Jak se státy snaží regulovat lékárenský trh

Estonská léková agentura na jaře zveřejnila informace pro lékárníky týkající se hlavní změny, a to reformy ve vlastnictví lékáren. Do pěti let budou zdejší lékárny patřit jen lékárníkům, nikoliv nefarmaceutům, jako je tomu například nyní v Česku či na Slovensku. Maďarsko zase omezilo vliv velkých řetězců a další státy se snaží o vládní a finanční podporu lékáren v odlehlých oblastech nebo obcích s menším počtem obyvatel. Zmapovali jsme, jaká je situace v Česku i ve světě.

Češi se o své zdraví nestarají a ani nevědí, jak. Prevence je přitom pro stárnutí ve zdraví zásadní

Zdraví máme jenom jedno a je naší povinností pečovat o něj co nejlépe. Nedílnou součástí péče o vlastní zdraví je prevence. O její důležitosti nelze diskutovat. Vždy je lepší nemocem předcházet, než je později léčit. Často totiž není v silách lékařů onemocnění v pokročilém stadiu vyléčit. Preventivní prohlídky a vyšetření však mohou chorobu odhalit včas, a ušetřit tak mnoho životů, čas lékařů i peníze státu.

Zdravotní systém potřebuje poznatky od pacientských organizací. Zkušenosti pacientů jsou nenahraditelné

V České republice aktivně působí přes sto pacientských organizací. Ačkoliv činnost těchto sdružení je důležitá pro všechny, neboť pacientem se potenciálně může stát každý, povědomí o jejich existenci je malé. Většinou se o nich lidé dozví, až když oni sami nebo jejich příbuzní onemocní.

Proč doplácíme za stejný lék v každé lékárně jinak?

Jednoduchá odpověď by zněla, že to dříve vyhovovalo některým lékárnám a dnes z toho těží výrobci léčiv. Jenže on je to mnohem složitější problém. Zatímco se totiž prostředí ve zdravotních pojišťovnách, coby plátcích péče či v nemocnicích, tedy u poskytovatelů péče, tu více tu méně rychle neustále kultivuje a zprůhledňuje, ať už co se týče zbytečného plýtvání a korupce, či z hlediska zákonů, v lékárnictví panuje stále trochu chaos. A to přesto, že lékárny nejsou běžným obchodem, který si může určit jakou chce marži. Jde o regulované zdravotnické zařízení, jelikož čerpá peníze od zdravotních pojišťoven. Česku tak velmi chybí systémové řešení v tomto segmentu.

Kvůli platům lékařů padali i ministři

Když David Rath v dubnu 2005 začal bojovat za vyšší platy lékařů, vypadal jako celkem směšný mladíček, který vyhrožuje stávkou a zavřením ordinací. Jenže dobře věděl, že má za sebou armádu čtyřiceti tisíc zdravotníků. A politici to podcenili. I já sama jsem tehdy řekla, že Rath přestřelil, když napsal tehdy politicky silnému premiérovi země za ČSSD Jiřímu Paroubkovi, že bez spojení se zdravotníky sociální demokracie volby nevyhraje. Viděno zpětně měl v lecčems pravdu.

Jak se vyvíjely platy lékařů

Momentálně sice požadavky na vyšší platy lékařů neplní titulky médií, nicméně je dobré zmapovat, jak se v čase vyvíjely a jak jsme na tom, co do porovnání s ostatními zeměmi. Je pravda, že stejně jako zbytek národa si i čeští lékaři od počátku devadesátých let výrazně polepšili. Tehdy (v roce 1991) byl průměrný plat lékaře 3 000 Kč. Nyní je to 47 tisíc. Ovšem pozor: pouze podle některých zdrojů. Podle jiných je to 66 tisíc. Realita je ovšem taková, že se platy mezi nemocnicemi a lékaři na stejných úrovních mnohdy nelogicky liší až o desítky tisíc korun. Jak se ukazuje, najít relevantní zdroj pro skutečný vývoj platů lékařů, není tak jednoduché.

Pacientská rada nezahálí. Ministerstvo zdravotnictví mění v ministerstvo pacientů

Od minulého roku funguje na ministerstvu zdravotnictví samostatné Oddělení podpory práv pacientů a Pacientská rada. Pacienti se díky tomu dočkali svého místa u jednacího stolu a získali záruku, že jejich hlas bude na ministerstvu vyslyšen.

Nástupcem IZIP je Zdravel. Firma znovu oživuje elektronické zdravotní knížky

Slova „elektronizace zdravotnictví“ se v posledních týdnech skloňují všude. Vláda sice v červnu navrhla odložit povinné zavedení e-neschopenek až na rok 2021, ale e-recepty pro lékaře i lékárníky zůstaly povinné, byť mají zatím řadu nedostatků. V souvislosti s tím je dobré si připomenout, jak vlastně dopadl první největší eHealth projekt u nás – IZIP. Málokdo ví, že projekt se znovu rozjíždí a má velké ambice.

Jsem přesvědčen, že se k IZIP vrátíme, i když se mu bude říkat jinak

Milan Cabrnoch je předsedou Českého národního fóra pro elektronické zdravotnictví. Také je bývalým europoslancem, lékařem a hlavně člověkem, který je spolu s několika kolegy podepsán pod zatím největším projektem elektronického zdravotnictví u nás – internetovou zdravotní knížkou pacienta – IZIP. Ten ovšem skončil hodně neslavně. Největší pojišťovna v zemi VZP se jej pod tlakem politiků musela vzdát, sám Cabrnoch čelil podezření ze střetu zájmů. Po šesti letech od konce projektu dal první rozhovor, kde se ohlíží za minulostí a předvídá budoucnost.

Povinné eRecepty restartovaly plán elektronizace českého zdravotnictví

České zdravotnictví pomalu ale jistě nabývá elektronické podoby. Věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví, takzvaném eHealth, chce ministerstvo zdravotnictví předložit v září. Podle plánu Národní strategie elektronického zdravotnictví by měl zákon platit od července roku 2020.

Česku zoufale chybí procesy rozhodování podle HTA

Místo abychom se po vzoru ostatních zemí Evropské unie naučili hodnotit, jaké léčebné výhody pacientům přinesou nejnovější medicínské přístroje a zda je pro nemocnice výhodné je koupit, řešíme to receptem z minulého století. Výsledkem je, že nejnovější technologie se k českým pacientům nedostávají.

Více než polovina lékařů nesplňuje požadavky GDPR

Pokud se posadíte u počítače s praktickým lékařem a zkusíte si spolu s ním vyplnit takzvanou GDPR kalkulačku (viz odkaz dole), zjistíte po pětiminutovém dotazníku, že i ta nejjednodušší ordinace musí splnit sedm z devíti klíčových bodů GDPR. A to jde přitom o lékaře, který zaměstnává jen jednu zdravotní sestru a neprovozuje žádné další aktivity – tedy že by třeba sám prostřednictvím webu oslovoval pacienty s nabídkou pořádaných kurzů, léčby pomocí homeopatie či akupunktury, či obchodoval se zdravou výživou.

Citlivá zdravotní data se i v Česku využívají k vydírání

Podle časopisu Mediscape se cena jednoho zdravotního záznamu s osobními daty pacienta na černém trhu v Americe pohybuje od 50 dolarů do 200 dolarů za záznam.

Nový systém hrazení zdravotnických prostředků: místo nejlevnějších proplatí pacientům ty nejvhodnější

Od příštího roku začne platit nová legislativní úprava hrazení zdravotnických prostředků na poukaz. Část zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle které zdravotní pojišťovny stanovují výši úhrad těchto pomůcek, zrušil Ústavní soud v červnu minulého roku. Postavil se tak na stranu dvou desítek senátorů, kteří mu v lednu 2015 podali návrh na změnu systému s tím, že je netransparentní, nejednoznačný a protiústavní.

Jak se rozdělují peníze v českém zdravotnictví – II.
Za co peníze vydáváme

Výdajům českého zdravotnictví dominují nemocnice, které polykají více než 50% plánovaného rozpočtu na rok 2018, ve kterém zdravotní pojišťovny vydají za zdravotní služby více než 280 mld. Kč. Druhou nejnákladnější položkou jsou ambulantní specialisté a náklady na léky na recept. Tyto tři položky tvoří kolem 80% veškerých nákladů. Podíl výdajů na praktické lékaře pozvolna klesá.

Inovativní léčba navrací pacienty na trh práce. Vysoké náklady se státu částečně navrací

Moderní medicína přinesla v posledních padesáti letech výrazný posun v léčbě mnoha závažných, chronických i běžných onemocnění. Pacienti s vysokým krevním tlakem, revmatoidní artritidou, Parkinsonovou chorobou, nádorovým onemocněním, HIV či jinými těžkými chorobami spojovanými s invaliditou a předčasným úmrtím dnes mají naději na delší a často i kvalitnější život.

Jak se rozdělují peníze v českém zdravotnictví – I.
S jakými financemi hospodaříme a odkud pochází

Oficiálně dostupné a publikované informace jsou bohužel staršího data. Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval v roce 2017 Výsledky zdravotnických účtů 2010-2015 a na webové stránce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (UZIS) ČR je poslední publikace Ekonomické informace ve zdravotnictví dokonce za rok 2013.