Ministr zdravotnictví: chci, abychom do dvou let uměli měřit kvalitu péče

Sto dní hájení je dávno za ním a nejmladší ministr současného kabinetu sám hodnotí svou vládní misi zatím spíš pozitivně. A to i přesto, že v posledních týdnech se dost široce propírají jeho personální šachy v institucích, jež pod něj spadají. Konkrétně třeba výměna šéfů v ostravské fakultní nemocnici. Adam Vojtěch však říká: „Při pohledu zpět bych nic neudělal jinak.“ A má v plánu, že kontroly přímo řízených organizací budou dál pokračovat a pokud se odhalí další pochybení manažerů kdekoliv jinde, budou padat další hlavy. Jeho priority jsou ovšem jinde: například v rychlejším přístupu léků k pacientům se vzácnými chorobami nebo ve větším zapojení pacientů do rozhodování o lécích a léčbě, které na český trh vstupují.

Letošní rok bude rekordní, co do příjmů z pojistného

Díky dobré ekonomické situaci zdravotní pojišťovny očekávají až osmiprocentní nárůst příjmů, které v příštím roce přerozdělí mezi poskytovatele péče. Což je ještě o procento více, než kolik šlo na platby v letošním roce. I proto se nyní poprvé v historii podařilo pojišťovnám dohodnout se s lékaři a nemocnicemi na tom, jak moc jim pro příští rok navýší platby za péči. Jisté je, že radovat se už nyní mohou zdravotní sestry, které dostanou víc a také jich víc přibude. Přesto by podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha české zdravotní pojišťovny neměly rezervy navíc ani na jeden a půl měsíce hrazení péče, v případě náhlé krize. Evropská světová banka přitom pojišťovnám doporučuje mít rezervy ve výši necelých tří měsíců běžných měsíčních plateb.

Pacientské organizace mají být věrohodným a rovnocenným partnerem ostatním hráčům systému zdravotnictví, říká koordinátorka APO Zuzana Komárková

Akademie pacientských organizací (APO) je vzdělávací a rozvojový projekt Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), který šestým rokem pořádá bezplatné edukační semináře pro zástupce českých pacientských organizací. Cílem je přispět k profesionalizaci pacientských organizací a podporovat jejich samostatnost. Jak toho v Akademii dosahují nám přiblížila manažerka a koordinátorka projektu Zuzana Komárková.

Chci, aby se začala měřit kvalita ve zdravotnictví

Jde o jeden z nejdůležitějších postů ve zdravotnictví: náměstek šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny, která hospodaří s rozpočtem téměř 170 miliard ročně a má portfolio více než 60 procent obyvatel Česka. Dnešním dnem počínaje na něj nastupuje David Šmehlík. Současný člen správní rady největší zdravotní pojišťovny za ANO a mimo jiné poradce ministra zdravotnictví. Ve svém vůbec prvním rozhovoru ve funkci říká, že tlaky lobistů očekává, ale ví, jak se jim ubránit. A plánuje, že dá víc pravomocí lékařům primární péče a zároveň začne měřit kvalitu péče. Což je něco, co zatím zdravotní pojišťovny nedělají, i když nástroje k tomu mají.

Pevné doplatky jsou efektivní nástroj lékové politiky

Velkým tématem jsou momentálně pevné doplatky v lékárnách. Logicky: pro pacienty je to pohodlnější a levnější přijít do lékárny a vědět, že všude doplácím stejně. Pro nemocné je totiž dost těžké obíhat všechny lékárny v okolí s receptem a ptát se, kolik budou doplácet, protože výsledek se může lišit i mnoha sty korunami. Kdo za to tedy může, že doplatky jsou rozdílné? A vydělávají na tom lékárníci? V očích veřejnosti jsou tím padouchem právě lékárníci, ale že je to jinak, vysvětluje bývalý viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný, jinak vedoucí ústavní lékárny v pražském IKEM.

Bojujeme proti nedostatku empatie i za úhradu biologické léčby při nižší závažnosti onemocnění, říká předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová

Počet členů Revma Ligy letos přesáhl pět set. Tato pacientská organizace usiluje o zlepšování života revmatiků zvyšováním povědomí o revmatických nemocech, a to jak u pacientů a laické veřejnosti, tak u lékařů a zdravotnického personálu. Jejím cílem je informovaný pacient a empatický zdravotník.

Elektronické recepty přináší výhody lékařům, pacientům i lékárníkům. Žádnou revoluci v preskripci ale neznamenají, říká ředitelka SÚKL Irena Storová

Za fungování a rozvoj elektronických receptů (eReceptů) zodpovídá podle zákona o léčivech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zřizuje a provozuje Centrální úložiště eReceptů (CÚeR). Za realizaci projektu eRecept získal Ústav ocenění Český zavináč 2018, udělované nejlepším projektům a počinům, které významně přispěly k rozvoji informačních a komunikačních technologií ve státní správě a samosprávě. Projekt eRecept, který je první součástí Národní strategie elektronického zdravotnictví, nám přiblížila ředitelka SÚKL Irena Storová.

Téměř desetinu žádostí o nové přístroje zamítáme

Biomedicínský inženýr Martin Mayer je duchovním otcem metodiky, podle níž se v Česku rozhoduje o nákupu přístrojů dražších než je pět milionů korun do nemocnic a to státních i soukromých. V přístrojové komisi sedí od doby jejího vzniku v dubnu roku 2014. O rozmístění nákladných přístrojů ve zdravotnických zařízeních ví proto hodně.

Česká zvědavost je problém, a v ordinaci navíc trestný čin

Jolana Těšinová je přední česká specialistka na právo ve zdravotnictví a přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF. Říká, že ten, kdo používá zdravý selský rozum a respektuje pravidla osmnáct let starého zákona na ochranu osobních údajů, se v souvislosti s nástupem praxe GDPR prakticky nemá čeho obávat. Potíž je, že tento zákon se u nás nikdy moc neřešil. Sama doufá, že hlavním výsledkem nové legislativy bude především fakt, že se sami pacienti i lékaři, budou ptát: je nutné schraňovat tato data? A jak se s nimi pak dál nakládá?

Jakub Král: Všichni budou moci konečně začít normálně plánovat a fungovat

Co přinese novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má upravit systém hrazení zdravotnických prostředků na poukaz? Zeptali jsme se Jakuba Krále, kterého ministr zdravotnictví jmenoval svým poradcem v oblasti zdravotnických prostředků a následně koordinátorem Pracovní skupiny pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, která novou legislativní úpravu připravila.

Pacienti potřebují lidský přístup a srozumitelnou komunikaci s lékaři, říká ředitelka Koalice pro zdraví

Nemoc postihuje nejen zdraví fyzické, ale i duševní. Zatímco s tím prvním pomohou pacientům lékaři, po psychické stránce bývají odkázáni sami na sebe. V lepším případě na své blízké. Ani ti ovšem mnohdy neví, jak se k nemocnému chovat. I proto jsou tu pacientské organizace, které svým členům a jejich rodinám poskytují informace o nemoci a léčbě, a především jim pomáhají vyrovnat se s diagnózou a naučit se s ní žít. Problémy, na které pacientské organizace narážejí, jim už čtrnáct let pomáhá řešit Koalice pro zdraví. Zastřešující sdružení pacientských organizací, které založila Jana Petrenko.