Postupná změna úhradových systémů založených na výsledcích péče, posílení pozice praktických lékařů, přesun péče z nemocnic do ambulancí a větší důraz na informovanost pacienta a preventivní péči. To jsou hlavní doporučení OECD pro české zdravotnictví, které byly prezentovány v pondělí 5.11. 2018.

Hlavní doporučení 

• Postupně pro nemocnice a lékaře zavést systém odměňování za výkonnost založený na širokém souboru ukazatelů výkonnosti.
• Snížit vliv úhradové vyhlášky omezením rozsahu její působnosti a ponecháním prostoru pro jednání mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb.
• Pokračovat ve snižování počtu nemocničních lůžek pobízením regionů a obcí k restrukturalizaci kapacit zdravotních služeb a zařízení.
• Posílit úlohu primární péče prostřednictvím gate-keepingu a dalšího posunu směrem k lepší kombinaci kapitačních plateb a výkonové úhrady u praktických lékařů.
• Zvýšit kapacitu lékařských fakult a počet studentů prostřednictvím stipendií a zajistit udržitelné financování vysokých škol.
• Zvýšit daně z tabáku a alkoholu a zvážit zavedení daní z nezdravých potravin a nápojů.
• Podporovat zdravější životní styl a dále rozvíjet programy na prevenci onemocnění a screeningové programy.
• Sladit úhradové systémy dlouhodobé péče v zařízeních zdravotní a sociální péče prostřednictvím koordinace využívání spoluúčasti.

Zpráva OECD na celkem 59 stranách nejen analyzuje situaci nastavení struktury a financování českého zdravotnictví, ale přináší i konkrétní doporučení v několika základních bodech. Doporučení OECD se v základních bodech neliší od toho, co tato mezinárodní organizace doporučovala českému zdravotnictví v roce 2014. To, co je letos jiné je to, že mnoho z bodů zprávy má ve svém programu dnešní ministr zdravotnictví a některé kroky se již pokouší realizovat. Jedná se například o posílení vlivu zdravotních pojišťoven na úhradové vztahy s poskytovateli (posílení role dohodovacího řízení), posilování role praktických lékařů v systému, příprava nové legislativy pro elektronické zdravotnictví nebo finalizace nemocničního úhradového systému na bázi diagnostických skupin (tzv. DRG). 

Mezi oblasti, které jsou ve zprávě uvedeny a zatím nebyly realizovány patří např. implementace platebních systémů založených na výsledcích péče, které by měly postupně nahrazovat platby za minulý odvedený objem práce (tzv. paušální úhrady). Další oblastí je koncepce nemocniční a ambulantní sítě, která by měla postupně a řízeně transformovat péči z nemocniční do ambulantní oblasti společně s posílením systémů dlouhodobé zdravotně-sociální péče zejména v péči o chronicky nemocné.  

V neposlední řadě zpráva uvádí několik doporučení, která míří přímo na snahu změnit chování pacienta či pojištěnce. Sem patří cílená podpora zdravého životního stylu a preventivních programů, daňové úpravy pro alkohol, tabák či nezdravé potraviny. Zpráva přímo apeluje na potřebu zvýšení informovanosti občanů a pacientů o možnostech, nabídce a nákladech na zdravotní péči a také na postupném a motivačním zvyšování spoluúčasti, která bude regulovat nadužívání zdravotní péče.