Restart českého zdravotnictví po Covidu. Jedinečná příležitost, jak něco změnit, která se nemusí opakovat.

Pandemie Covidu-19 je největší krizí v historii samostatné České republiky. Doufejme, že už brzy bude za námi, což nám dá příležitost položit si otázku, jak by se měly dál rozvíjet klíčové oblasti Česka. Zda myslíme na budoucnost. Zda víme, kam jdeme. Zda víme, jaká je naše velká vize. Za sebe jsme přitom přesvědčeni, že jednou z těch klíčových oblastí je beze sporu zdravotnictví. A z průzkumů veřejného mínění se opakovaně ukazuje, že to stejně cítí i naprostá většina lidí v Česku.

Prezident České lékařské komory bude mít konkurenci

Prezident lékařů bude mít na červnovém sjezdu komory poprvé v historii konkurenci v podobě svého moravského "zástupce". Viceprezident komory hodlá ohlásit svou kandidaturu na prezidenta v nejbližším čísle časopisu ČLK Tempus Medicory, včetně tezí, které chce zastávat a hájit, a jak by chtěl ČLK vést.

Portál: V Evropě vakcíny proti covidu-19 připravuje 52 závodů

V Evropě funguje v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti covidu-19. Nejvíce, a to 14, jich je v Německu. V Česku je jeden výrobní závod. Ve středočeské Bohumili se bude vyrábět klíčová složka americké vakcíny Novavax, která ještě nebyla schválena pro použití v EU. Nejvíce továren v Evropě provozuje výrobce Pfizer/BioNTech, má jich 12. S odkazem na údaje Evropské komise astudiiEvropské sítě datové žurnalistiky to uvedlprojektEvropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů.

Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou náhrady za výpadky příjmů

Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou i letos náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí. Sněmovna dnes zrychleně schválila vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat stejně jako loni takzvanou kompenzační vyhlášku. Návrh zákona nyní dostane k posouzení Senát.

Koronavirus se celosvětově prokázal u více než 120 milionů lidí

Nákaza koronavirem se od začátku pandemie po celém světě prokázala už u více než 120 milionů lidí. Nejvíce pozitivních testů hlásí Spojené státy, Brazílie a Indie, vyplývá z dat Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Tempo výskytu nových případů nákazy oproti přelomu roku zpomalilo, odborníci však varují před novými a infekčnějšími variantami viru, které by podle nich mohly boj s nákazou ještě zkomplikovat i přes postupující očkování.

Polsko: Výhody vakcíny převažují nad možnými riziky AstraZeneky

Výhody očkování proti covidu-19 převažují nad možnými riziky vakcíny AstraZeneky, řekl dnes polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Žádný z nežádoucích účinků po podání preparátu AstraZeneky v Polsku zatím podle něj nenaznačuje, že by očkování souviselo s případy krevních sraženin. Tuto očkovací látku zatím zdravotníci aplikovali 583.000 obyvatelům Polska, uvedl list Gazeta Prawna.

Lékárníci jsou proti neprojednanému návrhu o výdeji léků

Organizace působící v lékárenské oblasti jsou proti tomu, aby se poslanecký pozměňovací návrh o možnosti zásilkového výdeje léků na předpis řešil ve zrychlené formě a bez diskuse odborníků. Návrh podle nich nepřípustnou formou takzvaného přílepku zásadně mění zákon o léčivech a jeho cílem je v rozporu s dosavadní bezpečnou praxí povolit prodej léků na předpis přes internet. Vyplývá to z prohlášení organizací. Jeden z hlavních předkladatelů pozměňovacího návrhu - poslanec Adam Nacher (ANO), se proti kritice ohradil. Návrh má smysl i vzhledem ke koronavirové pandemii, kdy se od lidí požaduje omezit sociální kontakty, řekl ČTK.

Evropský regulátor EMA vyzývá státy k opatrnosti ohledně Sputniku

Předsedkyně správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) Christa Wirthumerová-Hocheová v neděli vyzvala členské státy Evropské unie, aby neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V ve svých zemích, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu. O dodávku Sputniku do ČR požádal Rusko český prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že by mu pro její používání stačila certifikace českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho ředitelka Irena Storová ČTK sdělila, že zatím nebyl žádný oficiální proces zahájen. Podle ní mají evropské procesy v posuzování léčiv své opodstatnění.

Německo zřejmě začne podávat vakcínu AstraZeneca i seniorům

Německo by brzy mohlo začít vakcínou AstraZeneca proti nemoci covid-19 očkovat i osoby starší 65 let. Dnes to v rozhovoru s veřejnoprávní televizní stanicí ARD prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Německo dosud kvůli nejasné účinnosti u seniorů očkuje preparátem AstraZeneca jen mladší ročníky.

Analytici:Ztráty kvůli novým opatřením budou nižší než před rokem

Dosavadní opatření proti šíření pandemie stojí ekonomiku zhruba 1,6 až 1,7 miliardy korun denně. Chystaná opatření denní ztráty ekonomiky sice zvýší, ale i tak budou díky nadále fungujícímu průmyslu nižší než loni na jaře. Tehdy činily podle propočtů zhruba tři miliardy korun denně. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle některých ekonomů nová jarní opatření mohou vést i k tomu, že česká ekonomika celoročně nedosáhne ani na dvouprocentní růst.

Svět již aplikoval přes 200 milionů dávek vakcín proti covidu

Nejméně 200 milionů dávek vakcín proti covidu-19 bylo již aplikováno ve 107 zemích světa, uvádí na základě oficiálních statistik a svých propočtů agentura AFP. Necelou polovinu z nich obdrželi lidé z vyspělých států skupiny G7. Od prosince 2019, kdy Čína oznámila první případy nákazy koronavirem, se globálně infikovalo přes 110 milionů lidí, z čehož jich více jak 2,4 milionu na komplikace spojené s covidem-19 zemřelo, vyplývá z údajů AFP.

Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů nemají menší příjmy než před pandemií

Téměř tři čtvrtiny Čechů vycházejí s příjmy stejně nebo lépe než před vypuknutím pandemie covid-19. Pětině se příjmy loni snížily, pět procent o ně vlivem pandemie přišlo. Jen základní výdaje zvládne financovat 43 procent respondentů, příliš peněz navíc jim nezbývá, vyplývá z únorového průzkumu úvěrové firmy Fair Credit mezi tisícovkou respondentů.

Pandemie ovlivnila duševní zdraví i psychiatrickou péči

Pandemie koronaviru a související opatření ovlivnily duševní zdraví i psychiatrickou péči, mimo jiné přinesly komplikace v ambulantní i lůžkové péči. Jde například o odkládání návštěvy ambulance i ztížený osobní kontakt a komunikaci. Už na jaře přibylo duševních poruch a v době druhého zavedení karanténních opatření čísla ještě vzrostla. ČTK to řekl psychiatr Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Mohr také předsedá Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti (ČPS) Jana Evangelisty Purkyně.

Léčebné konopí patrně bude i na elektronický recept

Léčebné konopí by mohlo zlevnit a stát se dostupnějším díky licencovaným dodavatelům. Lékaři je navíc budou moci předepisovat i elektronicky. Předpokládá to vládní novela o návykových látkách a léčivech, jejíž schválení doporučil sněmovně garanční zdravotnický i zemědělský výbor. Zemědělský výbor doporučil upravit pěstování technického konopí.

Českému zdravotnictví dojdou v letech 2022 a 2023 finance

Všechny zdravotní pojišťovny musí ze zákona předkládat ke schválení vládě a Poslanecké sněmovně tzv. zdravotně pojistné plány. Jedná se o upřesnění finančního rozpočtu nejen na právě načatý rok (2021), ale obsahují rovněž střednědobý výhled na roky 2022/2023. Tyto výhledy nevypadají příliš pozitivně a nedostatek financí ve zdravotním rozpočtu bude muset řešit zejména vláda, která vzejde z voleb na podzim 2021.

Lékárny jsou připraveny na testování. Máme kapacity lidské i technické, tak proč nemůžeme pomoci, ptají se

Tak si to trochu shrňme a dovolte mi připomenout, k čemu tady jsou lékárny a jak sloužily v uplynulém roce a jak slouží teď. A řekněme si, co mohou dělat víc. Například jsou připravené k testování na C-19. Tak proč tak velkou a hustou síť nevyužít? Antigenní testy dokonce doporučují v lékárnách i důležité celoevropské organizace a to z pozitivních zkušeností z jiných zemí. Navíc testy ze slin jsou pro pacienty větším komfortem. Vlastně buďme přesní: nadnárodní organizace se o tuto roli lékárníků dokonce prosí, aby ji vlády umožnily.

Digitalizace zdravotnictví, telemedicína….tak stane se něco?

V průběhu loňského roku jsem se několikrát nadějně vyjadřoval ve smyslu, že pandemie covidu může posunout a urychlit digitalizaci českého zdravotnictví. Že může být oním příslovečným technologickým skokem do 21. století a do světa medicíny zaměřeného na výsledky a pacienta.

Pacienti, zbystřete. Teď se hraje o nejklíčovější zákon v léčbě

Jde jen o pouhých 46 slov rozdělených do dvou krátkých odstavců. Paragraf 16 v zákoně o zdravotním pojištění. Říká, že i pacientům, kteří jsou něčím výjimeční, například mají diagnózu, jíž trpí jen pár lidí na světě, je možné uhradit léčbu či léky z veřejného zdravotního pojištění. Ať to stojí, co to stojí. Třeba stovky milionů. Právě teď tento paragraf zákona prochází velkou revizí. A hraje se o hodně.

Vakcíny proti covid-19 chybí. Proč? Tady je odpověď

Někdy se člověk nestačí divit, co se objeví na sociálních sítích, teď ohledně chybějících vakcín. Pravda číslo jedna je: ano, Česko zaspalo. Pravda číslo dva je: ano, EU také, ale bez vyjednávací pozice silného Bruselu bychom na tom byli hůř. Mnohem hůř. A třetí a nejdůležitější fakt je, že stejně jako na zahradě nepřemluvíte mrkev, aby vyrostla rychleji, a to ani dobrým slovem ani výhrůžkami, tak jsou tu dost zásadní technické záležitosti, které dostatku vakcín brání. Když zůstaneme u příměru s mrkví, tak je to konkrétně chybějící zemina.

Boj o peníze nebo jen neschopnost uvažovat?

Je to nejčerstvější zpráva tohoto ze včerejška: praktičtí lékaři, ač jsou to právě oni, kdo mají ze zdravotního pojištění placenou i návštěvní službu doma u pacientů, nemají být těmi, kdo bude seniory očkovat. Nebo ty, co nemohou chodit. Pacientské organizace tento nejnovější výrok vlády skutečně nadzvedl. Jana Petrenko z Koalice pro zdraví přesně popisuje proč.

Jak mohlo vypadat očkování proti COVID-19 v digitalizovaném zdravotnictví

Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti COVID-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.

Zdravotnické odbory se nedohodly s ministerstvem na růstu platů

Zdravotnické odbory se nedohodly s ministerstvem zdravotnictví na vyšších platech zdravotníků na příští rok. Budou chtít proto jednat přímo s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) či Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to po asi dvouhodinovém jednání s náměstkyní ministra zdravotnictví Helenou Regnerovu řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

COVID-BOT Medevio by mohl odlehčit ambulantním lékařům

Praktičtí lékaři, stejně jako ambulantní specialisté, každodenně spolu s rostoucími počty pozitivních případů infikovaných virem SARS-Cov-2, musí vyřídit desítky telefonních hovorů Pacienti s nimi konzultují příznaky virového onemocnění nebo jen své obavy, zda nemoc Covid-19 nemají. Technologická společnost COGVIO, která provozuje telemedicínskou platformu MEDEVIO spustila na adrese www.covidbot.medevio.cz chatbot, který má pomoci zhodnotit zájemcům riziko infekce novým koronavirem.

Soud potvrdil šestileté vězení pro Paška a Čurdu v kauze IZIP

Bývalý ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek a jednatel firmy FINIM Ilja Čurda si odpykají šestileté vězení za podvod. Dnes to potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl odvolání obou mužů. Pašek i Čurda musí každý zaplatit státu dvoumilionový peněžitý trest a společně mají nahradit podvedené IZIP škodu 140 milionů korun. Po dobu pěti let také nesmí působit ve statutárních orgánech obchodních společností. Kauza se týká spolupráce IZIP s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP).

Před pandemií bylo 29 mln Američanů bez zdravotního pojištění

Počet Američanů v produktivním věku, tedy mezi 18 a 64 lety, bez zdravotního pojištění před pandemií covidu-19 výrazně vzrostl. V loňském roce se počet osob bez pojištění zvýšil o 2,5 milionu na 28,8 milionu, uvedlo dnes americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Bez pojištění jsou častěji muži a hispánci.

Návrh: Posudkovým lékařům by mohli pomáhat i jiní zdravotníci

Posudkovým lékařům by mohli pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci - nelékaři. Předpokládá to novela poslanců Jiřího Běhounka (ČSSD) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), která podle nich reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči.

Ministr Adam Vojtěch měl snahu měnit české zdravotnictví koncepčně a dlouhodobě

Za odcházejícím ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem zbyde jako nejvýraznější mediální stopa velmi pravděpodobně tvrzení o nezvládnuté pandemii koronaviru. Nebude to ale zcela spravedlivé. Ano, lze konstatovat, že současnou situaci nezvládl manažersky, komunikačně, a také zákulisně politicky. Nicméně jednalo se o výzvu, před kterou nestál dosud žádný ministr zdravotnictví a která nemá prakticky ideální řešení, protože vždy balancujete mezi zájmem veřejného zdraví a masivními ekonomickými ztrátami. Co by ale nemělo zapadnout je fakt, že se Adam Vojtěch po příchodu do úřadu pokusil pojmenovat a začít koncepčně řešit některé dlouhodobé strukturální problémy českého zdravotnictví. Bohužel tyto nejsou řešitelné ani v rámci jednoho plného volebního období a ex-ministr na jejich řešení nedostal čas.

Johnson: Británie bude provádět až 500.000 testů na covid denně

Británie hodlá vylepšit systém testování na covid-19 tak, aby byla do konce října schopna provádět 500.000 testů denně. Prohlásil to premiér Boris Johnson při setkání s šéfy parlamentních výborů a poznamenal, že stát se snaží vyhovět překotnému nárůstu poptávky po testování.

Česko zvažuje, že na nákup vakcíny na covid dá až 2,1 mld Kč

Česko by se mohlo připojit k iniciativě Evropské komise (EK) na nákup vakcíny proti covidu-19, investovat by mělo letos a v příštím roce až 2,1 miliardy korun. Vyplývá to z materiálu, který dnes projednala vláda. Česko by se muselo zavázat, že odebere předem stanovené množství vakcíny od jednotlivých výrobců, uvažuje se o šesti. Podle odhadů by mohla být vakcína dostupná už na konci letošního roku.

EY: Češi se začínají obávat o své finance, třetině klesl příjem

Po rozvolnění omezení kvůli pandemii covid-19 Češi začali v posledních měsících více pociťovat její ekonomické dopady. Třetině (30 procent) klesl příjem, 36 procent nakupuje méně a čtvrtina (24 procent) dokonce jen zcela nezbytné věci. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, který uskutečnila agentura STEM/MARK v červnu a červenci mezi více než tisícovkou respondentů.

Šéf zdravotnictví USA ocenil Tchaj-wan, setkal se s prezidentkou

Americký ministr zdravotnictví Alex Azar se dnes na Tchaj-wanu setkal s tamní prezidentkou Cchaj Jing-wen. Návštěva, která je trnem v oku Pekingu, je podle šéfa zdravotnického resortu uznáním vzájemného přátelství a partnerství. Ostrovnímu státu také jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa nabídl podporu.

ECDC volá po obnovení karanténních opatření v některých zemích EU

Evropské země, které po uvolnění drastických opatření zažívají nepříznivý vývoj epidemie covidu-19, by měly zvážit opětovné zavedení vybraných restrikcí, aby se předešlo výraznějšímu zhoršení situace. Uvedlo to Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), což je agentura EU zabývající se infekčními chorobami. Ve svém hodnocení hovořila o "skutečném vzestupu" nákazy v částech Evropy.

Ministerstvo chystá elektronizaci poukazů na zdravotnické pomůcky

Ministerstvo zdravotnictví chystá zavedení elektronického poukazu na zdravotnické prostředky. Úprava by se mohla dostat do předlohy o zdravotnických prostředcích, kterou nyní projednává Sněmovna. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy by takzvaný e-poukaz pomohl zejména lidem, kteří odebírají tyto prostředky pravidelně. Jde například o inkontinenční pomůcky.

Iniciativa COVID19CZ ukončila činnost

Iniciativa představitelů technologických firem pro boj s koronavirem pod názvem COVID19CZ ukončila svou činnost. Její aktivity pro chytrou karanténu včetně aplikace eRouška a vzpomínkových map převzalo ministerstvo zdravotnictví. Dodavatelem a realizátorem chytré karantény 2.0 se stala státní firma NAKIT. COVID19CZ to dnes uvedl v tiskové zprávě.

WHO zahajuje vyšetřování v Číně s cílem zjistit původ koronaviru

Dvoučlenný tým Světové zdravotnické organizace (WHO) v Pekingu zahajuje první fázi mezinárodního šetření příčin koronavirové pandemie. Pro nezávislé vyšetření původu viru SARS-CoV-2 se vyslovily všechny zúčastněné země na květnové konferenci Světového zdravotnického shromáždění.

Proč máme sledovat vývoj digitalizace zdravotnictví v Německu

Na otázku, které země udávají trend v elektronizaci zdravotnictví, by asi většina odpověděla zeměmi jako Estonsko, Finsko, Dánsko nebo Švédsko. V těchto zemích píší již druhou dekádu funkčních systémů eHealth. U našich sousedů v Německu začali mnohem později, ale jedná se o detailně promyšlený systém absolutně orientovaný na potřeby pacienta.

Rakousko zavede semaforový covidový systém na úrovni svých okresů

Rakousko zavede semaforový systém pro mapování koronavirové epidemie na svém území. Každý okres bude označen jednou ze čtyř barev - od zelené po červenou - podle místní epidemické situace. Kromě počtu nakažených bude systém zohledňovat také trasovatelnost případů, počty testů a místní kapacity nemocnic, vysvětlil dnes rakouský kancléř Sebastian Kurz.

V Indii schválili lék na koronavirus, uspěl v klinické studii

Indické úřady povolily používání léku Itolizumab domácí farmaceutické společnosti Biocon pro léčbu mírných až vážných dýchacích obtíží, včetně těch způsobovaných covidem-19. Lékaři budou moci přípravek podávat poté, co se osvědčil v klinických testech, píše agentura Reuters.

Vojtěch: Od září by měla fungovat nová verze aplikace eRouška

Nová verze aplikace eRouška, jež má pomáhat vyhledávat kontakty nakažených novým typem koronaviru, by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla fungovat od 1. září. Nově by měla umět komunikovat s podobnými aplikacemi například v Německu či Velké Británii a optimálně fungovat i na mobilních telefonech značky Apple. Ministr to dnes řekl novinářům ve Sněmovně. Aplikaci podle něj nyní používá zhruba 250.000 lidí.

Pětina německých firem se cítí ohrožená koronavirovou krizí

Pětina německých firem se cítí existenčně ohrožená koronavirovou krizí. Vyplývá to z červnového průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. V ohrožení se cítí hlavně poskytovatelé služeb, v anketě se tak ohodnotilo 27 procent oslovených firem v odvětví. V obchodu to bylo 18 procent, v průmyslu 17 a ve stavebnictví jen dvě procenta.

V Izraeli znovu sledují pohyb lidí, 30.000 jich musí do karantény

Izraelské úřady nařídily karanténu až 30.000 lidem, kteří přišli do styku s nakaženými koronavirem. Přišlo se na to díky obnovenému programu policejního sledování pohybu občanů. V Izraeli zaznamenávají v posledních dnech rychlý nárůst nakažených - celkově je jich tam přes 29.000 a zemřelo 331 lidí. Novou vlnu prožívá také palestinský Západní břeh Jordánu, mnoho případů je zejména v oblasti Hebronu. Podle samosprávy se tam situace vymkla kontrole a současná uzávěra vyhlášená na pět dní bude zřejmě muset být prodloužena.

Nový informační web pro pacienty usnadňuje orientaci v inovativních onkologických lécích

Pacientky a pacienti, kteří onemocní nádorovým onemocněním, se ocitají v situaci, kdy se snaží na internetu najít co nejvíce informací o své diagnóze a samozřejmě o možnostech co nejmodernější a nejúčinnější léčby. V současnosti jsou ovšem velmi často ztraceni v záplavě různorodých informací, navíc velmi často pochybné kvality. To je důvodem, proč se nemohou připravit na spolurozhodování o své léčbě, které v diskusích s lékaři nastává.

Hygienička:Chytré karanténě se bude v centru věnovat tým 12 lidí

Takzvané chytré karanténě se má podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové v pohotovostním operačním centru při ministerstvu zdravotnictví věnovat 12 lidí místo původně plánovaných 17. Místo toho o pět lidí posílí ministerský odbor ochrany veřejného zdraví, zejména oddělení epidemiologie. Rážová to dnes uvedla při senátním veřejném slyšení na téma pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů.

Wired: Facebookové skupiny jsou nástrojem dezinformátorů

Ještě dříve, než bylo šíření covidu-19 označeno za pandemii, začala v této souvislosti zaznívat varování před "infodemií", tedy záplavou nedůvěryhodných informací o koronaviru. Odpověď na otázku, kde se tyto dezinformace berou, aktuálně hledá řada odborníků. Dvě přední analytičky, Nina Jankowiczová a Cindy Otisová, minulý týden v magazínu Wired napsaly, že mnohem větší starosti než sítě automatizovaných účtů či placená sdělení s ruskými zadavateli jim dělá cirkulace falešných tvrzení ve facebookových skupinách.

KoroNERV-20 kritizuje růst schodku,žádá úspory a chytré investice

Za fiskální výstřely naslepo nebo budování ekonomiky na steroidech vládní pomoci označuje návrh vlády na zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun občanská iniciativa KoroNERV-20. Chybí jasná hospodářská strategie ČR, uvedla členka iniciativy Danuše Nerudová v dnešní tiskové zprávě. Podle iniciativy je třeba hledat úspory, reformovat daňový systém a investice musejí být rychlé a chytré. Lití betonu ekonomiku nespasí, jakkoliv je dokončení páteřní dopravní infrastruktury země žádoucí, doplnila.

Třetině domácností v Česku za pandemie covidu-19 klesly příjmy

Třetině domácností v České republice od začátku pandemie koronaviru do května klesly příjmy. Negativní dopady šíření nemoci pocítila téměř polovina zaměstnanců a tři čtvrtiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Do situace, kdy nevycházejí s penězi, se dostalo pět procent Čechů. Sedm z deseti domácností naproti tomu dokáže finančně vyjít ještě nejméně další tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledky dnes CVVM poskytlo ČTK.

Psychiatři by uvítali, aby pojišťovny dál hradily péči na dálku

Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) by uvítala, kdyby zdravotní pojišťovny dál hradily pacientům péči na dálku, která byla zavedená v době pandemie nového typu koronaviru. Mimořádná úhrada ale platí u největší pojišťovny VZP jen do konce června, ostatní pojišťovny ji ukončily už v květnu, informovala dnes v tiskové zprávě psychiatrická společnost. Vyjádření pojišťoven ČTK zjišťuje.

KoroNERV navrhuje opatření pro snížení rozpočtového deficitu

Občanská iniciativa KoroNERV-20 navrhuje opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu a chce otevřít debatu o efektivním spojování obcí. Česko má 6253 obcí, což je vysoký počet, a s tím jsou spojeny vysoké náklady na řízení samospráv. Platforma chce posílit příjmovou nezávislost samospráv a její decentralizaci, která je oproti mnoha evropským zemím zatím v ČR výrazně nižší. Obce by podle ní měly získat větší jistotu v tom, s jakými příjmy mohou výhledově počítat, a to na několik let dopředu. KoroNERV to dnes uvedl v tiskové zprávě.

AI: Trasování covidu-19 v Bahrajnu a Kuvajtu je invazivní

Aplikace, které spustily Bahrajn a Kuvajt a které mají mapovat kontakty osob nakažených koronavirem, patří k nejinvazivnějším na světě. Uvedla to organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI), podle níž zmíněné aplikace narušují soukromí a ohrožují bezpečí svých uživatelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web BBC.

Čtyři evropské země zaplatí za vakcínu proti covidu 750 mil. eur

Itálie, Francie, Německo a Nizozemsko zaplatí 750 milionů eur (20 miliard Kč) britské firmě AstraZeneca za 300 milionů dávek vakcíny proti nemoci covid-19. Firma s nimi uzavřela dohodu o dodávce očkovací látky o víkendu. O finančních podmínkách dnes informoval mluvčí italského ministerstva zdravotnictví.

Protilátky na covid-19 na Strakonicku mělo 2,37 pct testovaných

Testy na přítomnost protilátek na koronavirus prokázaly pozitivní výsledek u 2,37 procenta lidí na Strakonicku a u 1,2 procenta lidí na Písecku. Vychází to ze srovnávací průřezové studie. Projekt ukázal vyšší promořenost než při studii kolektivní imunity na úrovni ČR, která hovořila o jednotkách promile. Vzorky odebírané počátkem května na Písecku a Strakonicku však laboratoře zpracovávaly rozdílnou metodou než celostátně. Výsledky studie na Strakonicku a Písecku dnes oznámili její garanti.

Francouzská ekonomika prý dopady viru zdolá nejdříve za dva roky

Francouzská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí nejdříve v roce 2022. Předpověděla to dnes francouzská centrální banka, která odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) Francie v letošním roce klesne o 10,3 procenta. Zaznamená tak nejhlubší propad od druhé světové války. Francie má druhou největší ekonomiku v eurozóně.

Výzkum: Přes polovinu obyvatel Bergama má protilátky na covid-19

Výzkum na vzorku obyvatel severoitalského města Bergamo ukázal, že více než polovina z nich má protilátky na covid-19. S odvoláním na dnešní prohlášení tamních úřadů o tom informovala agentura Reuters. Město bylo jednou z nejhůře zasažených oblastí v Itálii.

Užívání léků na předpis si během covidu v ČR upravil každý desátý

Téměř každý desátý uživatel léků na předpis v Česku si během koronavirové krize upravil bez konzultace s lékařem užívání těchto přípravků. Vyplývá to z průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF), který má ČTK k dispozici. Důvodem byla podle asociace obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení při získání receptů. Na druhé straně lékaři v době krize poskytovali poradenství po telefonu a pacientům se snažili předepisovat e-recepty, podotkl ČAFF.

Zaměstnanci v dubnu odpracovali o sedm hodin týdně méně než loni

Zaměstnanci v dubnu odpracovali o sedm hodin týdně méně než před rokem. Prací strávili 28,4 hodiny týdně, zatímco před rokem to bylo 35,3 hodiny týdně. Jestliže pracovní den loni trval sedm hodin, letos v dubnu pracovali čtyři dny v týdnu místo pěti. U podnikatelů se počet odpracovaných hodin snížil ještě výrazněji, letos v dubnu odpracovali týdně o 12 hodin méně. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Dopady opatření proti koronaviru na dubnovou nezaměstnanost ale nebyly výrazné.

Ve středních Čechách za nouzového stavu ubylo dopravních nehod

Ve středních Čechách za nouzového stavu výrazně ubylo dopravních nehod. Policisté zaznamenali 2213 kolizí, meziročně o 30 procent méně. Zemřelo při nich 18 lidí, což je o jedno úmrtí méně než za stejné období loňského roku, řekl dnes novinářům krajský policejní náměstek Jan Tulach. Nouzový stav v zemi platil 12. března do 17. května.

EK chce desetinásobně navýšit společný zdravotní a krizový fond

Evropská komise chce v reakci na pandemii covidu-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. V návrhu příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie spojeném s fondem obnovy pro tuto oblast počítá s více než 12,5 miliardami eur (přes 330 miliard korun), což je zhruba desetinásobek peněz vynakládaných společně v současnosti. EU by díky tomu měla být lépe připravena na krize podobné té nynější, řekl dnes eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.

FT: Střední Evropa se obává dopadů útlumu německé ekonomiky

Společnost Nemak Györ už 27 let vyrábí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však byla tato maďarská firma nucena propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly, píše ve své analytické zprávě list Financial Times.

Jaké bude mít dopady pandemie covid19 na české zdravotnictví?

České zdravotnictví zasáhla pandemie nového koronaviru v dobách relativní hojnosti. Mezi lety 2004 a 2019 se příjmy i výdaje zdravotních pojišťoven prakticky zdvojnásobili a od roku 2013 rostou výdaje plátců strmě vzhůru. Na rok 2020 byl plán výdajů pojišťoven 344 mld. Kč, což je 159% roku 2011 a ve srovnání s rokem 2019 se jednalo o 25 mld. Kč více. Tento nárůst byl umožněn dobrou kondicí ekonomiky, růstem mezd a nízkou nezaměstnaností.

K výdeji předepsaných léků bude nově stačit občanka nebo pas

Od 1. června 2020 mohou pacienti k výdeji předepsaných léčivých přípravků v lékárnách využít občanský průkaz nebo cestovní pas. Lékárník po načtení čísla dokladu získá seznam všech předepsaných a zároveň platných identifikátorů eReceptů. Původní možnost výdeje léků na základě předložení jednotlivých eReceptů zůstává zachována v plném rozsahu.

EK chce financovat obnovu ekonomik novými příjmy rozpočtu

Evropská komise chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy ekonomik také s pomocí nových ekologických daní a poplatků. Podle unijních činitelů bude návrh chystaný na středu počítat s tím, že do společné unijní kasy budou mířit například příjmy z nové daně z nerecyklovaných plastů či z prodeje emisních povolenek.

RTR: Italské domovy pro seniory po koronaviru bojují o přežití

Pečovatelské domy v Itálii nejprve ničivě zasáhla koronavirová epidemie, která si vyžádala životy tisíců seniorů, jejich zřizovatele ale nyní čeká další krize, kvůli které možná řada zařízení bude muset zavřít. Náklady totiž kvůli bezpečnostním nařízením raketově rostou a domovy zároveň v mnoha regionech včetně virem nejhůře postižené Lombardie zatím nesmějí přijímat nové klienty, napsala agentura Reuters.

Vojtěch: Nová chytrá karanténa letos vyjde asi na 200 mil. Kč

Nová podoba projektu chytré karantény, který má od pondělí převzít ministerstvo zdravotnictví, by měla letos vyjít zhruba na 200 milionů korun. Zahrnuty jsou v tom náklady na informační technologie a na nové pracovníky, kteří by měli nastoupit do nového odboru ministerstva a na všech 14 hygienických stanic. Dohromady by mělo jít o více než 150 nových pracovníků. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Pandemie covid19 ukázala potřebu telemedicíny

Obavy z nákazy novým typem koronaviru vyprázdnily čekárny praktických lékařů, ambulance specialistů i nemocnic. Zejména pacienti s chronickými nemocemi ale potřebují neustálou zdravotní péči, kontrolní návštěvy a předepisování léčiv. Mnoho těchto potřeb lze bez negativního vlivu na kvalitu zdravotní péče vyřešit na dálku a tady pomáhají telemedicínská řešení.

Tržby z volně prodejných léků v ČR stouply ve čtvrtletí o pětinu

Tržby z prodeje registrovaných volně prodejných léků v Česku stouply v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 21 procent na 5,5 miliardy korun. Volně prodejný segment celkem, který kromě nich zahrnuje také hygienické produkty, zdravotnické prostředky, doplňky stravy a dětskou výživu prodávané v lékárnách, vzrostl během prvních tří měsíců roku proti stejnému období loni o 19 procent na více než 6,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla analytická společnost IQVIA. Podle generálního ředitele firmy pro ČR a SR Martina Šlégla se v číslech promítl hlavně efekt předzásobení těmito léky po propuknutí pandemie covidu-19.

SÚKL: Lék Zolgensma obdržel podmínečnou registraci EK

Lék Zolgensma na spinální svalovou atrofii obdržel od Evropské komise (EK) podmínečnou registraci, která je podmínkou standardního podávání léku pacientům v Evropské unii. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) automaticky neznamená, že bude tato genová terapie ihned dostupná i v Česku. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. V Česku byl lék na základě mimořádného rozhodnutí ministerstva zdravotnictví schválen pro podání třem dětem, první ho dostalo minulý týden.

Odklad sociálních odvodů senátní právní výbor podpořil

Senátní ústavně-právní výbor dnes podpořil beze změn vládní předlohu, podle které by firmy mohly odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Senátoři budou návrh zákona, který kabinet předložil kvůli koronavirové krizi, schvalovat odpoledne.

MZ: Výpadek příjmů poskytovatelů zdravotní péče dosáhne 30,5 mld.

ýpadek příjmů poskytovatelů zdravotní péče kvůli omezením v důsledku epidemie koronaviru dosáhne letos podle ministerstva zdravotnictví 30,5 miliardy korun. Resort počítá s přímou kompenzací ve výši 27 miliard. Uvádí to zpráva k návrhu zákona o kompenzacích, který vložilo ministerstvo zdravotnictví (MZ) do legislativní knihovny vlády s žádostí o projednání návrhu ve stavu legislativní nouze.

Babiš: Chytrou karanténu musí přebrat ministerstvo zdravotnictví

Premiér Andrej Babiš zkritizoval nízkou angažovanost ministerstva zdravotnictví v projektu chytré karantény, která má pomáhat ve vyhledávání kontaktů nakažených koronavirem nového typu a ohnisek nemoci. Vláda v pondělí projedná přechod projektu pod tento resort, řekl dnes v rozhovoru pro Českou televizi. "Doufám, že resort zdravotnictví se k tomu přihlásí, není to záležitost jen IT a armády," uvedl. V projektu podle něj končí dosud dobrovolně pomáhající firmy.

Studie potvrdila nakažlivost koronaviru už před prvními příznaky

Vir Sars-CoV-2 muže nakažený člověk přenést na jiného ještě předtím, než se u něj projeví první příznaky nemoci covid-19. Potvrdili to němečtí vědci ve studii, kterou otiskl odborný časopis The Lancet Infectious Diseases. Podle expertů to znamená komplikaci ve snaze pandemii utlumit.

Britská ekonomika klesla nejvíce od finanční krize v roce 2008

Britská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o dvě procenta. To je nejhlubší propad od konce roku 2008, tedy od globální finanční krize. Důvodem jsou omezení zavedená kvůli epidemii způsobené koronavirem. V samotném březnu se hrubý domácí produkt (HDP) proti únoru snížil o rekordních 5,8 procenta, oznámil to dnes britský statistický úřad.

Počet cestujících aerolinek v USA v březnu klesl o 51 procent

Počet cestujících amerických leteckých společností se v březnu kvůli koronaviru propadl o 51 procent na nejnižší úroveň za téměř 20 let. Mohla za to epidemie koronaviru, která způsobila kolaps v dopravě. Celkem aerolinky na domácích trasách i trasách do zahraničí přepravily 38,7 milionu cestujících, což bylo o něco více než po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu v září 2001. Až do března přitom počet cestujících leteckých společností rostl 29 měsíců za sebou, od října 2017, napsala agentura Reuters.

Vědci: Nejvíce pomohlo zavření škol, zavření obchodů téměř vůbec

Největší vliv na zpomalení šíření nákazy koronavirem v Německu mělo podle dvojice vědců z univerzity v Norimberku uzavření škol a školek a restrikce vycházení. Naopak zavření restaurací a obchodů podle nich prakticky nic nepřineslo. Enzo Weber a Tobias Hartl z Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) to tvrdí v dnes zveřejněné studii.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 4,8 procenta

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 procenta ročně. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámilo americké ministerstvo obchodu.

EK se obává, že kvůli pandemii narostou sociální rozdíly

V důsledku krize vyvolané nákazou koronavirem hrozí v zemích Evropské unie zvyšování sociálních rozdílů spojené s očekávaným růstem nezaměstnanosti. Po dnešní videokonferenci unijních ministrů práce a sociálních věcí to řekl eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit, podle něhož by EU měla co nejdříve schválit systém podpory krátkodobých pracovních míst. Ministři se podle chorvatského předsednictví shodli, že i po odeznění bezprostředních dopadů pandemie bude klíčová společná koordinace a unijní financování v sociální oblasti.

Nemocnice Pardubického kraje se vinou epidemie propadla do ztráty

Společnost Nemocnice Pardubického kraje skončila v letošním prvním čtvrtletí vinou pandemie koronaviru se ztrátou 56 milionů korun. Původně plánovala za toto období zisk 14,5 milionu korun, řekl na dnešním jednání zastupitelstva Pardubického kraje generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald. V dalších měsících a možná i v příštím roce bude podle něj ztráta ještě výraznější.

Piráti chtějí ve Sněmovně požádat vládu o data ke koronaviru

Piráti budou chtít na jednání Sněmovny zařadit mimořádný bod a požádat vládu o informace a data ke koronavirové pandemii. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí dolní komory to řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Podle ní je v zahraničí běžné, že státní instituce v zabezpečené podobě dávají data vědecké veřejnosti. Jako příklad zmínila Velkou Británii, Švýcarsko i Slovensko.

Zdravotní platby státu ve dvou krocích významně vzrostou

Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067 korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Předpokládá to novela, kterou dnes schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu, která souvisí s epidemií nového koronaviru, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Změna reaguje na propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.

V Rakousku se 15. května otevřou restaurace, postupně i školy

Rakousku se 15. května znovu otevřou restaurace uzavřené v polovině března kvůli šíření koronaviru. Na tiskové konferenci to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Zároveň potvrdil, že od 1. května budou otevřené všechny obchody i nákupní centra. V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo jen 78 potvrzených případů nákazy koronavirem. Nových případů ubývá také v sousedním Švýcarsku.

Průzkum: Vládní podporu považuje za dostatečnou pětina firem

Nadpoloviční většina firem (54 procent) považuje vládní podpůrný plán podniků postižených opatřeními proti šíření koronaviru za nedostatečný. Pětina podniků si naopak myslí, že opatření jsou dostačující. Vyplývá to z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který se konal před 14 dny.

Průzkum: Pandemie komplikuje život třem pětinám Čechů

Dopady koronavirové pandemie a souvisejících opatření pociťují téměř tři pětiny Čechů. Pět procent z nich přišlo o práci, u 63 procent má aktuální situace vliv na domácí rozpočet. Vyplývá to z průzkumu srovnávacího portálu Ušetřeno.cz mezi 1837 respondenty.

Vláda nebude uvolňovat opatření při růstu 400 infikovaných denně

Vláda přestane uvolňovat protiepidemická opatření v případě, že začne lidí infikovaných koronavirem přibývat tempem kolem 400 za den. V pořadu Otázky Václava Moravce dnes tuto hranici formuloval náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Pokud by se nárůst blížil 400, je logické, že další uvolňování nebude, uvedl. Počítá s tím, že chystaná chytrá karanténa s dohledáváním kontaktů nakažených dokáže některá opatření nahradit.

Nanofiltry nechá Liberecký kraj posoudit zdravotním ústavem

Nanofiltry, které vyrábí Technická univerzita v Liberci a firmy Elmarco a Drylock, nechá Liberecký kraj posoudit Státním zdravotním ústavem. Chce získat prohlášení o shodě, které potvrdí, že výrobek odpovídá předpisům platným v České republice. Umožní to pokračovat ve výrobě těchto ochranných prostředků i po skončení nouzového stavu. ČTK to řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Odborníci se na očekávání babyboomu kvůli karanténě neshodnou

Odborníci se neshodnou na tom, zda v Česku díky karanténě související s epidemií covid-19 nastane babyboom. Například podle vedoucího lékaře IVF kliniky Reprofit Pavla Otevřela se nedají "koronavirové děti" očekávat už za devět měsíců, ale až za deset či dvanáct. Sexuolog Jaroslav Zvěřina si ale myslí, že pandemie porodnost nezvýší. Vláda nařídila zákaz vycházení mimo cesty do práce, na nákup, k lékaři nebo do přírody 19. března. Velká část lidí pracuje z domova, a veškerý čas tak tráví se svým partnerem.

Průzkum: Ve zdravotnictví je proti průměru EU dvojnásobek seniorů

V českém zdravotnictví a sociálních službách pracuje proti průměru Evropské unie dvojnásobek seniorů. Je jich téměř 16.000, tvoří 4,3 procenta pracovníků v těchto oborech. Vyšší podíl lze podle analýzy projektu Evropa v datech najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Senioři a chronicky nemocní jsou skupinou, která je nemocí covid-19 nejvíce ohrožená. Často mívají horší průběh nemoci, případně častěji než mladší a zdraví nemoci podlehnou.

Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit

Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.

Babiš: Nemocnice by letos měly dostat navíc zatím 10 miliard Kč

Zdravotní pojišťovny by letos měly kvůli epidemii nového koronaviru vylepšit financování nemocnic zatím o deset miliard korun. Ve videu zveřejněném dnes večer na serveru youtube to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) má podle premiéra k tomu připravený projekt. Vzrůst by měl podle Babiše objem plateb za státní pojištěnce.

Vznikla on-line mapa dostupných pečovatelských služeb

Pro starosty i další zájemce o informace o pečovatelských nebo asistenčních službách vznikla internetová Mapa pečovatelských služeb. Dnes ji spustila Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS), která je největší českou organizací zastřešující sociální služby. APSS o tom informovala v tiskové zprávě.

Češi v době karantény cvičí podle lekcí na sociálních sítích

Zájem o cvičení podle online lekcí na internetu a sociálních sítích roste. Lidé kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru nemohou chodit do posilovny, do bazénu nebo na skupinové lekce. Instruktoři prostřednictvím sociálních sítí vysílají online přenosy lekcí jógy, posilování, aerobiku či tance. Díky webkameře mohou zájemce při cvičení opravovat. Existují také lekce zdarma nebo za dobrovolnou platbu, zjistila ČTK od instruktorů.

Ochránci soukromí EU: Restrikce ve stavu nouze musí být přiměřené

Stav nouze kvůli pandemii nového koronaviru opravňuje podle ochránců soukromí z EU k omezení svobod, ale jen tehdy, pokud jsou tyto restrikce přiměřené a platné pouze po dobu stavu nouze. Vyplývá to ze stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, které na svém webu zveřejnil český Úřad pro ochranu osobních údajů.

MF nově počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,1 procenta

Ministerstvo financí v rámci aktualizace makroekonomické prognózy vypracované kvůli změně rozpočtu odhaduje letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. MF o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Na počátku února, před propuknutím pandemie koronaviru, MF odhadovalo letos růst ekonomiky o dvě procenta.

ECB za týden koupila nejvíce vládních dluhopisů za 2 a půl roku

Evropská centrální banka minulý týden koupila nejvíce státních dluhopisů za dva a půl roku. Vyplývá to z údajů, které dnes ECB zveřejnila. Banka letos zvýšila nákupy dluhopisů, aby zmírnila hospodářské a finanční dopady pandemie, a cílem jejího kroku je hlavně pomoci oživení dluhopisů vydávaných Itálií a dalšími zeměmi těžce zasaženými koronavirem.

Léky proti novému typu koronaviru a nemoci Covid-19 – nejslibnějším se zdá být favipiravir

Univerzity, nemocnice a zejména farmaceutické firmy se snaží přivést na trh lék, který by měl prokázanou účinnost proto viru SARS-COV-2, způsobující nemoc covid-19. Náskok mají zejména v Číně, kde vrchol epidemie probíhal před několika týdny a nyní tam probíhají desítky klinických studií. Farmaceutická firma Gilead vyvíjí pro tyto účely remedesvir, o jehož použití se v rámci klinické studie uvažuje také v Česku. Podle všech údajů je nejdále pravděpodobně favipiravir, který je již licencován pro léčbu influenzy v Japonsku a nyní má novou studii přímo u nemocných s covid-19.

Digitalizace zdravotnictví a koronavirus aneb jak se připravit na příští epidemie?

Křivky narůstajících počtů případů nakažených virem SARS-Cov-2 způsobujícím onemocnění Covid-19 ukazují zajímavá zjištění. Zatímco všechny evropské státy (Itálie, Španělsko, Francie, Německo a Velká Británie) sledují křivku Číny, kdy se od 100. potvrzeného případu infekce počet nakažených ztrojnásobí každý třetí den, některé státy jihovýchodní Asie se této trajektorii vymykají. jedná se zejména o Jižní Koreu, Hong-Kong, Singapur a Japonsko. Přitom tyto státy jsou geograficky exponovány epicentru nákazy na pevninské Číně a jsou hustě zalidněné mnohamiliónové aglomerace, kde by šíření viru kapénkovou cestou mělo být snadné.

ILO: Koronavirus by mohl zničit až 25 milionů pracovních místn

Epidemie nového koronaviru a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést ke zrušení až 25 milionů pracovních míst - více než finanční krize z let 2008 a 2009. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) taková situace nastane, pokud vlády nezačnou rychle jednat, aby před dopady krize ochránily zaměstnance.

Ministerstvo zdravotnictví povolilo použití Remdesiviru v ČR

Ministerstvo zdravotnictví dočasně povolilo užití experimentálního léku na COVID-19 Remdesivir americké firmy Gilead v ČR. Vyplývá to z dokumentu, který dnes vyvěsilo na webu. Pro pacienta v kritickém stavu ho žádá Všeobecná fakultní nemocnice, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. O lék Česko může firmu požádat a popsat stav pacienta. Ta poté posoudí, jestli ho zařadí do programu a lék mu poskytne. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že by pro lék ČR poslala armádní speciál.

Šéfka EK: Vakcína na koronavirus by mohla být dostupná do podzimu

Vakcína proti novému druhu koronaviru by mohla být připravena do podzimu. Podle agentury AFP to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po schůzce se zástupci německé laboratoře CureVac. EU podle ní výzkum podpoří částkou až 80 milionů eur (2,2 miliardy korun).

Koronavirus dopadá na chod firem,česká ekonomika letos asi klesne

Epidemie nového koronaviru doléhá na provoz podniků, podle Hospodářské komory ČR zasáhla preventivní opatření vlády už více než čtyři pětiny firem. Uzavření svých evropských závodů dnes oznámila německá automobilová skupina Volkswagen. V Česku se ve středu výroba zastaví v závodech Škody Auto v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí. O týden později zastaví výrobu kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA). Ekonomové odhadují, že česká ekonomika za letošní rok s největší pravděpodobností klesne.

New York z obavy z viru zavírá školy, restaurace i další podniky

Kvůli obavám ze šíření nového typu koronaviru budou ode dneška dočasně zavřené státní školy v New Yorku. Starosta Bill de Blasio pak v úterý hodlá nařídit také přerušení provozu desítek tisíc barů, restaurací, kaváren a kulturních zařízení informovala zpravodajská společnost BBC. Podle de Blasia město čelí "bezprecedentní hrozbě" a musí situaci brát jako "válečné časy".

Deloitte: Ztráta z měsíčního nouzového režimu může být 66 mld. Kč

Pokud bude ekonomika fungovat měsíc v nouzovém režimu, mohou ztráty dosáhnout 0,8 až 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy až 66 miliard korun. Vyplývá to z výpočtů hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka. Hrubý domácí produkt ČR pro letošní rok odhaduje v běžných cenách na zhruba šest bilionů korun. Solidním výsledkem tak letos může podle Marka být stagnace ekonomiky.

Centrální banky Japonska a Austrálie podpoří ekonomiky

Japonská a australská centrální banka následovaly centrální banku USA (Fed) a podnikly kroky na podporu svých ekonomik bojujících s epidemií onemocnění způsobeného novým koronavirem. Japonská banka (BOJ) rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalšího majetku a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti. Australská centrální banka (RBA) napumpuje do napjatého finančního systému dodatečnou likviditu a tento týden představí další kroky, napsala agentura Reuters.

Německo podpoří ekonomiku částkou až půl bilionu eur

Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů Kč) ve snaze minimalizovat dopady šíření nového koronaviru. Státní banka KfW je připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil dnes na tiskové konferenci ministr financí Olaf Scholz. Jde o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.

Svaz: Problémy kvůli koronaviru má víc než třetina českých firem

Potíže kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina českých průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků, problém s dodávkami mají nebo očekávají zhruba dvě pětiny společností. Komplikace s dopravou a logistikou řeší zhruba 36 procent firem. V souvislosti s koronavirem by se mohla do potíží s cash flow dostat pětina podniků. Vyplývá to ze šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 347 průmyslovými společnostmi.

EU nesouhlasí s tím, že USA lety z Evropy zakázaly bez konzultace

Evropská unie nesouhlasí se skutečností, že Spojené státy o zavedení zákazu letů z Evropy rozhodly jednostranně a bez konzultace. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel. Agentura DPA informovala, že von der Leyenová také kvůli Trumpovu kroku na dnešek svolává krizovou schůzku klíčových členů svého týmu.

Šéfka EK: EU kvůli koronaviru zřídí investiční fond

Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard Kč) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie. Dnes se na tom při telekonferenci shodli šéfové zemí a vlád Evropské unie.

Italská vláda zavádí kvůli koronaviru karanténu pro celou zemi

Italská vláda od úterý zavede karanténu pro celou zemi, aby se bránilo dalšímu šíření nového koronaviru. Podle agentur Reuters a DPA to dnes večer oznámil na tiskové konferenci premiér Giuseppe Conte. Lidé by podle něj kromě cestování měli omezit i pohyb na veřejnosti. Až do 3. dubna se také prodlouží uzavření škol v celé zemi. Všechny Italy vyzval premiér k odpovědnosti.

Akcie v USA klesly kvůli ropě a koronaviru nejvíce od roku 2008

Americké akcie zažily nejvyšší denní propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolalo mezi investory obavy z globální recese a paniku na burze. Po zahájení obchodování dnes trh kvůli propadu indexu S&P 500 krátce přerušil obchodování, napsala agentura Reuters.

Itálie od čtvrtka do 15. března kvůli koronaviru uzavře školy

Itálie od čtvrtka do 15. března uzavře kvůli šíření nového typu koronaviru školy v celé zemi. Po zasedání vlády, která o tomto opatření rozhodla, to oznámila ministryně školství Lucia Azzolinaová. Premiér Giuseppe Conte označil krok za výraz obezřetnosti, uvedl list Corriere della Sera. V Itálii nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, podlehlo už 107 lidí, více než 3000 se jich virem nakazilo.

Svaz: Zákaz vývozu léčiv z Indie může způsobit problémy v EU

Zákaz vývozu některých léčiv z Indie kvůli šířícímu se onemocnění novým koronavirem může v Evropě způsobit paniku a bude mít vážné dopady na podniky v tomto odvětví. Agentuře Reuters to řekl představitel firmy Pharmexcil, která je největším vývozcem léčiv v Indii. Ta je hlavním světovým dodavatelem účinných složek pro výrobu generických léků, tedy kopií přípravků, kterým vypršela patentová ochrana.

MMF: Růst světové ekonomiky letos kvůli koronaviru zpomalí

Růst globální ekonomiky letos kvůli epidemii nového typu koronaviru ve srovnání s loňským rokem zpomalí. Předpověděla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Fond přitom ve své lednové prognóze předpokládal, že růst světové ekonomiky letos zrychlí na 3,3 procenta z loňských 2,9 procenta.

Letecká záchranná služba měla loni na jihu Moravy méně vzletů

Letecká záchranná služba v Jihomoravském kraji eviduje za rok 2019 meziročně méně vzletů, a to 840 oproti 926 v roce 2018. Nejčastějším důvodem vzletů byl transport pacienta do místa specializované péče. ČTK to řekla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

Počet zásilek z Číny do ČR v únoru klesl o polovinu

Česká pošta eviduje za únor meziroční pokles počtu zásilek z Číny zhruba o 50 procent. Zástupci podniku to uvedli na dotaz ČTK. Pokles souvisí zejména s nižším zájmem o nakupování v čínských e-shopech v souvislosti se šířením nového typu koronaviru. Z Číny do Česka každý měsíc míří stovky tisíc zásilek.

Lidí s infekcí dýchacích cest ve středních Čechách opět ubylo

Lidí s infekcí dýchacích cest a chřipkou ve středních Čechách opět ubylo, v uplynulém týdnu téměř o 14 procent. Nemocnost v regionu činí 1074 případů na 100.000 obyvatel. Od začátku chřipkové sezony hygienici evidují 21 závažných případů v souvislosti s onemocněním chřipkou, šest lidí zemřelo.

Švýcarsko zakázalo všechny akce s více než 1000 lidí

Švýcarská vláda kvůli šíření nového koronaviru zakázala všechny akce s účastí více než 1000 osob. Týká se to například ženevského autosalonu a některých sportovních akcí, informovala agentura DPA. Fotbalová či hokejová sportovní utkání by se však mohla konat bez diváků a mohou se také konat sportovní akce s menším počtem diváků, uvedla DPA.

Ve Šluknovském výběžku chybějí zubaři, je jich 20 na 55.000 lidí

Ve Šluknovském výběžku na Děčínsku, kde žije zhruba 55.000 lidí, ordinuje 20 zubařů, 16 z nich je v důchodovém věku. ČTK to řekla Olga Popelková z České stomatologické komory. Na jednoho zubaře připadá víc než 2700 obyvatel, pokud jeden skončí s praxí, zvedne se počet na přibližně 2900. Města nabízejí zájemcům mnoho výhod. Kupříkladu ve Varnsdorfu čeká na zubaře nové křeslo i ordinace, i po půl roce ale zůstává ordinace prázdná, uvedl starosta Roland Solloch (za ANO).

MMF kvůli koronaviru zhoršil výhled čínské i globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. V dnešním prohlášení to uvedla šéfka MMF Kristalina Georgievová. Letošnímu růstu globální ekonomiky epidemie ubere asi 0,1 procentního bodu. Růst by tak měl činit 3,2 procenta místo 3,3 procenta, jak fond předpokládal v lednové prognóze.

Vozíčkáři: Za 30 let se zlepšila hlavně zdravotní péče a pomůcky

Za posledních 30 let se v ČR zlepšila podle České asociace paraplegiků (CZEPA) hlavně zdravotní péče a pomůcky pro vozíčkáře. Rezervy jsou stále v oblasti dopravy a přístupnosti budov. Asociace o tom informovala v tiskové zprávě u příležitosti výročí 30 let od svého založení. V roce 2018 žilo v ČR přes 14.400 lidí s poraněním míchy a ochrnutím dolních nebo všech končetin. Každý rok jich přibývá asi 250, z nich 170 se bude pohybovat pouze na vozíku.

Posudkové službě může hrozit krize, třetině lékařů je přes 70 let

Lékařské posudkové službě (LPS), která hodnotí zdravotní stav žadatelů o přípěvky či invalidní důchody, by mohla v příštích letech hrozit personální krize. Třetině nynějších posudkářů je přes 70 let, zhruba 90 procentům pak přes 60 let. Lékaři navíc chybí. Vyplývá to z prezentace ministerstva práce, s níž se dnes seznámil sněmovní sociální výbor. Podle náměstkyně resortu Kateřiny Jirkové vyřizování posudků kvůli příspěvkům na péči či na pomůcky trvá v průměru tři měsíce, odvolání pak dalších pět měsíců.

Radní: Přístup k paliativní péči by měli mít Pražané do 48 hodin

Přístup ke službám paliativní péče by v Praze měla mít alespoň třetina pacientů, u nichž se v daném roce předpokládá úmrtí. Třem čtvrtinám z nich by měla být dostupná do 48 hodin. Počítá s tím nová koncepce péče o umírající na území Prahy. Novinářům to dnes řekla radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě). V Praze umírá asi 12.000 lidí ročně, většina v nemocnicích.

Lékaři ve VFN provedli novou operační metodu plic

Novou operační metodu vyřazení plic z oběhu s využitím mimotělní plíce provedl tým lékařů z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. První český bypass obcházející plíce má umožnit šestatřicetileté pacientce s těžkou hypertenzí plic absolvovat jejich transplantaci. O zákroku dnes informovali zástupci VFN na tiskové konferenci.

Powell: Ekonomika USA je silná, koronavirus je ale rizikem

Ekonomika Spojených států se zdá být vyrovnaná, ekonomický růst je stabilní a nezaměstnanost blízko nejnižší hodnoty za padesát let. Ohrozit by ji však mohlo rozšíření virového onemocnění, které vypuklo v Číně, a nedostatečná produktivita. Ve své pololetní zprávě o měnové politice, kterou přednesl ve výboru pro finanční služby americké Sněmovny reprezentantů, to nyní uvedl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Americká ekonomika roste už jedenáctým rokem, což je nejdelší růstové období v historii.

Za podvod s recepty si lékaři z Ostravy odpykají 4 roky vězení

Za rozsáhlé podvody s recepty si dvojice lékařů Zdeněk a jeho syn Tomáš Pastor definitivně odpykají ve vězení čtyři roky. Odvolací soud jim však navíc uložil na stejnou dobu zákaz činnosti. Lékárnici Silvii Karkoškové z lékárny v Ostravě-Krásném Poli, v níž oba muži byli společníky a jednateli, vrchní soud trest naopak o rok snížil na 3,5 roku vězení. Také ona po dobu čtyř let nesmí vykonávat svou profesi. Obžalovaní podle rozsudku způsobili škodu téměř pět milionů korun.

Vysočina zlepšila odhad hospodaření nemocnic, budou bez ztráty

Kraj Vysočina zlepšil odhad hospodaření svých pěti nemocnic. Původně předpokládal, že zejména Nemocnice Havlíčkův Brod bude v asi třímilionové ztrátě. Hospodaření se podařilo vyrovnat doplatkem od zdravotních pojišťoven a příspěvkem kraje, který mezi nemocnice rozdělil 100 milionů korun. Podle aktuálních odhadů tak bude hospodaření nemocnic na rozdíl od roku 2018 vyrovnané. Definitivní výsledek bude znám v polovině roku, řekla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Počty dětských lékařů specialistů mají posílit dotace na vzdělání

Ministerstvo zdravotnictví chce motivovat dětské lékaře ke studiu nadstavbových oborů. Dotací na vzdělávání z evropských fondů chce zvýšit počet lékařů-specialistů, podpoří i jejich zaměstnavatele. Informovalo o tom dnes v tiskové zprávě. Zájemci se mohou hlásit od poloviny letošního roku.

Le Figaro: Co se děje v těle, když jíme příliš rychle

Spočívají vaše stravovací návyky v tom, že bleskově pozřete jídlo? Ať je to snídaně, oběd nebo večeře, opakuje se stále totéž. Vyprázdníte svůj talíř za čtvrt hodinky. Je to špatný zvyk, který může mít neblahé následky, píše francouzský deník Le Figaro a vysvětluje, co se odehrává v těle, když člověk jí příliš rychle.

V ČR loni přibylo 222 pacientů s HIV, počet meziročně mírně rostl

V Česku loni přibylo 222 nových pacientů s virem HIV. Proti roku 2018 je případů o 14 víc, proti rekordnímu roku 2016 jich ale o 64 ubylo. V minulém roce se nemoc AIDS rozvinula u 37 nakažených, 12 lidí na ni zemřelo. Vyplývá to z údajů Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu. Od počátku sledování od října 1985 experti evidovali 3590 lidí s infekcí HIV. U celkem 674 z nich se nemoc rozvinula. Zemřelo 311 pacientů.

Průzkum: Většina lidí by chtěla ve stáří zůstat doma

Sedm z deseti Čechů a Češek by rádo ve stáří zůstalo doma a dostávalo potřebnou péči ve svém prostředí. Pro odchod do domova pro seniory či jiného zařízení by se rozhodla necelá čtvrtina dospělých. Z nich víc než polovina by to udělala proto, že neví o jiných možnostech péče, či nechce zůstat svému okolí na obtíž. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes novinářům představili zástupci Institutu sociální práce (ISP).

Vláda: Ministerstvo investuje 12,25 miliardy Kč do sedmi nemocnic

Ministerstvo zdravotnictví investuje v příštích sedmi letech do sedmi nemocnic 12,25 miliardy korun. Schválila to dnes vláda a informoval o tom na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Národní investiční plán shromáždil projekty ve zdravotnictví za 163 miliard korun.

Lékárníci se radují, měli by mít přístup do lékových záznamů pacientů

Po dlouhých peripetiích včera poslanci schválili novelu zákona o léčivech, a to ve verzi, která lékárníkům umožní nahlížet do lékového záznamu pacienta. Původně měli přístup k záznamům jen lékaři. Lékárníci se však bouřili, že oni jsou ti, co lépe znají škodlivé lékové interakce, prioritně by tedy měli mít přístup k tomu, co pacient bere, právě oni. Poslanci jejich stesky vyslyšeli a včera zákon schválili i s rozšířeným vstupem lékárníků. Problematickou může být změna pro ty pacienty, kteří si nepřejí, aby lékárníci měli k jejich záznamům přístup. Nyní např. bude schopen lékárník ze záznamů vyčíst, že pacient podstupuje onkologickou léčbu nebo odvykání závislosti na drogách, ačkoliv si pacient přijde např. jen s receptem na antikoncepci.

Kolik potřebujeme nemocnic a nemocničních lůžek? Ví to někdo?

V České republice je 156 nemocnic poskytujících akutní péči, jen 37 nemocnic následné péče a 35 léčeben pro dlouhodobě nemocné. Struktura a síť nemocnic se musí změnit, jinak systém není finančně udržitelný, ani nebude vyhovovat požadavkům stárnoucí populace.

V roce 2017 získalo úhradu 29 a v roce 2018 38 inovativních léků

Podle údajů ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv získalo v roce 2017 úhradu 29 a v roce 2018 38 inovativních léků. Ukazuje to analýza konzultantské společnosti Value Outcomes, která poskytuje své služby v oblasti market access. Průměrná doba, kterou SUKL potřebuje do vydání prvního hodnocení se zkrátila z 439 na 368 dnů, tedy více než o 2 měsíce.

Míra investic do obnovy a nových přístrojů mezi kraji se až řádově liší

Obnovy stávajících kapacit a schvalování nových kapacit ukazují na významně rozdílné trendy v počtu podaných žádostí v krajích. Čím lze ale tyto trendy vysvětlit? I některé velké kraje souhrnně nepodávají tolik žádostí, jako kraje menší. To stejné platí i pro města. Obdobný scénář je patrný i u nových kapacit. Objem financování mezi prvními třemi žadateli a zbytkem se liší až o řád. Jedná se o rozdíly v desítkách milionů korun. Čím to je, že některé kraje jsou aktivnější v obnově a vytváření nových kapacit? Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku. Obnova stávajících kapacit je obvykle přístrojové komisi jasně zdůvodněna. Hlavním argumenty jsou zejména stáří stávajícího přístroje a zvyšující se náklady na jeho údržbu. Občas bývá snaha o obnovu přístroje od stejného výrobce. V případě pořízení konkurenčního přístroje ale často není zaškolení personálu uvedeno jako dodatečný náklad. Spíše se tak jedná o snahu získat opět přístroj, který je na pracovišti dobře ozkoušený. Ceny mezi jednotlivými přístroji se významně lišily pouze v případě magnetické rezonance. Jasně zde vyčníval požadavek NÚDZ, s dvojnásobnou cenou oproti průměru všech ostatních žádostí. Požadavek byl ale zamítnut v důsledku nedostatečného počtu pacientů, kteří by tento přístroj v NŮDZ využívali, navíc s vědomím, že obdobné přístroje jsou v okolí dobře dostupné. V závěsu jako 2 nejdražší přístroje byla MR soukromé firmy Sagena s.r.o. a Nemocnice Hořovice. Ani ty však přístrojovou komisí nebyly doporučeny. Ve všech těchto třech případech se navíc jednalo o nové kapacity.

Česká republika dává do zdravotnictví 7,1% HDP, přestože průměr EU je 9,6%

Podíl výdajů na zdravotnictví v poměru k HDP je v ČR pod průměrem EU a patříme tím do poslední třetiny států. Přestože se absolutní výdaje zvyšují díky rostoucí ekonomice, tento poměr stagnuje. Příjmy systému zdravotního pojištění jsou v ČR závislé na výkonu ekonomiky (míře zaměstnanosti a průměrné mzdě), přesto je zajímavé se podívat, jak si v tomto ukazateli vedeme.

Chybám lékařů mohou pacienti předcházet

Chybovat je lidské, jeden ze čtyř pacientů v primární a ambulantní péči čelí riziku poškození ze strany lékaře. Ukazuje to nová studie OECD, dle které dokonce v důsledku těchto chyb zemře ročně 2,6 milionu pacientů. Již jen proto by se pacienti měli aktivně zajímat o léčbu s pomocí moderních technologií

Nový systém úhrad zdravotnických prostředků již začíná fungovat

Nový systém úhrad zdravotnických prostředků na poukaz, který byl nastaven změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění v lednu 2019, již začíná pomalu nabíhat. Dochází k nastavení zcela nových procesů, které bude obsluhovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL), za účasti zdravotních pojišťoven, odborných společností a pacientských organizací.

Dostál: Proč chtít žalovat hromadně aneb "tisíckrát nic umořilo občana"

Do vlády na začátku srpna doputoval návrh zákona zavádějící hromadné žaloby do českého práva. K čemu jsou hromadné žaloby dobré? K ochraně "malých práv", která se jednotlivci nevyplatí soudně vymáhat. Smyslem hromadné žaloby je sdružit velké množství nároků z porušení "malých práv" do jednoho řízení a efektivně je vymoci.

Víno v akci je v Česku za litr levnější než džus či cola

Fakt, že elektronické cigarety čekaly na stanovení spotřební daně dva roky a státu tak unikaly peníze, udivuje. Ještě méně však postrádá logiku, že se liší daň z doutníků a takzvaných cigars od běžných cigaret, přičemž všechny obsahují škodlivý nikotin. Stejně tak jsou daňově zvýhodněny levnější krabičky cigaret, ač jejich kouření škodí zdraví stejně, jako ty dražší. Nejméně logiky však dává fakt, že alkohol se daní zcela jinak líh, zcela jinak pivo a jinak vína. Například máme stanovenou nejnižší daň v Evropě na takzvaná tichá vína – nulovou. I proto jsou u nás vína levnější než džus. Zatímco sekty spotřební daň stanovenou mají, ač míra alkoholu v nich je stejná a stejně zdraví škodlivá. U piva jsou zase nesmyslně zvýhodněny malé pivovary oproti velkým, ač alkoholu obsahují také stejně. Přitom žijeme v zemi, kde jsou společenské náklady za konzumaci alkoholu odhadovány na 56,57 miliard korun ročně.

Analýza statistiků ukazuje, že pět procent ordinací lékařů stále nemá internet

Ještě před deseti lety existovalo patnáct procent ordinací lékařů, kteří neměli počítač a chorobopisy a recepty vypisovali ručně. Možná bychom se měli radovat, že směrnice o GDPR a zákon o e-receptech s tím výrazně pohnul. Takže z čerstvé analýzy Českého statistického úřadu plyne, že v roce 2018 už to bylo „jen“ pět procent ordinací, jež nemají internet a tři procenta lékařů, kteří nemají počítač. Byla by to dobrá zpráva, kdybychom nežili ve třetím tisíciletí. Proč bychom nad tím neměli jásat? „Je šokující, že takový lékař může v samostatné ordinaci fungovat bez moderních technologií. Jak asi dává povinné celoživotní vzdělávání? Jaká je záruka, že mě nebude chtít léčit vrbovou kůrou, z níž se pak díky extrahování chininu aspirin vyvinul?“ kroutí hlavou počítačový technik Marek Koutný. „Osobně už nejdu ani k lékaři, který nemá objednávací systém přes mobil, mobilní poradnu nebo vlastní webovky, to je prostě dnes standard,“ dodává člověk, který se právě na vývoji takových telemedicínských systémů podílí.

Nejvíc závislých se loni léčilo kvůli alkoholu, nejtěžší však byla závislost na nikotinu

Dostupnost substituční léčby drogové závislosti v Česku se zvyšuje. Postupně se otevírají nová specializovaná zařízení a od roku 2006 je substituce dostupná i ve věznicích. Také počet pacientů zařazených do substitučních programů postupně narůstá. Z čerstvých červencových statistik o loňské léčbě, které soustřeďuje Národní registr léčby uživatelů drog, vyplývá, že údaje o léčených klientech v loňském roce nahlásilo do registru celkem 169 programů a celkem bylo evidováno 14 167 léčených klientů, z nichž 6 240 (tedy celkem 44 %) zahájilo léčbu poprvé v životě. Terapie závislostí je v Česku dostupná nejen pro uživatele nelegálních drog, ale i pro závislé na nikotinu alkoholu, na lécích či pro patologické hráče. Z dat ale také vyplývá, že nejtěžší je zjevně závislost na nikotinu, protože cigaret se nedokázalo ani na den vzdát téměř sto procent z lidí, kteří do léčby vstupovali poprvé.

Češi loni prostonali nejvíc dnů za posledních deset let

V roce 2018 chybělo denně v České republice v důsledku pracovní neschopnosti na pracovištích v průměru 211 tisíc pojištěnců. To je o 12 tisíc osob více než v roce 2017. Na neschopence strávili Češi 77,2 milionů dní, což je o 6 procent více než v předchozím roce. Průměrná doba na neschopence trvala přitom 41,7 dnů, což není zrovna málo, i když meziročně poklesla o necelý jeden den. Alespoň tak to říká čerstvá statistika Českého statistického úřadu.

Kdy se konečně dočkáme oficiálních údajů o kvalitě zdravotní péče?

Ministerstvo slibuje pacientům zveřejňování informací o kvalitě zdravotní péče, zatím ale nejsou žádná data oficiálně dostupná. Není ani jasné, zda existuje shoda na metodice. Kdy se tedy jako plátci a klienti českého zdravotního systému dočkáme objektivních údajů o tom, jak která pracoviště skutečně léči?

Aroganci zdravotníků řeší i v zahraničí

Pořad České televize Infiltrace, který probíral tři příběhy pacientů z nemocnic, vzbudil na sociálních sítích velké emoce kvůli aroganci zdravotníků a tragickým osudům pacientů. A jsou to takové debaty, že stále neutichají. Je Česko něčím výjimečné nebo komunikaci řeší i v zemích na Západě, kde jsou kulturně dál a nezažili paternalistické zdravotnictví z dob komunismu? Ne, skutečně to není jen náš problém. Kdo má přístup na webové stránky PubMed, kde se publikují lékařské výzkumy, si může přečíst na níže uvedených odkazech zajímavé studie. „Jsme jen nástrojem léčení a ne jeho zdrojem,“ píše se v úvodu hned jedné práce. A komunikaci lékař – pacient řeší i v lékařsky dost pokročilém Nizozemsku. Pro zlepšení komunikace v lékařské praxi tady vytvořili speciální vzdělávací kurzy. V Honkgongu zase zjistili, že u tak citlivě intimních témat, jako je například hyperaktivní močový měchýř, hraje nedostatečná komunikace mezi lékařem a pacientem kvůli studu tak velkou roli, že to má významné dopady na výsledky léčby. A jak je to u nás? Odpovídá viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Doležal: Kde začíná a kde končí solidarita ve zdravotnictví?

Financování zdravotní péče z tzv. veřejného zdravotního pojištění je založeno na principu solidarity. Solidarity zdravých a aktivních s těmi, kteří onemocněli, a proto nemohou ani pracovat. Rozpočty zdravotních pojišťoven se plní zejména výběrem zdravotní daně od zaměstnanců a zaměstnavatelů, menší část přidává stát jako tzv. platbu za státní pojištěnce.

Sestry řeší povinné členství v komoře, veřejnost jejich aroganci

Kolem zdravotních sester se začínají dít zajímavé věci. Přednedávnem byla ve funkci České asociace sester znovu potvrzena dlouholetá dosavadní prezidentka Martina Šochmanová. A ta se netají tím, že by i sestry měly mít povinné členství v komoře, stejně jako lékaři mají ze zákona stavovskou organizaci Českou lékařskou komoru. Dost ohlasů měla na veřejnosti také nedávná kauza „Rohlíky“. Tedy situace, kdy ředitel nemocnice v Duchcově zareagoval na stížnosti k nedostatku sester tak, že prohlásil: „Kde jinde jsou pracovníci v teple, mohou si natočit čaj a mít rohlík po pacientovi, který ho nesní k snídani?“ Takže od naštvaných sester z celé republiky začal dostávat tolik rohlíků, až jej to donutilo omluvit se. A naposledy před pár dny nadzvedl pro změnu veřejnost dokument České televize Infiltrace, který ukazuje aroganci zdravotníků, které vedla k vigilnímu kómatu jinak zdravého chlapce či k tomu, že těhotná žena přišla o dvě nenarozené děti. (viz. zdroje)

Válka o brýlové obruby? Jen nesmyslný předvolební boj

Je to taková pseudokauza, která vypukla jen chvíli před volbami do Evropského parlamentu. Přitom politici, kteří změnu úhrad schválili, velmi dobře věděli, co činí již několik měsíců před volbami. Oč jde? Škrtaly se úhrady z pojišťoven na některé zdravotnické pomůcky, které nejsou až tak potřeba nebo stojí v řádu několika korun, ale ve výsledku to udělá v desetimilionovém státě hodně. Což se týká například některých pomůcek pro diabetiky. Naopak za jiné zdravotní pomůcky, včetně sluchadel, vozíků či třeba holí se začne nemocným připlácet víc. Změna začne platit již od 1. srpna letošního roku. Za položky, jež se ruší, daly pojišťovny doposud 258 milionů ročně. Počítají však s tím, že nově půjde do úhrad zdravotnických pomůcek celkem půlmiliarda korun.

Ministr zdravotnictví by rád zapojil do financování investic ve zdravotnictví Evropskou investiční banku

Pravda, je to věc pro zdravotnické fajnšmekry. Porozumět novému systému financování nemocnic, to umí jen pár lidí v zemi. V základu je však správná myšlenka: spravedlivěji dělit zdroje, tedy peníze za úhradu péče. A ne tak jako to fungovalo kdysi: ty nemocnice, které měly ostřejší lokty a silnější vyjednávací pozici, dostávaly přes nejrůznější koeficienty zaplaceno úplně jinak, mnohem více než jiné. Jak ovšem říká dnes i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, fungovat nemůže ani to, že každá nemocnice dostane za stejnou operaci zaplaceno stejně. Péče je mezi nemocnicemi skutečně rozdílná. A zjevně ještě potrvá, než se Česko dobere nějaké spravedlnosti.

Nemocnice čeká nový systém plateb za péči. Už teď se jej bojí

Vlastně nejde o nic jiného než o rozškatulkování diagnóz pacientů a jejich léčby podle stupně závažnosti do „šuplíků“, za které budou nemocnice dostávat zaplaceno stejně. Protože platí, že podobné věci by měly léčit podobným způsobem a tedy se srovnatelnými náklady. Poprvé se začalo o systému plateb za „diagnózu“ v Česku mluvit před čtvrt stoletím. To ovšem ještě na uzavřených zdravotnických fórech. Až tři roky poté se na veřejnosti objevil tento nový termín. Cílem reformy financování nemocnic bylo skoncovat s plýtváním při platbách za péči, protože nemocnice se rychle naučily využívat tehdejšího systému plateb za „výkony“. To znamená za to, co skutečně pacientovi v rámci léčby provedly. Vedlo to k tomu, že prudce rostl počet laboratorních, rentgenových a dalších pro nemocnici jednoduchých, ale pro pacienta v řadě případů zbytečných vyšetření. Po pětadvaceti letech řečí, zkoušek, zvažování, zda nekoupit zahraniční model a neupravit jej Česku na míru, systém finišuje a testuje se. Co nového přinese?

Pečenka: České zdravotníky nic nemotivuje preferovat kvalitu péče

Nabídka zdravotní péče v civilizovaném světě převyšuje ve svém objemu reálnou potřebu populace. Poptávka po zdravotní péči velmi podléhá indukčním tlakům velkých výrobců farmak, zdravotnických prostředků a strojů. I samotní poskytovatelé zdravotní péče dokáží vykonat mnohé. Je proto nezadatelnou povinností zdravotních pojišťoven aktivně se vlnám zvýšené poptávky bránit, trvale sledovat reálnou potřebu zdravotní péče a plánovat své současné i budoucí výdaje. V České republice tomu tak není.

Polovina Čechů věří, že očkování má vážné vedlejší účinky

Češi sice v Eurobarometru tvrdí, že očkování je důležité (myslí si to 90 procent z nás), a dvě třetiny Čechů míní, že jeho zanedbání může mít vážné zdravotní dopady, přesto podléháme mýtům. Celkem 48 procent Čechů se domnívá, že vakcíny mají vážné vedlejší účinky. Ve znalostech o účincích očkování i díky tomu zaostáváme za průměrem lidí v Evropské unii. Ukázal to nejnovější průzkum, který proběhl na více než 27 tisících lidí ve všech zemích EU.

Ministr zdravotnictví by rád zapojil do financování investic ve zdravotnictví Evropskou investiční banku

Pravda, je to věc pro zdravotnické fajnšmekry. Porozumět novému systému financování nemocnic, to umí jen pár lidí v zemi. V základu je však správná myšlenka: spravedlivěji dělit zdroje, tedy peníze za úhradu péče. A ne tak jako to fungovalo kdysi: ty nemocnice, které měly ostřejší lokty a silnější vyjednávací pozici, dostávaly přes nejrůznější koeficienty zaplaceno úplně jinak, mnohem více než jiné. Jak ovšem říká dnes i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, fungovat nemůže ani to, že každá nemocnice dostane za stejnou operaci zaplaceno stejně. Péče je mezi nemocnicemi skutečně rozdílná. A zjevně ještě potrvá, než se Česko dobere nějaké spravedlnosti.

Schvalování léků přes paragraf 16 chybí jednotná pravidla

Účastníci pacientského semináře na téma mimořádné úhrady léků přes §16, který se konal 25.4. 2019 se shodli, že proces schvalování nemá jasná pravidla a zdravotní pojišťovny k němu přistupují rozdílně. Může tak docházet k diskriminaci pacientů, kteří se složitě domáhají svého práva.

Lékárníci v posledních dvou letech čelí dosud největším změnám

Vezměme to popořádku od nejčerstvější zprávy: nejnověji před pár dny rozbouřil a rozpoltil lékárnickou veřejnost návrh z pera Národní rady osob se zdravotním postižením na zavedení „zásilkového prodeje s léky na recept“. Jen těsně předtím to byla novela zákona, která mimo jiné zavádí emergentní systém léků, což pacientům umožní mít i jinak nedostupný lék do dvou dnů, akorát jej s lékárníky nikdo moc neřešil předem. Do toho o Vánocích vzplály emoce kvůli řadě chybějících léků, kdy lékárníci čelili naštvaným a zoufalým pacientům, ale pomoci jim reálně nemohli. Připočítejme stále padající systém protipadělkové směrnice EU, který má zabránit vstupu falšovaných léků na trh, kde není jasný jejich původ a totéž u e-receptu jen o něco dřív. Není divu, že lékárníci jsou vážně naštvaní. Tolik změn najednou se v jejich oboru odehrávalo naposledy za exministra zdravotnictví Davida Ratha, když se zásadně měnil systém marží. A to je již třináct let.

Jak stoupaly výdaje na drahou léčbu

Ještě před devíti lety zdravotní pojišťovny zaplatily za nemodernější biologické léky pro pacienty 6,6 miliardy korun, v roce 2017 už to bylo 16,7 miliardy korun. To je více než dva půl krát tolik. Pojišťovny tak za ně spotřebovaly dvě třetiny všech nákladů na léky, které se vydávají ve zdravotnických zařízeních. Tyto léky se totiž smí psát jen ve specializovaných centrech, takže se jim říká „centrové“. A rostou i náklady na onkologickou léčbu, což jde ruku v ruce s tím, že se zvyšuje právě podíl pacientů na biologické léčbě, byť samotný počet pacientů až tolik neroste. Výdaje na léčbu rakoviny rostou jednoznačně rychleji než počty nemocných: za 5 let o 2 miliardy, jak ukazují nejnovější data VZP, která má nejvyšší podíl nákladných pacientů v zemi. Výdaje na léky tvoří přitom ze všech výdajů na zdravotnictví jen pětinu.

Emergentní systém stále působí na některé lékárníky jako červený hadr na býka

Proč takové vášně proti něčemu, co má pacientům jen pomoci dostat se brzy ke svým lékům a neshánět je po celé zemi? Například zástupkyně pacientských organizací sdružených do Koalice pro zdraví Jana Petrenko k tomu říká, že pacientům to významně usnadní život. Jako všechno, má však i emergentní systém svá pro a proti. Možná je tedy načase skončit se zbytečnými naschvály – například když ministerstvo nechá lékárníkům na připomínky k zákonu jen pět dní přes Vánoční svátky a obráceně: když se Česká lékárnická komora na to konto ironicky vyjádří na svých webových stránkách. Příležitostí k tomu byla nyní konference, kterou v březnu uspořádali společně lékárníci i s ministerstvem zdravotnictví v nemocnici Na Homolce.

Největší letošní investice do nemocnic je letos v Olomouci, za rok v IKEM

Už letos na jaře se má kopnout do země v areálu olomoucké Fakultní nemocnice. Vznikne tu nový pavilon pro ambulantní pacienty hemato-onkologické kliniky. Stavba přijde celkem na 130 milionů korun. Původní plán strategických investic, schválený ještě za exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka však počítal s tím, že v Olomouci se bude stavět i nová hlavní budova nemocnice, a to celkem za 1,5 miliardy korun. Jenže ze starých strategických investičních plánů vyjde jen něco. Současná vláda je totiž výrazně proškrtala. Nejblíže je nyní novinkám v podobě moderních budov pražský IKEM, který se právě chystá vypsat zakázku na stavbu dvou pavilonů a také Olomouc se svým pavilonem pro nemocné s krví, jehož stavba, co nevidět začne – ovšem ta nepatří mezi strategické investice vlády.

Pečenka: Výsledky protonu jsou tak průkazné, že by v Česku mělo vzniknout druhé centrum

Kdo tvrdí, že protonová léčba ještě nemá nic moc za sebou a vlastně se neví, co způsobí, nemluví pravdu. Protonová radioterapie není mladou léčebnou metodou. Narodila se v hlavě amerického fyzika Roberta Wilsona již těsně po druhé světové válce. První cyklický urychlovač pevných částic byl instalován v kalifornské universitě v Berkeley v roce 1954. V počátcích bylo využíváno helia. Provoz cyklotronu byl věnován fyzikálnímu výzkumu vlastností svazku urychlených částic, jejich usměrnění a energetické modulaci.

Protonovou léčbou loni prošel rekordní počet pacientů

Celkem 75,4 milionů korun stála v loňském roce léčba onkologických pacientů za pomoci protonového ozařování. „Jen podotýkám, že rok 2018 ještě není zcela uzavřen, čísla tedy nejsou konečná,“ řekla pro web otevrenezdravotnictvi.cz Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP. Od roku 2013, kdy se u nás léčba protonovým paprskem začala hradit i v nově vzniklém českém soukromém protonovém centru, se tak suma za ni zvýšila šestkrát, přičemž počet pacientů se zvýšil osmkrát: z původních jedenadvaceti na loňských 159. Jak však opět dodává Lucie Krausová, ani počet pacientů za poslední čtvrtletí loňského roku ještě není uzavřený. Právě největší zdravotní pojišťovna v zemi logicky hradí největší podíl peněz za léčbu – z ostatních pojišťoven jde jen o jednotky případů pacientů. VZP je navíc s příběhem vzniku protonové léčby v Česku nejvíc spjatá.

Petrenko: Pacienti si už nebudou muset posílat SMS, kde mají jejich lék

Začátkem léta 2016 se v médiích začaly pravidelně objevovat zprávy o chybějících lécích v lékárnách. Bylo to vděčné téma, zajímalo většinu televizních diváků. A mělo to všechno, co je zapotřebí k upoutání pozornosti, a ještě ke všemu to byla pravda. Pacienti si posílali esemesky, kde, a ve které lékárně, momentálně mají lék, který potřebují. Pokud měli štěstí, lékárna lék objednala a mohli se tam vrátit za den dva a vyzvednout si jej. Zpráva v médiích obvykle končila slovy ředitele SUKL, že „ne vše je způsobeno reexportem léků, například Framykoin zavinil výpadek ve výrobě“.

Propojování zdravotního a sociálního systému opět na scéně

V ČR existuje mezi zdravotním a sociálním systémem nepropustná bariéra, přitom nemoc je jen jedna zdravotně-sociální událost. V péči o nemocné se prolíná a často nesmyslně soupeří systém zdravotní (poskytovatelé zdravotních služeb hrazení zdravotními pojišťovnami) a systém sociální (sociální dávky, poskytovatelé sociálních služeb). Je toto historické nastavení ještě smysluplné a udržitelné?

Posudkoví a revizní lékaři pracují v tričku toho, kdo je platí

Na začátku roku rozvířil veřejné mínění příběh pacientky, které zdravotní pojišťovna nechtěla proplatit zákrok, jenž by jí zachránil obličej, protože se jí po komplikovaném nádoru tvář zkroutila a nepříjemně se propadá. Minulý měsíc to zase byl příběh rodiny, která se soudila s pojišťovnou, aby jí proplatili léčbu syna se vzácným onemocněním oční rohovky a teprve po letech uspěla: přitom šlo o pouhých třináct tisíc korun. Stejně tak uspěla další žena, jíž teď v únoru soud přiklepl právo na to, aby jí VZP proplatila léčbu konopím a jiné ženě, která trpí vzácnou formou rakoviny a má malé děti, taky soud před několika dny přiklepl právo na to, aby dostala biologickou léčbu. Prakticky nemine měsíc, aby se neobjevilo několik takových případů, kdy se lidé teprve až u soudu domohli proplacení léčby nebo zákroku. Praxe totiž funguje tak, že neobvyklé zákroky či léčbu musí schválit revizní lékaři zdravotní pojišťovny. Ti však rozhodují jen od stolu – na základě chorobopisu a doporučení od ošetřujícího lékaře. Pacienty vůbec nevidí. A ti se s nimi ostatně ani nemohou setkat, i kdyby chtěli, protože tomu pojišťovny brání. Výsledkem je, že řadu pro pacienty životně důležité terapie revizní lékaři ihned zamítají, přestože doporučení ošetřujícího lékaře je kladné. Šetří tak svému zaměstnavateli peníze. Lidé už se sice naučili domoci svých práv u soudu, jenže pro mnohé pacienty je to jak psychická, tak finanční zátěž, a především často ani zdravotně nemají léta na to, aby čekali na rozhodnutí soudní instance. Navíc v situaci, kdy se soud musí opřít o znalecké posudky lékařů, kdy třeba léčbu oka posuzuje patolog nebo terapii rakoviny chirurg. Že je systém nastavený špatně, o tom mluví v rozhovoru předsedkyně revizní komise České lékařské komory Jana Vedralová, jíž řada takových případů končí na stole. „Faktem je, že o pacientech rozhodují od stolu lékaři, kteří mají úplně jinou specializaci,“ říká.

Evropská komise předložila doporučení o přístupu občanů k jejich zdravotnické dokumentaci odkudkoliv

Občané a pacienti dnes nemohou získat snadný a automatický přístup ke své zdravotnické dokumentaci, Evropská komise chce změnu. Dnes je velmi složité nebo dokonce nemožné se ke svým lékařským záznamům v elektronické podobě dostat. Do budoucna společně s tím, jak se budou rozšiřovat nástroje digitálního zdravotnictví (eHealth), by se přístup měl stát snadným a pacienti by měli mít možnost vidět on-line prakticky vše co o nich zdravotnická zařízení zaznamenávají.

Je úhradová vyhláška skutečně čisté zlo?

V posledních týdnech jsme svědky vyhrocené politické diskuse na téma úhrad zdravotních služeb. Odstartovala to ústavní stížnost několika desítek senátorů, kteří napadají netransparentnost stanovování úhrad v lůžkových a ambulantních službách, stejně jako nejasnosti v mechanismech tvorby sítě poskytovatelů. Ministerstvo na to reagovalo možná přehnanými obavami, že pokud by stížnost uspěla, zhroutí se systém zdravotní péče.

Doležal: Chybějící léky – kdo za to může?

V českých médiích probíhá opakovaná vlna informačního zájmu o fakt, že čas od času pacientům chybějí jejich léky. Jedná se jak o léky na chronická onemocnění (např. digoxin a nemoc srdce, vitamín D pro novorozence nebo bupropion na depresi) i akutní stavy (Framykoin či nitrofurantoin na infekce, Rectodelt na akutní stavy). Tyto situace se stávají rozbuškou pro vzájemné obviňování mezi různými skupinami a nejčastěji to logicky schytá SUKL. Jednou jsou obviňováni vývozci léků, kteří je vozí na trhy, kde utrží za stejný lék mnohem vyšší finanční částku, jindy zas chamtiví výrobci, pro které není český trh dostatečně atraktivní.

Proč v Česku tak často chybí léky

Nemine měsíc, aby se u nás nevynořil případ dalšího důležitého léku, který není k sehnání. V prosinci se řešila kauza Digoxinu, léku na zpomalení tepové frekvence při poruchách srdce, v lednu zmizela známá mast Framykoin, a teď naposledy – a nikoliv poprvé – Vigantol. Tedy vitamin D v kapkách, který zajišťuje novorozencům nutný příjem vitaminu D a působí i jako prevence vzniku roztroušené sklerózy. Zatímco u Digoxinu byla důvodem výpadku změna názvu léku na obalu, u Vigantolu je příčinou výpadku problém se stabilitou roztoku poté, co firma přestěhovala výrobu. Potíže s dostupností Vigantolu mají i ostatní země Evropy, protože EU zásobuje jediný výrobce. A dřív než v květnu na pultech lékáren Vigantol nebude. Další aktuálně nedostupné léky, jež jsou podle lékárníků nenahraditelné, vyjmenujme jen namátkou: Naloxon, Rectodelt, Selegilin, Bupropion, Adenuric, Vitamín A v kapslích či Dostinex... Jak je možné, že v Česku chybí tolik léků? A kdo je má vlastně pacientům zajistit? Na otázky odpovídá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Na trh míří letos rekordní počet nových léků

Ještě před deseti lety přišlo na světový trh jen šestadvacet nových léků. A v následujících letech se jejich počet příliš nezvýšil. Loni jich však americká léková agentura (FDA) schválila a pustila k pacientům bez jednoho šest desítek. Na nové léčivo se tak mohou těšit především lidé s progresívním typem roztroušené sklerózy, s nádory plic, migrénou či třeba s duševními chorobami. Jsou to přitom léky, jejichž molekuly výrobci začali testovat před více než deseti či dvanácti lety – tak dlouho totiž trvá, než se prokáže bezpečnost a účinnost nového léku. Ředitel Asociace inovativních farmaceutických firem Jakub Dvořáček navíc říká, že rekordní počet nových léků umožnila snaha amerických úřadů co nejvíc usnadnit přístup pacientů k inovativním lékům. Amerika s tím má totiž letité zkušenosti: právě tady vznikly v reakci na nespokojenost pacientů první zákony, jež umožnily výrobcům léků na vzácná onemocnění výrazné finanční úlevy, aby se nebáli do léků, jež užívá třeba jen malé procento pacientů, vůbec investovat.

Pacienti v Česku dostávají nové léky později, než lidé v západních zemích

Česká republika kvůli zdlouhavému systému schvalování cen a úhrad léků zaostává za ostatními zeměmi Evropy co do rychlosti vstupu inovativních léků. Týká se to především léků na vzácná onemocnění, které k českým pacientům doputují v průměru o rok až dva později, než se k nim dostanou pacienti v jiných zemích EU 15. To vše by nyní měla pomoci řešit novela zákona týkající se právě takzvaných orphan drugs. Účinné řešení přitom bude potřeba, protože právě v letošním roce míří za pacienty rekordní množství inovativních léčiv: americká léková agentura (FDA) schválila 59 nových léků, což je nejvíc za posledních deset let. Je nutné si totiž uvědomit, že vývoj nového léku trvá běžně deset až dvanáct let.

Jak dokáže umělá inteligence měnit zdravotnictví

Umělá inteligence bude v příštích letech měnit způsoby poskytování zdravotní péče. Do jakých oblastí promluví nejdříve? Pravděpodobně půjde o diagnostické algoritmy založené na metodách strojového učení a také monitorování pomocí různých senzorů, které budeme nosit neustále na sobě (tzv. wearables).

Češi v očkování proti chřipce zaostávají i za Korejci

Čerstvá čísla z Národní referenční laboratoře pro chřipku ukazují, že počet nemocných roste: v minulém týdnu laboratoř vyšetřila bezmála 3 500 vzorků a z toho 42,2 procent bylo pozitivních na chřipku. Epidemie ještě nehrozí, vzhledem k tomu, že teploty klesly opět pod bod mrazu, což šíření viru nesvědčí. V evropském regionu se však chřipka už šíří. „Údaje z 23 členských států a oblastí hlášených v rámci projektu EuroMOMO naznačují, že několik zemí začíná pozorovat určitou nadměrnou úmrtnost u starších populací,“ uvádí Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku. Větší potíž je, že v současnosti se u nás nechá očkovat pouze 5 procent lidí. U osob starších 65 let je proočkovanost 20 – 23 a to přesto, že mají očkování zdarma. U osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost 19 - 20 procent.

Tripartita: odvody za státní pojištěnce by se měly navýšit

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude Česko brzy patřit k zemím, kde se podíl výdajů na zdravotní péči na HDP zvýší kvůli stárnutí společnosti nejvíc. Stát by tak měl hledat další zdroje financování a zvážit třeba i rozumnou spoluúčast pacientů, doporučuje mimo jiné OECD. Zatím se zdá, že na včerejším jednání tripartity, tedy zástupců odborů, zaměstnavatelů a vlády se přítomní dohodli, že zdravotním pojišťovnám se „přisypou“ peníze ze zvýšených odvodů za státní pojištěnce. „Systém veřejného zdravotního pojištění musí ze státního rozpočtu získávat prostředky za děti, seniory, nezaměstnané. S ministrem zdravotnictví pokračujeme v odborných debatách o vhodném mechanismu valorizace těchto plateb. Hledáme systémové řešení,“ uvedla po jednání tripartity ministryně financí Alena Schillerová.

Psychiatrická reforma v Česku má první konkrétní výsledky

Proč je psychiatrická reforma nutná, a co obnáší, vysvětluje v rozhovoru psychiatr a předseda psychiatrické společnosti Martin Anders. Byl jedním z odborníků, které na sklonku roku pozvala společnost Revenium ve spolupráci s Economií ke kulatému stolu, aby představili, kam kráčí česká psychiatrie. Ukázalo se, že v Česku jde do léčby deprese a schizofrenie desetkrát méně peněz než ve vyspělých státech, například v USA. Přitom počty nemocných jsou na stejné úrovni. Trendem je dostat pacienty z léčeben co nejdřív zpět do života. Už proto, že průměrná částka za léčbu jednoho pacienta se schizofrenií v léčebně dělá 180 tisíc korun. Ostatně v číslech se to již potvrzuje: z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (UZIS) je patrné, že u pacientů klesá doba strávená na lůžku v léčebně. V debatě také zaznělo, že psychiatři jsou vděční za každý nový lék. Většina základních léčiv totiž vznikla již někdy v šedesátých letech minulého století a ochota farmaceutických společností investovat do výzkumu molekul právě na duševní choroby není velká. „Jde o mozek a to je vždycky natolik individuální a složité, že velmi hrozí, že se výrobce léčiv spálí, takže firmy velmi zvažují své investice. Vidíme, jak moc klesá počet nových přípravků, proto je skoro zázrak, když se objeví nějaký nový lék a proboxuje se klinickými testy až do fáze, že je evidovaný u Evropské lékové agentury (EMEA),“ říká Martin Anders.

Léky na bolest nejsou vitaminy a nelze je brát preventivně

Nedávný slovenský a norský průzkum mezi školáky ukázal, že mladí lidé si berou léky bez konzultace s lékárníky, a ještě coby děti i bez vědomí rodičů. Běžná analgetika pro ně nepředstavují žádné nebezpečí a užívají je preventivně – jako vitaminy. Třeba před těžkou písemkou. Na Slovensku to vede k úvahám, že se něco jako správná léková výchova začlení do středoškolských osnov. Spolupracovat na tom již začalo ministerstvo školství s ministerstvem zdravotnictví. A také tu chtějí zavést národní osvětový program pro rodiče a děti, jak bezpečně užívat léky. V Norsku zase podobný průzkum otevřel téma, zda nevrátit mnohá dosud volně prodejná analgetika zpět do lékáren, kde mohou lékárníci kupujícího snáz informovat o možných interakcích s dalšími léčivy a dalšími riziky užívání. Vše nasvědčuje tomu, že je tu nové varování: mladá generace totiž bere léky jako bezpečný zázrak na všechno.

Dospívající berou léky na bolest jako lentilky

Ty dvě studie popravdě trochu šokují. Vždyť kdo jiný, než „náctiletí“ žijí s prstem přímo připojeným na obrazovku, kde je internet, a kde se při troše hledání a používání selského rozumu dají snadno najít relevantní informace. Jenže průzkum Norské lékařské asociace a studie bratislavské Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského ukázaly, že právě dospívající mládež má značně zkreslené představy o tom, jak užívat analgetika. Používají je například jako prevenci před bolestmi, před stresem u zkoušky ve škole nebo prostě jen proto, aby se cítili lépe. Vůbec netuší, že si takto mohou poškodit výrazně poškodit zdraví. Výzkumy se přitom záměrně soustředily na ty obyčejné léky, které má doma každý v lékárničce, a nikoliv na anabolika a podobné léky, o jejichž nebezpečí každý tuší.

Jaké jsou největší změny ve zdravotnictví v příštím roce

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách připravilo přehled všech zákonných změn, které buď začínají platit od 1. ledna 2019 nebo platit začnou v průběhu příštího roku. Mimo jiné se zavádí nový model regulace úhrad zdravotnických prostředků vydávaných pojištěncům na poukaz, což má pacientům zajistit lepší dostupnost nezbytných pomůcek. Kromě toho se navyšují příplatky za směny sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům, a to až o 5 tisíc měsíčně. Zpřesnily se také požadavky pro indikaci protonové léčby tak, aby se tato léčba dostala k potřebným pacientům co nejrychleji. A mimo jiné začne fungovat celoevropský model pro zajištění ověření pravosti balení léčivých přípravků. Pacienti tak mají být lépe chráněni před padělky.

EU Health Summit o budoucnosti zdravotní péče v Evropské unii

Summit Evropské unie o budoucnosti zdravotní péče vydal 20 doporučení klíčových pro budoucí rozvoj kvalitní zdravotní péče v Evropě. Mezi základní doporučení patří investice do preventivních programů, standardizované měření kvality zdravotní péče nebo podpora lepšího přístupu ke zdravotním inovacím.

Jak rozhýbat Čechy k větší fyzické aktivitě?

Češi patří k Evropanům s nejmenší fyzickou aktivitou, jen 5 % z nás se pravidelně hýbe. Evropský průměr je přitom 7% populace. Průzkum Eurobarometru ukázal, že za uplynulých 7 dnů od data dotazování mělo mírnou fyzickou aktivitu jen 16 % Čechů alespoň 4 dny v týdnu. Hůře na tom byli již jen obyvatelé Portugalska, Malty a Itálie. Průměr zemí EU byl přitom 23% populace.

Vysoká spotřeba alkoholu ničí nejen zdraví Čechů, ale také národní ekonomiku

Konzumace alkoholu má negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje rovněž vysokou ekonomickou zátěž pro různé veřejné rozpočty či samotné konzumenty a jejich rodiny. Celospolečenské náklady tvoří částku převyšující 59 miliard korun ročně. Vyplývá to z aktuální analýzy, kterou na základě výzkumného grantu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku (iHETA) a Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

Víc peněz dostanou psychiatrické léčebny se složitějšími pacienty

Tento týden podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch společně se šéfy zdravotních pojišťoven a zástupci českých a moravských nemocnic memorandum k pilotnímu provozu akutní péče v psychiatrii pro rok 2019. Cílem je motivovat poskytovatele akutní psychiatrické péče ke zvyšování kvality služeb a bonifikovat ty, které se starají o těžší a komplikovanější případy. A hlavně jde o další součást Reformy psychiatrické péče v Česku, která se po letech diskusí už skutečně rozeběhla a nese první výsledky. Tak například již vzniklo pět Center duševního zdraví, šestnáct se jich spouští od ledna, dalších devět je ve výběrových řízení a mělo by začít fungovat od března příštího roku. Kromě toho již vznikají i první multidisciplinární týmy na krajích, které pomáhají lidem po dlouhodobé léčbě vrátit se do života, získat bydlení i práci. Postupně by jich mělo být celkem 450 napříč republikou.

V hospodaření nemocnic je propastný rozdíl

Regulérní finanční audit to sice nenahradí, ale stačilo se podívat do otevřených zdrojů, tedy toho, co o sobě samy české nemocnice zveřejňují, a z výsledků hospodaření je zřejmé, že se jejich finanční zdraví významně liší. Dvě ze zkoumaných jsou dokonce předlužené velmi výrazně. A to výzkum, který dnes ohledně finančního zdraví nemocnic zveřejnila organizace HealthCare Institute, nezohlednil všechny nemocnice v zemi. Z otevřených zdrojů mohl prozkoumat jen 86 nemocnic ze 155 a to proto, že například nemocnice sdružené v krajském holdingu zveřejňují hospodaření za všechny své nemocnice jako celek.

Tisková zpráva: Piráti bojují za právo pacientů na informace o nemocnicích a lékařích

13. prosince 2018 – Marek Paris, zástupce Pirátů v Dozorčí radě VZP, navrhl na úterním zasedání rady doporučení zveřejňovat vykázanou péči na úroveň jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. To by pacientům dalo možnost zjistit např. počet konkrétních provedených operací v krajských a fakultních nemocnicích. Dozorčí rada VZP přijala usnesení doporučující tyto údaje zveřejňovat.

Naše společnost na sebe není přísná a bude trvat ještě dlouho, než uvědomění o důležitosti prevence získá, říká náměstkyně Alena Šteflová

Dbát na prevenci se vyplácí lidem i státu. Krátká preventivní prohlídka může člověka ušetřit dlouhé léčby a zajistit mu delší život prožitý ve zdraví. Státu zase šetří peníze, protože investice do preventivních opatření jsou díky snižování výdajů na léčbu ekonomicky efektivní. Ministerstvo zdravotnictví by proto mělo podporovat prevenci co nejvíce. O tom, zda tomu tak je, jsme mluvili s náměstkyní ministra zdravotnictví a expertkou na prevenci Alenou Šteflovou.

OECD doporučuje České republice postupnou transformaci zdravotního systému

Postupná změna úhradových systémů založených na výsledcích péče, posílení pozice praktických lékařů, přesun péče z nemocnic do ambulancí a větší důraz na informovanost pacienta a preventivní péči. To jsou hlavní doporučení OECD pro české zdravotnictví, které byly prezentovány v pondělí 5.11. 2018.

Ministerstvo plánuje elektronickou budoucnost českého zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch představil koncepci elektronického zdravotnictví, která by měla dostat legislativní podobu v roce 2020. Po eReceptu a pilotních projektech přenosu dat (např. e-PACS), plánovaném lékovém záznamu v roce 2019 tak na rok 2020 plánuje kompletní rozjezd elektronického zdravotnictví po vzoru celé řady zemí.

Na zdravotní péči by se měla vztahovat záruka, jako na jiné služby

Před třinácti lety Daniel Vavřina vymyslel, jak pomocí cílených otázek pro pacienty začít mapovat kvalitu péče v nemocnicích. Ne, nejsou to „tvrdá fakta“, podle nichž by se mohly nemocnice porovnávat. Jsou to pocity a dojmy pacientů a zaměstnanců nemocnic. Nicméně při šíři zpovídaných lidí výsledky za ta léta leccos naznačují a mohou být pro pacienty jakýmsi vodítkem, jakou nemocnici si pro plánovaný zákrok vybrat, když skutečné měření kvality péče u nás stále neexistuje. Data vycházejí každoročně a vycházejí z odpovědí několika desítek tisíc pacientů. A jelikož pohled zvenku je obvykle jiný než těch, kteří žijí a pracují uvnitř systému, tak se dotazníku účastní i lékaři a sestry z nemocnic. Letos jich bylo přes šest tisíc a hospitalizovaných pacientů téměř sedmdesát tisíc. Daniel Vavřina přiznává, že po těch letech došlo k velkému průlomu v komunikaci zdravotníků s pacientem, ale přichází i s jinou revoluční myšlenkou: podle něj by se měla na zdravotní péči vztahovat stejná reklamační záruka, jako na jiné služby.

Nemocnice přestanou tajit ceny léků

Ministr Adam Vojtěch v pátek podepsal memorandum s výrobci léčiv (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu AIFP) o zřízení databáze reálných cen léčiv, které nakupují přímo řízené nemocnice. Tato povinnost sice už platí od srpna letošního roku, ale jak farmaceutické firmy, tak nemocnice samotné, to odmítaly dělat. Hrozilo dokonce, že se kvůli tomu do Česka přestanou mnohé léky dovážet. Výrobcům léků vadilo, že nižší české ceny by jim kazily trhy v sousedním Německu a dalších bohatších zemích. A nemocnice se bály, že je bude nadřízené ministerstvo popotahovat za špatné hospodaření, pokud nakupují některý z léků výrazně dráž. Nyní se problém vyřešil, databáze vznikne, ovšem bude přístupná pouze ministerstvu zdravotnictví.

V jaké finanční kondici je vaše pojišťovna?

Zdravotně pojistné plány, podle nichž pojišťovny každoročně hradí péči o pacienty, už jsou hotové a putují do Poslanecké sněmovny, kde je musí schválit politici. Dobrá zpráva je, že zůstatek v jejich zdravotním fondu se zvýší a sice z 10,5 na 11,3 miliardy korun. Zvýší se ovšem také výdaje. Nyní pojišťovny očekávají meziroční nárůst o 8,6 procent na 125,5 miliard korun. Tím však dobré zprávy končí. Odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve studii o hospodářském zdraví pojišťoven namodelovali dvě situace: za prvé moment, pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, pak dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020. Pokud by Česko zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou finanční prostředky už na začátku roku 2020. Pro připomínku: ve zdravotnictví se na péči z veřejných peněz přerozdělí ročně 300 miliard korun.

Ekonom: Zdravotní pojišťovny jsou nepoučitelné

Štěpán Křeček je ekonom a již čtvrtým rokem je také spolu s Karinou Kubelkovou autorem studie o finančním zdraví pojišťoven. Světová banka doporučuje pojišťovnám pro případ krize nebo jakéhokoliv výpadku v hospodaření, držet si coby nezbytné minimum peníze, které by vystačily v průměru na dva měsíce péče. Co je však ještě smutnější zpráva, než fakt, že v čase ekonomického růstu „projídáme“ peníze, jež by se spíš měly ukládat na horší čas, je podle tohoto ekonoma VŠE fakt, že se ani po letech pojišťovny stále nepoučily a dělají tytéž chyby. Bez ohledu na to, jaké vedení zrovna v jejich čele sedí. Přiznává, že i mezi ekonomy ve škole se vede rozpolcená debata o tom, zda je lepší mít jednu zdravotní pojišťovnu, podobně jako ve Velké Británii nebo zda by se spíš měla zavést mnohem větší konkurence mezi těmi stávajícími. A připouští, že by pojišťovnám dovolil zavést dobrovolné individuální plány péče pro pojištěnce.

Pacienti se snáz dostanou k výjimečné léčbě

Pravidla pro získávání léků na takzvaný „paragraf 16“, tedy na výjimku, se změní. Všeobecná zdravotní pojišťovna sestaví pracovní skupinu a komisi složenou z odborníků na danou diagnózu a zástupců pojišťovny, kteří každý lék posoudí. Poté vydají stanovisko, v němž zhodnotí, pro jaké diagnózy a stavy pacientů může být lék použitý, kolika pacientů by se to mohlo týkat a odhadnou náklady. Revizní lékař, který má doposud v posouzení úhrady léčby pro konkrétního pacienta poslední slovo, pak rozhodne s přihlédnutím k tomuto stanovisku. Ročně stojí tyto léky jen největší pojišťovnu v zemi přes miliardu korun.

Ministr zdravotnictví: chci, abychom do dvou let uměli měřit kvalitu péče

Sto dní hájení je dávno za ním a nejmladší ministr současného kabinetu sám hodnotí svou vládní misi zatím spíš pozitivně. A to i přesto, že v posledních týdnech se dost široce propírají jeho personální šachy v institucích, jež pod něj spadají. Konkrétně třeba výměna šéfů v ostravské fakultní nemocnici. Adam Vojtěch však říká: „Při pohledu zpět bych nic neudělal jinak.“ A má v plánu, že kontroly přímo řízených organizací budou dál pokračovat a pokud se odhalí další pochybení manažerů kdekoliv jinde, budou padat další hlavy. Jeho priority jsou ovšem jinde: například v rychlejším přístupu léků k pacientům se vzácnými chorobami nebo ve větším zapojení pacientů do rozhodování o lécích a léčbě, které na český trh vstupují.

Doležal: Ceny léků, věc veřejná?

Mediální prostor je v poslední době obsazen diskusemi, zda mají být veřejně přístupné reálné ceny za které nakupují nemocnice léky. Na první pohled je vše jasné. Protože se jedná o peníze z veřejného zdravotního pojištění, měla by mít možnost veřejnost a zejména správce fakultních nemocnic (Ministerstvo zdravotnictví) a plátci zdravotní péče znát jednotkové reálné ceny všech nakupovaných léčiv. Na druhý pohled je však situace komplikovanější.

Jak se státy snaží regulovat lékárenský trh

Estonská léková agentura na jaře zveřejnila informace pro lékárníky týkající se hlavní změny, a to reformy ve vlastnictví lékáren. Do pěti let budou zdejší lékárny patřit jen lékárníkům, nikoliv nefarmaceutům, jako je tomu například nyní v Česku či na Slovensku. Maďarsko zase omezilo vliv velkých řetězců a další státy se snaží o vládní a finanční podporu lékáren v odlehlých oblastech nebo obcích s menším počtem obyvatel. Zmapovali jsme, jaká je situace v Česku i ve světě.

Lékařům se změnil systém vzdělávání

Před několika dny byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravuje dlouho očekávané podmínky vzdělávání lékařů. Nově budou smět pracovat v rámci své praxe i v menších nemocnicích poblíž svého bydliště, a nejen v těch velkých fakultních. Tam zůstanou jen zpočátku a po určité době se mohou jít učit blíže svého bydliště. Zároveň by tím skončit někdejší chaos, kdy v Česku bylo jednou tolik základních oborů, než v sousedním Německu a čeští lékaři tak měli potíže s uznáváním atestací, protože jsme patřili k zemím s největší počtem vzdělávacích oborů na světě.

Zdravotní pojišťovny dávají na prevenci jen nepatrnou část svých rozpočtů

Zatímco celkové náklady na zdravotní péči v České republice již 5 let významně meziročně rostou, nelze totéž říci o výdajích zdravotních pojišťoven na prevenci. V roce 2017 byly náklady všech zdravotních pojišťoven z fondů prevence 892 mil. Kč, což bylo o téměř 100 mil. Kč méně než v předchozím roce (987 mil. Kč).

Češi se o své zdraví nestarají a ani nevědí, jak. Prevence je přitom pro stárnutí ve zdraví zásadní

Zdraví máme jenom jedno a je naší povinností pečovat o něj co nejlépe. Nedílnou součástí péče o vlastní zdraví je prevence. O její důležitosti nelze diskutovat. Vždy je lepší nemocem předcházet, než je později léčit. Často totiž není v silách lékařů onemocnění v pokročilém stadiu vyléčit. Preventivní prohlídky a vyšetření však mohou chorobu odhalit včas, a ušetřit tak mnoho životů, čas lékařů i peníze státu.

Češi se k biologické léčbě dostávají pozdě. Lékový úřad chystá změny

Pod mikroskopem vypadají jako změť zacuchaných šňůrek, ale jde o léky, jejichž princip účinku byl oceněn Nobelovou cenou. Vyrábějí je vlastně živé organismy v bioreaktoru a jde o složité molekuly vyšlechtěných bílkovin. Ty se umějí navázat na konkrétní buňky v těle a donutí je změnit se. Proto také pomáhají v léčbě těch nejvážnějších nemocí, jako je rakovina, roztroušená skleróza, ale i lupénka, či revmatoidní artritida. A právě u těch dvou posledních nemocí se ukazuje, že Češi tyto nejmodernější léky dostávají pozdě – v případě lupénky se léčí méně než tři procenta pacientů a v případě revmatoidní artritidy jsou kritéria pro výběr pacientů nastavena jako nejpřísnější v Evropě. Lékový úřad však slibuje změny.

Letošní rok bude rekordní, co do příjmů z pojistného

Díky dobré ekonomické situaci zdravotní pojišťovny očekávají až osmiprocentní nárůst příjmů, které v příštím roce přerozdělí mezi poskytovatele péče. Což je ještě o procento více, než kolik šlo na platby v letošním roce. I proto se nyní poprvé v historii podařilo pojišťovnám dohodnout se s lékaři a nemocnicemi na tom, jak moc jim pro příští rok navýší platby za péči. Jisté je, že radovat se už nyní mohou zdravotní sestry, které dostanou víc a také jich víc přibude. Přesto by podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha české zdravotní pojišťovny neměly rezervy navíc ani na jeden a půl měsíce hrazení péče, v případě náhlé krize. Evropská světová banka přitom pojišťovnám doporučuje mít rezervy ve výši necelých tří měsíců běžných měsíčních plateb.

Výskyt alergických chorob se vymyká kontrole

Podle některých odhadů bude brzy nějakou formou alergie trpět téměř polovina evropské populace. Dnes již trpí chronickými alergiemi více než 150 milionů Evropanů. To činí z alergií nečastější chronické onemocnění.

Pacientské organizace mají být věrohodným a rovnocenným partnerem ostatním hráčům systému zdravotnictví, říká koordinátorka APO Zuzana Komárková

Akademie pacientských organizací (APO) je vzdělávací a rozvojový projekt Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), který šestým rokem pořádá bezplatné edukační semináře pro zástupce českých pacientských organizací. Cílem je přispět k profesionalizaci pacientských organizací a podporovat jejich samostatnost. Jak toho v Akademii dosahují nám přiblížila manažerka a koordinátorka projektu Zuzana Komárková.

Nález Ústavního soudu vyvolá revoluci ve vedení pojišťoven

Ústavní soud tento týden rozhodl o průlomové změně: i menší hráči by měli mít možnost z pozic ve vedení zdravotních pojišťoven ovlivňovat dění v pojišťovně tak, jako velcí zaměstnavatelé. V případě zaměstnaneckých pojišťoven by se tak měla změnit po léta zakonzervovaná záležitost, kdy běžní pojištěnci, kteří nejsou sdružení v odborech, neměli šanci rozhodovat o veřejných penězích jdoucích do zdravotnictví.

Doplácím na nedisciplinované pacienty z vlastní kapsy

Je to jen pár let, co se celkem oprávněně vedla debata o právech pacientů. Dnes je načase říct, že pacienti také mají své povinnosti. A ty neplní. Ostatní země, kde jsou pacienti mnohem disciplinovanější, se nám smějí, že tak bohatá země snad ani nemůže existovat, aby toto všechno platila, nač mají pacienti nárok, ale zároveň nežádala skoro žádné sankce pro ty, co nedodržují léčebný režim ani jiná pravidla. Tedy pro ty, co si myslí, že je povinnost lékaře vyléčit je bez jakéhokoliv jejich přispění. To je ovšem hluboký omyl, který vede k tomu, že lékaři doplácejí na své neukázněné pacienty z vlastní kapsy.

Chci, aby se začala měřit kvalita ve zdravotnictví

Jde o jeden z nejdůležitějších postů ve zdravotnictví: náměstek šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny, která hospodaří s rozpočtem téměř 170 miliard ročně a má portfolio více než 60 procent obyvatel Česka. Dnešním dnem počínaje na něj nastupuje David Šmehlík. Současný člen správní rady největší zdravotní pojišťovny za ANO a mimo jiné poradce ministra zdravotnictví. Ve svém vůbec prvním rozhovoru ve funkci říká, že tlaky lobistů očekává, ale ví, jak se jim ubránit. A plánuje, že dá víc pravomocí lékařům primární péče a zároveň začne měřit kvalitu péče. Což je něco, co zatím zdravotní pojišťovny nedělají, i když nástroje k tomu mají.

Pacient má nejen práva, ale i povinnosti

Pacienti v Česku už si zvykají, že mají řadu práv a neváhají se za ně bít. Klidně i za pomoci právníků. Jenže už málokdo ví, že pacient musí také plnit řadu povinností. A nejde zdaleka jen o to, platit povinné solidární zdravotní pojištění. Patří sem například zákonná povinnost chodit na preventivní prohlídky. Kdo opakovaně nepřijde, může dostat pokutu. A není to zdaleka jediná povinnost pacienta. Například HIV pozitivní musí lékaři vždy hlásit svou nemoc, jinak mohou být obviněni až z šíření nebezpečné nakažlivé choroby, a to je trestný čin.

Zámečník: Opravdu je to na stávku? Zrovna teď?

Připusťme, že nenajdete mnoho zdravotníků, kteří by byli s platovým hodnocením své profese spokojeni, to už z definice skoro nejde. Na druhé straně: stěžovat si na to, že platy zejména ve „státním“ nerostou dost rychle, mi přijde trochu jako rouhání, a na tomhle webu je k tomu k dispozici docela dost podkladových analýz.

Petrenko: Marek a jeho rodiče doufají, že je zákonodárci nehodí přes palubu

Hned v prvním zářijovém týdnu budou poslanci zdravotního výboru schvalovat novelu upravující úhrady zdravotnických prostředků, která následně zamíří do druhého čtení. Pacienti se poprvé v historii významnou měrou podíleli na její přípravě a pevně věří, že zákonodárci novelu podpoří. Tedy že neustoupí některým tlakům, kterým by chaos v této oblasti velmi vyhovoval.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo, jak rostly platy lékařů

Lékaři a zubaři si loni polepšili na platech a mzdách ve srovnání s rokem 2016 v průměru o 7 procent, sestry a porodní asistentky dokonce o 12 procent (viz graf). Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo aktuální čísla, jak rostou platy lékařů v jednotlivých segmentech péče, jako reakci na snahu odborů torpédovat výsledek dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019. Zdravotnické a sociální odbory totiž požadují o 10 procent vyšší platy a vyhlásily kvůli tomu stávkovou pohotovost.

Kvalita zdravotní péče – má šanci ji český pacient zjistit?

Co si máme představit pod kvalitní zdravotní péčí? Je to okamžitý přístup k lékaři jakékoliv specializace? Nebo snad příjemné prostředí a příjemný zdravotní personál? Nebo dokonce to, s jakými výsledky zdravotnická zařízení léčí? Tato debata v České republice vůbec neprobíhá, a proto český pacient snadno zaměňuje kvalitu péče s její dostupností, která je u nás bezesporu vysoká.

Proč doplácíme za stejný lék v každé lékárně jinak?

Jednoduchá odpověď by zněla, že to dříve vyhovovalo některým lékárnám a dnes z toho těží výrobci léčiv. Jenže on je to mnohem složitější problém. Zatímco se totiž prostředí ve zdravotních pojišťovnách, coby plátcích péče či v nemocnicích, tedy u poskytovatelů péče, tu více tu méně rychle neustále kultivuje a zprůhledňuje, ať už co se týče zbytečného plýtvání a korupce, či z hlediska zákonů, v lékárnictví panuje stále trochu chaos. A to přesto, že lékárny nejsou běžným obchodem, který si může určit jakou chce marži. Jde o regulované zdravotnické zařízení, jelikož čerpá peníze od zdravotních pojišťoven. Česku tak velmi chybí systémové řešení v tomto segmentu.

Pevné doplatky jsou efektivní nástroj lékové politiky

Velkým tématem jsou momentálně pevné doplatky v lékárnách. Logicky: pro pacienty je to pohodlnější a levnější přijít do lékárny a vědět, že všude doplácím stejně. Pro nemocné je totiž dost těžké obíhat všechny lékárny v okolí s receptem a ptát se, kolik budou doplácet, protože výsledek se může lišit i mnoha sty korunami. Kdo za to tedy může, že doplatky jsou rozdílné? A vydělávají na tom lékárníci? V očích veřejnosti jsou tím padouchem právě lékárníci, ale že je to jinak, vysvětluje bývalý viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný, jinak vedoucí ústavní lékárny v pražském IKEM.

Zdravotní pojišťovny nevyčerpaly rozpočty na centrové léky za rok 2017

Zdravotním pojišťovnám zůstaly ležet na účtech stovky miliónů korun určené na léčbu pacientů tzv. centrovými léky v roce 2017. Ukazuje to analýza dat společnosti COGVIO, která vychází z návrhu výročních zpráv zdravotních pojišťoven za rok 2017 ve srovnání s návrhy zdravotně pojistných plánů.

Tlak pacientských organizací umí měnit zákony

Pacientské organizace jsou velká síla, která dokáže měnit zákony. A někdy jsou tou jedinou šancí pro rodiče, jak získat drahé léky nebo nákladnou léčbu pro své děti. V Evropě se ten nejznámější boj odehrál před pár lety a jednu z hlavních rolí v něm sehrála dáma jménem Kay Parkinson. Anglická právnička, která založila pacientskou organizaci na pomoc lidem s Älstromovým syndromem kvůli svým postiženým dětem. I díky ní Evropská unie v roce 2009 přijala důležitý dokument.

Bojujeme proti nedostatku empatie i za úhradu biologické léčby při nižší závažnosti onemocnění, říká předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová

Počet členů Revma Ligy letos přesáhl pět set. Tato pacientská organizace usiluje o zlepšování života revmatiků zvyšováním povědomí o revmatických nemocech, a to jak u pacientů a laické veřejnosti, tak u lékařů a zdravotnického personálu. Jejím cílem je informovaný pacient a empatický zdravotník.

Bereň: Žebříčky zdravotních pojišťoven jsou nešťastné pro nemocné

Téma nově zaváděného nařízení EU zvaného GDPR, týkajícího se ochrany dat, je v současnosti velmi aktuální, a to zejména v souvislosti s daty pacientů. Nicméně zdravotní pojišťovny při uveřejňování žebříčků nejnákladnějších pacientů, neberou vůbec v potaz, jak snadné je identifikovat pacienty se vzácnými onemocněními.

Kvůli platům lékařů padali i ministři

Když David Rath v dubnu 2005 začal bojovat za vyšší platy lékařů, vypadal jako celkem směšný mladíček, který vyhrožuje stávkou a zavřením ordinací. Jenže dobře věděl, že má za sebou armádu čtyřiceti tisíc zdravotníků. A politici to podcenili. I já sama jsem tehdy řekla, že Rath přestřelil, když napsal tehdy politicky silnému premiérovi země za ČSSD Jiřímu Paroubkovi, že bez spojení se zdravotníky sociální demokracie volby nevyhraje. Viděno zpětně měl v lecčems pravdu.

Jak se vyvíjely platy lékařů

Momentálně sice požadavky na vyšší platy lékařů neplní titulky médií, nicméně je dobré zmapovat, jak se v čase vyvíjely a jak jsme na tom, ve srovnání s ostatními zeměmi. Je pravda, že stejně jako zbytek národa, si i čeští lékaři od počátku devadesátých let výrazně polepšili. Tehdy (v roce 1991) byl průměrný plat lékaře 3 000 Kč. Nyní je to 47 tisíc Kč (jiné zdroje uvádějí 66 tisíc Kč). Realita je ovšem taková, že se platy mezi nemocnicemi a lékaři na stejných úrovních mnohdy nelogicky liší až o desítky tisíc korun. Jak se ukazuje, najít relevantní zdroj pro skutečný vývoj platů lékařů není tak jednoduché.

Zdravotní data 1,5 milionů lidí se dostala do rukou hackerů

Ani premiér Singapuru nebyl ušetřen útoku hackerů, jimž se podařilo získat zdravotní data nejen jeho, ale celých 1,5 milionu lidí. Není divu, je to cenná komodita a její cenu teprve budeme poznávat obdobně, stejně tak, jako jsme na to až pozdě přicházeli, jak nebezpečné je svěřit citlivé věci Facebooku.

Rozpočty na centrové léky pro rok 2019

O tom, jak budou nastaveny rozpočty na centrovou léčbu v roce 2019 rozhodne nejen dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli akutní lůžkové péče, ale také objem prostředků určený pro růst tohoto segmentu. Máme k dispozici první analýzy, které ukazují, jaké segmenty si polepší více a jaké méně.

Petrenko: Krásný letní den

Jaká je ochota pacientů platit za své zdraví a komu. Měli by pacienti znát cenu jejich zdravotní péče, která jim zachraňuje, zlepšuje a prodlužuje život. Zamyšlení Jany Petrenko nad aktuálními tématy ve zdravotnictví z pohledu zástupce pacientů.

České zdravotnictví pohledem The Economist

Analytická skupina spojená se známým názorovým týdeníkem The Economist se podívala na české zdravotnictví z nadhledu a přišla s pěti klíčovými zjištěními: (1) systém je stále řízen centrálně a nesleduje kvalitu péče, (2) péče je soustředěna do nemocnic a méně do komunity/terénu, (3) systém primární péče není dostatečně rozvinut, (4) nejsou aplikovány procesy na bázi HTA a analýzy cost-benefit a (5) nejsou jasně definovány kompetence zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví.

Doležal: Nevyžádané rady pro ministra zdravotnictví s důvěrou

Nové programové prohlášení Vlády ČR pro oblast zdravotnictví se čte dobře. Po dlouhé době je v něm obsaženo skutečně to, co české zdravotnictví potřebuje a co nám již takřka 10 let doporučují mezinárodní instituce. Je ale jasné, že nelze vše realizovat za necelé 4 roky. Tedy spíše 3 roky, které této vládě v lepším případě zbývají. Co je tedy dle mého názoru to nejdůležitější? Pojďme si to rozdělit do 4 oblastí, které považuji za klíčové a zároveň dosažitelné ve vyměřeném čase.

Doležal: Dohadování o úhradách zdravotní péče úspěšně dohodnuto

Možná jste v průběhu uplynulých měsíců zachytili v médiích zprávy o tom, že se blíží a následně naplňuje dohoda mezi všemi segmenty poskytovatelů zdravotní péče na jedné straně a zdravotními pojišťovnami na straně druhé. Co to znamená pro běžného občana, pojištěnce nebo pacienta? Je to zajímavá a důležitá událost?

Nástupcem IZIP je Zdravel. Firma znovu oživuje elektronické zdravotní knížky

Slova „elektronizace zdravotnictví“ se v posledních týdnech skloňují všude. Vláda sice v červnu navrhla odložit povinné zavedení e-neschopenek až na rok 2021, ale e-recepty pro lékaře i lékárníky zůstaly povinné, byť mají zatím řadu nedostatků. V souvislosti s tím je dobré si připomenout, jak vlastně dopadl první největší eHealth projekt u nás – IZIP. Málokdo ví, že projekt se znovu rozjíždí a má velké ambice.

Jsem přesvědčen, že se k IZIP vrátíme, i když se mu bude říkat jinak

Milan Cabrnoch je předsedou Českého národního fóra pro elektronické zdravotnictví. Také je bývalým europoslancem, lékařem a hlavně člověkem, který je spolu s několika kolegy podepsán pod zatím největším projektem elektronického zdravotnictví u nás – internetovou zdravotní knížkou pacienta – IZIP. Ten ovšem skončil hodně neslavně. Největší pojišťovna v zemi VZP se jej pod tlakem politiků musela vzdát, sám Cabrnoch čelil podezření ze střetu zájmů. Po šesti letech od konce projektu dal první rozhovor, kde se ohlíží za minulostí a předvídá budoucnost.

Dovolená na dlouhodobou péči

Víte o tom, že od 1. června 2018 máte nárok na 3 měsíce placené dovolené, pokud váš blízký potřebuje dlouhodobé ošetřování? Poradíme Vám, jak získat dlouhodobé ošetřovné a co musíte splnit. Ošetřovací dovolenou si smí vzít manžel, manželka, registrovaný partner nebo partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc nemocného, nebo babička či dědeček. Rovněž partneři přímých příbuzných, pokud s pacientem sdílí domácnost. Aby za dobu čerpání dovolené získali část platu, musí si platit zdravotní pojištění. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost dlouhodobou dovolenou umožnit.

Sojka: Lékaři nejsou zpátečníci, kteří odmítají eHealth

Česká lékařská komora patří k nehlasitějším kritikům elektronických receptů a některých dalších částí elektronického zdravotnictví. Mnohými je proto označována za zpátečnickou organizaci, která se bojí pokroku, případně větší transparentnosti, kterou s sebou elektronizace přináší. Považuji to za absurdní tvrzení, které má odvést pozornost od chyb dosud zaváděných součástí tzv. e-Healthu. Pokusím se proto vysvětlit postoj komory, převážně na aktuálně zaváděných elektronických receptech.

Se začátkem prázdnin začaly platit novinky u zubařů

Rtuti z amalgámových plomb už se nemusí obávat žádná nastávající maminka nebo kojící těhotná žena. A ani děti do šestnácti let. Od prvního července totiž platí nová pravidla pro plomby, které u stomatologa dostanete na pojišťovnu.

Elektronické recepty přináší výhody lékařům, pacientům i lékárníkům. Žádnou revoluci v preskripci ale neznamenají, říká ředitelka SÚKL Irena Storová

Za fungování a rozvoj elektronických receptů (eReceptů) zodpovídá podle zákona o léčivech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zřizuje a provozuje Centrální úložiště eReceptů (CÚeR). Za realizaci projektu eRecept získal Ústav ocenění Český zavináč 2018, udělované nejlepším projektům a počinům, které významně přispěly k rozvoji informačních a komunikačních technologií ve státní správě a samosprávě. Projekt eRecept, který je první součástí Národní strategie elektronického zdravotnictví, nám přiblížila ředitelka SÚKL Irena Storová.

Jak si stojí české zdravotnictví v evropském kontextu?

Organizace Health Consumer Powerhouse vydala v letošním roce, podobně jako každoročně již od roku 2005 pulikaci Euro Health Consumer Index 2017 (EHCI), která hodnotí a srovnává zdravotní systémy v 35 zemích. EHCI je složen z 46 indikátorů, které jsou rozděleny do 6 oblastí.

Češi se jen velmi málo očkují proti závažným nemocem

Češi se málo očkují proti závažným onemocněním, proti kterým jim přitom zdravotní pojišťovna hradí dostupné vakcíny. Jedná se o tzv. nepovinná očkování, protože nejsou povinná ze zákona, na rozdíl od pravidelného a předepsaného očkovacího kalendáře u dětí (např. záškrt, černý kašel, obrna, spalničky, zarděnky). Mezi nejběžnější nepovinná očkování, která hradí zdravotní pojišťovny, patří očkování proti sezónní chřipce, pneumokokům, lidskému papilomaviru nebo meningokoku.

Téměř desetinu žádostí o nové přístroje zamítáme

Biomedicínský inženýr Martin Mayer je duchovním otcem metodiky, podle níž se v Česku rozhoduje o nákupu přístrojů dražších než je pět milionů korun do nemocnic a to státních i soukromých. V přístrojové komisi sedí od doby jejího vzniku v dubnu roku 2014. O rozmístění nákladných přístrojů ve zdravotnických zařízeních ví proto hodně.

Česku zoufale chybí procesy rozhodování podle HTA

Místo abychom se po vzoru ostatních zemí Evropské unie naučili hodnotit, jaké léčebné výhody pacientům přinesou nejnovější medicínské přístroje a zda je pro nemocnice výhodné je koupit, řešíme to receptem z minulého století. Výsledkem je, že nejnovější technologie se k českým pacientům nedostávají.

Jaké jsou postoje a znalosti lékařů k biosimilars?

Průzkum mezi lékaři v centrech biologické léčby ukazuje, že jejich zkušenosti s biologicky podobnými léky (tzv. biosimilars) jsou poměrně velké. Pokud by lékaři nebyli pod ekonomickým tlakem, jednoznačně by preferovali originální produkty. Obavy mají zejména z nemedicínských záměn u rozléčených pacientů, zejména z důvodu obavy ztráty účinnosti a bezpečnosti. Ukazuje se, že pacienti nemají dostatek informací, což jim brání, aby byli zapojeni do rozhodování o výběru léčby.

Více než polovina lékařů nesplňuje požadavky GDPR

Pokud se posadíte u počítače s praktickým lékařem a zkusíte si spolu s ním vyplnit takzvanou GDPR kalkulačku (viz odkaz dole), zjistíte po pětiminutovém dotazníku, že i ta nejjednodušší ordinace musí splnit sedm z devíti klíčových bodů GDPR. A to jde přitom o lékaře, který zaměstnává jen jednu zdravotní sestru a neprovozuje žádné další aktivity – tedy že by třeba sám prostřednictvím webu oslovoval pacienty s nabídkou pořádaných kurzů, léčby pomocí homeopatie či akupunktury, či obchodoval se zdravou výživou.

Česká zvědavost je problém, a v ordinaci navíc trestný čin

Jolana Těšinová je přední česká specialistka na právo ve zdravotnictví a přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF. Říká, že ten, kdo používá zdravý selský rozum a respektuje pravidla osmnáct let starého zákona na ochranu osobních údajů, se v souvislosti s nástupem praxe GDPR prakticky nemá čeho obávat. Potíž je, že tento zákon se u nás nikdy moc neřešil. Sama doufá, že hlavním výsledkem nové legislativy bude především fakt, že se sami pacienti i lékaři, budou ptát: je nutné schraňovat tato data? A jak se s nimi pak dál nakládá?

Jakub Král: Všichni budou moci konečně začít normálně plánovat a fungovat

Co přinese novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má upravit systém hrazení zdravotnických prostředků na poukaz? Zeptali jsme se Jakuba Krále, kterého ministr zdravotnictví jmenoval svým poradcem v oblasti zdravotnických prostředků a následně koordinátorem Pracovní skupiny pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, která novou legislativní úpravu připravila.

Mrozek: GDPR a lékaři

Osobně vítám, že Evropská unie zavádí pravidla pro nakládání s osobními údaji. Nechci být sledován velkými bratry jako je GOOGLE, Microsoft a v poslední době i stát. Nechci mít strach si zprovoznit nový mobilní telefon s tím, že když něco přehlédnu, moje data odletí někam, kde nevím, co se s nimi bude dít a kdo je bude mít k dispozici. Nechci, aby mi pořád někdo volal na moje telefonní číslo s výhodnými nabídkami půjček a pojištění. Nechci být na každém kroku sledován kamerami. A nechci zažívat situace, kdy se v mailu zmíním o sekačce a následně mám internetový prohlížeč zaplaven nabídkami sekaček různých výrobců.

Kolik odevzdáváme na zdravotní pojištění

V letošním roce se změnila některá pravidla plateb zdravotního pojištění, která potěší zejména studenty z vysokých škol. Za takzvané „věčné studenty“ starší 26 let, kteří nejsou zaměstnanci ani osobami samostatně výdělečně činnými, nově platí zdravotní pojištění stát. A kolik platí ostatní?

Kam jít na pohotovost

Sdružení praktických lékařů v květnu požádalo ministerstvo zdravotnictví o změnu v organizaci pohotovostí. Nechtějí je již sloužit v běžných ordinacích, ale tvrdí, že by se měly soustředit na urgentní příjmy v nemocnicích. Historie pohotovostí u nás přitom sahá až do roku 1965.

Nový systém hrazení zdravotnických prostředků: místo nejlevnějších proplatí pacientům ty nejvhodnější

Od příštího roku začne platit nová legislativní úprava hrazení zdravotnických prostředků na poukaz. Část zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle které zdravotní pojišťovny stanovují výši úhrad těchto pomůcek, zrušil Ústavní soud v červnu minulého roku. Postavil se tak na stranu dvou desítek senátorů, kteří mu v lednu 2015 podali návrh na změnu systému s tím, že je netransparentní, nejednoznačný a protiústavní.

Pacienti potřebují lidský přístup a srozumitelnou komunikaci s lékaři, říká ředitelka Koalice pro zdraví

Nemoc postihuje nejen zdraví fyzické, ale i duševní. Zatímco s tím prvním pomohou pacientům lékaři, po psychické stránce bývají odkázáni sami na sebe. V lepším případě na své blízké. Ani ti ovšem mnohdy neví, jak se k nemocnému chovat. I proto jsou tu pacientské organizace, které svým členům a jejich rodinám poskytují informace o nemoci a léčbě, a především jim pomáhají vyrovnat se s diagnózou a naučit se s ní žít. Problémy, na které pacientské organizace narážejí, jim už čtrnáct let pomáhá řešit Koalice pro zdraví. Zastřešující sdružení pacientských organizací, které založila Jana Petrenko.

Zdravotní výdaje jako finanční zátěž českých domácností

Nová analýza Českého statistického úřadu v oblasti životních podmínek v roce 2017 ukazuje také zajímavá čísla o výdajích českých domácností na zdravotnictví a jejich zátěži pro rodinné rozpočty. Již tradičně patří Česká republika mezi země, které jsou nejméně ohroženy příjmovou chudobou. U nás je to 9,1% populace, zatímco průměr EU činí 23,5%, ve střední a východní Evropě je u nás toto čísla zdaleka nejnižší.

Jak se rozdělují peníze v českém zdravotnictví – II.
Za co peníze vydáváme

Výdajům českého zdravotnictví dominují nemocnice, které polykají více než 50% plánovaného rozpočtu na rok 2018, ve kterém zdravotní pojišťovny vydají za zdravotní služby více než 280 mld. Kč. Druhou nejnákladnější položkou jsou ambulantní specialisté a náklady na léky na recept. Tyto tři položky tvoří kolem 80% veškerých nákladů. Podíl výdajů na praktické lékaře pozvolna klesá.

Inovativní léčba navrací pacienty na trh práce. Vysoké náklady se státu částečně navrací

Moderní medicína přinesla v posledních padesáti letech výrazný posun v léčbě mnoha závažných, chronických i běžných onemocnění. Pacienti s vysokým krevním tlakem, revmatoidní artritidou, Parkinsonovou chorobou, nádorovým onemocněním, HIV či jinými těžkými chorobami spojovanými s invaliditou a předčasným úmrtím dnes mají naději na delší a často i kvalitnější život.

Doležal: Nepleteme si kvalitu péče s její kvantitou?

O českém zdravotnictví jeho představitelé rádi tvrdí, že je jedno z nejkvalitnějších v Evropě a odkazují se přitom na různé celoevropské průzkumy. Metodika těchto průzkumů je ale většinou nejednoznačná a politici si navíc rádi vytrhávají z kontextu jen to, co se jim hodí. Například minulým ministrem zdravotnictví byl vyzvedáván průzkum Euro Health Consumer Index 2016, ve kterém jsme se umístili na 13. místě v Evropě a jako první mezi postkomunistickými zeměmi. Hodnoceny byly ale zejména měkké parametry a Česká republika byla chválena hlavně za neomezenou dostupnost zdravotní péče. Již méně se hovoří o tom, že v některých parametrech jsme i v tomto průzkumu zcela propadli (například v oblasti prevence, elektronizaci zdravotnictví nebo v přístupu k novým lékům).

Vzácné léky u nás stále vzácnější

V České republice klesá dostupnost léků na vzácná onemocnění (orphan medicinal products, tzv. orfany) a stáleméně se jich dostává mezi oficiálně hrazená léčiva. Potvrzují to lokální statistiky i mezinárodní studie. V dubnu publikovaná studie z 24 evropských zemí ukazuje, že Česká republika se v tomto ohledu řadí na nejnižší příčky. Autoři studie sledovali celkem deset orfanů a Česká republika patřila v parametru jejich dostupnosti mezi 10 nejhorších zemí s jedním až čtyřmi produkty k dispozici. Do stejné skupiny jako my spadaly také Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Rusko a Slovinsko. Hůře se umístily již jen Bělorusko, Lotyšsko, Litva a Turecko.

Výběr lékaře a nemocnice

V posledních týdnech vyvolalo velkou diskusi volání ředitelů nemocnic po návratu spádovosti nemocnic a chystané brněnské plány na takzvanou „rajonizaci“. Jenže zákony říkají něco jiného. Spádovost neexistuje.

Proč u zubaře platíme a jinde ne

Historie sahá až do roku 1997 a začíná jednou větou v tehdy čerstvě vytvořeném Zákoně o veřejném zdravotním pojištění (48/2007 Sb.). Tehdejší poslankyně Eva Fischerová do něj prosadila větu, která říká, že si pacient nesmí připlácet za lepší péči, pokud je její základní varianta hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Preventivní prohlídky

Víte, že v rámci každé prevence u zubaře, máte nárok například na odstranění zubního kamene zdarma? Je dobré vědět, jak často chodit na preventivní prohlídky a na co při nich máte nárok.

Nový očkovací kalendář

Děti od letoška dostávají o jednu očkovací dávku v základním povinném očkování méně. Podívejte se, co vše se změnilo. Rodiče mají díky tomu víc šancí včlenit mezi zákonem daná očkování dobrovolné vakcíny, například proti rotavirům.

Nová přístrojová komise – směrem k vyšší transparenci v rozdělování veřejných zdrojů

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo 11. dubna 2018 změnu ve fungování tzv. Přístrojové komise. Tato komise má za cíl posuzovat nákupy a rozmístění nových přístrojů, stejně jako obnovu kapacity těch stávajících. Přístrojová komise pracovala již za minulého ministra zdravotnictví, její práci ale nebylo možné nijak sledovat ani kontrolovat, nebyly k dispozici podklady na základě kterých jednala a rozhodovala ani zdůvodnění pro to, že nějaký přístroj doporučuje či zamítá. Veřejnost ani neznala pravidla pro rozdělování nových přístrojů, jejichž provoz bude následně hrazen z peněz veřejného zdravotního pojištění.

Doležal: Zdravotní data konečně pod kontrolou pacientů

Evropské Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vejde v účinnost již 25. května 2018, dělá na tváři vrásky mnoha firmám podnikajícím ve zdravotnictví, ale také státním a veřejnoprávním subjektům jako jsou nemocnice či zdravotní pojišťovny. Nemělo by ale zapadnout, že pro pacienty přináší unikátní příležitost dostat pod kontrolu veškerá svá osobní data, která o něm zdravotní systém shromažďuje.

V Česku se stále dožíváme kratší délky života než průměr Evropy a celé třetině úmrtí by bylo možné zabránit

Přestože průměrná délka života v České republice roste stabilně od devadesátých let dvacátého století, stále zaostáváme za průměrem Evropy. Výsledky úmrtnostních tabulek za poslední zpracovaný rok 2016 předpovídají, že se živě narozený chlapec v průměru dožije věku 76,2 roku a živě narozené děvče věku 82,1 roku. K růstu střední délky života u mužů nejvíce přispěl pokles úmrtnosti ve věkových skupinách 50–54 až 70–74 let, u žen dokonce až ve věku nad 70 let. přes výrazné zlepšení úmrtnosti po roce 1990 Česká republika hodnotou střední délky života stále zaostává za průměrem Evropské unie zhruba o dva roky. Za nejlepšími státy EU je pozadu o čtyři až pět let.