Elektronické recepty přináší výhody lékařům, pacientům i lékárníkům. Žádnou revoluci v preskripci ale neznamenají, říká ředitelka SÚKL Irena Storová
28. Červen 2018 - rozhovory
Za fungování a rozvoj elektronických receptů (eReceptů) zodpovídá podle zákona o léčivech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zřizuje a provozuje Centrální úložiště eReceptů (CÚeR). Za realizaci projektu eRecept získal Ústav ocenění Český zavináč 2018, udělované nejlepším projektům a počinům, které významně přispěly k rozvoji informačních a komunikačních technologií ve státní správě a samosprávě. Projekt eRecept, který je první součástí Národní strategie elektronického zdravotnictví, nám přiblížila ředitelka SÚKL Irena Storová.
Irena Storová je absolventkou Farmaceutické fakulty v Bratislavě. Do roku 2013 pracovala v lékárně v Nemocnici Na Homolce, z toho necelé dva roky jako hlavní lékárnice. Od poloviny roku 2014 zastávala pozici zástupkyně ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeňka Blahuty. Po jeho rezignaci v prosinci minulého roku byla vedením Ústavu pověřena a jeho řádnou ředitelkou zvolena letos v březnu.
„V globálním měřítku je cílem eReceptu digitalizovat data o předepisování léků tak, aby bylo možné je jednoduše sdílet a archivovat. Smyslem je usnadnit lékařům předepisování receptů a pacientům získání lékařského předpisu ve smyslu technickém, to znamená pomocí moderních technologií, se kterými již většina z nich pracuje. V každém případě, eRecept neznamená žádnou revoluci v předepisování léků. Je to stejný lékařský předpis, na který jsme byli zvyklí, jen vystavený v elektronické podobě.“
Jaké výhody přináší?
„Lékař získává větší kontrolu nad předpisem, který vystavil, protože si může ověřit, zda si pacient lék vyzvedl a jaký lék byl v lékárně vydán. Zároveň má přehled o všech svých předepsaných a vydaných receptech. eRecept rovněž zamezuje odcizení papírových receptů a jejich zneužití. Zjednodušilo se také předepisování léků chronickým pacientům, u kterých není návštěva lékaře nutná. Lékař jim může na telefonickou žádost poslat identifikátor elektronického receptu SMS zprávou nebo e-mailem.“
„Vystavení receptu bez nutnosti osobní návštěvy lékaře je komfortnější i pro pacienty. Tuto možnost mohou využívat i příbuzní především starších a nemohoucích pacientů, kteří si sami nemohou recept u lékaře vyzvednout. Pacienti navíc získávají vyšší míru bezpečí při výdeji léku. Velmi se totiž snižuje pravděpodobnost, že lékárník vydá jiný léčivý přípravek z důvodu špatné čitelnosti receptu. A pokud si aktivují webovou či mobilní aplikaci, mají rovněž k dispozici praktický přehled všech svých eReceptů.“
Je přínosný i pro lékárníky?
„Velkou výhodou pro lékárníky je nižší riziko pochybení, protože eRecept není možné vyplnit neúplně nebo nečitelně. S eRecepty končí praxe luštění nečitelně předepsaných receptů, riziko jejich chybného přečtení a snižuje se administrativní zátěž způsobená papírovými recepty. Rovněž eRecept není možné zfalšovat a také jeho retaxace (zpětná kontrola vydaných receptů po cenové stránce v lékárně a jejich příprava k odeslání pojišťovně – pozn. red.) je jednodušší. Další výhodou je, že při částečném výdeji není třeba vystavovat výpis receptu.“
Může přinést úsporu výdajů systému zdravotního pojištění?
„Samozřejmě předpokládáme, že zavedením eReceptu, a především sdíleného lékového záznamu pacienta, se předepisování léků zefektivní, protože lékaři v návaznosti na sebe nebudou předepisovat léčivé přípravky se stejnou účinnou látkou. Lékař také uvidí, jak velké balení léku pacientovi předepsal při jeho minulé návštěvě a zda je nutné lék předepisovat znovu. A odpadnou takové návštěvy lékaře, kdy si pacient přichází jen pro lékařský předpis, což ušetří čas jak lékařům, tak zdravotním sestrám. Lékař pak bude moci věnovat více času dalším pacientům.“
V březnu došlo k výpadku systému eReceptu. Co ho způsobilo a jaká jste přijali opatření, aby se výpadek neopakoval?
„Technické závady způsobily, že se provoz z primárního datového centra přesunul do centra sekundárního, na což některé lékárenské softwary nebyly dostatečně připraveny, ačkoliv jsme tuto možnost předem avizovali. Výsledkem bylo, že se některé lékárny potýkaly s výpadkem připojení k centrálnímu úložišti. Z této situace jsme se poučili a snažíme se dělat všechno proto, aby se taková situace neopakovala. Poruchu technického rázu však není možné nikdy zcela vyloučit, lze se na ni jen lépe připravit a soustředit se na minimalizaci jejích dopadů, především na pacienty.“
„Po analýze výpadku jsme zefektivnili všechny technické i komunikační procesy a přijali zásadní opatření jak v rovině technické, tak v interní i externí komunikaci, včetně vyšší edukace pracovníků našeho call centra, těsnější spolupráce s poskytovateli lékařských i lékárenských programů a nastavení kontaktní matice pro krizovou komunikaci.“
Výjimečné případy, ve kterých bude nadále možné vydat recept v listinné podobě
- žádanky
- recepty na léčivé přípravky obsahující omamné látky nebo psychotropní látky
- recepty na léčivé přípravky vystavené „smluvním lékařem“ poskytujícím zdravotní služby sobě, manželovi, rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům
- žádanka a recept na humánní léčivé přípravky, které předepisuje veterinární lékař
- recept na léčivý přípravek předepsaný v rámci klinického hodnocení
- recept, který je určen pro uplatnění v jiném členském státě Evropské unie
- činnosti v rámci zdravotnické záchranné služby
- poskytování odborné první pomoci
- poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta
- situace, kdy z prokazatelných technických důvodů není možné vystavit eRecept jako je výpadek elektrické energie, internetového připojení, informačního systému lékaře nebo výpadek služeb webového rozhraní centrálního úložiště
Jak jsou data v centrálním úložišti zabezpečena?
„Centrální úložiště zařadil Národní bezpečnostní úřad mezi kritické systémy a vztahuje se na něj mimo jiné zákon o kybernetické bezpečnosti. To znamená, že podléhá přísným bezpečnostním pravidlům a pravidlům na ochranu osobních dat i z pohledu GDPR. Veškeré přístupy k CÚeR jsou řízené, všichni se tedy přihlašují svými přihlašovacími údaji a platnými certifikáty. Veškerá komunikace je logována a je dohledatelná.“
Na začátku června byla nasazena nová verze eReceptu. V čem se liší od té původní?
„Nová verze obsahuje dva okruhy změn. Přidání kontrolních mechanismů, které zaručí správné vyplnění údajů nutných pro korektní vydání a vyúčtování eReceptu pojišťovnou, a doplnění dalších funkcionalit eReceptu, které vzešly z diskuse s odbornou veřejností a vývojáři lékařských a lékárenských softwarů. Součástí těchto změn byly i podněty z pravidelných seminářů, které pořádá náš Ústav společně s ministerstvem zdravotnictví.“
„Konkrétně byla doplněna povinnost uvedení kódů konopí ve složkách u výdejů, pokud měl předpis kód konopí ve složkách s tvrdou chybou, kontrola možnosti úhrad u předpisu včetně využití číselníku sekce cen úhrad a kontroly na povinnou diagnózu u zvýšené úhrady. Z funkcionalit byl doplněn počet opakování do PDF průvodky a párování výdeje s předepsanými položkami, další texty chybových hlášek týkajících se jednotlivých položek, možnost vložení kódu pro evropské pojištěnce, samostatná služba pro aktivní deblokaci předpisu v lékárně, možnost storna, vytvoření kopie eReceptu v mobilní a webové aplikaci lékaře a zpětného provedení výdeje, pokud je předpis ve stavu „Připravováno“.“
Novinkou bude také sdílený lékový záznam. V čem spočívá a kdy bude zaveden?
„Lékový záznam nově umožní, aby mohl být sdílen s lékaři a lékárníky, kteří budou mít od pacienta souhlas k nahlížení do jeho evidence elektronické preskripce. Definice lékového záznamu, přístupů a rozsahu zobrazovaných údajů bude uvedena v zákoně o léčivech a v příslušných prováděcích právních předpisech. S uvedením do praxe se počítá v druhé polovině roku 2019, pokud nevzniknou komplikace s přijetím legislativních změn.“
Mohou pacienti sdílení svého lékového záznamu odmítnout?
„Ano, bude to možné. Výchozím nastavením systému je opt-out režim, kdy bude sdílení s lékaři a lékárníky automaticky povoleno, pokud pacient nevysloví nesouhlas. Během půlročního přechodného období, kdy bude veřejnost o sdíleném lékovém záznamu informována, budou mít pacienti možnost projevit nesouhlas se sdílením. Toto právo jim však zůstane i poté a kdykoliv v budoucnu budou moct vyslovit i odvolat nesouhlas se sdílením svého lékového záznamu pro konkrétní lékaře a lékárníky.“
O jaké výhody by v případě vyslovení nesouhlasu mohli přijít?
„Hlavní výhodou bude možnost kontroly duplicit, tedy předepisování léků se stejnou nebo podobnou účinnou látkou. Ta bude realizována při preskripci i výdeji pomocí automatického upozornění, nikoliv však technické blokace. Lékové interakce budou vyhodnocovány prostřednictvím komunikace informací z lékového záznamu se softwary třetích stran, tedy programy využívanými předepisujícími lékaři a vydávajícími lékárníky. V budoucnu také plánujeme diskuzi o státem garantovaném automatizovaném systému kontroly interakcí.“
Jaká rizika vyplývají pacientům z duplicity účinných látek a lékových interakcí?
„Zjednodušeně řešeno, tím, že nemocný užívá vyšší dávky léků nebo jejich nevhodné kombinace, posiluje riziko vzniku jejich nežádoucích účinků. To se může projevit zhoršením jeho zdravotního stavu nebo výskytem nových zdravotních obtíží. Tyto nežádoucí účinky mohou vyústit až v hospitalizaci pacienta, trvalé poškození jeho zdraví a v extrémních případech může dojít až k úmrtí.“
Bude se eRecept v budoucnu dál rozšiřovat?
„S jeho rozšířením počítá směrnice EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Její hlavní výhodou je uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě. SÚKL odpověděl na výzvu CEF (Nástroj pro propojování Evropy – pozn. red.) a přihlásil se k vytvoření, testování a nasazení služby přeshraniční ePreskripce, jejíž realizace je plánována na rok 2020. Na tomto projektu spolupracuje s krajem Vysočina, který realizuje v rámci stejného projektu přeshraniční předávání takzvaného pacientského souhrnu v rámci EU. Tím, že SÚKL na projektu pracuje na základě výzvy CEF, získá zpět 75 procent vložených nákladů na jeho vývoj.“

Anna Hanušová
V roce 2017 dokončila bakalářské studium žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a v současnosti pokračuje ve studiu stejného oboru na magisterském stupni na Univerzitě Karlově. Tematicky se zaměřila na oblast jí osobně nejbližší, a to zdraví a zdravotnictví. Důležité je pro ni věnovat se tomu, co je užitečné a čím pomůže druhým. Spolupráce na portálu Otevřené zdravotnictví jí to umožňuje.
hanusova.andy@seznam.cz