OECD doporučuje České republice postupnou transformaci zdravotního systému

Postupná změna úhradových systémů založených na výsledcích péče, posílení pozice praktických lékařů, přesun péče z nemocnic do ambulancí a větší důraz na informovanost pacienta a preventivní péči. To jsou hlavní doporučení OECD pro české zdravotnictví, které byly prezentovány v pondělí 5.11. 2018.

Ministerstvo plánuje elektronickou budoucnost českého zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil koncepci elektronického zdravotnictví, která by měla dostat legislativní podobu v roce 2020. Po eReceptu a pilotních projektech přenosu dat (např. e-PACS), plánovaném lékovém záznamu v roce 2019 tak na rok 2020 plánuje kompletní rozjezd elektronického zdravotnictví po vzoru celé řady zemí.

Na zdravotní péči by se měla vztahovat záruka, jako na jiné služby

Před třinácti lety Daniel Vavřina vymyslel, jak pomocí cílených otázek pro pacienty začít mapovat kvalitu péče v nemocnicích. Ne, nejsou to „tvrdá fakta“, podle nichž by se mohly nemocnice porovnávat. Jsou to pocity a dojmy pacientů a zaměstnanců nemocnic. Nicméně při šíři zpovídaných lidí výsledky za ta léta leccos naznačují a mohou být pro pacienty jakýmsi vodítkem, jakou nemocnici si pro plánovaný zákrok vybrat, když skutečné měření kvality péče u nás stále neexistuje. Data vycházejí každoročně a vycházejí z odpovědí několika desítek tisíc pacientů. A jelikož pohled zvenku je obvykle jiný než těch, kteří žijí a pracují uvnitř systému, tak se dotazníku účastní i lékaři a sestry z nemocnic. Letos jich bylo přes šest tisíc a hospitalizovaných pacientů téměř sedmdesát tisíc. Daniel Vavřina přiznává, že po těch letech došlo k velkému průlomu v komunikaci zdravotníků s pacientem, ale přichází i s jinou revoluční myšlenkou: podle něj by se měla na zdravotní péči vztahovat stejná reklamační záruka, jako na jiné služby.

Nemocnice přestanou tajit ceny léků

Ministr Adam Vojtěch v pátek podepsal memorandum s výrobci léčiv (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu AIFP) o zřízení databáze reálných cen léčiv, které nakupují přímo řízené nemocnice. Tato povinnost sice už platí od srpna letošního roku, ale jak farmaceutické firmy, tak nemocnice samotné, to odmítaly dělat. Hrozilo dokonce, že se kvůli tomu do Česka přestanou mnohé léky dovážet. Výrobcům léků vadilo, že nižší české ceny by jim kazily trhy v sousedním Německu a dalších bohatších zemích. A nemocnice se bály, že je bude nadřízené ministerstvo popotahovat za špatné hospodaření, pokud nakupují některý z léků výrazně dráž. Nyní se problém vyřešil, databáze vznikne, ovšem bude přístupná pouze ministerstvu zdravotnictví.

V jaké finanční kondici je vaše pojišťovna?

Zdravotně pojistné plány, podle nichž pojišťovny každoročně hradí péči o pacienty, už jsou hotové a putují do Poslanecké sněmovny, kde je musí schválit politici. Dobrá zpráva je, že zůstatek v jejich zdravotním fondu se zvýší a sice z 10,5 na 11,3 miliardy korun. Zvýší se ovšem také výdaje. Nyní pojišťovny očekávají meziroční nárůst o 8,6 procent na 125,5 miliard korun. Tím však dobré zprávy končí. Odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve studii o hospodářském zdraví pojišťoven namodelovali dvě situace: za prvé moment, pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, pak dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020. Pokud by Česko zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou finanční prostředky už na začátku roku 2020. Pro připomínku: ve zdravotnictví se na péči z veřejných peněz přerozdělí ročně 300 miliard korun.

Ekonom: Zdravotní pojišťovny jsou nepoučitelné

Štěpán Křeček je ekonom a již čtvrtým rokem je také spolu s Karinou Kubelkovou autorem studie o finančním zdraví pojišťoven. Světová banka doporučuje pojišťovnám pro případ krize nebo jakéhokoliv výpadku v hospodaření, držet si coby nezbytné minimum peníze, které by vystačily v průměru na dva měsíce péče. Co je však ještě smutnější zpráva, než fakt, že v čase ekonomického růstu „projídáme“ peníze, jež by se spíš měly ukládat na horší čas, je podle tohoto ekonoma VŠE fakt, že se ani po letech pojišťovny stále nepoučily a dělají tytéž chyby. Bez ohledu na to, jaké vedení zrovna v jejich čele sedí. Přiznává, že i mezi ekonomy ve škole se vede rozpolcená debata o tom, zda je lepší mít jednu zdravotní pojišťovnu, podobně jako ve Velké Británii nebo zda by se spíš měla zavést mnohem větší konkurence mezi těmi stávajícími. A připouští, že by pojišťovnám dovolil zavést dobrovolné individuální plány péče pro pojištěnce.

Pacienti se snáz dostanou k výjimečné léčbě

Pravidla pro získávání léků na takzvaný „paragraf 16“, tedy na výjimku, se změní. Všeobecná zdravotní pojišťovna sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, kteří každý lék posoudí. Poté vydají stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadnou náklady. Revizní lékař, který má doposud v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku. Ročně stojí tyto léky jen největší pojišťovnu v zemi přes miliardu korun.

Ministr zdravotnictví: chci, abychom do dvou let uměli měřit kvalitu péče

Sto dní hájení je dávno za ním a nejmladší ministr současného kabinetu sám hodnotí svou vládní misi zatím spíš pozitivně. A to i přesto, že v posledních týdnech se dost široce propírají jeho personální šachy v institucích, jež pod něj spadají. Konkrétně třeba výměna šéfů v ostravské fakultní nemocnici. Adam Vojtěch však říká: „Při pohledu zpět bych nic neudělal jinak.“ A má v plánu, že kontroly přímo řízených organizací budou dál pokračovat a pokud se odhalí další pochybení manažerů kdekoliv jinde, budou padat další hlavy. Jeho priority jsou ovšem jinde: například v rychlejším přístupu léků k pacientům se vzácnými chorobami nebo ve větším zapojení pacientů do rozhodování o lécích a léčbě, které na český trh vstupují.

Doležal: Ceny léků, věc veřejná?

Mediální prostor je v poslední době obsazen diskusemi, zda mají být veřejně přístupné reálné ceny za které nakupují nemocnice léky. Na první pohled je vše jasné. Protože se jedná o peníze z veřejného zdravotního pojištění, měla by mít možnost veřejnost a zejména správce fakultních nemocnic (Ministerstvo zdravotnictví) a plátci zdravotní péče znát jednotkové reálné ceny všech nakupovaných léčiv. Na druhý pohled je však situace komplikovanější.

Jak se státy snaží regulovat lékárenský trh

Estonská léková agentura na jaře zveřejnila informace pro lékárníky týkající se hlavní změny, a to reformy ve vlastnictví lékáren. Do pěti let budou zdejší lékárny patřit jen lékárníkům, nikoliv nefarmaceutům, jako je tomu například nyní v Česku či na Slovensku. Maďarsko zase omezilo vliv velkých řetězců a další státy se snaží o vládní a finanční podporu lékáren v odlehlých oblastech nebo obcích s menším počtem obyvatel. Zmapovali jsme, jaká je situace v Česku i ve světě.

Lékařům se změnil systém vzdělávání

Před několika dny byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravuje dlouho očekávané podmínky vzdělávání lékařů. Nově budou smět pracovat v rámci své praxe i v menších nemocnicích poblíž svého bydliště, a nejen v těch velkých fakultních. Tam zůstanou jen zpočátku a po určité době se mohou jít učit blíže svého bydliště. Zároveň by tím skončit někdejší chaos, kdy v Česku bylo jednou tolik základních oborů, než v sousedním Německu a čeští lékaři tak měli potíže s uznáváním atestací, protože jsme patřili k zemím s největší počtem vzdělávacích oborů na světě.

Zdravotní pojišťovny dávají na prevenci jen nepatrnou část svých rozpočtů

Zatímco celkové náklady na zdravotní péči v České republice již 5 let významně meziročně rostou, nelze totéž říci o výdajích zdravotních pojišťoven na prevenci. V roce 2017 byly náklady všech zdravotních pojišťoven z fondů prevence 892 mil. Kč, což bylo o téměř 100 mil. Kč méně než v předchozím roce (987 mil. Kč).

Češi se o své zdraví nestarají a ani nevědí, jak. Prevence je přitom pro stárnutí ve zdraví zásadní

Zdraví máme jenom jedno a je naší povinností pečovat o něj co nejlépe. Nedílnou součástí péče o vlastní zdraví je prevence. O její důležitosti nelze diskutovat. Vždy je lepší nemocem předcházet, než je později léčit. Často totiž není v silách lékařů onemocnění v pokročilém stadiu vyléčit. Preventivní prohlídky a vyšetření však mohou chorobu odhalit včas, a ušetřit tak mnoho životů, čas lékařů i peníze státu.

Češi se k biologické léčbě dostávají pozdě. Lékový úřad chystá změny

Pod mikroskopem vypadají jako změť zacuchaných šňůrek, ale jde o léky, jejichž princip účinku byl oceněn Nobelovou cenou. Vyrábějí je vlastně živé organismy v bioreaktoru a jde o složité molekuly vyšlechtěných bílkovin. Ty se umějí navázat na konkrétní buňky v těle a donutí je změnit se. Proto také pomáhají v léčbě těch nejvážnějších nemocí, jako je rakovina, roztroušená skleróza, ale i lupénka, či revmatoidní artritida. A právě u těch dvou posledních nemocí se ukazuje, že Češi tyto nejmodernější léky dostávají pozdě – v případě lupénky se léčí méně než tři procenta pacientů a v případě revmatoidní artritidy jsou kritéria pro výběr pacientů nastavena jako nejpřísnější v Evropě. Lékový úřad však slibuje změny.

Letošní rok bude rekordní, co do příjmů z pojistného

Díky dobré ekonomické situaci zdravotní pojišťovny očekávají až osmiprocentní nárůst příjmů, které v příštím roce přerozdělí mezi poskytovatele péče. Což je ještě o procento více, než kolik šlo na platby v letošním roce. I proto se nyní poprvé v historii podařilo pojišťovnám dohodnout se s lékaři a nemocnicemi na tom, jak moc jim pro příští rok navýší platby za péči. Jisté je, že radovat se už nyní mohou zdravotní sestry, které dostanou víc a také jich víc přibude. Přesto by podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha české zdravotní pojišťovny neměly rezervy navíc ani na jeden a půl měsíce hrazení péče, v případě náhlé krize. Evropská světová banka přitom pojišťovnám doporučuje mít rezervy ve výši necelých tří měsíců běžných měsíčních plateb.

Výskyt alergických chorob se vymyká kontrole

Podle některých odhadů bude brzy nějakou formou alergie trpět téměř polovina evropské populace. Dnes již trpí chronickými alergiemi více než 150 milionů Evropanů. To činí z alergií nečastější chronické onemocnění.

Pacientské organizace mají být věrohodným a rovnocenným partnerem ostatním hráčům systému zdravotnictví, říká koordinátorka APO Zuzana Komárková

Akademie pacientských organizací (APO) je vzdělávací a rozvojový projekt Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), který šestým rokem pořádá bezplatné edukační semináře pro zástupce českých pacientských organizací. Cílem je přispět k profesionalizaci pacientských organizací a podporovat jejich samostatnost. Jak toho v Akademii dosahují nám přiblížila manažerka a koordinátorka projektu Zuzana Komárková.

Nález Ústavního soudu vyvolá revoluci ve vedení pojišťoven

Ústavní soud tento týden rozhodl o průlomové změně: i menší hráči by měli mít možnost z pozic ve vedení zdravotních pojišťoven ovlivňovat dění v pojišťovně tak, jako velcí zaměstnavatelé. V případě zaměstnaneckých pojišťoven by se tak měla změnit po léta zakonzervovaná záležitost, kdy běžní pojištěnci, kteří nejsou sdružení v odborech, neměli šanci rozhodovat o veřejných penězích jdoucích do zdravotnictví.

Doplácím na nedisciplinované pacienty z vlastní kapsy

Je to jen pár let, co se celkem oprávněně vedla debata o právech pacientů. Dnes je načase říct, že pacienti také mají své povinnosti. A ty neplní. Ostatní země, kde jsou pacienti mnohem disciplinovanější, se nám smějí, že tak bohatá země snad ani nemůže existovat, aby toto všechno platila, nač mají pacienti nárok, ale zároveň nežádala skoro žádné sankce pro ty, co nedodržují léčebný režim ani jiná pravidla. Tedy pro ty, co si myslí, že je povinnost lékaře vyléčit je bez jakéhokoliv jejich přispění. To je ovšem hluboký omyl, který vede k tomu, že lékaři doplácejí na své neukázněné pacienty z vlastní kapsy.

Chci, aby se začala měřit kvalita ve zdravotnictví

Jde o jeden z nejdůležitějších postů ve zdravotnictví: náměstek šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny, která hospodaří s rozpočtem téměř 170 miliard ročně a má portfolio více než 60 procent obyvatel Česka. Dnešním dnem počínaje na něj nastupuje David Šmehlík. Současný člen správní rady největší zdravotní pojišťovny za ANO a mimo jiné poradce ministra zdravotnictví. Ve svém vůbec prvním rozhovoru ve funkci říká, že tlaky lobistů očekává, ale ví, jak se jim ubránit. A plánuje, že dá víc pravomocí lékařům primární péče a zároveň začne měřit kvalitu péče. Což je něco, co zatím zdravotní pojišťovny nedělají, i když nástroje k tomu mají.

Pacient má nejen práva, ale i povinnosti

Pacienti v Česku už si zvykají, že mají řadu práv a neváhají se za ně bít. Klidně i za pomoci právníků. Jenže už málokdo ví, že pacient musí také plnit řadu povinností. A nejde zdaleka jen o to, platit povinné solidární zdravotní pojištění. Patří sem například zákonná povinnost chodit na preventivní prohlídky. Kdo opakovaně nepřijde, může dostat pokutu. A není to zdaleka jediná povinnost pacienta. Například HIV pozitivní musí lékaři vždy hlásit svou nemoc, jinak mohou být obviněni až z šíření nebezpečné nakažlivé choroby, a to je trestný čin.

Zámečník: Opravdu je to na stávku? Zrovna teď?

Připusťme, že nenajdete mnoho zdravotníků, kteří by byli s platovým hodnocením své profese spokojeni, to už z definice skoro nejde. Na druhé straně: stěžovat si na to, že platy zejména ve „státním“ nerostou dost rychle, mi přijde trochu jako rouhání, a na tomhle webu je k tomu k dispozici docela dost podkladových analýz.

Petrenko: Marek a jeho rodiče doufají, že je zákonodárci nehodí přes palubu

Hned v prvním zářijovém týdnu budou poslanci zdravotního výboru schvalovat novelu upravující úhrady zdravotnických prostředků, která následně zamíří do druhého čtení. Pacienti se poprvé v historii významnou měrou podíleli na její přípravě a pevně věří, že zákonodárci novelu podpoří. Tedy že neustoupí některým tlakům, kterým by chaos v této oblasti velmi vyhovoval.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo, jak rostly platy lékařů

Lékaři a zubaři si loni polepšili na platech a mzdách ve srovnání s rokem 2016 v průměru o 7 procent, sestry a porodní asistentky dokonce o 12 procent (viz graf). Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo aktuální čísla, jak rostou platy lékařů v jednotlivých segmentech péče, jako reakci na snahu odborů torpédovat výsledek dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019. Zdravotnické a sociální odbory totiž požadují o 10 procent vyšší platy a vyhlásily kvůli tomu stávkovou pohotovost.

Kvalita zdravotní péče – má šanci ji český pacient zjistit?

Co si máme představit pod kvalitní zdravotní péčí? Je to okamžitý přístup k lékaři jakékoliv specializace? Nebo snad příjemné prostředí a příjemný zdravotní personál? Nebo dokonce to, s jakými výsledky zdravotnická zařízení léčí? Tato debata v České republice vůbec neprobíhá, a proto český pacient snadno zaměňuje kvalitu péče s její dostupností, která je u nás bezesporu vysoká.

Proč doplácíme za stejný lék v každé lékárně jinak?

Jednoduchá odpověď by zněla, že to dříve vyhovovalo některým lékárnám a dnes z toho těží výrobci léčiv. Jenže on je to mnohem složitější problém. Zatímco se totiž prostředí ve zdravotních pojišťovnách, coby plátcích péče či v nemocnicích, tedy u poskytovatelů péče, tu více tu méně rychle neustále kultivuje a zprůhledňuje, ať už co se týče zbytečného plýtvání a korupce, či z hlediska zákonů, v lékárnictví panuje stále trochu chaos. A to přesto, že lékárny nejsou běžným obchodem, který si může určit jakou chce marži. Jde o regulované zdravotnické zařízení, jelikož čerpá peníze od zdravotních pojišťoven. Česku tak velmi chybí systémové řešení v tomto segmentu.

Pevné doplatky jsou efektivní nástroj lékové politiky

Velkým tématem jsou momentálně pevné doplatky v lékárnách. Logicky: pro pacienty je to pohodlnější a levnější přijít do lékárny a vědět, že všude doplácím stejně. Pro nemocné je totiž dost těžké obíhat všechny lékárny v okolí s receptem a ptát se, kolik budou doplácet, protože výsledek se může lišit i mnoha sty korunami. Kdo za to tedy může, že doplatky jsou rozdílné? A vydělávají na tom lékárníci? V očích veřejnosti jsou tím padouchem právě lékárníci, ale že je to jinak, vysvětluje bývalý viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný, jinak vedoucí ústavní lékárny v pražském IKEM.

Zdravotní pojišťovny nevyčerpaly rozpočty na centrové léky za rok 2017

Zdravotním pojišťovnám zůstaly ležet na účtech stovky miliónů korun určené na léčbu pacientů tzv. centrovými léky v roce 2017. Ukazuje to analýza dat společnosti COGVIO, která vychází z návrhu výročních zpráv zdravotních pojišťoven za rok 2017 ve srovnání s návrhy zdravotně pojistných plánů.

Tlak pacientských organizací umí měnit zákony

Pacientské organizace jsou velká síla, která dokáže měnit zákony. A někdy jsou tou jedinou šancí pro rodiče, jak získat drahé léky nebo nákladnou léčbu pro své děti. V Evropě se ten nejznámější boj odehrál před pár lety a jednu z hlavních rolí v něm sehrála dáma jménem Kay Parkinson. Anglická právnička, která založila pacientskou organizaci na pomoc lidem s Älstromovým syndromem kvůli svým postiženým dětem. I díky ní Evropská unie v roce 2009 přijala důležitý dokument.

Bojujeme proti nedostatku empatie i za úhradu biologické léčby při nižší závažnosti onemocnění, říká předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová

Počet členů Revma Ligy letos přesáhl pět set. Tato pacientská organizace usiluje o zlepšování života revmatiků zvyšováním povědomí o revmatických nemocech, a to jak u pacientů a laické veřejnosti, tak u lékařů a zdravotnického personálu. Jejím cílem je informovaný pacient a empatický zdravotník.

Bereň: Žebříčky zdravotních pojišťoven jsou nešťastné pro nemocné

Téma nově zaváděného nařízení EU zvaného GDPR, týkajícího se ochrany dat, je v současnosti velmi aktuální, a to zejména v souvislosti s daty pacientů. Nicméně zdravotní pojišťovny při uveřejňování žebříčků nejnákladnějších pacientů, neberou vůbec v potaz, jak snadné je identifikovat pacienty se vzácnými onemocněními.

Kvůli platům lékařů padali i ministři

Když David Rath v dubnu 2005 začal bojovat za vyšší platy lékařů, vypadal jako celkem směšný mladíček, který vyhrožuje stávkou a zavřením ordinací. Jenže dobře věděl, že má za sebou armádu čtyřiceti tisíc zdravotníků. A politici to podcenili. I já sama jsem tehdy řekla, že Rath přestřelil, když napsal tehdy politicky silnému premiérovi země za ČSSD Jiřímu Paroubkovi, že bez spojení se zdravotníky sociální demokracie volby nevyhraje. Viděno zpětně měl v lecčems pravdu.

Jak se vyvíjely platy lékařů

Momentálně sice požadavky na vyšší platy lékařů neplní titulky médií, nicméně je dobré zmapovat, jak se v čase vyvíjely a jak jsme na tom, co do porovnání s ostatními zeměmi. Je pravda, že stejně jako zbytek národa si i čeští lékaři od počátku devadesátých let výrazně polepšili. Tehdy (v roce 1991) byl průměrný plat lékaře 3 000 Kč. Nyní je to 47 tisíc. Ovšem pozor: pouze podle některých zdrojů. Podle jiných je to 66 tisíc. Realita je ovšem taková, že se platy mezi nemocnicemi a lékaři na stejných úrovních mnohdy nelogicky liší až o desítky tisíc korun. Jak se ukazuje, najít relevantní zdroj pro skutečný vývoj platů lékařů, není tak jednoduché.

Zdravotní data 1,5 milionů lidí se dostala do rukou hackerů

Ani premiér Singapuru nebyl ušetřen útoku hackerů, jimž se podařilo získat zdravotní data nejen jeho, ale celých 1,5 milionu lidí. Není divu, je to cenná komodita a její cenu teprve budeme poznávat obdobně, stejně tak, jako jsme na to až pozdě přicházeli, jak nebezpečné je svěřit citlivé věci Facebooku.

Rozpočty na centrové léky pro rok 2019

O tom, jak budou nastaveny rozpočty na centrovou léčbu v roce 2019 rozhodne nejen dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli akutní lůžkové péče, ale také objem prostředků určený pro růst tohoto segmentu. Máme k dispozici první analýzy, které ukazují, jaké segmenty si polepší více a jaké méně.

Petrenko: Krásný letní den

Jaká je ochota pacientů platit za své zdraví a komu. Měli by pacienti znát cenu jejich zdravotní péče, která jim zachraňuje, zlepšuje a prodlužuje život. Zamyšlení Jany Petrenko nad aktuálními tématy ve zdravotnictví z pohledu zástupce pacientů.

České zdravotnictví pohledem The Economist

Analytická skupina spojená se známým názorovým týdeníkem The Economist se podívala na české zdravotnictví z nadhledu a přišla s pěti klíčovými zjištěními: (1) systém je stále řízen centrálně a nesleduje kvalitu péče, (2) péče je soustředěna do nemocnic a méně do komunity/terénu, (3) systém primární péče není dostatečně rozvinut, (4) nejsou aplikovány procesy na bázi HTA a analýzy cost-benefit a (5) nejsou jasně definovány kompetence zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví.

Doležal: Nevyžádané rady pro ministra zdravotnictví s důvěrou

Nové programové prohlášení Vlády ČR pro oblast zdravotnictví se čte dobře. Po dlouhé době je v něm obsaženo skutečně to, co české zdravotnictví potřebuje a co nám již takřka 10 let doporučují mezinárodní instituce. Je ale jasné, že nelze vše realizovat za necelé 4 roky. Tedy spíše 3 roky, které této vládě v lepším případě zbývají. Co je tedy dle mého názoru to nejdůležitější? Pojďme si to rozdělit do 4 oblastí, které považuji za klíčové a zároveň dosažitelné ve vyměřeném čase.

Doležal: Dohadování o úhradách zdravotní péče úspěšně dohodnuto

Možná jste v průběhu uplynulých měsíců zachytili v médiích zprávy o tom, že se blíží a následně naplňuje dohoda mezi všemi segmenty poskytovatelů zdravotní péče na jedné straně a zdravotními pojišťovnami na straně druhé. Co to znamená pro běžného občana, pojištěnce nebo pacienta? Je to zajímavá a důležitá událost?

Nástupcem IZIP je Zdravel. Firma znovu oživuje elektronické zdravotní knížky

Slova „elektronizace zdravotnictví“ se v posledních týdnech skloňují všude. Vláda sice v červnu navrhla odložit povinné zavedení e-neschopenek až na rok 2021, ale e-recepty pro lékaře i lékárníky zůstaly povinné, byť mají zatím řadu nedostatků. V souvislosti s tím je dobré si připomenout, jak vlastně dopadl první největší eHealth projekt u nás – IZIP. Málokdo ví, že projekt se znovu rozjíždí a má velké ambice.

Jsem přesvědčen, že se k IZIP vrátíme, i když se mu bude říkat jinak

Milan Cabrnoch je předsedou Českého národního fóra pro elektronické zdravotnictví. Také je bývalým europoslancem, lékařem a hlavně člověkem, který je spolu s několika kolegy podepsán pod zatím největším projektem elektronického zdravotnictví u nás – internetovou zdravotní knížkou pacienta – IZIP. Ten ovšem skončil hodně neslavně. Největší pojišťovna v zemi VZP se jej pod tlakem politiků musela vzdát, sám Cabrnoch čelil podezření ze střetu zájmů. Po šesti letech od konce projektu dal první rozhovor, kde se ohlíží za minulostí a předvídá budoucnost.

Dovolená na dlouhodobou péči

Víte o tom, že od 1. června 2018 máte nárok na 3 měsíce placené dovolené, pokud váš blízký potřebuje dlouhodobé ošetřování? Poradíme Vám, jak získat dlouhodobé ošetřovné a co musíte splnit. Ošetřovací dovolenou si smí vzít manžel, manželka, registrovaný partner nebo partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc nemocného, nebo babička či dědeček. Rovněž partneři přímých příbuzných, pokud s pacientem sdílí domácnost. Aby za dobu čerpání dovolené získali část platu, musí si platit zdravotní pojištění. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost dlouhodobou dovolenou umožnit.

Sojka: Lékaři nejsou zpátečníci, kteří odmítají eHealth

Česká lékařská komora patří k nehlasitějším kritikům elektronických receptů a některých dalších částí elektronického zdravotnictví. Mnohými je proto označována za zpátečnickou organizaci, která se bojí pokroku, případně větší transparentnosti, kterou s sebou elektronizace přináší. Považuji to za absurdní tvrzení, které má odvést pozornost od chyb dosud zaváděných součástí tzv. e-Healthu. Pokusím se proto vysvětlit postoj komory, převážně na aktuálně zaváděných elektronických receptech.

Se začátkem prázdnin začaly platit novinky u zubařů

Rtuti z amalgámových plomb už se nemusí obávat žádná nastávající maminka nebo kojící těhotná žena. A ani děti do šestnácti let. Od prvního července totiž platí nová pravidla pro plomby, které u stomatologa dostanete na pojišťovnu.

Elektronické recepty přináší výhody lékařům, pacientům i lékárníkům. Žádnou revoluci v preskripci ale neznamenají, říká ředitelka SÚKL Irena Storová

Za fungování a rozvoj elektronických receptů (eReceptů) zodpovídá podle zákona o léčivech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zřizuje a provozuje Centrální úložiště eReceptů (CÚeR). Za realizaci projektu eRecept získal Ústav ocenění Český zavináč 2018, udělované nejlepším projektům a počinům, které významně přispěly k rozvoji informačních a komunikačních technologií ve státní správě a samosprávě. Projekt eRecept, který je první součástí Národní strategie elektronického zdravotnictví, nám přiblížila ředitelka SÚKL Irena Storová.

Jak si stojí české zdravotnictví v evropském kontextu?

Organizace Health Consumer Powerhouse vydala v letošním roce, podobně jako každoročně již od roku 2005 pulikaci Euro Health Consumer Index 2017 (EHCI), která hodnotí a srovnává zdravotní systémy v 35 zemích. EHCI je složen z 46 indikátorů, které jsou rozděleny do 6 oblastí.

Češi se jen velmi málo očkují proti závažným nemocem

Češi se málo očkují proti závažným onemocněním, proti kterým jim přitom zdravotní pojišťovna hradí dostupné vakcíny. Jedná se o tzv. nepovinná očkování, protože nejsou povinná ze zákona, na rozdíl od pravidelného a předepsaného očkovacího kalendáře u dětí (např. záškrt, černý kašel, obrna, spalničky, zarděnky). Mezi nejběžnější nepovinná očkování, která hradí zdravotní pojišťovny, patří očkování proti sezónní chřipce, pneumokokům, lidskému papilomaviru nebo meningokoku.

Téměř desetinu žádostí o nové přístroje zamítáme

Biomedicínský inženýr Martin Mayer je duchovním otcem metodiky, podle níž se v Česku rozhoduje o nákupu přístrojů dražších než je pět milionů korun do nemocnic a to státních i soukromých. V přístrojové komisi sedí od doby jejího vzniku v dubnu roku 2014. O rozmístění nákladných přístrojů ve zdravotnických zařízeních ví proto hodně.

Česku zoufale chybí procesy rozhodování podle HTA

Místo abychom se po vzoru ostatních zemí Evropské unie naučili hodnotit, jaké léčebné výhody pacientům přinesou nejnovější medicínské přístroje a zda je pro nemocnice výhodné je koupit, řešíme to receptem z minulého století. Výsledkem je, že nejnovější technologie se k českým pacientům nedostávají.

Jaké jsou postoje a znalosti lékařů k biosimilars?

Průzkum mezi lékaři v centrech biologické léčby ukazuje, že jejich zkušenosti s biologicky podobnými léky (tzv. biosimilars) jsou poměrně velké. Pokud by lékaři nebyli pod ekonomickým tlakem, jednoznačně by preferovali originální produkty. Obavy mají zejména z nemedicínských záměn u rozléčených pacientů, zejména z důvodu obavy ztráty účinnosti a bezpečnosti. Ukazuje se, že pacienti nemají dostatek informací, což jim brání, aby byli zapojeni do rozhodování o výběru léčby.

Více než polovina lékařů nesplňuje požadavky GDPR

Pokud se posadíte u počítače s praktickým lékařem a zkusíte si spolu s ním vyplnit takzvanou GDPR kalkulačku (viz odkaz dole), zjistíte po pětiminutovém dotazníku, že i ta nejjednodušší ordinace musí splnit sedm z devíti klíčových bodů GDPR. A to jde přitom o lékaře, který zaměstnává jen jednu zdravotní sestru a neprovozuje žádné další aktivity – tedy že by třeba sám prostřednictvím webu oslovoval pacienty s nabídkou pořádaných kurzů, léčby pomocí homeopatie či akupunktury, či obchodoval se zdravou výživou.

Česká zvědavost je problém, a v ordinaci navíc trestný čin

Jolana Těšinová je přední česká specialistka na právo ve zdravotnictví a přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF. Říká, že ten, kdo používá zdravý selský rozum a respektuje pravidla osmnáct let starého zákona na ochranu osobních údajů, se v souvislosti s nástupem praxe GDPR prakticky nemá čeho obávat. Potíž je, že tento zákon se u nás nikdy moc neřešil. Sama doufá, že hlavním výsledkem nové legislativy bude především fakt, že se sami pacienti i lékaři, budou ptát: je nutné schraňovat tato data? A jak se s nimi pak dál nakládá?

Jakub Král: Všichni budou moci konečně začít normálně plánovat a fungovat

Co přinese novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má upravit systém hrazení zdravotnických prostředků na poukaz? Zeptali jsme se Jakuba Krále, kterého ministr zdravotnictví jmenoval svým poradcem v oblasti zdravotnických prostředků a následně koordinátorem Pracovní skupiny pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, která novou legislativní úpravu připravila.

Mrozek: GDPR a lékaři

Osobně vítám, že Evropská unie zavádí pravidla pro nakládání s osobními údaji. Nechci být sledován velkými bratry jako je GOOGLE, Microsoft a v poslední době i stát. Nechci mít strach si zprovoznit nový mobilní telefon s tím, že když něco přehlédnu, moje data odletí někam, kde nevím, co se s nimi bude dít a kdo je bude mít k dispozici. Nechci, aby mi pořád někdo volal na moje telefonní číslo s výhodnými nabídkami půjček a pojištění. Nechci být na každém kroku sledován kamerami. A nechci zažívat situace, kdy se v mailu zmíním o sekačce a následně mám internetový prohlížeč zaplaven nabídkami sekaček různých výrobců.

Kolik odevzdáváme na zdravotní pojištění

V letošním roce se změnila některá pravidla plateb zdravotního pojištění, která potěší zejména studenty z vysokých škol. Za takzvané „věčné studenty“ starší 26 let, kteří nejsou zaměstnanci ani osobami samostatně výdělečně činnými, nově platí zdravotní pojištění stát. A kolik platí ostatní?

Kam jít na pohotovost

Sdružení praktických lékařů v květnu požádalo ministerstvo zdravotnictví o změnu v organizaci pohotovostí. Nechtějí je již sloužit v běžných ordinacích, ale tvrdí, že by se měly soustředit na urgentní příjmy v nemocnicích. Historie pohotovostí u nás přitom sahá až do roku 1965.

Nový systém hrazení zdravotnických prostředků: místo nejlevnějších proplatí pacientům ty nejvhodnější

Od příštího roku začne platit nová legislativní úprava hrazení zdravotnických prostředků na poukaz. Část zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle které zdravotní pojišťovny stanovují výši úhrad těchto pomůcek, zrušil Ústavní soud v červnu minulého roku. Postavil se tak na stranu dvou desítek senátorů, kteří mu v lednu 2015 podali návrh na změnu systému s tím, že je netransparentní, nejednoznačný a protiústavní.

Pacienti potřebují lidský přístup a srozumitelnou komunikaci s lékaři, říká ředitelka Koalice pro zdraví

Nemoc postihuje nejen zdraví fyzické, ale i duševní. Zatímco s tím prvním pomohou pacientům lékaři, po psychické stránce bývají odkázáni sami na sebe. V lepším případě na své blízké. Ani ti ovšem mnohdy neví, jak se k nemocnému chovat. I proto jsou tu pacientské organizace, které svým členům a jejich rodinám poskytují informace o nemoci a léčbě, a především jim pomáhají vyrovnat se s diagnózou a naučit se s ní žít. Problémy, na které pacientské organizace narážejí, jim už čtrnáct let pomáhá řešit Koalice pro zdraví. Zastřešující sdružení pacientských organizací, které založila Jana Petrenko.

Zdravotní výdaje jako finanční zátěž českých domácností

Nová analýza Českého statistického úřadu v oblasti životních podmínek v roce 2017 ukazuje také zajímavá čísla o výdajích českých domácností na zdravotnictví a jejich zátěži pro rodinné rozpočty. Již tradičně patří Česká republika mezi země, které jsou nejméně ohroženy příjmovou chudobou. U nás je to 9,1% populace, zatímco průměr EU činí 23,5%, ve střední a východní Evropě je u nás toto čísla zdaleka nejnižší.

Jak se rozdělují peníze v českém zdravotnictví – II.
Za co peníze vydáváme

Výdajům českého zdravotnictví dominují nemocnice, které polykají více než 50% plánovaného rozpočtu na rok 2018, ve kterém zdravotní pojišťovny vydají za zdravotní služby více než 280 mld. Kč. Druhou nejnákladnější položkou jsou ambulantní specialisté a náklady na léky na recept. Tyto tři položky tvoří kolem 80% veškerých nákladů. Podíl výdajů na praktické lékaře pozvolna klesá.

Inovativní léčba navrací pacienty na trh práce. Vysoké náklady se státu částečně navrací

Moderní medicína přinesla v posledních padesáti letech výrazný posun v léčbě mnoha závažných, chronických i běžných onemocnění. Pacienti s vysokým krevním tlakem, revmatoidní artritidou, Parkinsonovou chorobou, nádorovým onemocněním, HIV či jinými těžkými chorobami spojovanými s invaliditou a předčasným úmrtím dnes mají naději na delší a často i kvalitnější život.

Doležal: Nepleteme si kvalitu péče s její kvantitou?

O českém zdravotnictví jeho představitelé rádi tvrdí, že je jedno z nejkvalitnějších v Evropě a odkazují se přitom na různé celoevropské průzkumy. Metodika těchto průzkumů je ale většinou nejednoznačná a politici si navíc rádi vytrhávají z kontextu jen to, co se jim hodí. Například minulým ministrem zdravotnictví byl vyzvedáván průzkum Euro Health Consumer Index 2016, ve kterém jsme se umístili na 13. místě v Evropě a jako první mezi postkomunistickými zeměmi. Hodnoceny byly ale zejména měkké parametry a Česká republika byla chválena hlavně za neomezenou dostupnost zdravotní péče. Již méně se hovoří o tom, že v některých parametrech jsme i v tomto průzkumu zcela propadli (například v oblasti prevence, elektronizaci zdravotnictví nebo v přístupu k novým lékům).

Vzácné léky u nás stále vzácnější

V České republice klesá dostupnost léků na vzácná onemocnění (orphan medicinal products, tzv. orfany) a stáleméně se jich dostává mezi oficiálně hrazená léčiva. Potvrzují to lokální statistiky i mezinárodní studie. V dubnu publikovaná studie z 24 evropských zemí ukazuje, že Česká republika se v tomto ohledu řadí na nejnižší příčky. Autoři studie sledovali celkem deset orfanů a Česká republika patřila v parametru jejich dostupnosti mezi 10 nejhorších zemí s jedním až čtyřmi produkty k dispozici. Do stejné skupiny jako my spadaly také Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Rusko a Slovinsko. Hůře se umístily již jen Bělorusko, Lotyšsko, Litva a Turecko.

Výběr lékaře a nemocnice

V posledních týdnech vyvolalo velkou diskusi volání ředitelů nemocnic po návratu spádovosti nemocnic a chystané brněnské plány na takzvanou „rajonizaci“. Jenže zákony říkají něco jiného. Spádovost neexistuje.

Proč u zubaře platíme a jinde ne

Historie sahá až do roku 1997 a začíná jednou větou v tehdy čerstvě vytvořeném Zákoně o veřejném zdravotním pojištění (48/2007 Sb.). Tehdejší poslankyně Eva Fischerová do něj prosadila větu, která říká, že si pacient nesmí připlácet za lepší péči, pokud je její základní varianta hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Preventivní prohlídky

Víte, že v rámci každé prevence u zubaře, máte nárok například na odstranění zubního kamene zdarma? Je dobré vědět, jak často chodit na preventivní prohlídky a na co při nich máte nárok.

Nový očkovací kalendář

Děti od letoška dostávají o jednu očkovací dávku v základním povinném očkování méně. Podívejte se, co vše se změnilo. Rodiče mají díky tomu víc šancí včlenit mezi zákonem daná očkování dobrovolné vakcíny, například proti rotavirům.

Nová přístrojová komise – směrem k vyšší transparenci v rozdělování veřejných zdrojů

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo 11. dubna 2018 změnu ve fungování tzv. Přístrojové komise. Tato komise má za cíl posuzovat nákupy a rozmístění nových přístrojů, stejně jako obnovu kapacity těch stávajících. Přístrojová komise pracovala již za minulého ministra zdravotnictví, její práci ale nebylo možné nijak sledovat ani kontrolovat, nebyly k dispozici podklady na základě kterých jednala a rozhodovala ani zdůvodnění pro to, že nějaký přístroj doporučuje či zamítá. Veřejnost ani neznala pravidla pro rozdělování nových přístrojů, jejichž provoz bude následně hrazen z peněz veřejného zdravotního pojištění.

Doležal: Zdravotní data konečně pod kontrolou pacientů

Evropské Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vejde v účinnost již 25. května 2018, dělá na tváři vrásky mnoha firmám podnikajícím ve zdravotnictví, ale také státním a veřejnoprávním subjektům jako jsou nemocnice či zdravotní pojišťovny. Nemělo by ale zapadnout, že pro pacienty přináší unikátní příležitost dostat pod kontrolu veškerá svá osobní data, která o něm zdravotní systém shromažďuje.

V Česku se stále dožíváme kratší délky života než průměr Evropy a celé třetině úmrtí by bylo možné zabránit

Přestože průměrná délka života v České republice roste stabilně od devadesátých let dvacátého století, stále zaostáváme za průměrem Evropy. Výsledky úmrtnostních tabulek za poslední zpracovaný rok 2016 předpovídají, že se živě narozený chlapec v průměru dožije věku 76,2 roku a živě narozené děvče věku 82,1 roku. K růstu střední délky života u mužů nejvíce přispěl pokles úmrtnosti ve věkových skupinách 50–54 až 70–74 let, u žen dokonce až ve věku nad 70 let. přes výrazné zlepšení úmrtnosti po roce 1990 Česká republika hodnotou střední délky života stále zaostává za průměrem Evropské unie zhruba o dva roky. Za nejlepšími státy EU je pozadu o čtyři až pět let.