru zhoršil výhled čínské i globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. V dnešním prohlášení to uvedla šéfka MMF Kristalina Georgievová. Letošnímu růstu globální ekonomiky epidemie ubere asi 0,1 procentního bodu. Růst by tak měl činit 3,2 procenta místo 3,3 procenta, jak fond předpokládal v lednové prognóze.

Vozíčkáři: Za 30 let se zlepšila hlavně zdravotní péče a pomůcky

Za posledních 30 let se v ČR zlepšila podle České asociace paraplegiků (CZEPA) hlavně zdravotní péče a pomůcky pro vozíčkáře. Rezervy jsou stále v oblasti dopravy a přístupnosti budov. Asociace o tom informovala v tiskové zprávě u příležitosti výročí 30 let od svého založení. V roce 2018 žilo v ČR přes 14.400 lidí s poraněním míchy a ochrnutím dolních nebo všech končetin. Každý rok jich přibývá asi 250, z nich 170 se bude pohybovat pouze na vozíku.

Posudkové službě může hrozit krize, třetině lékařů je přes 70 let

Lékařské posudkové službě (LPS), která hodnotí zdravotní stav žadatelů o přípěvky či invalidní důchody, by mohla v příštích letech hrozit personální krize. Třetině nynějších posudkářů je přes 70 let, zhruba 90 procentům pak přes 60 let. Lékaři navíc chybí. Vyplývá to z prezentace ministerstva práce, s níž se dnes seznámil sněmovní sociální výbor. Podle náměstkyně resortu Kateřiny Jirkové vyřizování posudků kvůli příspěvkům na péči či na pomůcky trvá v průměru tři měsíce, odvolání pak dalších pět měsíců.

Výdaje na zdravotnictví překročily v roce 2018 8% podílu na HDP

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se v roce 2018 vrátil podíl výdajů na zdravotní péči na 8% HDP, tedy na hodnotu, kde jsme naposled byli v roce 2014.

Radní: Přístup k paliativní péči by měli mít Pražané do 48 hodin

Přístup ke službám paliativní péče by v Praze měla mít alespoň třetina pacientů, u nichž se v daném roce předpokládá úmrtí. Třem čtvrtinám z nich by měla být dostupná do 48 hodin. Počítá s tím nová koncepce péče o umírající na území Prahy. Novinářům to dnes řekla radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě). V Praze umírá asi 12.000 lidí ročně, většina v nemocnicích.

Roční náklady VZP na jednoho pojištěnce vzrostly za posledních 5 let o 9 tis. Kč

Roční náklady VZP na jednoho pojištěnce vzrostly za posledních 5 let o 9 tis. Kč, z 25 933 Kč v roce 2016 na 34 965 Kč v roce 2020. V letošním roce VZP vydá na zdravotní péči 208 mld. Kč, o 20 mld. Kč více než v minulém roce.

Lékaři ve VFN provedli novou operační metodu plic

Novou operační metodu vyřazení plic z oběhu s využitím mimotělní plíce provedl tým lékařů z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. První český bypass obcházející plíce má umožnit šestatřicetileté pacientce s těžkou hypertenzí plic absolvovat jejich transplantaci. O zákroku dnes informovali zástupci VFN na tiskové konferenci.

Powell: Ekonomika USA je silná, koronavirus je ale rizikem

Ekonomika Spojených států se zdá být vyrovnaná, ekonomický růst je stabilní a nezaměstnanost blízko nejnižší hodnoty za padesát let. Ohrozit by ji však mohlo rozšíření virového onemocnění, které vypuklo v Číně, a nedostatečná produktivita. Ve své pololetní zprávě o měnové politice, kterou přednesl ve výboru pro finanční služby americké Sněmovny reprezentantů, to nyní uvedl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Americká ekonomika roste už jedenáctým rokem, což je nejdelší růstové období v historii.

Za podvod s recepty si lékaři z Ostravy odpykají 4 roky vězení

Za rozsáhlé podvody s recepty si dvojice lékařů Zdeněk a jeho syn Tomáš Pastor definitivně odpykají ve vězení čtyři roky. Odvolací soud jim však navíc uložil na stejnou dobu zákaz činnosti. Lékárnici Silvii Karkoškové z lékárny v Ostravě-Krásném Poli, v níž oba muži byli společníky a jednateli, vrchní soud trest naopak o rok snížil na 3,5 roku vězení. Také ona po dobu čtyř let nesmí vykonávat svou profesi. Obžalovaní podle rozsudku způsobili škodu téměř pět milionů korun.

Vysočina zlepšila odhad hospodaření nemocnic, budou bez ztráty

Kraj Vysočina zlepšil odhad hospodaření svých pěti nemocnic. Původně předpokládal, že zejména Nemocnice Havlíčkův Brod bude v asi třímilionové ztrátě. Hospodaření se podařilo vyrovnat doplatkem od zdravotních pojišťoven a příspěvkem kraje, který mezi nemocnice rozdělil 100 milionů korun. Podle aktuálních odhadů tak bude hospodaření nemocnic na rozdíl od roku 2018 vyrovnané. Definitivní výsledek bude znám v polovině roku, řekla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Počty dětských lékařů specialistů mají posílit dotace na vzdělání

Ministerstvo zdravotnictví chce motivovat dětské lékaře ke studiu nadstavbových oborů. Dotací na vzdělávání z evropských fondů chce zvýšit počet lékařů-specialistů, podpoří i jejich zaměstnavatele. Informovalo o tom dnes v tiskové zprávě. Zájemci se mohou hlásit od poloviny letošního roku.

Le Figaro: Co se děje v těle, když jíme příliš rychle

Spočívají vaše stravovací návyky v tom, že bleskově pozřete jídlo? Ať je to snídaně, oběd nebo večeře, opakuje se stále totéž. Vyprázdníte svůj talíř za čtvrt hodinky. Je to špatný zvyk, který může mít neblahé následky, píše francouzský deník Le Figaro a vysvětluje, co se odehrává v těle, když člověk jí příliš rychle.

V ČR loni přibylo 222 pacientů s HIV, počet meziročně mírně rostl

V Česku loni přibylo 222 nových pacientů s virem HIV. Proti roku 2018 je případů o 14 víc, proti rekordnímu roku 2016 jich ale o 64 ubylo. V minulém roce se nemoc AIDS rozvinula u 37 nakažených, 12 lidí na ni zemřelo. Vyplývá to z údajů Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu. Od počátku sledování od října 1985 experti evidovali 3590 lidí s infekcí HIV. U celkem 674 z nich se nemoc rozvinula. Zemřelo 311 pacientů.

Nové léky schválené evropskou lékovou agenturou EMA v prosinci 2019

Komise pro humánní léčivé přípravky EMA schválila na svém zasedání 9-12. prosince dva inovativní léky pro použití v Evropské unii, například nový lék proti degeneraci oční sítnice nebo nové antibiotikum proti rezistentním infekcím.

Vláda: Ministerstvo investuje 12,25 miliardy Kč do sedmi nemocnic

Ministerstvo zdravotnictví investuje v příštích sedmi letech do sedmi nemocnic 12,25 miliardy korun. Schválila to dnes vláda a informoval o tom na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Národní investiční plán shromáždil projekty ve zdravotnictví za 163 miliard korun.

Čeští senioři nechtějí ani neumí používat digitální technologie podporující zdraví

Jen necelých 17 % seniorů využívá internet k vyhledávání údajů o zdraví a jen 1,6 % používá nějakou digitální monitorovací technologii, ukázal průzkum Masarykovy univerzity v Brně. Existují tedy velké překážky pro implementaci některých digitálních řešení, které otevře nový zákon o eHEALTH.

Na léčbu rakoviny vydává české zdravotnictví více než 30 mld. Kč.

Podle statistik za rok 2018 tvoří výdaje na léčbu onkologických onemocnění stabilně mezi 7 a 7,5 % výdajů českého zdravotnictví. V absolutní částce se již jedná o více než 30 mld. Kč. Na onkologická onemocnění v ČR umírá čtvrtina populace.

Lékárníci se radují, měli by mít přístup do lékových záznamů pacientů

Po dlouhých peripetiích včera poslanci schválili novelu zákona o léčivech, a to ve verzi, která lékárníkům umožní nahlížet do lékového záznamu pacienta. Původně měli přístup k záznamům jen lékaři. Lékárníci se však bouřili, že oni jsou ti, co lépe znají škodlivé lékové interakce, prioritně by tedy měli mít přístup k tomu, co pacient bere, právě oni. Poslanci jejich stesky vyslyšeli a včera zákon schválili i s rozšířeným vstupem lékárníků. Problematickou může být změna pro ty pacienty, kteří si nepřejí, aby lékárníci měli k jejich záznamům přístup. Nyní např. bude schopen lékárník ze záznamů vyčíst, že pacient podstupuje onkologickou léčbu nebo odvykání závislosti na drogách, ačkoliv si pacient přijde např. jen s receptem na antikoncepci.

Kolik potřebujeme nemocnic a nemocničních lůžek? Ví to někdo?

V České republice je 156 nemocnic poskytujících akutní péči, jen 37 nemocnic následné péče a 35 léčeben pro dlouhodobě nemocné. Struktura a síť nemocnic se musí změnit, jinak systém není finančně udržitelný, ani nebude vyhovovat požadavkům stárnoucí populace.

V roce 2017 získalo úhradu 29 a v roce 2018 38 inovativních léků

Podle údajů ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv získalo v roce 2017 úhradu 29 a v roce 2018 38 inovativních léků. Ukazuje to analýza konzultantské společnosti Value Outcomes, která poskytuje své služby v oblasti market access. Průměrná doba, kterou SUKL potřebuje do vydání prvního hodnocení se zkrátila z 439 na 368 dnů, tedy více než o 2 měsíce.

Česká republika dává do zdravotnictví 7,1% HDP, přestože průměr EU je 9,6%

Podíl výdajů na zdravotnictví v poměru k HDP je v ČR pod průměrem EU a patříme tím do poslední třetiny států. Přestože se absolutní výdaje zvyšují díky rostoucí ekonomice, tento poměr stagnuje. Příjmy systému zdravotního pojištění jsou v ČR závislé na výkonu ekonomiky (míře zaměstnanosti a průměrné mzdě), přesto je zajímavé se podívat, jak si v tomto ukazateli vedeme.

Chybám lékařů mohou pacienti předcházet

Chybovat je lidské, jeden ze čtyř pacientů v primární a ambulantní péči čelí riziku poškození ze strany lékaře. Ukazuje to nová studie OECD, dle které dokonce v důsledku těchto chyb zemře ročně 2,6 milionu pacientů. Již jen proto by se pacienti měli aktivně zajímat o léčbu s pomocí moderních technologií

Nový systém úhrad zdravotnických prostředků již začíná fungovat

Nový systém úhrad zdravotnických prostředků na poukaz, který byl nastaven změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění v lednu 2019, již začíná pomalu nabíhat. Dochází k nastavení zcela nových procesů, které bude obsluhovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL), za účasti zdravotních pojišťoven, odborných společností a pacientských organizací.

Nejvíc závislých se loni léčilo kvůli alkoholu, nejtěžší však byla závislost na nikotinu

Dostupnost substituční léčby drogové závislosti v Česku se zvyšuje. Postupně se otevírají nová specializovaná zařízení a od roku 2006 je substituce dostupná i ve věznicích. Také počet pacientů zařazených do substitučních programů postupně narůstá. Z čerstvých červencových statistik o loňské léčbě, které soustřeďuje Národní registr léčby uživatelů drog, vyplývá, že údaje o léčených klientech v loňském roce nahlásilo do registru celkem 169 programů a celkem bylo evidováno 14 167 léčených klientů, z nichž 6 240 (tedy celkem 44 %) zahájilo léčbu poprvé v životě. Terapie závislostí je v Česku dostupná nejen pro uživatele nelegálních drog, ale i pro závislé na nikotinu alkoholu, na lécích či pro patologické hráče. Z dat ale také vyplývá, že nejtěžší je zjevně závislost na nikotinu, protože cigaret se nedokázalo ani na den vzdát téměř sto procent z lidí, kteří do léčby vstupovali poprvé.

Češi loni prostonali nejvíc dnů za posledních deset let

V roce 2018 chybělo denně v České republice v důsledku pracovní neschopnosti na pracovištích v průměru 211 tisíc pojištěnců. To je o 12 tisíc osob více než v roce 2017. Na neschopence strávili Češi 77,2 milionů dní, což je o 6 procent více než v předchozím roce. Průměrná doba na neschopence trvala přitom 41,7 dnů, což není zrovna málo, i když meziročně poklesla o necelý jeden den. Alespoň tak to říká čerstvá statistika Českého statistického úřadu.

Kdy se konečně dočkáme oficiálních údajů o kvalitě zdravotní péče?

Ministerstvo slibuje pacientům zveřejňování informací o kvalitě zdravotní péče, zatím ale nejsou žádná data oficiálně dostupná. Není ani jasné, zda existuje shoda na metodice. Kdy se tedy jako plátci a klienti českého zdravotního systému dočkáme objektivních údajů o tom, jak která pracoviště skutečně léči?

Jak se moderní léky dostávají k českým pacientů a kde jsou největší problémy?

Moderní léky především pro onkologicky nemocné se k pacientům dostávají pomalu a s omezeními, jejich nabídka je ale nakonec ve srovnání s jinými zeměmi regionu poměrně široká.

Polovina Čechů věří, že očkování má vážné vedlejší účinky

Češi sice v Eurobarometru tvrdí, že očkování je důležité (myslí si to 90 procent z nás), a dvě třetiny Čechů míní, že jeho zanedbání může mít vážné zdravotní dopady, přesto podléháme mýtům. Celkem 48 procent Čechů se domnívá, že vakcíny mají vážné vedlejší účinky. Ve znalostech o účincích očkování i díky tomu zaostáváme za průměrem lidí v Evropské unii. Ukázal to nejnovější průzkum, který proběhl na více než 27 tisících lidí ve všech zemích EU.

Schvalování léků přes paragraf 16 chybí jednotná pravidla

Účastníci pacientského semináře na téma mimořádné úhrady léků přes §16, který se konal 25.4. 2019 se shodli, že proces schvalování nemá jasná pravidla a zdravotní pojišťovny k němu přistupují rozdílně. Může tak docházet k diskriminaci pacientů, kteří se složitě domáhají svého práva.

Jak stoupaly výdaje na drahou léčbu

Ještě před devíti lety zdravotní pojišťovny zaplatily za nemodernější biologické léky pro pacienty 6,6 miliardy korun, v roce 2017 už to bylo 16,7 miliardy korun. To je více než dva půl krát tolik. Pojišťovny tak za ně spotřebovaly dvě třetiny všech nákladů na léky, které se vydávají ve zdravotnických zařízeních. Tyto léky se totiž smí psát jen ve specializovaných centrech, takže se jim říká „centrové“. A rostou i náklady na onkologickou léčbu, což jde ruku v ruce s tím, že se zvyšuje právě podíl pacientů na biologické léčbě, byť samotný počet pacientů až tolik neroste. Výdaje na léčbu rakoviny rostou jednoznačně rychleji než počty nemocných: za 5 let o 2 miliardy, jak ukazují nejnovější data VZP, která má nejvyšší podíl nákladných pacientů v zemi. Výdaje na léky tvoří přitom ze všech výdajů na zdravotnictví jen pětinu.

Evropská komise komentuje finanční udržitelnost českého zdravotnictví a vyjadřuje obavy

Evropská komise varuje před střednědobou zranitelností financování českého zdravotnictví, které je velmi citlivé na potenciální hospodářský útlum. Zdravotní pojišťovny vykazují v krátkodobém horizontu přebytek, ale rozpočty se dostávají pod tlak stárnutím populace a rostoucím výskytem chronických onemocnění.

Největší letošní investice do nemocnic je letos v Olomouci, za rok v IKEM

Už letos na jaře se má kopnout do země v areálu olomoucké Fakultní nemocnice. Vznikne tu nový pavilon pro ambulantní pacienty hemato-onkologické kliniky. Stavba přijde celkem na 130 milionů korun. Původní plán strategických investic, schválený ještě za exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka však počítal s tím, že v Olomouci se bude stavět i nová hlavní budova nemocnice, a to celkem za 1,5 miliardy korun. Jenže ze starých strategických investičních plánů vyjde jen něco. Současná vláda je totiž výrazně proškrtala. Nejblíže je nyní novinkám v podobě moderních budov pražský IKEM, který se právě chystá vypsat zakázku na stavbu dvou pavilonů a také Olomouc se svým pavilonem pro nemocné s krví, jehož stavba, co nevidět začne – ovšem ta nepatří mezi strategické investice vlády.

V roce 2020 půjde do českého zdravotnictví rekordních 344 miliard

Výdaje na zdravotní péči stále porostou, přestože v roce 2020 mírně pomalejším tempem než v roce 2019. Predikce ukazují, že v roce 2020 bude v českém zdravotnictví utraceno 344 miliard, což je o 6% více než v roce 2019.

Propojování zdravotního a sociálního systému opět na scéně

V ČR existuje mezi zdravotním a sociálním systémem nepropustná bariéra, přitom nemoc je jen jedna zdravotně-sociální událost. V péči o nemocné se prolíná a často nesmyslně soupeří systém zdravotní (poskytovatelé zdravotních služeb hrazení zdravotními pojišťovnami) a systém sociální (sociální dávky, poskytovatelé sociálních služeb). Je toto historické nastavení ještě smysluplné a udržitelné?

Evropská komise předložila doporučení o přístupu občanů k jejich zdravotnické dokumentaci odkudkoliv

Občané a pacienti dnes nemohou získat snadný a automatický přístup ke své zdravotnické dokumentaci, Evropská komise chce změnu. Dnes je velmi složité nebo dokonce nemožné se ke svým lékařským záznamům v elektronické podobě dostat. Do budoucna společně s tím, jak se budou rozšiřovat nástroje digitálního zdravotnictví (eHealth), by se přístup měl stát snadným a pacienti by měli mít možnost vidět on-line prakticky vše co o nich zdravotnická zařízení zaznamenávají.

Evropská léková agentura registrovala v roce 2018 celkem 42 nových léků

Evropská léková agentura registrovala v roce 2018 celkem 42 nových léků. Celkem vydala dokonce 84 doporučení k registraci (tzv. positive opinion). Z toho bylo 21 léků na vzácná onemocnění (tzv. orphans) a 3 produkty moderní terapie.

Jak dokáže umělá inteligence měnit zdravotnictví

Umělá inteligence bude v příštích letech měnit způsoby poskytování zdravotní péče. Do jakých oblastí promluví nejdříve? Pravděpodobně půjde o diagnostické algoritmy založené na metodách strojového učení a také monitorování pomocí různých senzorů, které budeme nosit neustále na sobě (tzv. wearables).

Česká republika má nejdelší délku hospitalizace v nemocnici v Evropě

Česká republika má v Evropě nejdelší délku hospitalizace v nemocnici – 9,6 dne, v Holandsku to zvládnou za méně než polovinu (4,5 dne). Ukazují to data eurostatu pro rok 2016, publikovaná začátkem ledna 2019.

Češi v očkování proti chřipce zaostávají i za Korejci

Čerstvá čísla z Národní referenční laboratoře pro chřipku ukazují, že počet nemocných roste: v minulém týdnu laboratoř vyšetřila bezmála 3 500 vzorků a z toho 42,2 procent bylo pozitivních na chřipku. Epidemie ještě nehrozí, vzhledem k tomu, že teploty klesly opět pod bod mrazu, což šíření viru nesvědčí. V evropském regionu se však chřipka už šíří. „Údaje z 23 členských států a oblastí hlášených v rámci projektu EuroMOMO naznačují, že několik zemí začíná pozorovat určitou nadměrnou úmrtnost u starších populací,“ uvádí Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku. Větší potíž je, že v současnosti se u nás nechá očkovat pouze 5 procent lidí. U osob starších 65 let je proočkovanost 20 – 23 a to přesto, že mají očkování zdarma. U osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost 19 - 20 procent.

Tripartita: odvody za státní pojištěnce by se měly navýšit

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude Česko brzy patřit k zemím, kde se podíl výdajů na zdravotní péči na HDP zvýší kvůli stárnutí společnosti nejvíc. Stát by tak měl hledat další zdroje financování a zvážit třeba i rozumnou spoluúčast pacientů, doporučuje mimo jiné OECD. Zatím se zdá, že na včerejším jednání tripartity, tedy zástupců odborů, zaměstnavatelů a vlády se přítomní dohodli, že zdravotním pojišťovnám se „přisypou“ peníze ze zvýšených odvodů za státní pojištěnce. „Systém veřejného zdravotního pojištění musí ze státního rozpočtu získávat prostředky za děti, seniory, nezaměstnané. S ministrem zdravotnictví pokračujeme v odborných debatách o vhodném mechanismu valorizace těchto plateb. Hledáme systémové řešení,“ uvedla po jednání tripartity ministryně financí Alena Schillerová.

V ČR mají chudí krátkou dobu dožití, ukazuje statistika Mezinárodního měnového fondu

Česká republika má velký rozdíl v délce života mezi osobami s vysokým a nízkým stupněm vzdělání a v tomto ukazateli patříme k nejhorším na světě. Osoby se základním vzděláním se dožívají v průměru 66 let, zatímco u vysokoškoláků je to 79 let.

Jaké jsou největší změny ve zdravotnictví v příštím roce

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách připravilo přehled všech zákonných změn, které buď začínají platit od 1. ledna 2019 nebo platit začnou v průběhu příštího roku. Mimo jiné se zavádí nový model regulace úhrad zdravotnických prostředků vydávaných pojištěncům na poukaz, což má pacientům zajistit lepší dostupnost nezbytných pomůcek. Kromě toho se navyšují příplatky za směny sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům, a to až o 5 tisíc měsíčně. Zpřesnily se také požadavky pro indikaci protonové léčby tak, aby se tato léčba dostala k potřebným pacientům co nejrychleji. A mimo jiné začne fungovat celoevropský model pro zajištění ověření pravosti balení léčivých přípravků. Pacienti tak mají být lépe chráněni před padělky.

Praktickým lékařům se rozšíří paleta předepisovaných léků

V ČR je preskripce některých léků praktickými lékaři zejména z ekonomických důvodů omezena. Nyní se jejich možnosti mírně rozšíří o některé léky na inkontinenci moči, léky na kožní onemocnění nebo léky proti demenci.

EU Health Summit o budoucnosti zdravotní péče v Evropské unii

Summit Evropské unie o budoucnosti zdravotní péče vydal 20 doporučení klíčových pro budoucí rozvoj kvalitní zdravotní péče v Evropě. Mezi základní doporučení patří investice do preventivních programů, standardizované měření kvality zdravotní péče nebo podpora lepšího přístupu ke zdravotním inovacím.

Jak rozhýbat Čechy k větší fyzické aktivitě?

Češi patří k Evropanům s nejmenší fyzickou aktivitou, jen 5 % z nás se pravidelně hýbe. Evropský průměr je přitom 7% populace. Průzkum Eurobarometru ukázal, že za uplynulých 7 dnů od data dotazování mělo mírnou fyzickou aktivitu jen 16 % Čechů alespoň 4 dny v týdnu. Hůře na tom byli již jen obyvatelé Portugalska, Malty a Itálie. Průměr zemí EU byl přitom 23% populace.

Vysoká spotřeba alkoholu ničí nejen zdraví Čechů, ale také národní ekonomiku

Konzumace alkoholu má negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje rovněž vysokou ekonomickou zátěž pro různé veřejné rozpočty či samotné konzumenty a jejich rodiny. Celospolečenské náklady tvoří částku převyšující 59 miliard korun ročně. Vyplývá to z aktuální analýzy, kterou na základě výzkumného grantu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku (iHETA) a Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

Víc peněz dostanou psychiatrické léčebny se složitějšími pacienty

Tento týden podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch společně se šéfy zdravotních pojišťoven a zástupci českých a moravských nemocnic memorandum k pilotnímu provozu akutní péče v psychiatrii pro rok 2019. Cílem je motivovat poskytovatele akutní psychiatrické péče ke zvyšování kvality služeb a bonifikovat ty, které se starají o těžší a komplikovanější případy. A hlavně jde o další součást Reformy psychiatrické péče v Česku, která se po letech diskusí už skutečně rozeběhla a nese první výsledky. Tak například již vzniklo pět Center duševního zdraví, šestnáct se jich spouští od ledna, dalších devět je ve výběrových řízení a mělo by začít fungovat od března příštího roku. Kromě toho již vznikají i první multidisciplinární týmy na krajích, které pomáhají lidem po dlouhodobé léčbě vrátit se do života, získat bydlení i práci. Postupně by jich mělo být celkem 450 napříč republikou.

Tisková zpráva: Piráti bojují za právo pacientů na informace o nemocnicích a lékařích

13. prosince 2018 – Marek Paris, zástupce Pirátů v Dozorčí radě VZP, navrhl na úterním zasedání rady doporučení zveřejňovat vykázanou péči na úroveň jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. To by pacientům dalo možnost zjistit např. počet konkrétních provedených operací v krajských a fakultních nemocnicích. Dozorčí rada VZP přijala usnesení doporučující tyto údaje zveřejňovat.

Katastrofální míra proočkovannosti nepovinnými vakcínami v ČR

V České republice je katastrofálně nízké pokrytí vakcínami proti chřipce a pneumokokům v rizikových skupinách obyvatel. Ukázala to nedávná analýza Ministerstva zdravotnictví z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS).

OECD doporučuje České republice postupnou transformaci zdravotního systému

Postupná změna úhradových systémů založených na výsledcích péče, posílení pozice praktických lékařů, přesun péče z nemocnic do ambulancí a větší důraz na informovanost pacienta a preventivní péči. To jsou hlavní doporučení OECD pro české zdravotnictví, které byly prezentovány v pondělí 5.11. 2018.

Ministerstvo plánuje elektronickou budoucnost českého zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil koncepci elektronického zdravotnictví, která by měla dostat legislativní podobu v roce 2020. Po eReceptu a pilotních projektech přenosu dat (např. e-PACS), plánovaném lékovém záznamu v roce 2019 tak na rok 2020 plánuje kompletní rozjezd elektronického zdravotnictví po vzoru celé řady zemí.

Nemocnice přestanou tajit ceny léků

Ministr Adam Vojtěch v pátek podepsal memorandum s výrobci léčiv (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu AIFP) o zřízení databáze reálných cen léčiv, které nakupují přímo řízené nemocnice. Tato povinnost sice už platí od srpna letošního roku, ale jak farmaceutické firmy, tak nemocnice samotné, to odmítaly dělat. Hrozilo dokonce, že se kvůli tomu do Česka přestanou mnohé léky dovážet. Výrobcům léků vadilo, že nižší české ceny by jim kazily trhy v sousedním Německu a dalších bohatších zemích. A nemocnice se bály, že je bude nadřízené ministerstvo popotahovat za špatné hospodaření, pokud nakupují některý z léků výrazně dráž. Nyní se problém vyřešil, databáze vznikne, ovšem bude přístupná pouze ministerstvu zdravotnictví.

Pacienti se snáz dostanou k výjimečné léčbě

Pravidla pro získávání léků na takzvaný „paragraf 16“, tedy na výjimku, se změní. Všeobecná zdravotní pojišťovna sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, kteří každý lék posoudí. Poté vydají stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadnou náklady. Revizní lékař, který má doposud v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku. Ročně stojí tyto léky jen největší pojišťovnu v zemi přes miliardu korun.

Lékařům se změnil systém vzdělávání

Před několika dny byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravuje dlouho očekávané podmínky vzdělávání lékařů. Nově budou smět pracovat v rámci své praxe i v menších nemocnicích poblíž svého bydliště, a nejen v těch velkých fakultních. Tam zůstanou jen zpočátku a po určité době se mohou jít učit blíže svého bydliště. Zároveň by tím skončit někdejší chaos, kdy v Česku bylo jednou tolik základních oborů, než v sousedním Německu a čeští lékaři tak měli potíže s uznáváním atestací, protože jsme patřili k zemím s největší počtem vzdělávacích oborů na světě.

Zdravotní pojišťovny dávají na prevenci jen nepatrnou část svých rozpočtů

Zatímco celkové náklady na zdravotní péči v České republice již 5 let významně meziročně rostou, nelze totéž říci o výdajích zdravotních pojišťoven na prevenci. V roce 2017 byly náklady všech zdravotních pojišťoven z fondů prevence 892 mil. Kč, což bylo o téměř 100 mil. Kč méně než v předchozím roce (987 mil. Kč).

Češi se k biologické léčbě dostávají pozdě. Lékový úřad chystá změny

Pod mikroskopem vypadají jako změť zacuchaných šňůrek, ale jde o léky, jejichž princip účinku byl oceněn Nobelovou cenou. Vyrábějí je vlastně živé organismy v bioreaktoru a jde o složité molekuly vyšlechtěných bílkovin. Ty se umějí navázat na konkrétní buňky v těle a donutí je změnit se. Proto také pomáhají v léčbě těch nejvážnějších nemocí, jako je rakovina, roztroušená skleróza, ale i lupénka, či revmatoidní artritida. A právě u těch dvou posledních nemocí se ukazuje, že Češi tyto nejmodernější léky dostávají pozdě – v případě lupénky se léčí méně než tři procenta pacientů a v případě revmatoidní artritidy jsou kritéria pro výběr pacientů nastavena jako nejpřísnější v Evropě. Lékový úřad však slibuje změny.

Výskyt alergických chorob se vymyká kontrole

Podle některých odhadů bude brzy nějakou formou alergie trpět téměř polovina evropské populace. Dnes již trpí chronickými alergiemi více než 150 milionů Evropanů. To činí z alergií nečastější chronické onemocnění.

Nález Ústavního soudu vyvolá revoluci ve vedení pojišťoven

Ústavní soud tento týden rozhodl o průlomové změně: i menší hráči by měli mít možnost z pozic ve vedení zdravotních pojišťoven ovlivňovat dění v pojišťovně tak, jako velcí zaměstnavatelé. V případě zaměstnaneckých pojišťoven by se tak měla změnit po léta zakonzervovaná záležitost, kdy běžní pojištěnci, kteří nejsou sdružení v odborech, neměli šanci rozhodovat o veřejných penězích jdoucích do zdravotnictví.

Pacienti se závažnými revmatickými a kožními chorobami mají špatnou dostupnost moderní léčby

Již více 15 let jsou dostupné tzv. biologické cílené léky, které jsou určeny pro závažné případy pacientů s lupénkou a revmatoidní artritidou, stejně jako pro mnoho jiných diagnóz. Pacientské organizace Revma Liga ČR a Spolek psoriatiků a atopických ekzematiků upozorňují na špatnou dostupnost této léčby v České republice.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo, jak rostly platy lékařů

Lékaři a zubaři si loni polepšili na platech a mzdách ve srovnání s rokem 2016 v průměru o 7 procent, sestry a porodní asistentky dokonce o 12 procent (viz graf). Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo aktuální čísla, jak rostou platy lékařů v jednotlivých segmentech péče, jako reakci na snahu odborů torpédovat výsledek dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019. Zdravotnické a sociální odbory totiž požadují o 10 procent vyšší platy a vyhlásily kvůli tomu stávkovou pohotovost.

Kvalita zdravotní péče – má šanci ji český pacient zjistit?

Co si máme představit pod kvalitní zdravotní péčí? Je to okamžitý přístup k lékaři jakékoliv specializace? Nebo snad příjemné prostředí a příjemný zdravotní personál? Nebo dokonce to, s jakými výsledky zdravotnická zařízení léčí? Tato debata v České republice vůbec neprobíhá, a proto český pacient snadno zaměňuje kvalitu péče s její dostupností, která je u nás bezesporu vysoká.

Zdravotní pojišťovny nevyčerpaly rozpočty na centrové léky za rok 2017

Zdravotním pojišťovnám zůstaly ležet na účtech stovky miliónů korun určené na léčbu pacientů tzv. centrovými léky v roce 2017. Ukazuje to analýza dat společnosti COGVIO, která vychází z návrhu výročních zpráv zdravotních pojišťoven za rok 2017 ve srovnání s návrhy zdravotně pojistných plánů.

Zdravotní data 1,5 milionů lidí se dostala do rukou hackerů

Ani premiér Singapuru nebyl ušetřen útoku hackerů, jimž se podařilo získat zdravotní data nejen jeho, ale celých 1,5 milionu lidí. Není divu, je to cenná komodita a její cenu teprve budeme poznávat obdobně, stejně tak, jako jsme na to až pozdě přicházeli, jak nebezpečné je svěřit citlivé věci Facebooku.

Rozpočty na centrové léky pro rok 2019

O tom, jak budou nastaveny rozpočty na centrovou léčbu v roce 2019 rozhodne nejen dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli akutní lůžkové péče, ale také objem prostředků určený pro růst tohoto segmentu. Máme k dispozici první analýzy, které ukazují, jaké segmenty si polepší více a jaké méně.

České zdravotnictví pohledem The Economist

Analytická skupina spojená se známým názorovým týdeníkem The Economist se podívala na české zdravotnictví z nadhledu a přišla s pěti klíčovými zjištěními: (1) systém je stále řízen centrálně a nesleduje kvalitu péče, (2) péče je soustředěna do nemocnic a méně do komunity/terénu, (3) systém primární péče není dostatečně rozvinut, (4) nejsou aplikovány procesy na bázi HTA a analýzy cost-benefit a (5) nejsou jasně definovány kompetence zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví.

Dovolená na dlouhodobou péči

Víte o tom, že od 1. června 2018 máte nárok na 3 měsíce placené dovolené, pokud váš blízký potřebuje dlouhodobé ošetřování? Poradíme Vám, jak získat dlouhodobé ošetřovné a co musíte splnit. Ošetřovací dovolenou si smí vzít manžel, manželka, registrovaný partner nebo partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc nemocného, nebo babička či dědeček. Rovněž partneři přímých příbuzných, pokud s pacientem sdílí domácnost. Aby za dobu čerpání dovolené získali část platu, musí si platit zdravotní pojištění. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost dlouhodobou dovolenou umožnit.

Se začátkem prázdnin začaly platit novinky u zubařů

Rtuti z amalgámových plomb už se nemusí obávat žádná nastávající maminka nebo kojící těhotná žena. A ani děti do šestnácti let. Od prvního července totiž platí nová pravidla pro plomby, které u stomatologa dostanete na pojišťovnu.

Otevřené zdravotnictví na konferenci Academy of Health Care Management

Portál Otevřené zdravotnictví se stal mediálním partnerem druhé pracovní konference Academy of Health Care Management (AHCM), pořádané 21. června. Jejím ústředním tématem byly legislativní úpravy v oblasti úhrad léků a zdravotnických prostředků.

Jak si stojí české zdravotnictví v evropském kontextu?

Organizace Health Consumer Powerhouse vydala v letošním roce, podobně jako každoročně již od roku 2005 pulikaci Euro Health Consumer Index 2017 (EHCI), která hodnotí a srovnává zdravotní systémy v 35 zemích. EHCI je složen z 46 indikátorů, které jsou rozděleny do 6 oblastí.

Češi se jen velmi málo očkují proti závažným nemocem

Češi se málo očkují proti závažným onemocněním, proti kterým jim přitom zdravotní pojišťovna hradí dostupné vakcíny. Jedná se o tzv. nepovinná očkování, protože nejsou povinná ze zákona, na rozdíl od pravidelného a předepsaného očkovacího kalendáře u dětí (např. záškrt, černý kašel, obrna, spalničky, zarděnky). Mezi nejběžnější nepovinná očkování, která hradí zdravotní pojišťovny, patří očkování proti sezónní chřipce, pneumokokům, lidskému papilomaviru nebo meningokoku.

Jaké jsou postoje a znalosti lékařů k biosimilars?

Průzkum mezi lékaři v centrech biologické léčby ukazuje, že jejich zkušenosti s biologicky podobnými léky (tzv. biosimilars) jsou poměrně velké. Pokud by lékaři nebyli pod ekonomickým tlakem, jednoznačně by preferovali originální produkty. Obavy mají zejména z nemedicínských záměn u rozléčených pacientů, zejména z důvodu obavy ztráty účinnosti a bezpečnosti. Ukazuje se, že pacienti nemají dostatek informací, což jim brání, aby byli zapojeni do rozhodování o výběru léčby.

Zdravotní výdaje jako finanční zátěž českých domácností

Nová analýza Českého statistického úřadu v oblasti životních podmínek v roce 2017 ukazuje také zajímavá čísla o výdajích českých domácností na zdravotnictví a jejich zátěži pro rodinné rozpočty. Již tradičně patří Česká republika mezi země, které jsou nejméně ohroženy příjmovou chudobou. U nás je to 9,1% populace, zatímco průměr EU činí 23,5%, ve střední a východní Evropě je u nás toto čísla zdaleka nejnižší.

Vzácné léky u nás stále vzácnější

V České republice klesá dostupnost léků na vzácná onemocnění (orphan medicinal products, tzv. orfany) a stáleméně se jich dostává mezi oficiálně hrazená léčiva. Potvrzují to lokální statistiky i mezinárodní studie. V dubnu publikovaná studie z 24 evropských zemí ukazuje, že Česká republika se v tomto ohledu řadí na nejnižší příčky. Autoři studie sledovali celkem deset orfanů a Česká republika patřila v parametru jejich dostupnosti mezi 10 nejhorších zemí s jedním až čtyřmi produkty k dispozici. Do stejné skupiny jako my spadaly také Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Rusko a Slovinsko. Hůře se umístily již jen Bělorusko, Lotyšsko, Litva a Turecko.

Nová přístrojová komise – směrem k vyšší transparenci v rozdělování veřejných zdrojů

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo 11. dubna 2018 změnu ve fungování tzv. Přístrojové komise. Tato komise má za cíl posuzovat nákupy a rozmístění nových přístrojů, stejně jako obnovu kapacity těch stávajících. Přístrojová komise pracovala již za minulého ministra zdravotnictví, její práci ale nebylo možné nijak sledovat ani kontrolovat, nebyly k dispozici podklady na základě kterých jednala a rozhodovala ani zdůvodnění pro to, že nějaký přístroj doporučuje či zamítá. Veřejnost ani neznala pravidla pro rozdělování nových přístrojů, jejichž provoz bude následně hrazen z peněz veřejného zdravotního pojištění.

V Česku se stále dožíváme kratší délky života než průměr Evropy a celé třetině úmrtí by bylo možné zabránit

Přestože průměrná délka života v České republice roste stabilně od devadesátých let dvacátého století, stále zaostáváme za průměrem Evropy. Výsledky úmrtnostních tabulek za poslední zpracovaný rok 2016 předpovídají, že se živě narozený chlapec v průměru dožije věku 76,2 roku a živě narozené děvče věku 82,1 roku. K růstu střední délky života u mužů nejvíce přispěl pokles úmrtnosti ve věkových skupinách 50–54 až 70–74 let, u žen dokonce až ve věku nad 70 let. přes výrazné zlepšení úmrtnosti po roce 1990 Česká republika hodnotou střední délky života stále zaostává za průměrem Evropské unie zhruba o dva roky. Za nejlepšími státy EU je pozadu o čtyři až pět let.