Povinné eRecepty restartovaly plán elektronizace českého zdravotnictví

České zdravotnictví pomalu ale jistě nabývá elektronické podoby. Věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví, takzvaném eHealth, chce ministerstvo zdravotnictví předložit v září. Podle plánu Národní strategie elektronického zdravotnictví by měl zákon platit od července roku 2020.

Vizí eHealth je podpořit poskytování zdravotních služeb s využitím informačních technologií, které povede ke zvýšení dostupnosti, kvality a efektivity českého zdravotnictví. V první řadě jde o přístup k informacím – u pacientů k informacím o jejich zdravotním stavu, prevenci, léčebných plánech a metodách, u poskytovatelů zdravotní péče ke komplexním přehledům o stavu pacientů. Ty jim mají umožnit týmovou spolupráci, usnadnit vzájemnou komunikaci a sloužit jako informační opora při rozhodování.

První zmínka o konceptu eHealth se objevila ve strategii eČesko z roku 2004. Důležitým krokem k elektronizaci českého zdravotnictví pak bylo zřízení Meziresortního koordinačního výboru pro zavedení elektronického zdravotnictví v ČR o tři roky později. Od vypsání veřejné soutěže o návrh českého eHealth, kterou roku 2012 vyhrála společnost Microsoft s.r.o., k výraznému posunu v elektronizaci zdravotnictví nedošlo. Česká republika totiž nestihla vyčerpat peníze z evropských fondů a pilotní projekty jako Elektronická zdravotní knížka (IZIP) či eNeschopenka byly odloženy.

S úspěchem se setkaly spíše regionální snahy, například eMeDocS – komunikační systém zajišťující elektronickou výměnu zdravotnické dokumentace v kraji Vysočina, nebo eZpráva – program pro šifrované elektronické sdílení lékařských zpráv mezi poskytovateli zdravotní péče, fungující původně na Mostecku a dnes už po celé republice. Zvýšená aktivita ve snaze o elektronizaci zdravotnictví je opět znatelná od začátku roku s příchodem povinných elektronických receptů. Právě eRecepty označil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za první vlaštovku eHealth.

Elektronický recept (eRecept)

  • nejběžnější formou je papírová průvodka s kódem a elektronickým podpisem, který nahrazuje razítko a vlastnoruční podpis lékaře
  • další možností je SMS, e-mail se zašifrovaným souborem PDF nebo zobrazení receptu v mobilní či webové aplikaci
  • vystavený recept je uložen do Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚeR), který spravuje SÚKL
  • lékárník načte eRecept z papíru nebo elektronického zařízení a do úložiště zaznamená výdej léku
  • přes webovou či mobilní aplikaci se pacienti mohou nalogovat do systému, který jim ukáže záznam léků, které si již v lékárně vyzvedli, i nevyzvednuté recepty a jejich platnost
  • vytvoření systému vyšlo SÚKL na 14 milionů korun, provoz stojí 100 tisíc měsíčně
  • systém může odbavit až 130 milionů receptů za rok, přičemž v Česku se do roku 2017 vydávalo kolem 70 milionů papírových receptů ročně

Počet eReceptů každý měsíc stoupá

Ani zavedení eReceptů ale neproběhlo hladce a okamžitě. Zavedl je zákon o léčivech z roku 2007 s tím, že do roku 2015 bude jejich předepisování dobrovolné. Povinnost vydávat eRecepty se nakonec posunula až na letošní rok. Od 1. ledna 2018 tak musí všichni lékaři předepisovat recepty pouze elektronicky. To hlasitě kritizovali lékaři i lékárníci. Prezident České lékařské komory Milan Kubek varoval, že povinné eRecepty odepřou některým pacientům lékařskou péči a že způsobí odchod přesluhujících lékařů. Podle ministerstva zdravotnictví ale ke konci roku 2017 skončil srovnatelný počet lékařů jako v roce předešlém.

Kvůli povinným elektronickým receptům se musely všechny zdravotnické subjekty připojit k internetu a pořídit si technologie potřebné pro jejich vydávání. Na dovybavení svých ordinací mají lékaři čas do konce roku. Od ledna už jim za nevydávání eReceptů bude hrozit pokuta. Původní maximální hranici dvou milionů korun ale ministerstvo plánuje snížit na 300 tisíc. „Ukazuje se, že obavy z toho, že by zejména starší lékaři předepisování eReceptů nezvládli, byly neopodstatněné. Náš Ústav i ministerstvo zdravotnictví proto věříme, že k pokutám nebude nutné sáhnout,“ uvedla Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je provozovatelem a správcem systému eRecept.

Listinné recepty bude nadále možné vydávat pouze ve výjimečných situacích stanovených vyhláškou, například při poskytování první pomoci nebo během výpadku elektrické energie či internetového připojení. Ačkoliv praxe ručně psaných receptů skončila, většina se jich stále vydává v tištěné podobě. Přibyla ovšem možnost nechat si od lékaře poslat recept e-mailem nebo v SMS zprávě. Díky tomu může lékař vystavit recept i mimo ordinaci a pacient jej může získat bez osobní návštěvy lékaře.

I přes počáteční odpor se eRecepty úspěšně rozběhly a do systému je už přihlášena většina lékařů. „K 22. červnu tohoto roku aktivně vystavuje, to znamená, že předepsalo alespoň jeden eRecept, celkem 36 215 lékařů. Do systému je zapojeno 15 146 zdravotnických zařízení a 2 795 lékáren. Všechny žádosti o přístupové údaje do systému, kterých jsou už jen jednotky, jsou vyřizovány plynule a během několika hodin,“ uvedla Storová.

Každým měsícem počet eReceptů stoupá. V květnu jich lékaři vystavili přes pět milionů, což představuje 80 procent všech receptů. Roste i počet receptů v čistě elektronické podobě. Z celkového počtu eReceptů tvoří ty v e-mailové a SMS formě necelých pět procent. Výrazně stoupá zejména množství receptů zaslaných jako SMS. Zatímco v lednu jich bylo 18 tisíc, v květnu už 208 tisíc. Aktualizovaná statistická data elektronické preskripce jsou k dispozici zde.

Novou verzi eReceptu doplní sdílený lékový záznam

Systém ovšem stále není bezchybný. Na nedostatky reaguje nová verze eReceptu, zavedená na začátku června. Přibyly kontrolní mechanismy, například kontrola toho, aby lékař nepředepisoval úhradu u léku, který ji nemá, a další funkcionality, jako možnost storna, vytvoření kopie eReceptu v mobilní aplikaci lékaře nebo zpětné provedení výdeje. Důležitou novinkou, kterou lékaři i lékárníci u původní verze eReceptu postrádali a která má být zavedena v polovině příštího roku, je sdílený lékový záznam.

V současnosti může do záznamu všech vydaných a předepsaných léků nahlížet pouze sám pacient – přes webovou nebo mobilní aplikaci. Lékaři jsou tak odkázáni na informace od pacienta, které nemusí být přesné a úplné. Přidaná hodnota lékového záznamu, který bude sdílen s lékaři i lékárníky, spočívá v možnosti kontroly nadbytečné duplicity léčivých látek a rizikových lékových interakcí, které by mohly ohrozit zdraví i život pacienta.

Kontrola duplicit bude fungovat na principu automatické notifikace, která upozorní lékaře při preskripci nebo lékárníka při výdeji, že předepisuje či vydává přípravek s účinnou látkou, kterou už pacient v nedávné době dostal. Lékové interakce se budou vyhodnocovat na základě komunikace informací z lékového záznamu se softwary třetích stran, tedy programy předepisujícího lékaře a vydávajícího farmaceuta.

Sdílený lékový záznam legislativně ukotví novela lékového zákona, kterou ministerstvo zdravotnictví předložilo minulý týden do připomínkového řízení. Počítá s automatickým souhlasem pacientů i s možností, aby kdykoliv vyslovili i odvolali nesouhlas se sdílením svého lékového záznamu, případně udělili souhlas pouze pro konkrétní lékaře a lékárníky. Po každém prohlížení záznamu zůstane v systému stopa, takže si pacient bude moci ověřit, kteří lékaři a lékárníci jeho záznam viděli. Pokud by do záznamu pacienta nahlédli neoprávněně, bude jim hrozit sankce ve výši až 20 milionů korun.

Anna Hanušová

V roce 2017 dokončila bakalářské studium žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a v současnosti pokračuje ve studiu stejného oboru na magisterském stupni na Univerzitě Karlově. Tematicky se zaměřila na oblast jí osobně nejbližší, a to zdraví a zdravotnictví. Důležité je pro ni věnovat se tomu, co je užitečné a čím pomůže druhým. Spolupráce na portálu Otevřené zdravotnictví jí to umožňuje.
hanusova.andy@seznam.cz