Fakt, že elektronické cigarety čekaly na stanovení spotřební daně dva roky a státu tak unikaly peníze, udivuje. Ještě méně však postrádá logiku, že se liší daň z doutníků a takzvaných cigars od běžných cigaret, přičemž všechny obsahují škodlivý nikotin. Stejně tak jsou daňově zvýhodněny levnější krabičky cigaret, ač jejich kouření škodí zdraví stejně, jako ty dražší. Nejméně logiky však dává fakt, že alkohol se daní zcela jinak líh, zcela jinak pivo a jinak vína. Například máme stanovenou nejnižší daň v Evropě na takzvaná tichá vína – nulovou. I proto jsou u nás vína levnější než džus. Zatímco sekty spotřební daň stanovenou mají, ač míra alkoholu v nich je stejná a stejně zdraví škodlivá. U piva jsou zase nesmyslně zvýhodněny malé pivovary oproti velkým, ač alkoholu obsahují také stejně. Přitom žijeme v zemi, kde jsou společenské náklady za konzumaci alkoholu odhadovány na 56,57 miliard korun ročně.

Institut pro politiku a společnost před několika dny zveřejnil velmi zajímavou studii, která mapuje vývoj spotřebních daní u nás za posledních osm let. Co z ní vyplývá?

Nejdřív fakta o tabáku. V České republice se ročně vykouří přes 20 miliard cigaret, které jsou zdaněny spotřební daní. Třetinu z tohoto objemu tvoří přeshraniční prodeje, zejména do Německa a Rakouska. V rámci spotřebního zdanění jsou levnější cigarety daňově zvýhodňovány. Vedle dodatečné spotřební daně pro dražší krabičky cigaret jde proti principu harm reduction nižší zdanění doutníků, cigarillos či tabáku ke kouření (používaného k balení vlastních cigaret). Princip harm reduction se v problematice závislostí se přitom čím dál více prosazuje u odborné veřejnosti.

„Na tabákovém trhu se tento princip představuje především jako možnost vyjma tlaku na absolutní pokles spotřeby vytvářet motivace pro relativní pokles spotřeby konvenčních tabákových produktů, s jejichž spotřebou jsou spojena vyšší zdravotní rizika,“ píší autoři studie.

Spotřební daně v Česku

• tvoří 11 – 13 procent příjmu státního rozpočtu
• v loňském roce byl tento příjem pro stát 153,7 miliard korun
• v posledních osmi letech vzrostl příjem ze spotřebního zdanění lihu z 1,2 miliard na 8 miliard korun
• průměrná roční spotřeba piva na obyvatele dosahuje 147,3 litrů na obyvatele a mírně roste
• na příjmech ze spotřebních daní se ještě podílejí pohonné hmoty
• z běžné krabičky cigaret dělá minimální spotřební daň 56,20 korun

U alkoholu panuje ještě větší chaos

U lihu a lihovin je základem pro výpočet spotřební daně z lihu je množství čistého lihu. Pro pivo a víno je stanovena daň jiným způsobem. Při ceně 70 korun za 0,5 l láhev 40% lihoviny tvoří téměř celou její cenu daň. „Je alarmující, že i přes tuto skutečnost jsou ve slevových akcích láhve dostupné za ceny blížící se této hranici,“ řekli tvůrci studie na tiskové konferenci. Co se týče piva, tak zde se spotřební daň stanuje korunách za hektolitr a to za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Systém přitom počítá se sníženými sazbami pro malé nezávislé pivovary.

Podobný je výpočet výše spotřební daně. Ovšem s tím, že pro šumivá vína je stanovena výše 2 340 Kč/hl. Pro tichá vína je však spotřební daň stanovena na (z hlediska legislativy EU) na nejnižší možné výši 0 Kč/hl. Tiché víno přitom z prodaného objemu tvoří 92,39 % celkového objemu. „Z hlediska objemu tak téměř 93 % vína nepřispívá k inkasu spotřební daně v ČR. Nulová sazba na tiché víno jde proti celé logice spotřebního zdanění. Fiskální výpadek vlivem nulové sazby na tiché víno dosahuje až 5,1 miliard Kč. Tedy zhruba o 0,3 miliardy Kč více, než činí celkový výběr ze spotřebního zdanění piva,“ konstatuje studie.

Absence spotřební daně z vína navíc způsobuje situaci, kdy je víno nejlevnějším alkoholem po přepočtu na objem. Takže v Česku jsme v situaci, kdy třeba litr krabicového vína s běžným obsahem alkoholu 11 % lze mimo slevové akce koupit za méně než 20 Kč. Decilitr čistého lihu v tomto balení stojí méně než 2 Kč, přičemž cena balené minerální vody se pohybuje kolem patnácti korun a džusů kolem pětatřiceti korun za litr.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch proto v zákoně o navýšení spotřebních daní zdůvodňoval nárůst odvodů u návykových látek právě snahou o snížení závislosti populace. „Zdražení není jediné opatření, ale je velmi účinné,“ řekl a poukázal na průzkumy, podle nichž na osmdesát procent nezletilých uvádí, že alkohol je v Česku velmi dostupný. A levnější než cola.

Doporučení, která ze zprávy vyplývají, jsou tedy jasná: srovnat spotřební daň u jednotlivých nesmyslných úlev jak u tabáku tak u alkoholu. A v souladu s vládou přijatou strategií zdravotnictví a doporučeními OECD a WHO (viz níže) zvýšit tuto takzvanou daň z neřesti, aby se levný alkohol stal méně dostupným, stejně jako nikotin.

Lenka Petrášová

Dvacet let se coby novinářka snažila přijít na to, jak funguje české zdravotnictví a proč je v něm tolik nelogických zákrut. Díky tomu otevírala v MF DNES témata, která široce rezonovala napříč společností. Získala za ně také tři prestižní novinářská ocenění. Dnes pracuje ve vydavatelství Economia. Vzhledem k tomu, že svět zdravotnictví považuje za důležitý a domnívá se, že relevantní informace o něm v Česku stále chybí, rozhodla se podílet se na tom, aby se to změnilo.
lenka.petrasova@seznam.cz