Dospívající berou léky na bolest jako lentilky

Ty dvě studie popravdě trochu šokují. Vždyť kdo jiný, než „náctiletí“ žijí s prstem přímo připojeným na obrazovku, kde je internet, a kde se při troše hledání a používání selského rozumu dají snadno najít relevantní informace. Jenže průzkum Norské lékařské asociace a studie bratislavské Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského ukázaly, že právě dospívající mládež má značně zkreslené představy o tom, jak užívat analgetika. Používají je například jako prevenci před bolestmi, před stresem u zkoušky ve škole nebo prostě jen proto, aby se cítili lépe. Vůbec netuší, že si takto mohou poškodit výrazně poškodit zdraví. Výzkumy se přitom záměrně soustředily na ty obyčejné léky, které má doma každý v lékárničce, a nikoliv na anabolika a podobné léky, o jejichž nebezpečí každý tuší.

Katedra farmakologie a toxikologie slovenské FaF UK se detailně zaměřila na vědomosti o užívání léků a vnímaní jejich rizika právě u dospívajících, protože to je věk, kdy děti začínají brát léky bez vědomí rodičů. Výzkum proběhl na 12 středních školách po celém Slovensku. Ukázalo se, že mladí si o lécích myslí zhruba totéž, co o bonbónech. 

„Adolescenti uváděli, že léky jim nemohou ublížit. Nedostatečné byly hlavně jejich vědomosti o rizicích léků proti kašli, a bolesti, na alergie, a o následcích užívání dvou různých léků současně,“ komentovala výsledky výzkumu jeho vedoucí Magdaléna Kuželová z katedry farmakologie a toxikologie. 

Přitom je například doložené, že jeden z nejznámějších obyčejných léků na zvlhčení nosní sliznice způsobuje silnou závislost už po krátkém používání. „Mám chronickou rýmu už přes deset let a stejnou dobu používám i spreje do nosu několikrát denně. Mám je rozmístěné všude - v kabelce, v práci, doma na třech místech i u přítele. Jednou mi u něj ale došly a bylo asi jedenáct večer, a to už byly všechny lékárny zavřené. Takže jsem musela jít spát bez něj, ale vůbec sem nemohla spát, celou noc sem měla panickou hrůzu z toho, že se udusím, nemohla jsem vůbec dýchat. Byla to hrůza. Horší noc jsem nikdy nezažila a nemohla se dočkat rána, až pro něj poletím do lékárny. Hrozně ráda bych se této závislosti zbavila, jen nevím jak,“ svěřila se například jedna z diskutujících žen na webu o zdravém životním stylu Vitalia.cz, který závislost popsal. Neznalého překvapí, kolik takových diskusních fór existuje. 

Podle Michaely Bažantové, lékárnice, která provozuje internetové stránky s podtitulem Lékárnice jsou také maminky to výrobci nedělají záměrně. Látka, která v kapkách způsobuje závislost, tam být musí, protože je tou účinnou látkou, která způsobuje splasknutí nosní sliznice a snazší dýchání. Proto je podle ní bezpečné brát nosní kapky obsahující rizikové účinné látky pouze čtyři dny až nanejvýš týden.   

Nejde jen o možnou závislost, rizika jsou i jiná 

Dospívající netuší, že i obyčejný paralen je může zabít. Účinná látka – paracetamol – má totiž příliš blízko sebe hranici dávky, kdy je množství léčivé a kdy už je toxické. Dokonce se někteří farmakologové shodují, že by při dnešních přísných testech lék neprošel k léčebnému využití a už vůbec by se nedostal mezi volně prodejné léky.

Nehledě na to, že lékem je snadné se předávkovat, jelikož se vyskytuje v různých lékových formách s rozdílnými názvy a málokdo z mladých studuje drobným písmem napsaný příbalový leták. Kritickou hranicí je přitom pouhých osm tablet. Jenže to, co je v rodinné lékárničce nebo co si koupí dospívající jako pytlík žvýkaček u benzinky, považují za bezpečné. A netuší, že ani další léky na bolest, jako je aspirin s kyselinou acetylsalicilovou zase mohou způsobit vnitřní krvácení, což u lidí, kteří neví, že mají třeba žaludeční vřed, může být osudové.

Ve Švýcarsku už to ostatně vedlo ke konkrétním opatřením. Paralen si tu sice stále volně koupíte, ale vyhláškou je omezený počet tablet v krabičce, a také podíl účinné látky v každé tabletě. Stejně tak počet balení, které si smí jeden zákazník najednou koupit. A počet otrav poklesl. Pro dnešní dospívající jsou to však neznámá fakta.

Budou se školáci učit o lécích?

Autoři slovenského výzkumu mezi školáky proto zdůraznili nutnost diskuse o doplnění vzdělávacích programů středoškoláků a vypracovaní materiálů pro děti a jejich rodiče o užívaní léků jejich rizicích. A ve spolupráci s příslušnými ministerstvy (školství a zdravotnictví) vypracovat postupy, jak zahrnout vzdělávání o lécích do učebních osnov.

„Středoškolská mládež je zranitelná skupina, která je vystavená množství informačních vlivů s dosahem na celý život. Zjištění o jejich chabém povědomí o lécích nás upozorňují na potřebu zlepšení tohoto stavu tak, aby se tak předešlo zbytečným problémům. Těší mě, že naši vědci svým výzkumem inspirovali i další země, aby se výzkum v této oblasti intenzívně rozeběhl,“ komentoval to Karol Mičieta, rektor Univerzity Komenského.

Cílená propagace bezpečnějšího užívání léků by se měla zaměřit i na rodiče. Ukázalo se totiž, že více než polovina adolescentů, i z těch nejmladších věkových skupin, užívala léčivé přípravky, aniž by o tom rodiče věděli. A z výzkumu také vyplynulo, že dívky měly lepší znalosti o rizicích jednotlivých skupin léčiv – možná proto, že častěji diskutovaly o léčivech s rodiči než chlapci.

V Norsku zvažují vrátit analgetika zpět do lékáren

V Norsku proběhl podobný výzkum pod hlavičkou tamní lékařské asociace. A ředitel profesní lékárenské asociace Per Kristian Faksvåg poté upozornil, že není možné léky na bolest užívat preventivně. Podle něj si až příliš mnoho lidí, především mladých, myslí, že si mohou vzít „pilulku na všechno“, a mohou tak vyřešit všechny problémy. I proto se v Norsku vyskytuje řada případů předávkování na obyčejné léky na bolest, takže se v zemi v této souvislosti otevřely debaty o tom, zda se nevrátit k praxi, kdy léky nebyly volně dostupné na benzinových pumpách či v drogeriích a dalších obchodech, ale v lékárně. Touto cestou se vydalo sousední Švédsko a vrátilo některé léky na bolest zpět za táru v lékárně.

Podle zjištění norské lékové agentury užívá 30 až 40 tisíc Norů příliš mnoho analgetik. Hrozí jim tak nejen předávkování, selhání orgánů, ale i vymazání účinku léku. To znamená, že na ně léky na bolest přestanou účinkovat. Věková hranice pro nákup léků proti bolesti bez předpisu v obchodě je tady 18 let. Přesto se v lékařské práci od společnosti OsloMet ukázalo, že mladí lidé používají léky proti bolesti jako medicínu na spaní nebo aby se vyrovnali se stresem a zvládali problémy každodenního života, jako jsou zkoušky, školení a společenské události. Kde léky berou? Zřejmě od rodičů.

Také již zmíněná norská Lékařská asociace provedla studii o užívání analgetik mezi mládeží. Podle studie jedna třetina dívek ve věku 15 až 24 let brala paracetamol v posledním týdnu. A ukázalo se, že je běžné, že mají tyto léky vždy u sebe – v kabelce nebo v kapse saka v případě mladíků. „My, dospělí, ať už jsme rodiče, učitelé, zdravotničtí pracovníci nebo jiní, si musíme být vědomi toho, jak sami léky užíváme a jak o nich mluvíme. Je nešťastné učit děti a mladé lidi, že můžeme “vzít pilulku proti všemu, co je špatné”. To není život,“ řekl Per Kristian Faksvåg v souvislosti s průzkumem. 

„Naším hlavním poselstvím je toto: pokud máte dlouhodobou bolest nebo pokud často potřebujete léky proti bolesti, poraďte se s lékařem,“ říká k tomu Sigurd Hortemo, vedoucí Norské agentury pro léčivé přípravky.

Lenka Petrášová

Dvacet let se coby novinářka snažila přijít na to, jak funguje české zdravotnictví a proč je v něm tolik nelogických zákrut. Díky tomu otevírala v MF DNES témata, která široce rezonovala napříč společností. Získala za ně také tři prestižní novinářská ocenění. Dnes pracuje ve vydavatelství Economia. Vzhledem k tomu, že svět zdravotnictví považuje za důležitý a domnívá se, že relevantní informace o něm v Česku stále chybí, rozhodla se podílet se na tom, aby se to změnilo.
lenka.petrasova@seznam.cz