Co si máme představit pod kvalitní zdravotní péčí? Je to okamžitý přístup k lékaři jakékoliv specializace? Nebo snad příjemné prostředí a příjemný zdravotní personál? Nebo dokonce to, s jakými výsledky zdravotnická zařízení léčí? Tato debata v České republice vůbec neprobíhá, a proto český pacient snadno zaměňuje kvalitu péče s její dostupností, která je u nás bezesporu vysoká.

Běžná situace, kterou my sami nebo naši blízcí řešíme. Chystáme se na plánovanou operaci (třeba endoprotézu kyčle nebo operaci žlučníku) a zamýšlíme se nad otázkou, kde si takovou operaci nechat provést. Existuje vůbec nějaké objektivní kritérium výběru, které by nás směřovalo na pracoviště, které takové výkony provádí kvalitně, tedy pokud možno bez komplikací s vysokou mírou návratnosti pacienta do běžného života? V České republice takové informace aktuálně nemáme šanci najít.

Lékařské zákroky, které mapuje Kancelář zdravotního pojištění:

• vaginální porody
• porody císařským řezem
• operace apendixu
• operace žlučníku laparotomicky
• operace žlučníku laparoskopicky
• operace kýly laparotomicky
• operace kýly laparoskopicky
• problémy se zády
• operace mandlí
• srdeční bypass

Většina pacientů se tak rozhoduje na základě doporučení ošetřujícího lékaře nebo svých známých či na základě různých průzkumů spokojenosti pacientů. Ty mohou být ale velmi zavádějící. Co když nás lékař chce zištně nasměřovat na pracoviště, kde operuje a potřebuje, aby se tam zvýšil počet výkonů? Nebo náš známý sice ležel na čistém pokoji, sestřičky se na něj usmívaly, ale prodělal komplikaci, o které ani nevěděl a v nemocnici proto musel zůstat o několik dnů déle, než bývá běžné? 

Většina zemí s vyspělými zdravotními systémy již zavedla mechanismy sledování kvality péče na různých úrovních poskytovatelů, od praktických lékařů po specializovaná centra. Například v Anglii funguje od roku 2004 systém Quality and Outcomes Framework (QOF), podle kterého jsou praktičtí lékaři odměňováni podle 76 klinických indikátorů kvality péče. Mezi ně patří například údaje o pravidelnosti měření krevního tlaku, sledování rizikových faktorů nebo očkování proti chřipce. Německé a francouzské nemocnice jsou zase hodnoceny a odměňovány podle délky hospitalizace, počtu komplikací po operacích nebo výskytu nemocničních nákaz. 

V České republice vznikl jeden chvályhodný pokus sledovat kvalitu péče, který je aktivní na webu Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). KZP uveřejnila za roky 2014, 2015 a 2016 údaje, které sbírají zdravotní pojišťovny, když proplácí výkony zdravotnickým zařízením. Jedná se o počet případů za rok, průměrnou délku hospitalizace, průměrný věk pacientů, procento komplikací a procento hospitalizace, které končí propuštěním, přeložením nebo úmrtím. Jedná se o velmi omezené množství údajů, které by bylo možné rozšiřovat a aktualizovat. 

Je v zájmu všech pojištěnců a pacientů ptát se, zda lékaři na všech úrovních zdravotního systému léčí kvalitně, jaké mají zkušenosti s danými diagnózami a zda jsou ochotni tyto údaje zveřejňovat. Mělo by to být i cílem a zájmem kvalitních zdravotnických zařízení se s těmito   výsledky pochlubit a nalákat tak další pacienty. V okamžiku, kdy konečně půjdou peníze ze zdravotního systému za pacientem, který si vybere z nabídky poskytovatelů, se to stane životně důležitou nezbytností pro jejich další fungování.