Jak rozhýbat Čechy k větší fyzické aktivitě?

Češi patří k Evropanům s nejmenší fyzickou aktivitou, jen 5 % z nás se pravidelně hýbe. Evropský průměr je přitom 7% populace. Průzkum Eurobarometru ukázal, že za uplynulých 7 dnů od data dotazování mělo mírnou fyzickou aktivitu jen 16 % Čechů alespoň 4 dny v týdnu. Hůře na tom byli již jen obyvatelé Portugalska, Malty a Itálie. Průměr zemí EU byl přitom 23% populace.

V březnu 2018 byla zveřejněna data z posledního Eurobarometru zaměřeného na Sport a fyzickou aktivitu. Předchozí průzkum s touto problematikou je z roku 2014 a přes některé aktivity, které jsou v České republice v posledních letech věnovány propagaci a podpoře pravidelného pohybu, jsou data z České republiky alarmující.

Množství lidí, kteří se u nás pravidelně hýbou – cvičí nebo jinak sportují (nejméně 5x týdně), zůstává dlouhodobě na 5 %. Alespoň jednou týdně se v ČR v roce 2014 hýbalo 31 % populace, v roce 2018 pouhých 27 %. K drobnému negativnímu posunu došlo v počtu osob, které se pohybu věnují zřídka. V roce 2014 to bylo 31 % lidí, v roce 2018 tento počet klesl na 27 %. K dramatickému propadu ale došlo v počtu osob, které se nehýbou nikdy. V roce 2014 to bylo 35 % populace, o čtyři roky později už to je 41% populace.

Přitom je známo, že za celých 30-50 % výsledného zdravotního stavu si můžeme sami svým chováním, tedy zejména fyzickou aktivitou, stravovacími návyky a tzv. hříšným chováním (alkohol, kouření a drogy). Asi za 20-30 % našeho zdraví je odpovědná genetika, za 15-14% sociální prostředí a vliv rodiny, za 5-20% životní prostředí a jen asi 10-20% výsledného zdravotního stavu je ovlivnitelné lékařskou péčí.

A jak často se lidé hýbou mimo sportovní aktivity? Za takový pohyb se považuje třeba jízda na kole z místa na místo (např. do zaměstnání), tanec, práce na zahradě apod. Počet Čechů, kteří se takto hýbou alespoň 5x týdně, klesl z 11 % v roce 2014 na pouhých 7 % v roce 2018. Jednou až 4x týdně došlo k dalšímu poklesu z 34 % v roce 2014 na 26 % v roce 2018. Méně než 3x v měsíci se v roce 2014 hýbalo 55 % naší populace, v roce 2018 už to bylo více než 67 %. To znamená, že se dvě třetiny z nás ani 3x do měsíce nepřimějí k jakékoli sportovní aktivitě.

Fyzickou aktivitou, která je zdraví tak prospěšná, nemusí být hned běh, jízda na kole nebo posilování. Nedávnou publikované americké doporučení zahrnuje mezi doporučené fyzické aktivity například chůzi do schodů, úklid domácnosti nebo procházky k pozorování ptáků. Tato doporučení říkají, že mírnou aerobní fyzickou aktivitu bychom měli provozovat alespoň 150 minut týdně a k tomu posilovat svalstvo minimálně dvakrát týdně.

Efekty mírné fyzické aktivity na zdraví a dlouhověkost jsou překvapivé. Nedávné studie ukázaly, že u starších žen znamená jen 30 minut mírné fyzické aktivity navíc snížení rizika předčasného úmrtí až o 12 % ve srovnání se ženami, které tuto aktivitu neměly. V případě starších mužů to bylo dokonce snížení rizika o 17 %. Obrovské jsou také pozitivní dopady mírné fyzické aktivity na mentální schopnosti, kvalitu spánku a kreativitu.

Pokud by se podařilo zvýšit fyzickou aktivitu populace, bude to mít rovněž velké dopady na celou zdravotní péči a její náklady, které neustále i v důsledku stárnutí populace rostou. Neměli by se politici, kteří mají agendu zdravotnictví a zdraví obecně zabývat tímto problémem? Mohli by tím změnit možná více, než se na první pohled může zdát.