V jaké finanční kondici je vaše pojišťovna?

Zdravotně pojistné plány, podle nichž pojišťovny každoročně hradí péči o pacienty, už jsou hotové a putují do Poslanecké sněmovny, kde je musí schválit politici. Dobrá zpráva je, že zůstatek v jejich zdravotním fondu se zvýší a sice z 10,5 na 11,3 miliardy korun. Zvýší se ovšem také výdaje. Nyní pojišťovny očekávají meziroční nárůst o 8,6 procent na 125,5 miliard korun. Tím však dobré zprávy končí. Odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve studii o hospodářském zdraví pojišťoven namodelovali dvě situace: za prvé moment, pokud by Českou republiku postihla mírná dvouletá recese, jako v letech 2012 – 2013, pak dojdou ve zdravotnictví peníze ke konci roku 2020. Pokud by Česko zasáhla jednoletá, ale hlubší recese, jako v roce 2009, dojdou finanční prostředky už na začátku roku 2020. Pro připomínku: ve zdravotnictví se na péči z veřejných peněz přerozdělí ročně 300 miliard korun.

Celkoví vítězové Indexu zdraví zdravotních pojišťoven 2018 

1. místo: Oborová zdravotní pojišťovna

2. místo: Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

3. místo: Vojenská zdravotní pojišťovna

4. místo: Všeobecná zdravotní pojišťovna

Zdroj: Katedra hospodářské a sociální politiky, VŠE Praha

„České zdravotnictví dosahuje skvělých výsledků – ve srovnání jak se zeměmi EU, tak prakticky s celým světem. Zejména ve výsledcích léčby i v poměru výsledků a nákladovosti. Ale je tu řada hrozících komplikací. Například to, že kvůli demografickému vývoji bude nárůst výdajů na zdravotní péči do roku 2060 jeden z nejvyšších v Evropské unii, kdy u nás podíl výdajů na zdravotnictví na HDP vzroste o dvacet procent, zatímco průměr EU bude jen 11 procent, popsala Karina Kubelková z Vysoké školy ekonomické v Praze, spoluautorka studie Index zdraví zdravotních pojišťoven 2018. 

Komplikací je podle ní i velká závislost na veřejných prostředcích. Celkem 12 procent peněz na zdravotní péči jde z veřejných rozpočtů a 70 procent z veřejného pojištění. „Což celý systém činí extrémně závislým na ekonomickém cyklu. Do budoucna bude potřeba zapojit další, tedy soukromé, zdroje a zvyšovat vnitřní efektivitu systému, kdy nyní máme například vysokou míru nadužívání služeb ve zdravotnictví nebo nízkou míru prevence obyvatel,“ vysvětluje ekonomka.

„Jsem velmi rád, že od nezávislé instituce zaznívá, že když máme skvělé ekonomické podmínky, které pravděpodobně už nikdy mít nebudeme, ale že je potřeba se připravovat na problémy, které přijdou. Jediná cesta, jak dál zajistit dobré parametry českého zdravotnictví, je hledat efektivitu – nejenom pouze další peníze, ale právě stimulací uvnitř systému,“ komentoval to prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. 

„Zároveň je v pořádku, aby se občané, kteří odvádějí významnou část příjmů na zdravotní pojištění, ptali, zda neplatí příliš mnoho v situaci, kdy 80 procent lidí pojištění prakticky nečerpá. Jistě se nelze ptát po samotném solidárním nároku, ostatně každý může vycházet z toho, že ačkoli dnes třeba nečerpá, na sklonku svého života bude zřejmě patřit k těm, kteří čerpat začnou. Tlak na hledání úspor v chování pacienta, zda nenavštěvuje lékaře příliš často a zda dodržuje základní prevenci, je však zcela legitimní,“ dodal Friedrich. 

Finanční zásoby pojišťoven

  • nejlépe dopadla Zdravotní pojišťovna Škoda: má zásobu a péči na 37 dní
  • naopak velmi špatně dopadla Vojenská zdravotní pojišťovna: má peníze na pouhých 9 dní
  • nedobře je na tom i Všeobecná zdravotní pojišťovna: ta má zásobu pouze na 12 dní
  • ostatní zdravotní pojišťovny se pohybují v intervalu 15 až 33 dní

    Zdroj: Katedra hospodářské a sociální politiky, VŠE Praha

Podle čeho se dále řídit při výběru pojišťovny 

Studie dále ukázala, že zajímavým ukazatelem, podle něhož by se pojištěnci mohli řídit při výběru pojišťovny, je počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pojišťovny. Přibližně totiž platí, že čím méně pojištěnců připadá na jednoho zaměstnance, tím více času může tento zaměstnanec věnovat pojištěncům. To při určité generalizaci napovídá, jaký komfort zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům při vyřizování administrativních a dalších náležitostí. V tomto ukazateli dle dalšího autora studie Štěpána Křečka z VŠE nejlépe dopadla VZP ČR, která poskytuje širokou síť poboček v rámci celé České republiky. Dobře se v tomto ukazateli umístily i VoZP ČR a ZPŠ. Na chvostu pak skončily ZP MV ČR a ČPZP. 

Z hlediska dlouhodobého hospodaření zdravotních pojišťoven je podstatný ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů za pět po sobě jdoucích let. Tento ukazatel říká, zda zdravotní pojišťovny umí dlouhodobě hospodařit s vyrovnanými rozpočty, což hraje důležitou roli v otázce finanční stability zdravotních pojišťoven. Zde dopadla nejlépe VZP ČR, a to díky zlepšenému hospodaření v posledních letech. Na druhém místě se umístila OZP a třetí skončila ZPŠ. Naopak nejhůře dopadly ČP ZP a ZP MV ČR. 

„Zajímavé je sledovat, jak se ukazatel kumulovaného rozdílu příjmů a výdajů změní, když ho přepočteme na jednoho pojištěnce. V tu chvíli přestane hrát roli dominance jednotlivých pojišťoven na trhu a výsledky mají o něco vyšší vypovídající hodnotu. V takto inovovaném ukazateli se však pořadí zdravotních pojišťoven příliš nezmění,“ uvedl Štěpán Křeček. Nejlépe dopadla VZP ČR následovaná OZP, třetí místo obsadila ZPŠ. 

Dalším ukazatelem, který je dobré sledovat, je relativní nárůst výdajů. Tento ukazatel zase říká, jak se mění velikost dodatečně vynaložených prostředků, které vynakládají zdravotní pojišťovny v posledním sledovaném roce. Velikost těchto prostředků má totiž dopad na proplácení zdravotní péče. V tomto bodě relativní výdaje nejvíce narostly ČPZP a VZP ČR. Naopak nejnižší nárůst relativních výdajů mají RBP a VoZP ČR. 

Prevence je jedním z nejdůležitějších parametrů   

Z pohledu klientů zdravotních pojišťoven je určitě důležitý indikátor výdajů na preventivní péči. V přepočtu na 1 pojištěnce na preventivní péči vynakládá nejvíce VoZP ČR a to 200 Kč, naopak nejméně vynakládá VZP ČR - pouze 88 Kč. „U tohoto ukazatele je též potřeba sledovat, jak se vyvíjí v čase, aby pojištěnci mohli vybírat zdravotní pojišťovnu podle vývoje nákladů na prevenci, což tvoří rozdíl v poskytovaných službách zdravotních pojišťoven,“ komentuje to ekonom Křeček. VoZP ČR pro rok 2018 významně mění velikost výdajů na preventivní péči a v porovnání s rokem 2017 zde dochází k nejvyššímu nárůstu, a to o více než 85 %. Zde je zřejmá souvislost s výměnou vedení v čele pojišťovny. Zajímavé nárůsty v tomto směru vykázaly ČPZP a RBP. Naopak malé nárůsty výdajů na preventivní péči vykazuje VZP ČR. 

Zrovna tento parametr – preventivní péče, bude do budoucna podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha i podle ekonoma Štěpána Křečka čím dál důležitější. Branou do systému zdravotní péče se totiž stávají praktičtí lékaři. A na jejich bedrech leží pomoc pacientům s povinným i nepovinným očkování, edukace a léčba diabetiků, nově budou mít v péči i stabilizované onkologické pacienty. Takže ochota pojišťovny platit je za to, bude dost podstatná. Zároveň jde podle Štěpána Křečka o základní bod, který umožní snížit náklady na péči, protože péče o pacienta u ambulantních lékařů či v nemocnicích je nákladnější. Podle ministra se zároveň praktickým lékařů rozšíří i možnosti léků, které smějí předepisovat.    

Z hlediska okamžité mobilizace finančních prostředků zdravotních pojišťoven je důležitý i ukazatel peněžních prostředků přepočtených na jednoho pojištěnce. V tomto ukazateli se jako nejlepší ukázala ZPŠ následovaná OZP. Naopak nejhorší je VoZP ČR, která má na jednoho klienta pouze 1 370 Kč. 

Posledním zkoumaným ukazatelem je finanční zásoba zdravotních pojišťoven na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění vyjádřená ve dnech výdajů na péči. Tento ukazatel zase říká, jak mohou být jednotlivé zdravotní pojišťovny ochotny proplácet vykázanou péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením.

Lenka Petrášová

Dvacet let se coby novinářka snažila přijít na to, jak funguje české zdravotnictví a proč je v něm tolik nelogických zákrut. Díky tomu otevírala v MF DNES témata, která široce rezonovala napříč společností. Získala za ně také tři prestižní novinářská ocenění. Dnes pracuje ve vydavatelství Economia. Vzhledem k tomu, že svět zdravotnictví považuje za důležitý a domnívá se, že relevantní informace o něm v Česku stále chybí, rozhodla se podílet se na tom, aby se to změnilo.
lenka.petrasova@seznam.cz