Míra investic do obnovy a nových přístrojů mezi kraji se až řádově liší

Obnovy stávajících kapacit a schvalování nových kapacit ukazují na významně rozdílné trendy v počtu podaných žádostí v krajích. Čím lze ale tyto trendy vysvětlit? I některé velké kraje souhrnně nepodávají tolik žádostí, jako kraje menší. To stejné platí i pro města. Obdobný scénář je patrný i u nových kapacit. Objem financování mezi prvními třemi žadateli a zbytkem se liší až o řád. Jedná se o rozdíly v desítkách milionů korun. Čím to je, že některé kraje jsou aktivnější v obnově a vytváření nových kapacit? Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku. Obnova stávajících kapacit je obvykle přístrojové komisi jasně zdůvodněna. Hlavním argumenty jsou zejména stáří stávajícího přístroje a zvyšující se náklady na jeho údržbu. Občas bývá snaha o obnovu přístroje od stejného výrobce. V případě pořízení konkurenčního přístroje ale často není zaškolení personálu uvedeno jako dodatečný náklad. Spíše se tak jedná o snahu získat opět přístroj, který je na pracovišti dobře ozkoušený. Ceny mezi jednotlivými přístroji se významně lišily pouze v případě magnetické rezonance. Jasně zde vyčníval požadavek NÚDZ, s dvojnásobnou cenou oproti průměru všech ostatních žádostí. Požadavek byl ale zamítnut v důsledku nedostatečného počtu pacientů, kteří by tento přístroj v NŮDZ využívali, navíc s vědomím, že obdobné přístroje jsou v okolí dobře dostupné. V závěsu jako 2 nejdražší přístroje byla MR soukromé firmy Sagena s.r.o. a Nemocnice Hořovice. Ani ty však přístrojovou komisí nebyly doporučeny. Ve všech těchto třech případech se navíc jednalo o nové kapacity.

Víno v akci je v Česku za litr levnější než džus či cola

Fakt, že elektronické cigarety čekaly na stanovení spotřební daně dva roky a státu tak unikaly peníze, udivuje. Ještě méně však postrádá logiku, že se liší daň z doutníků a takzvaných cigars od běžných cigaret, přičemž všechny obsahují škodlivý nikotin. Stejně tak jsou daňově zvýhodněny levnější krabičky cigaret, ač jejich kouření škodí zdraví stejně, jako ty dražší. Nejméně logiky však dává fakt, že alkohol se daní zcela jinak líh, zcela jinak pivo a jinak vína. Například máme stanovenou nejnižší daň v Evropě na takzvaná tichá vína – nulovou. I proto jsou u nás vína levnější než džus. Zatímco sekty spotřební daň stanovenou mají, ač míra alkoholu v nich je stejná a stejně zdraví škodlivá. U piva jsou zase nesmyslně zvýhodněny malé pivovary oproti velkým, ač alkoholu obsahují také stejně. Přitom žijeme v zemi, kde jsou společenské náklady za konzumaci alkoholu odhadovány na 56,57 miliard korun ročně.

Analýza statistiků ukazuje, že pět procent ordinací lékařů stále nemá internet

Ještě před deseti lety existovalo patnáct procent ordinací lékařů, kteří neměli počítač a chorobopisy a recepty vypisovali ručně. Možná bychom se měli radovat, že směrnice o GDPR a zákon o e-receptech s tím výrazně pohnul. Takže z čerstvé analýzy Českého statistického úřadu plyne, že v roce 2018 už to bylo „jen“ pět procent ordinací, jež nemají internet a tři procenta lékařů, kteří nemají počítač. Byla by to dobrá zpráva, kdybychom nežili ve třetím tisíciletí. Proč bychom nad tím neměli jásat? „Je šokující, že takový lékař může v samostatné ordinaci fungovat bez moderních technologií. Jak asi dává povinné celoživotní vzdělávání? Jaká je záruka, že mě nebude chtít léčit vrbovou kůrou, z níž se pak díky extrahování chininu aspirin vyvinul?“ kroutí hlavou počítačový technik Marek Koutný. „Osobně už nejdu ani k lékaři, který nemá objednávací systém přes mobil, mobilní poradnu nebo vlastní webovky, to je prostě dnes standard,“ dodává člověk, který se právě na vývoji takových telemedicínských systémů podílí.

Nemocnice čeká nový systém plateb za péči. Už teď se jej bojí

Vlastně nejde o nic jiného než o rozškatulkování diagnóz pacientů a jejich léčby podle stupně závažnosti do „šuplíků“, za které budou nemocnice dostávat zaplaceno stejně. Protože platí, že podobné věci by měly léčit podobným způsobem a tedy se srovnatelnými náklady. Poprvé se začalo o systému plateb za „diagnózu“ v Česku mluvit před čtvrt stoletím. To ovšem ještě na uzavřených zdravotnických fórech. Až tři roky poté se na veřejnosti objevil tento nový termín. Cílem reformy financování nemocnic bylo skoncovat s plýtváním při platbách za péči, protože nemocnice se rychle naučily využívat tehdejšího systému plateb za „výkony“. To znamená za to, co skutečně pacientovi v rámci léčby provedly. Vedlo to k tomu, že prudce rostl počet laboratorních, rentgenových a dalších pro nemocnici jednoduchých, ale pro pacienta v řadě případů zbytečných vyšetření. Po pětadvaceti letech řečí, zkoušek, zvažování, zda nekoupit zahraniční model a neupravit jej Česku na míru, systém finišuje a testuje se. Co nového přinese?

Lékárníci v posledních dvou letech čelí dosud největším změnám

Vezměme to popořádku od nejčerstvější zprávy: nejnověji před pár dny rozbouřil a rozpoltil lékárnickou veřejnost návrh z pera Národní rady osob se zdravotním postižením na zavedení „zásilkového prodeje s léky na recept“. Jen těsně předtím to byla novela zákona, která mimo jiné zavádí emergentní systém léků, což pacientům umožní mít i jinak nedostupný lék do dvou dnů, akorát jej s lékárníky nikdo moc neřešil předem. Do toho o Vánocích vzplály emoce kvůli řadě chybějících léků, kdy lékárníci čelili naštvaným a zoufalým pacientům, ale pomoci jim reálně nemohli. Připočítejme stále padající systém protipadělkové směrnice EU, který má zabránit vstupu falšovaných léků na trh, kde není jasný jejich původ a totéž u e-receptu jen o něco dřív. Není divu, že lékárníci jsou vážně naštvaní. Tolik změn najednou se v jejich oboru odehrávalo naposledy za exministra zdravotnictví Davida Ratha, když se zásadně měnil systém marží. A to je již třináct let.

Emergentní systém stále působí na některé lékárníky jako červený hadr na býka

Proč takové vášně proti něčemu, co má pacientům jen pomoci dostat se brzy ke svým lékům a neshánět je po celé zemi? Například zástupkyně pacientských organizací sdružených do Koalice pro zdraví Jana Petrenko k tomu říká, že pacientům to významně usnadní život. Jako všechno, má však i emergentní systém svá pro a proti. Možná je tedy načase skončit se zbytečnými naschvály – například když ministerstvo nechá lékárníkům na připomínky k zákonu jen pět dní přes Vánoční svátky a obráceně: když se Česká lékárnická komora na to konto ironicky vyjádří na svých webových stránkách. Příležitostí k tomu byla nyní konference, kterou v březnu uspořádali společně lékárníci i s ministerstvem zdravotnictví v nemocnici Na Homolce.

Protonovou léčbou loni prošel rekordní počet pacientů

Celkem 75,4 milionů korun stála v loňském roce léčba onkologických pacientů za pomoci protonového ozařování. „Jen podotýkám, že rok 2018 ještě není zcela uzavřen, čísla tedy nejsou konečná,“ řekla pro web otevrenezdravotnictvi.cz Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP. Od roku 2013, kdy se u nás léčba protonovým paprskem začala hradit i v nově vzniklém českém soukromém protonovém centru, se tak suma za ni zvýšila šestkrát, přičemž počet pacientů se zvýšil osmkrát: z původních jedenadvaceti na loňských 159. Jak však opět dodává Lucie Krausová, ani počet pacientů za poslední čtvrtletí loňského roku ještě není uzavřený. Právě největší zdravotní pojišťovna v zemi logicky hradí největší podíl peněz za léčbu – z ostatních pojišťoven jde jen o jednotky případů pacientů. VZP je navíc s příběhem vzniku protonové léčby v Česku nejvíc spjatá.

Pacienti v Česku dostávají nové léky později, než lidé v západních zemích

Česká republika kvůli zdlouhavému systému schvalování cen a úhrad léků zaostává za ostatními zeměmi Evropy co do rychlosti vstupu inovativních léků. Týká se to především léků na vzácná onemocnění, které k českým pacientům doputují v průměru o rok až dva později, než se k nim dostanou pacienti v jiných zemích EU 15. To vše by nyní měla pomoci řešit novela zákona týkající se právě takzvaných orphan drugs. Účinné řešení přitom bude potřeba, protože právě v letošním roce míří za pacienty rekordní množství inovativních léčiv: americká léková agentura (FDA) schválila 59 nových léků, což je nejvíc za posledních deset let. Je nutné si totiž uvědomit, že vývoj nového léku trvá běžně deset až dvanáct let.

Dospívající berou léky na bolest jako lentilky

Ty dvě studie popravdě trochu šokují. Vždyť kdo jiný, než „náctiletí“ žijí s prstem přímo připojeným na obrazovku, kde je internet, a kde se při troše hledání a používání selského rozumu dají snadno najít relevantní informace. Jenže průzkum Norské lékařské asociace a studie bratislavské Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského ukázaly, že právě dospívající mládež má značně zkreslené představy o tom, jak užívat analgetika. Používají je například jako prevenci před bolestmi, před stresem u zkoušky ve škole nebo prostě jen proto, aby se cítili lépe. Vůbec netuší, že si takto mohou poškodit výrazně poškodit zdraví. Výzkumy se přitom záměrně soustředily na ty obyčejné léky, které má doma každý v lékárničce, a nikoliv na anabolika a podobné léky, o jejichž nebezpečí každý tuší.

V hospodaření nemocnic je propastný rozdíl

Regulérní finanční audit to sice nenahradí, ale stačilo se podívat do otevřených zdrojů, tedy toho, co o sobě samy české nemocnice zveřejňují, a z výsledků hospodaření je zřejmé, že se jejich finanční zdraví významně liší. Dvě ze zkoumaných jsou dokonce předlužené velmi výrazně. A to výzkum, který dnes ohledně finančního zdraví nemocnic zveřejnila organizace HealthCare Institute, nezohlednil všechny nemocnice v zemi. Z otevřených zdrojů mohl prozkoumat jen 86 nemocnic ze 155 a to proto, že například nemocnice sdružené v krajském holdingu zveřejňují hospodaření za všechny své nemocnice jako celek.

V jaké finanční kondici je vaše pojišťovna?

Zdravotně pojistné plány, podle nichž pojišťovny každoročně hradí péči o pacienty, už jsou hotové a putují do Poslanecké sněmovny, kde je musí schválit politici. Dobrá zpráva je, že zůstatek v jejich zdravotním fondu se zvýší a sice z 10,5 na 11,3 miliardy korun. Zvýší se ovšem také výdaje. Nyní pojišťovny očekávají meziroční nárůst o 8,6 procent na 125,5 miliard korun. Tím však dobré zprávy končí. Odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve studii o hospodářském zdraví pojišťoven namodelovali dvě situace: za prvé moment, pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, pak dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020. Pokud by Česko zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou finanční prostředky už na začátku roku 2020. Pro připomínku: ve zdravotnictví se na péči z veřejných peněz přerozdělí ročně 300 miliard korun.

Jak se státy snaží regulovat lékárenský trh

Estonská léková agentura na jaře zveřejnila informace pro lékárníky týkající se hlavní změny, a to reformy ve vlastnictví lékáren. Do pěti let budou zdejší lékárny patřit jen lékárníkům, nikoliv nefarmaceutům, jako je tomu například nyní v Česku či na Slovensku. Maďarsko zase omezilo vliv velkých řetězců a další státy se snaží o vládní a finanční podporu lékáren v odlehlých oblastech nebo obcích s menším počtem obyvatel. Zmapovali jsme, jaká je situace v Česku i ve světě.

Češi se o své zdraví nestarají a ani nevědí, jak. Prevence je přitom pro stárnutí ve zdraví zásadní

Zdraví máme jenom jedno a je naší povinností pečovat o něj co nejlépe. Nedílnou součástí péče o vlastní zdraví je prevence. O její důležitosti nelze diskutovat. Vždy je lepší nemocem předcházet, než je později léčit. Často totiž není v silách lékařů onemocnění v pokročilém stadiu vyléčit. Preventivní prohlídky a vyšetření však mohou chorobu odhalit včas, a ušetřit tak mnoho životů, čas lékařů i peníze státu.

Zdravotní systém potřebuje poznatky od pacientských organizací. Zkušenosti pacientů jsou nenahraditelné

V České republice aktivně působí přes sto pacientských organizací. Ačkoliv činnost těchto sdružení je důležitá pro všechny, neboť pacientem se potenciálně může stát každý, povědomí o jejich existenci je malé. Většinou se o nich lidé dozví, až když oni sami nebo jejich příbuzní onemocní.

Proč doplácíme za stejný lék v každé lékárně jinak?

Jednoduchá odpověď by zněla, že to dříve vyhovovalo některým lékárnám a dnes z toho těží výrobci léčiv. Jenže on je to mnohem složitější problém. Zatímco se totiž prostředí ve zdravotních pojišťovnách, coby plátcích péče či v nemocnicích, tedy u poskytovatelů péče, tu více tu méně rychle neustále kultivuje a zprůhledňuje, ať už co se týče zbytečného plýtvání a korupce, či z hlediska zákonů, v lékárnictví panuje stále trochu chaos. A to přesto, že lékárny nejsou běžným obchodem, který si může určit jakou chce marži. Jde o regulované zdravotnické zařízení, jelikož čerpá peníze od zdravotních pojišťoven. Česku tak velmi chybí systémové řešení v tomto segmentu.

Kvůli platům lékařů padali i ministři

Když David Rath v dubnu 2005 začal bojovat za vyšší platy lékařů, vypadal jako celkem směšný mladíček, který vyhrožuje stávkou a zavřením ordinací. Jenže dobře věděl, že má za sebou armádu čtyřiceti tisíc zdravotníků. A politici to podcenili. I já sama jsem tehdy řekla, že Rath přestřelil, když napsal tehdy politicky silnému premiérovi země za ČSSD Jiřímu Paroubkovi, že bez spojení se zdravotníky sociální demokracie volby nevyhraje. Viděno zpětně měl v lecčems pravdu.

Jak se vyvíjely platy lékařů

Momentálně sice požadavky na vyšší platy lékařů neplní titulky médií, nicméně je dobré zmapovat, jak se v čase vyvíjely a jak jsme na tom, ve srovnání s ostatními zeměmi. Je pravda, že stejně jako zbytek národa, si i čeští lékaři od počátku devadesátých let výrazně polepšili. Tehdy (v roce 1991) byl průměrný plat lékaře 3 000 Kč. Nyní je to 47 tisíc Kč (jiné zdroje uvádějí 66 tisíc Kč). Realita je ovšem taková, že se platy mezi nemocnicemi a lékaři na stejných úrovních mnohdy nelogicky liší až o desítky tisíc korun. Jak se ukazuje, najít relevantní zdroj pro skutečný vývoj platů lékařů není tak jednoduché.

Pacientská rada nezahálí. Ministerstvo zdravotnictví mění v ministerstvo pacientů

Od minulého roku funguje na ministerstvu zdravotnictví samostatné Oddělení podpory práv pacientů a Pacientská rada. Pacienti se díky tomu dočkali svého místa u jednacího stolu a získali záruku, že jejich hlas bude na ministerstvu vyslyšen.

Nástupcem IZIP je Zdravel. Firma znovu oživuje elektronické zdravotní knížky

Slova „elektronizace zdravotnictví“ se v posledních týdnech skloňují všude. Vláda sice v červnu navrhla odložit povinné zavedení e-neschopenek až na rok 2021, ale e-recepty pro lékaře i lékárníky zůstaly povinné, byť mají zatím řadu nedostatků. V souvislosti s tím je dobré si připomenout, jak vlastně dopadl první největší eHealth projekt u nás – IZIP. Málokdo ví, že projekt se znovu rozjíždí a má velké ambice.

Jsem přesvědčen, že se k IZIP vrátíme, i když se mu bude říkat jinak

Milan Cabrnoch je předsedou Českého národního fóra pro elektronické zdravotnictví. Také je bývalým europoslancem, lékařem a hlavně člověkem, který je spolu s několika kolegy podepsán pod zatím největším projektem elektronického zdravotnictví u nás – internetovou zdravotní knížkou pacienta – IZIP. Ten ovšem skončil hodně neslavně. Největší pojišťovna v zemi VZP se jej pod tlakem politiků musela vzdát, sám Cabrnoch čelil podezření ze střetu zájmů. Po šesti letech od konce projektu dal první rozhovor, kde se ohlíží za minulostí a předvídá budoucnost.

Povinné eRecepty restartovaly plán elektronizace českého zdravotnictví

České zdravotnictví pomalu ale jistě nabývá elektronické podoby. Věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví, takzvaném eHealth, chce ministerstvo zdravotnictví předložit v září. Podle plánu Národní strategie elektronického zdravotnictví by měl zákon platit od července roku 2020.

Česku zoufale chybí procesy rozhodování podle HTA

Místo abychom se po vzoru ostatních zemí Evropské unie naučili hodnotit, jaké léčebné výhody pacientům přinesou nejnovější medicínské přístroje a zda je pro nemocnice výhodné je koupit, řešíme to receptem z minulého století. Výsledkem je, že nejnovější technologie se k českým pacientům nedostávají.

Více než polovina lékařů nesplňuje požadavky GDPR

Pokud se posadíte u počítače s praktickým lékařem a zkusíte si spolu s ním vyplnit takzvanou GDPR kalkulačku (viz odkaz dole), zjistíte po pětiminutovém dotazníku, že i ta nejjednodušší ordinace musí splnit sedm z devíti klíčových bodů GDPR. A to jde přitom o lékaře, který zaměstnává jen jednu zdravotní sestru a neprovozuje žádné další aktivity – tedy že by třeba sám prostřednictvím webu oslovoval pacienty s nabídkou pořádaných kurzů, léčby pomocí homeopatie či akupunktury, či obchodoval se zdravou výživou.

Citlivá zdravotní data se i v Česku využívají k vydírání

Podle časopisu Mediscape se cena jednoho zdravotního záznamu s osobními daty pacienta na černém trhu v Americe pohybuje od 50 dolarů do 200 dolarů za záznam.

Nový systém hrazení zdravotnických prostředků: místo nejlevnějších proplatí pacientům ty nejvhodnější

Od příštího roku začne platit nová legislativní úprava hrazení zdravotnických prostředků na poukaz. Část zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle které zdravotní pojišťovny stanovují výši úhrad těchto pomůcek, zrušil Ústavní soud v červnu minulého roku. Postavil se tak na stranu dvou desítek senátorů, kteří mu v lednu 2015 podali návrh na změnu systému s tím, že je netransparentní, nejednoznačný a protiústavní.

Jak se rozdělují peníze v českém zdravotnictví – II.
Za co peníze vydáváme

Výdajům českého zdravotnictví dominují nemocnice, které polykají více než 50% plánovaného rozpočtu na rok 2018, ve kterém zdravotní pojišťovny vydají za zdravotní služby více než 280 mld. Kč. Druhou nejnákladnější položkou jsou ambulantní specialisté a náklady na léky na recept. Tyto tři položky tvoří kolem 80% veškerých nákladů. Podíl výdajů na praktické lékaře pozvolna klesá.

Inovativní léčba navrací pacienty na trh práce. Vysoké náklady se státu částečně navrací

Moderní medicína přinesla v posledních padesáti letech výrazný posun v léčbě mnoha závažných, chronických i běžných onemocnění. Pacienti s vysokým krevním tlakem, revmatoidní artritidou, Parkinsonovou chorobou, nádorovým onemocněním, HIV či jinými těžkými chorobami spojovanými s invaliditou a předčasným úmrtím dnes mají naději na delší a často i kvalitnější život.

Jak se rozdělují peníze v českém zdravotnictví – I.
S jakými financemi hospodaříme a odkud pochází

Oficiálně dostupné a publikované informace jsou bohužel staršího data. Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval v roce 2017 Výsledky zdravotnických účtů 2010-2015 a na webové stránce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (UZIS) ČR je poslední publikace Ekonomické informace ve zdravotnictví dokonce za rok 2013.