Česká republika má v Evropě nejdelší délku hospitalizace v nemocnici – 9,6 dne, v Holandsku to zvládnou za méně než polovinu (4,5 dne). Ukazují to data eurostatu pro rok 2016, publikovaná začátkem ledna 2019.

Údaje jsou prezentovány pro 25 členských zemí EU a pro Švýcarsko, Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Srbsko, Černou Horu a Turecko. Vedle nás se nad 9 dnů délky hospitalizace dostalo Chorvatsko (9,3 dne), Francie (9,1 dne) a Německo (9,0 dne). Nejkratší délku hospitalizace má vedle Holandska Bulharsko (5,3 dne), Dánsko (5,5 dne), Švédsko (5,7) a Irsko (5,7 dne).

Příčiny můžeme hledat v platebních mechanismech pro lůžkovou péči. V České republice stále převládá paušální platba, nastavená úhradovou vyhláškou na základě historických objemů péče a nemocnice, aby jim nebyly kráceny platby od pojišťoven, musí vykázat podobný objem jako v referenčním období. Proto nejsou motivovány zkracovat hospitalizace, ale naopak potřebují produkovat hospitalizační dny, i když to není pro pacienta nezbytně nutné. Pobyt v nemocnici je ale sám o sobě pro pacienty rizikový, již jen z důvodu nemocničních infekcí nebo trombóz končetin z důvodu dlouhého pobytu na lůžku.

Změna může přijít až se změnou platebního mechanismu DRG (Diagnosis-related groups), kdy nemocnice dostává jednotkovou úhradu podle diagnózy pacienta bez ohledu na to, jak dlouho v nemocnici zůstává. Při takovém nastavení je v zájmu nemocnice léčit pacienta co nejefektivněji a také co nejkratší dobu. V ČR se systém zavádí již déle než 10 let, ale zatím se nestal hlavním platebním mechanismem. Od roku 2015 probíhá projekt DRG Restart, jehož implementace je ale plánovaná nejdříve v roce 2020.