Momentálně sice požadavky na vyšší platy lékařů neplní titulky médií, nicméně je dobré zmapovat, jak se v čase vyvíjely a jak jsme na tom, ve srovnání s ostatními zeměmi. Je pravda, že stejně jako zbytek národa, si i čeští lékaři od počátku devadesátých let výrazně polepšili. Tehdy (v roce 1991) byl průměrný plat lékaře 3 000 Kč. Nyní je to 47 tisíc Kč (jiné zdroje uvádějí 66 tisíc Kč). Realita je ovšem taková, že se platy mezi nemocnicemi a lékaři na stejných úrovních mnohdy nelogicky liší až o desítky tisíc korun. Jak se ukazuje, najít relevantní zdroj pro skutečný vývoj platů lékařů není tak jednoduché.

TOP 10 zemí, kde mají lékaři nejvyšší platy

(v tisících dolarů, roční příjem)

(lékaři specialisté/ praktičtí lékaři)

1. Nizozemí                    253 / 117
2. Austrálie                    247/ 91
3. Spojené státy           230 / 161
4. Belgie                        188 / 61
5. Kanada                      161 / 107
6. Velká Británie          150 / 118
7. Francie                     149 / 92
8. Irsko                          143 / 90
9. Švýcarsko                 130 / 116
10. Dánsko*                  91 / 109 *

* Dánsko je raritou, kde praktičtí lékaři dostávají více než ostatní – 109 tisíc dolarů ročně

Tak například, jak ukazují grafy z loňského roku společnosti Profesia, vyvíjel se průměrný plat lékařů v Česku za posledních pět let z 33 410 korun v roce 2011 na nynějších 47 427 korun. Profesia přitom mapuje platy jednotlivých profesí v jednotlivých regionech dlouhodobě, a to přímo zjišťováním u konkrétního vzorku respondentů lokálně. Tedy: to, co lékaři sami přiznají, byť samozřejmě anonymně.

A přestože se data výrazně liší od jiných zdrojů, trendy, které ukazují, jsou zajímavé (viz grafy) a společné s ostatními prameny. Minimálně v tom, že vůbec neplatí, že v Praze by byly nejvyšší platy. O Prahu je totiž zájem, což snižuje cenu práce, zatímco třeba v Ústí nad Labem lékaře přeplácejí a vydělají si tu i o desítky tisíc korun víc. A ještě jedna zajímavá věc se ukázala: na výši platu vůbec nemá vliv to, jak slavné jméno má nemocnice, kde lékař pracuje. To je třeba ve Spojených státech věc nevídaná. V Česku si tak lékař v nepříliš proslulé nemocnici může mnohdy vydělat víc než ten, kdo pracuje v té skutečně špičkové.

První potíž: Rozdílné údaje

První, na co člověk narazí, když mapuje platy lékařů, je rozdílnost údajů a neexistence jednotné statistiky. Tou by sice mohl být UZIS, tedy Ústav zdravotnických informací a statistiky, kde se všechna čísla povinně scházejí z každoročního hlášení nemocnic. Jenže i do toho, co nemocnice úřadu pošlou, vstupuje celá řada faktorů.

Průměrná mzda lékaře v nestátní nemocnici byla totiž podle UZIS v předloňském roce 61 426 Kč (pozn. UZIS má data s ročním zpožděním než Profesia). Je to o 4,4 procenta více než o rok dřív. A plat 69 311 korun byl průměrný plat ve státní (fakultní nemocnici), což je také o 4,4 procenta více než o rok předtím. A zatímco v soukromých zařízeních v Ústeckém kraji si lékař vydělal průměrně 75 tisíc, v Jihomoravském kraji to bylo o pětatřicet tisíc méně.

Což je zvláštní, vzhledem k tomu, že většina zdejších odjíždí z Moravy pracovat za hranice, takže by nemocnice měly mít zájem udržet si lékaře na české straně. „Vysvětlit to může třeba fakt, že lékaři na české straně hranice pracují jen na částečný úvazek, aby tu pokryli péči a ve zbylých dnech jezdí vydělávat za hranice,“ zamýšlí se Zdeněk Mrozek z České lékařské komory.

Průměrné platy jsou proto velmi zkreslující parametr. Na některých věcech se však nejrůznější zdroje shodují. Kupodivu přitom nehraje roli, zda jde o region Praha nebo kraj Karlovarský, kde by člověk platové rozdíly očekával. Výše platu závisí spíš na typu zdravotnického zařízení, kde lékař pracuje – tedy zda je soukromé, státní, církevní či spadá pod ministerstvo obrany. Rozdíl mezi průměrným platem ve státní nemocnici a v soukromé je podle dat UZIS osm tisíc korun ve prospěch těch státních.

K tomu se navíc přidávají další faktory jako počet odsloužených let, atestací, nadřízené pracovní místo – tedy primariát atd. Jak zjistil přímým oslovením samotných nemocnic Projekt Realizace.info, nastupujícím lékařům bez atestace nejčastěji nemocnice nabízejí něco málo pod 30 tisíc korun. Řečeno personálními agenturami: i tramvajoví řidiči či skladníci mají nástupní plat téměř stejný. S léty praxe a zvyšujícím se vzděláním plat samozřejmě roste, až se pohybuje někde mezi 67 až 92 tisíci korunami za plně atestované lékaře s praxí. A opět je zajímavé, že v Ústí nad Labem je platová hladina nejvyšší.

Průměrné platy lékařů v Česku

(dle hlášení do UZIS)

průměrný výdělek v soukromé nemocnici / ve státním sektoru**

• Praha

56 944 / 67 913

• Středočeský kraj

53 187 / 69 338

• Ústecký kraj

75 532 / 63 092

• Liberecký kraj

67 623 / 59 485

• Pardubický kraj

50 027 / 75 904

• Hradecký kraj

63 290 / 84 258

• Jihočeský kraj

66 894 / 73 281

• Karlovarský kraj

55 896 / 68 442

• Plzeňský kraj

59 472 / 78 089

• Kraj Vysočina

60 677 / 62 556

• Jihomoravský kraj

40 433 / 63 813

• Olomoucký kraj

63 070 / 77 923

• Moravskoslezský kraj

71 144 / 72 354

• Zlínský kraj

61 446 / 69 704

*Poslední resortní šetření proběhlo v roce 2016 ** Hrubého

Primáři pak berou podle samotných nemocnic, které odpovídaly v projektu Realizace.info, od 95 až do 130 tisíc korun. U všech lékařů napříč přitom platí, že rozdíl jejich platu mezi nemocnicemi může dělat skoro až dvojnásobek. A jak už bylo řečeno – vůbec nehraje roli, zda jde o špičkovou nemocnici, nebo jinou. Vynikající plat mohou mít klidně lékaři v zařízení, které nepatří k předním klinikám v zemi. Roli zde hrají také různé druhy úvazků, pracovních smluv, práce na výchově studentů na fakultě a podobně, takže se zdá skoro nemožné zmapovat realitu.

Proč nejít za lepším do ciziny?

„Žádnou statistiku o platech lékařů si nevedeme a ani o žádné relevantní nevím,“ říká Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory.

„Ovšem udělali jsme si před rokem průzkum: srovnali jsme počty těch lékařů, kteří hned po škole mají nastoupit do praxe a vyžadují certifikát o tom, že proti nim komora nevedla žádné disciplinární řízení. Říkáme tomu sami pro sebe „certifikáty o nečlenství v ČLK“, protože mají buď automaticky žádat o členství, nebo potřebují tento papír od nás dát svému zaměstnavateli v zemích Evropské unie před nástupem do práce,“ vysvětluje Sojka pro web otevrenezdravotnictvi.cz.

Jinými slovy: tito absolventi medicíny nenastupují v Česku, ale rovnou v zahraničí. A takových mladých bylo podle Sojky 1 206. „Pak jsme tyto počty srovnali s těmi, kteří si zažádali o členství v komoře po době delší než dva roky, jež uplynuly od studia. Tedy ti, co se chtějí vrátit do Česka. Víte, kolik jich to udělalo? Pouhých devět.“

Platí přitom, že pokud je to domů netáhne ani po dvou letech, obvykle už se zabydlí v cizině natolik, že se nevrátí. A hlavním důvodem jsou logicky peníze. Tady je ovšem třeba vzít v potaz další důležitý parametr, a to je poměr průměrné mzdy lékaře k průměrné mzdě ostatních profesí ve státě. Což je v Česku 2,3 – ve prospěch lékařů. Pravda, třeba v tolik adorovaném sousedním Německu jde o parametr 4,1, jenže třeba Rakušané jsou na tom hůře než Češi – jsou na úrovni 1,8. Za Čechy dle OECD dokonce zaostává i Slovensko a Švýcarsko.

Vždy platí: něco za něco

Pozlátko vyšších peněz v zahraničí je také mnohdy poměrně draze vykoupeno tvrdou prací. „Prvních několik let jsem v nemocnici bydlel. Až když jsem dosáhl nějaké úrovně a měl složené všechny potřebné zkoušky, tak jsem se domů občas chodil pozdě večer alespoň vyspat,“ říká slavný transplantační chirurg Bohdan Pomahač, který už několika vážně zraněným lidem vrátil tvář transplantací od jiného pacienta.

Podle něj začíná lékař v USA vydělávat a má soukromý čas až od pětatřiceti let. A pozor: „V Americe se tvrdě platí za složení každé zkoušky - a že jich je dost - přibližně 4 tisíce dolarů,“ vypráví lékař. Proto také každý odchází do praxe slušně zadlužený. Navíc zájemci ze zahraničí o práci v některé zdejší nemocnici musí počítat s tím, že budou čelit konkurenci i dvou set uchazečů na jedno místo.

Pravda: odměna je lákavá. Tady je přehled částek, na které si mohou přijít lékaři za rok práce:

• praktický lékař - 80 tisíc dolarů ročně
• patolog – 80 tisíc dolarů ročně
• dermatolog – 130 tisíc dolarů ročně
• chirurg – 140 tisíc dolarů ročně
• plastický chirurg – 160 tisíc dolarů ročně

Nutno říct, že v Americe z platu lékaře výrazně ukrojí astronomické pojistné proti možným způsobeným škodám na zdraví. Zajímavé také je, že zdejší ambulantní specialisté vydělávají asi 2,5krát více než praktičtí lékaři, zatímco v Kanadě a v Evropě je to jen 1,5krát více.

Ani za blízkými hranicemi není vše zadarmo. „Německý praktický lékař pracuje od sedmi do oběda, pak má pauzu hodinu a půl či dvě, ovšem pak se vrací a dělá až do sedmi do večera. Nejenže tady se opravdu praktikuje návštěvní služba u pacientů, ale on vás lékař přijme klidně i v devět večer,“ popisuje Rudolf Zemek, který v Německu 40 let dělal lékaře, a i nyní v důchodu občas jede kolegům vypomoci. „Kdybych jim tam však řekl, že český praktik má stejné peníze za pět hodin péče o pacienty denně stejné peníze jako oni, tomu by nerozuměli,“ dodává.

Situace v sousedním Německu

Pojďme se sem podívat na platy. V německých nemocnicích platy upravuje kolektivní smlouva a ta dělí lékaře na čtyři platové skupiny:

• rezident bez specializovaného titulu
• rezidentní lékař se specializací
• zástupce primáře
• a hlavní lékař

Každá skupina je dále hodnocena podle délky odpracovaných let. Takže rezident si v prvním roce práce v okresní nemocnici vydělá zhruba 3,8 tisíc EUR hrubého, o tři roky později už je to 4,5 tisíc hrubého. Jeho déle pracující kolega si může přijít až na 7,2 tisíce EUR. Stejně jako u nás jsou o něco vyšší platy ve větších nemocnicích než v těch okresních.

„Pomocná asistentka Marina Kaiser pracuje již rok ve veřejné nemocnici v oblasti Stuttgartu. Po odečtení daně ze mzdy, pojištění a důchodu jí zůstane mzda výrazně vyšší než 2 600 EUR čistého,“ píše ve své reportáži lékaři sledovaný německý web Thieme. A to pozor: jde o situaci roku 2012. Dnes, po více než pěti letech, je plat pochopitelně vyšší.

Praxe soukromého samostatně výdělečného chirurga je schopna vytvořit roční obrat ve výši 240 000 EUR, což po odečtení nákladů na materiál, mzdy zaměstnanců, pojištění a podobně, což zní sice hezky, ale i díky vysokému pojištění na případná odškodné pacientů to udělá lékaři čistý výdělek 60 tisíc EUR. A pozor, opět jde o situaci z roku 2012, která se i díky snahám tamních pojišťoven – aby lékaři do pacientů méně řezali, ale víc je léčili, za což ovšem nejsou takové peníze, mění. A to tak, že lékaři více sahají do kapes pacientů samotných.

Nejvíc si vydělají zubaři

Nepřekvapí informace německého Institutu pro ekonomický výzkum, který srovnal čistou hodinovou mzdu akademicky vzdělaných lidí s průměrnými mzdami ostatních odborníků včetně osob samostatně výdělečně činných. Do čela žebříčku se dostali zubaři, a to mezi všemi obory - s celkem 19,33 EUR na hodinu. Hned poté následovali běžní lékaři a až po nich ekonomové či právníci.

Obdobně vedou zubaři čela žebříčků nejlépe placených lékařů i jinde v evropských zemích a u nás to není jiné. Což je dáno historicky – prakticky jen v ordinaci zubaře si u nás smí pacient legálně platit za zdraví, a to už dvacet let.

Švýcarsko je lákavé, ale náklady jsou významné

A to i pro Němce, kteří sem rádi míří za prací a vidinou vysokého výdělku. A ten tu dělá podle Asociace švýcarských lékařů 7 tisíc EUR měsíčně, a to pro mladé lékaře. Pokud však soukromý chirurg pracuje pro nemocnici, přijde si i na více než 30 tisíc EUR.

„Životní náklady se ovšem v závislosti na kantonu mohou značně lišit. Například Curych byl jmenován nejdražším městem na světě,“ varoval Thieme. Pro cizince je také zajímavý krátký 42 až 50 hodinový pracovní týden švýcarského lékaře.

Mimochodem právě na příkladu Švýcarska je dobře vidět, jak důležité je porovnávat nejen výši výdělku, ale i jeho poměr vůči průměrnému platu v zemi. A Švýcaři jsou sice co do výdělku na špici, ovšem ostatní obyvatelé země za nimi rozhodně nezaostávají. Takže poměr průměrný plat lékař versus průměrný plat v zemi je 0,8.

Rakousko jako chudý příbuzný

Vychází tak ze statistik OECD, které porovnávají poměr platu lékařů vůči průměru země. Ale z německy mluvících zemí jsou na tom rakouští lékaři na začátku praxe taky nejhůře. Začínající lékař si bez nočních služeb vydělá zhruba 3 130 EUR za měsíc a s nočními se vyšplhá na 4 223 EUR. Což je sice stále více než tři čtvrtiny obyvatel země, ale při přepočtu na porovnání s průměrnou mzdou v zemi méně, než dostávají čeští lékaři. Ti starší se dostanou na sumu zhruba 8,3 tisíce EUR.