Lékárníci se radují, měli by mít přístup do lékových záznamů pacientů

Po dlouhých peripetiích včera poslanci schválili novelu zákona o léčivech, a to ve verzi, která lékárníkům umožní nahlížet do lékového záznamu pacienta. Původně měli přístup k záznamům jen lékaři. Lékárníci se však bouřili, že oni jsou ti, co lépe znají škodlivé lékové interakce, prioritně by tedy měli mít přístup k tomu, co pacient bere, právě oni. Poslanci jejich stesky vyslyšeli a včera zákon schválili i s rozšířeným vstupem lékárníků. Problematickou může být změna pro ty pacienty, kteří si nepřejí, aby lékárníci měli k jejich záznamům přístup. Nyní např. bude schopen lékárník ze záznamů vyčíst, že pacient podstupuje onkologickou léčbu nebo odvykání závislosti na drogách, ačkoliv si pacient přijde např. jen s receptem na antikoncepci.

Říká se tomu opt – out režim a prakticky to znamená, že lékárníci budou mít díky včera schválenému návrhu zákona o léčivech automaticky přístup do lékového záznamu pacienta, stejně jako lékaři nebo záchranná služba. V praxi to znamená, že aniž by k tomu pacient dal souhlas, lékárník nově uvidí, kterými léky je pacient léčen, a může mu poradit, např. v případě, kdy se některé léky nevhodně kříží tak, aby mu neublížily nebo nevynulovaly svůj účinek. Podle Josefa Suchopára z firmy InfoPHARM stačí už pouhé čtyři léky, které pacient dostane na předpis, aby vznikly nežádoucí lékové interakce. S počtem předepsaných léků nežádoucí účinky rostou.

Logiku to má, protože na špatné lékové interakce umírá každoročně několik stovek lidí jen v Česku. Zdravotní pojišťovna Škoda to kdysi spočítala u svých klientů, a ukázalo se, že rekordman bere sedmadvacet léků, jež se navzájem nebezpečně nejen kříží, ale mnohé se stejnou účinnou látkou se dokonce svým účinkem násobí. Kdyby je dotyčný pacient skutečně užíval poctivě všechny, byl by spolehlivě mrtvý.

Pro pacienta samotného to tedy znamená, že bude lépe zdravotně chráněn. Novelu totiž už musí jen podepsat prezident. Pro ty, co si chtějí chránit své soukromí, to znamená větší problém. Podobně jako u dárcovství orgánů, kdy lékaři mohou od zemřelého zdravého pacienta odebrat zdravé orgány pro jiné pacienty, aniž by s tím zemřelý předem souhlasil, bude totiž platit, že bez předem vysloveného nesouhlasu pacient do systému automaticky zapadne. To znamená, že ten, kdo nechce, aby mu na jeho léky kdokoliv nahlížel, bude muset zajít na úřady, a sám aktivně svým podpisem stvrdit, že nesouhlasí. Teprve pak bude lékový záznam pro cizí osoby „zapečetěný“.

Zákon umožní pacientům hradit léčebné konopí

Ministru Adamu Vojtěchovi se zákon líbí už proto, že novela také zavádí hrazení léčebného konopí pro pacienty. „Nově jej budou hradit z 90 procent pojišťovny v dávce 30 gramů na měsíc na každého pacienta, což jim přinese úsporu několika tisíc korun. Doplatky se budou nově pohybovat jen v řádech stokorun, jako je tomu už dnes u mnohých jiných léků, takže věřím, že to pro tyto pacienty bude významná úleva,“ řekl ministr.

Zákon také počítá s pozměňovacím návrhem, který se do textu novely zákona dostal i přes nesouhlasné stanovisko ministerstva zdravotnictví, a bude znamenat povinnost každého distributora zásobit lékárny u nás v takových časech a v takovém množství, aby měl léky ve svých zásobách pro český trh při průměrné poptávce na dobu dvou týdnů. Mělo by to zabránit reexportům léků z Česka. Problém je, že distributor by se k tomu musel sám dobrovolně zavázat, a vzhledem k tomu, že v Česku jsou prakticky pouze čtyři hlavní distributoři léků, je otázka kdo z nich to skutečně udělá.