Už letos na jaře se má kopnout do země v areálu olomoucké Fakultní nemocnice. Vznikne tu nový pavilon pro ambulantní pacienty hemato-onkologické kliniky. Stavba přijde celkem na 130 milionů korun. Původní plán strategických investic, schválený ještě za exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka však počítal s tím, že v Olomouci se bude stavět i nová hlavní budova nemocnice, a to celkem za 1,5 miliardy korun. Jenže ze starých strategických investičních plánů vyjde jen něco. Současná vláda je totiž výrazně proškrtala. Nejblíže je nyní novinkám v podobě moderních budov pražský IKEM, který se právě chystá vypsat zakázku na stavbu dvou pavilonů a také Olomouc se svým pavilonem pro nemocné s krví, jehož stavba, co nevidět začne – ovšem ta nepatří mezi strategické investice vlády.

Plán strategických investic do roku 2020

Ten schválila vláda za exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a počítal s tím, že sedm velkých nemocnic by získalo celkem přes 10 miliard korun, samy se přitom na výstavbě měly podílet třetinou z toho:

• například pražská VFN měla vybudovat za 1,5 miliardy nový pavilon
• Thomayerova nemocnice měla mít za 800 milionů centrální urgentní příjem
• FN v Brně měla vystavět za bezmála dvě miliardy gynekologicko-porodnickou kliniku
• FN Olomouc měla zrekonstruovat a dostavět hlavní budovu za 1,5 miliardy
• IKEM měl stavět za více než 1,5 miliardy nové dva pavilony
• FN Plzeň měla vybudovat pavilon chirurgických oborů za 1,5 miliardy
• FN Hradec Králové zase za 2 miliardy korun zrekonstruovat pavilony chirurgických oborů

Hezčí a moderní má být péče o pacienty s nemocemi krve v nové budově hemato-onkologické kliniky ve FN Olomouc. Stavba má začít už nyní na jaře a hotová má být již v příštím roce. Těsně před skončením administrativních záležitostí, nutných pro započetí stavby, je také vybudování dvou nových pavilonů v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Ty mají umožnit přijetí více pacientů s kardiologickými nemocemi, protože kapacita institutu je již nyní zcela zaplněna. Oba pavilony v IKEM přijdou zhruba na 1,4 miliardy korun, přičemž IKEM by měl podle původních plánů hradit třetinu peněz ze svého. Stavba má skončit za 2,5 roku a umožní mimo jiné přijmout více pacientů čekajících na transplantaci.

Ostatní nemocnice letos a příští rok investují mnohem menší peníze. Obvykle jen do přístrojové obnovy – například do CT. Větší stavební investice plánuje už jen pražská Ústřední vojenská nemocnice, která chce příští rok investovat do přístavby s novým ozařovačem za zhruba 150 milionů korun. Víceméně havarijní situaci s kanalizací a dalšími sítěmi, chce řešit pražská nemocnice Na Bulovce a nyní čeká, kolik jí na příští rok město Praha, které je vlastníkem budov, poskytne. Komplexní rekonstrukce se však má dočkat až v roce 2030.

Před 15 lety bylo hodně i čtvrt miliardy

Jen pro připomínku: ještě v roce 2005 byla za vysokou investici do nemocnice považována částka čtvrt miliardy korun. Takže když kolínská nemocnice investovala do dostavby nového pavilonu 300 milionů a ústecká Masarykova nemocnice dostavovala pavilon za 250 milionů korun, psalo se o tom ve všech médiích. Není divu: jen dva roky před tím byly nemocnice hromadně oddluženy, protože neměly ani na hrazení léků dodavatelům.

Rekordní byla o dva roky později na etapy rozdělená původně pětimiliardová a ve výsledku šestimiliardová investice do obnovy dětské části nemocnice Motol, která se tehdy prakticky rozpadala v havarijním stavu a přestavovala se léta – skončila teprve loni. O další rok později následovala téměř dvoumiliardová investice do výstavby ICRC centra v Brně.

Ve stejné době, jako se začal budovat nový dětský pavilon v Motole, se také české nemocnice dočkaly především přístrojové obnovy - i díky tomu, že se Česko naučilo lépe čerpat peníze z fondů EU. Česko tak například srovnalo krok se zbytkem Evropské unie co do počtu lineárních ozařovačů, také jsme získali Cyber Knife. Ekonomická krize sice investice načas zmrazila, až nynější dobré výsledky hospodaření opět naopak nahrávají strategickým investicím do nemocnic.