Dostál: Proč chtít žalovat hromadně aneb "tisíckrát nic umořilo občana"

Do vlády na začátku srpna doputoval návrh zákona zavádějící hromadné žaloby do českého práva. K čemu jsou hromadné žaloby dobré? K ochraně "malých práv", která se jednotlivci nevyplatí soudně vymáhat. Smyslem hromadné žaloby je sdružit velké množství nároků z porušení "malých práv" do jednoho řízení a efektivně je vymoci.

Doležal: Kde začíná a kde končí solidarita ve zdravotnictví?

Financování zdravotní péče z tzv. veřejného zdravotního pojištění je založeno na principu solidarity. Solidarity zdravých a aktivních s těmi, kteří onemocněli, a proto nemohou ani pracovat. Rozpočty zdravotních pojišťoven se plní zejména výběrem zdravotní daně od zaměstnanců a zaměstnavatelů, menší část přidává stát jako tzv. platbu za státní pojištěnce.

Pečenka: České zdravotníky nic nemotivuje preferovat kvalitu péče

Nabídka zdravotní péče v civilizovaném světě převyšuje ve svém objemu reálnou potřebu populace. Poptávka po zdravotní péči velmi podléhá indukčním tlakům velkých výrobců farmak, zdravotnických prostředků a strojů. I samotní poskytovatelé zdravotní péče dokáží vykonat mnohé. Je proto nezadatelnou povinností zdravotních pojišťoven aktivně se vlnám zvýšené poptávky bránit, trvale sledovat reálnou potřebu zdravotní péče a plánovat své současné i budoucí výdaje. V České republice tomu tak není.

Pečenka: Výsledky protonu jsou tak průkazné, že by v Česku mělo vzniknout druhé centrum

Kdo tvrdí, že protonová léčba ještě nemá nic moc za sebou a vlastně se neví, co způsobí, nemluví pravdu. Protonová radioterapie není mladou léčebnou metodou. Narodila se v hlavě amerického fyzika Roberta Wilsona již těsně po druhé světové válce. První cyklický urychlovač pevných částic byl instalován v kalifornské universitě v Berkeley v roce 1954. V počátcích bylo využíváno helia. Provoz cyklotronu byl věnován fyzikálnímu výzkumu vlastností svazku urychlených částic, jejich usměrnění a energetické modulaci.

Petrenko: Pacienti si už nebudou muset posílat SMS, kde mají jejich lék

Začátkem léta 2016 se v médiích začaly pravidelně objevovat zprávy o chybějících lécích v lékárnách. Bylo to vděčné téma, zajímalo většinu televizních diváků. A mělo to všechno, co je zapotřebí k upoutání pozornosti, a ještě ke všemu to byla pravda. Pacienti si posílali esemesky, kde, a ve které lékárně, momentálně mají lék, který potřebují. Pokud měli štěstí, lékárna lék objednala a mohli se tam vrátit za den dva a vyzvednout si jej. Zpráva v médiích obvykle končila slovy ředitele SUKL, že „ne vše je způsobeno reexportem léků, například Framykoin zavinil výpadek ve výrobě“.

Je úhradová vyhláška skutečně čisté zlo?

V posledních týdnech jsme svědky vyhrocené politické diskuse na téma úhrad zdravotních služeb. Odstartovala to ústavní stížnost několika desítek senátorů, kteří napadají netransparentnost stanovování úhrad v lůžkových a ambulantních službách, stejně jako nejasnosti v mechanismech tvorby sítě poskytovatelů. Ministerstvo na to reagovalo možná přehnanými obavami, že pokud by stížnost uspěla, zhroutí se systém zdravotní péče.

Doležal: Chybějící léky – kdo za to může?

V českých médiích probíhá opakovaná vlna informačního zájmu o fakt, že čas od času pacientům chybějí jejich léky. Jedná se jak o léky na chronická onemocnění (např. digoxin a nemoc srdce, vitamín D pro novorozence nebo bupropion na depresi) i akutní stavy (Framykoin či nitrofurantoin na infekce, Rectodelt na akutní stavy). Tyto situace se stávají rozbuškou pro vzájemné obviňování mezi různými skupinami a nejčastěji to logicky schytá SUKL. Jednou jsou obviňováni vývozci léků, kteří je vozí na trhy, kde utrží za stejný lék mnohem vyšší finanční částku, jindy zas chamtiví výrobci, pro které není český trh dostatečně atraktivní.

Doležal: Ceny léků, věc veřejná?

Mediální prostor je v poslední době obsazen diskusemi, zda mají být veřejně přístupné reálné ceny za které nakupují nemocnice léky. Na první pohled je vše jasné. Protože se jedná o peníze z veřejného zdravotního pojištění, měla by mít možnost veřejnost a zejména správce fakultních nemocnic (Ministerstvo zdravotnictví) a plátci zdravotní péče znát jednotkové reálné ceny všech nakupovaných léčiv. Na druhý pohled je však situace komplikovanější.

Doplácím na nedisciplinované pacienty z vlastní kapsy

Je to jen pár let, co se celkem oprávněně vedla debata o právech pacientů. Dnes je načase říct, že pacienti také mají své povinnosti. A ty neplní. Ostatní země, kde jsou pacienti mnohem disciplinovanější, se nám smějí, že tak bohatá země snad ani nemůže existovat, aby toto všechno platila, nač mají pacienti nárok, ale zároveň nežádala skoro žádné sankce pro ty, co nedodržují léčebný režim ani jiná pravidla. Tedy pro ty, co si myslí, že je povinnost lékaře vyléčit je bez jakéhokoliv jejich přispění. To je ovšem hluboký omyl, který vede k tomu, že lékaři doplácejí na své neukázněné pacienty z vlastní kapsy.

Zámečník: Opravdu je to na stávku? Zrovna teď?

Připusťme, že nenajdete mnoho zdravotníků, kteří by byli s platovým hodnocením své profese spokojeni, to už z definice skoro nejde. Na druhé straně: stěžovat si na to, že platy zejména ve „státním“ nerostou dost rychle, mi přijde trochu jako rouhání, a na tomhle webu je k tomu k dispozici docela dost podkladových analýz.

Petrenko: Marek a jeho rodiče doufají, že je zákonodárci nehodí přes palubu

Hned v prvním zářijovém týdnu budou poslanci zdravotního výboru schvalovat novelu upravující úhrady zdravotnických prostředků, která následně zamíří do druhého čtení. Pacienti se poprvé v historii významnou měrou podíleli na její přípravě a pevně věří, že zákonodárci novelu podpoří. Tedy že neustoupí některým tlakům, kterým by chaos v této oblasti velmi vyhovoval.

Bereň: Žebříčky zdravotních pojišťoven jsou nešťastné pro nemocné

Téma nově zaváděného nařízení EU zvaného GDPR, týkajícího se ochrany dat, je v současnosti velmi aktuální, a to zejména v souvislosti s daty pacientů. Nicméně zdravotní pojišťovny při uveřejňování žebříčků nejnákladnějších pacientů, neberou vůbec v potaz, jak snadné je identifikovat pacienty se vzácnými onemocněními.

Petrenko: Krásný letní den

Jaká je ochota pacientů platit za své zdraví a komu. Měli by pacienti znát cenu jejich zdravotní péče, která jim zachraňuje, zlepšuje a prodlužuje život. Zamyšlení Jany Petrenko nad aktuálními tématy ve zdravotnictví z pohledu zástupce pacientů.

Doležal: Nevyžádané rady pro ministra zdravotnictví s důvěrou

Nové programové prohlášení Vlády ČR pro oblast zdravotnictví se čte dobře. Po dlouhé době je v něm obsaženo skutečně to, co české zdravotnictví potřebuje a co nám již takřka 10 let doporučují mezinárodní instituce. Je ale jasné, že nelze vše realizovat za necelé 4 roky. Tedy spíše 3 roky, které této vládě v lepším případě zbývají. Co je tedy dle mého názoru to nejdůležitější? Pojďme si to rozdělit do 4 oblastí, které považuji za klíčové a zároveň dosažitelné ve vyměřeném čase.

Doležal: Dohadování o úhradách zdravotní péče úspěšně dohodnuto

Možná jste v průběhu uplynulých měsíců zachytili v médiích zprávy o tom, že se blíží a následně naplňuje dohoda mezi všemi segmenty poskytovatelů zdravotní péče na jedné straně a zdravotními pojišťovnami na straně druhé. Co to znamená pro běžného občana, pojištěnce nebo pacienta? Je to zajímavá a důležitá událost?

Sojka: Lékaři nejsou zpátečníci, kteří odmítají eHealth

Česká lékařská komora patří k nehlasitějším kritikům elektronických receptů a některých dalších částí elektronického zdravotnictví. Mnohými je proto označována za zpátečnickou organizaci, která se bojí pokroku, případně větší transparentnosti, kterou s sebou elektronizace přináší. Považuji to za absurdní tvrzení, které má odvést pozornost od chyb dosud zaváděných součástí tzv. e-Healthu. Pokusím se proto vysvětlit postoj komory, převážně na aktuálně zaváděných elektronických receptech.

Mrozek: GDPR a lékaři

Osobně vítám, že Evropská unie zavádí pravidla pro nakládání s osobními údaji. Nechci být sledován velkými bratry jako je GOOGLE, Microsoft a v poslední době i stát. Nechci mít strach si zprovoznit nový mobilní telefon s tím, že když něco přehlédnu, moje data odletí někam, kde nevím, co se s nimi bude dít a kdo je bude mít k dispozici. Nechci, aby mi pořád někdo volal na moje telefonní číslo s výhodnými nabídkami půjček a pojištění. Nechci být na každém kroku sledován kamerami. A nechci zažívat situace, kdy se v mailu zmíním o sekačce a následně mám internetový prohlížeč zaplaven nabídkami sekaček různých výrobců.

Doležal: Nepleteme si kvalitu péče s její kvantitou?

O českém zdravotnictví jeho představitelé rádi tvrdí, že je jedno z nejkvalitnějších v Evropě a odkazují se přitom na různé celoevropské průzkumy. Metodika těchto průzkumů je ale většinou nejednoznačná a politici si navíc rádi vytrhávají z kontextu jen to, co se jim hodí. Například minulým ministrem zdravotnictví byl vyzvedáván průzkum Euro Health Consumer Index 2016, ve kterém jsme se umístili na 13. místě v Evropě a jako první mezi postkomunistickými zeměmi. Hodnoceny byly ale zejména měkké parametry a Česká republika byla chválena hlavně za neomezenou dostupnost zdravotní péče. Již méně se hovoří o tom, že v některých parametrech jsme i v tomto průzkumu zcela propadli (například v oblasti prevence, elektronizaci zdravotnictví nebo v přístupu k novým lékům).

Doležal: Zdravotní data konečně pod kontrolou pacientů

Evropské Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vejde v účinnost již 25. května 2018, dělá na tváři vrásky mnoha firmám podnikajícím ve zdravotnictví, ale také státním a veřejnoprávním subjektům jako jsou nemocnice či zdravotní pojišťovny. Nemělo by ale zapadnout, že pro pacienty přináší unikátní příležitost dostat pod kontrolu veškerá svá osobní data, která o něm zdravotní systém shromažďuje.