Regulérní finanční audit to sice nenahradí, ale stačilo se podívat do otevřených zdrojů, tedy toho, co o sobě samy české nemocnice zveřejňují, a z výsledků hospodaření je zřejmé, že se jejich finanční zdraví významně liší. Dvě ze zkoumaných jsou dokonce předlužené velmi výrazně. A to výzkum, který dnes ohledně finančního zdraví nemocnic zveřejnila organizace HealthCare Institute, nezohlednil všechny nemocnice v zemi. Z otevřených zdrojů mohl prozkoumat jen 86 nemocnic ze 155 a to proto, že například nemocnice sdružené v krajském holdingu zveřejňují hospodaření za všechny své nemocnice jako celek.

Co je HealthCare Institute 

Jde o obecně prospěšnou společnost, založenou v roce 2006. Nezisková organizace letos uspořádala již 13. ročník středoevropské odborné konference „Efektivní nemocnice“. Každoročně také vydává žebříčky nemocnic – výzkum spokojenosti a bezpečí pacientů „Nejlepší nemocnice roku“.  Zajímá se také o finanční zdraví nemocnic a zdravotních pojišťoven, pořádá průzkum mezi mediky ohledně zmapování míry ochoty zůstat po studiu v Česku, nebo odejít do zahraničí a mezi vedením nemocnic a pacientskými organizacemi zjišťuje úroveň stavu českého zdravotnictví.

 „Celkem jsme finanční zdraví hodnotili u 86 nemocnic, u kterých jsme obdrželi data v potřebném rozsahu. Celkový majetek, tedy aktiva hodnocených nemocnic, činí 146 miliard korun. Na tržbách měly téměř 131 miliard korun.“ uvedl Jakub Kovář z mezinárodní auditorské společnosti Nexia AP, jež se na zkoumání loňského hospodaření nemocnic podílela. „Z jednotlivých ukazatelů je zajímavé srovnání celkové zadluženosti. Mezi jednotlivými nemocnicemi jsme zjistili velké rozdíly a v našem srovnání figurují i dvě předlužené nemocnice, tedy nemocnice, jejichž poměrový ukazatel celkového zadlužení přesahuje hodnotu 1. Průměrně činí hodnota zadlužení 0,386, tedy z dluhů je financována pouze necelých 40 procent hodnoty aktiv a zbylou část financují nemocnice z vlastních zdrojů.“ dodal Jakub Kovář. 

Nejmenší míru zadluženosti přitom naopak vykazuje Vojenská nemocnice Olomouc, která spadá pod řízení ministerstvem obrany a za ní následuje největší nemocnice v zemi – pražská Fakultní nemocnice v Motole. „Stejně jako v předchozích ročnících je třeba vzít v úvahu, že jsme nemohli provést hodnocení po jednotlivých nemocnicích v případech, kdy je prostřednictvím jednoho subjektu provozováno více nemocnic. Zde jsou výsledné údaje souhrnem, například u Středomoravské nemocniční, Karlovarské krajské nemocnice, Krajské zdravotní a podobně.“ vysvětlil Daniel Vavřina, ředitel organizace HealthCare Institute, která žebříčky nemocnic každoročně zveřejňuje. 

Jak se hodnotilo finanční zdraví nemocnic

• podle toho, zda má dostatek prostředků na úhradu svých závazků
• není předlužená
• hradí své závazky v přiměřeném čase
• financuje dlouhodobý majetek z dlouhodobých zdrojů
• investuje do svého majetku
• je vybavena dlouhodobým majetkem umožňujícím poskytovat kvalitní zdravotní péči (co nejnovějším)
• dokáže adekvátně odměnit svůj personál

Pozn.: jednotlivým parametrům byly přiřazeny poměrové ukazatele a jejich váhy

Auditorská společnost vycházela při hodnocení zejména z účetních závěrek nemocnic - jež mimochodem ne všechny nemocnice zveřejňují, byť ze zákona musí – nebo z dotazů zaslaných zdravotnickým zařízením či jejich nadřízeným organizacím. Konkrétně se hodnotily především krátkodobé závazky, běžná likvidita, celková zadluženost, investiční výdaje či struktura aktiv, ale zajímali se i o průměrné mzdové náklady na zaměstnance. Co se týče posledního parametru, jakož i v minulých letech se ukázalo, že nejlépe platí zaměstnance v přímo řízených nemocnicích. „Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno v letošním roce předstihlo Masarykův onkologický ústav Brno, který byl nemocnicí s nejvyšší průměrnou mzdou v roce 2016 stejně jako v roce 2015.“ píše se ve zprávě z výzkumu. 

Zpráva monitoruje i spokojenost pacientů a zdravotníků 

Zpráva HealthCare Institutu už třináct let sleduje také spokojenost a bezpečnost pacientů v nemocnicích. Vychází z obsáhlých dotazníků mezi návštěvníky ambulancí v nemocnicích, mezi hospitalizovanými pacienty a mezi samotnými zaměstnanci. „Výstupy projektu poskytujeme zpětně manažerům nemocnic, aby mohli snadněji pracovat na zkvalitnění zdravotní péče v České republice,“ vysvětlil Daniel Vavřina. 

Výzkum probíhá tak, že pacienti po skončení léčby odpovídají na otázky typu: jak rychle byli přijati do ordinace, zda se cítili v nemocnici bezpečně z hlediska krádeží, zda jim lékař či sestra dobře vysvětlili, jak bude zákrok probíhat, zda měli dostatek soukromí a cítili úctu a respekt ze strany zdravotníků nebo například jestli personál včas zareagoval na jejich stížnosti na bolest. Zaměstnanci nemocnic zase hodnotí, jak s nimi nadřízení komunikují, zda se včas dozvídají o potřebných změnách, jestli jim dává zaměstnavatel prostor pro sebevzdělávání, či jak se cítí v momentálním pracovním kolektivu.

Vítězové v kategorii Bezpečnost a spokojenost zaměstnanců nemocnic*

V rámci fakultních nemocnic: 

1. místo: Fakultní nemocnice Hradec Králové

Pozn.: v této kategorii byly hodnoceny fakultní nemocnice, které získaly 250 a více hlasů 

V rámci ostatních nemocnic: 

1. místo: VITA, s.r.o., Městská nemocnice Duchcov Ústecký kraj

2. místo: Ústav hematologie a krevní transfuze Hl. m. Praha

3. místo: Nemocnice Strakonice, a.s. Jihočeský kraj

 Pozn.: v této kategorii byly hodnoceny nemocnice, které získaly 100 a více hlasů

* V roce 2018 hlasovalo 6 235 zaměstnanců nemocnic, z toho 75 % respondentů pomocí tištěného dotazníku a 25 % přes web  

Letos v absolutním hodnocení napříč všemi kritérii zvítězila Vojenská nemocnice Olomouc, následovaná Karvinskou hornickou nemocnicí a Oblastní nemocnicí Kolín. Průzkum HealthCare Institutu patří zatím mezi jeden z mála pokusů, jak měřit kvalitu péče ve zdravotnictví a získat veřejně přístupná data o nemocnicích. Data o zdravotní péči sice sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky (UZIS), ale jde spíš pouze o statistická data. Údaje o výsledcích léčby například rakoviny, nebo počtu nozokomiálních infekcí v nemocnicích, počtu proleženin, překladů, císařských řezů a dalších faktických údajů, které by pacientům posloužily při rozhodování mezi nemocnicemi, jsou anonymizované a přístupné prakticky jen vyvoleným odborníkům. 

„Co si máme představit pod kvalitní zdravotní péčí? Je to okamžitý přístup k lékaři jakékoliv specializace? Nebo snad příjemné prostředí a milý zdravotní personál? Nebo dokonce to, s jakými výsledky zdravotnická zařízení léčí? Tato debata v České republice vůbec neprobíhá,“ řekl pro Hospodářské noviny farmakoekonom Tomáš Doležal, který se měřením kvality péče dlouhodobě zabývá. 

Doležal je přesvědčen, že Česko nutně potřebuje vytvořit parametry pro hodnocení kvality péče, které souvisí s objemem poskytnuté péče, zkušenostmi pracoviště s určitým typem procedury nebo diagnózou, dodržováním standardní klinických postupů a výsledkem jsou pak takzvané klinické outcomes, což je již skutečným odrazem kvality péče. „Kvalitu poskytované péče je možné měřit na všech úrovních zdravotního systému, od úrovně praktických lékařů přes ambulantní specialisty až po lůžková zařízení akutní a dlouhodobé péče. A hned od začátku musí být součástí projektu publikační plán pro veřejnost.“ dodal Doležal.

Výsledky finančního zdraví

Lenka Petrášová

Dvacet let se coby novinářka snažila přijít na to, jak funguje české zdravotnictví a proč je v něm tolik nelogických zákrut. Díky tomu otevírala v MF DNES témata, která široce rezonovala napříč společností. Získala za ně také tři prestižní novinářská ocenění. Dnes pracuje ve vydavatelství Economia. Vzhledem k tomu, že svět zdravotnictví považuje za důležitý a domnívá se, že relevantní informace o něm v Česku stále chybí, rozhodla se podílet se na tom, aby se to změnilo.
lenka.petrasova@seznam.cz