V ČR existuje mezi zdravotním a sociálním systémem nepropustná bariéra, přitom nemoc je jen jedna zdravotně-sociální událost. V péči o nemocné se prolíná a často nesmyslně soupeří systém zdravotní (poskytovatelé zdravotních služeb hrazení zdravotními pojišťovnami) a systém sociální (sociální dávky, poskytovatelé sociálních služeb). Je toto historické nastavení ještě smysluplné a udržitelné?

Česká republika má historicky oddělené systémy zdravotní a sociální, byť nemoc je jen jedna událost, která má své zdravotní a sociální dopady. Potřeby pacientů na zdravotní a sociální služby se prolínají a nelze vždy jasně říci, který systém je za pokrytí potřeb pacienta/klienta odpovědný. Navíc neexistuje dostatečná koordinace ani komunikace a v některých segmentech (např. domácí péče, paliativní péče) potom mohou oba systémy selhávat, protože není jasné, kdo má primární odpovědnost.

Politická reprezentace a vedení obou ministerstev se opakovaně a nutno říci dlouhodobě neúspěšně snaží o propojení těchto systémů nebo alespoň usnadnění komunikace a odstranění bariér. Již delší dobu se zažil termín „zdravotně-sociální pomezí“. Pokrok je ale zatím velmi malý a zdravotní a sociální rozpočty jsou rozdrobeny někdy až nesmyslně do malých spolu nekomunikujících rozpočtů, které často pokrývají podobné sociálně zdravotní události.

Tak jen pro základní přehled. Zdravotní pojišťovny vynaloží na zdravotní péči každoročně cca 300 mld. Kč. Na invalidních důchodech je vynaloženo dalších cca 45 mld. Kč, nemocenské pojištění uhradí 18 mld., systém příspěvků na péči dalších 21 mld. A další cca 2 miliardy jsou z prostředků příspěvků na osoby se zdravotním postižením. Péči kromě centrálních orgánů financují i kraje a obce, další rozpočty mají zařízení sociálních služeb a takto by se dalo pokračovat. Pořád se ale jedná o jednu zdravotně-sociální událost, tedy nemoc. Není divu, že systém trpí mnoha neefektivitami a existuje v něm přebujelá a často zbytečná administrativa.

Posledním pokusem byla pracovní skupina Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku v letech 2016-2017. Na základě činnosti této skupiny vznikla datová analýza dopadů dvou modelových onemocnění na náklady zdravotního a sociálního systému. Analýza nejen že ukázala, že nemoc si nevybírá z které kapsy budou náklady čerpány, ale také upozornila ne nedostatečnou strukturu dat zejména v nepojistných dávkových systémech sociálních rozpočtů.

Posledním politickým pokusem je společná schůze parlamentních výborů pro zdravotnictví a sociální politiku, které se konala 20.2.2019. trvala pouze 1 hodinu a žádné konkrétní závěry z ní zatím nevzešly.