Vozíčkáři: Za 30 let se zlepšila hlavně zdravotní péče a pomůcky

Za posledních 30 let se v ČR zlepšila podle České asociace paraplegiků (CZEPA) hlavně zdravotní péče a pomůcky pro vozíčkáře. Rezervy jsou stále v oblasti dopravy a přístupnosti budov. Asociace o tom informovala v tiskové zprávě u příležitosti výročí 30 let od svého založení. V roce 2018 žilo v ČR přes 14.400 lidí s poraněním míchy a ochrnutím dolních nebo všech končetin. Každý rok jich přibývá asi 250, z nich 170 se bude pohybovat pouze na vozíku.

“Pokud se stal člověku úraz míchy před 30 lety, umíral často v krátké době nikoli na ochrnutí, ale na komplikace s tím spojené, jako jsou infekce močových cest nebo proleženiny,” uvedla ředitelka CZEPA Alena Jančíková, která je na vozíku 25 let. Zlomem v rekonvalescenci byl v roce 1992 vznik první spinální jednotky, tedy specializovného oddělení pro práci s lidmi po úrazu míchy, při Úrazové nemocnici v Brně.

Vedle cévkování, tedy zavedení hadičky močovou trubicí do močového měchýře, zlepšily každodenní život vozíčkářů také lepší vozíky a dostupné kompenzační a sportovní pomůcky. Například elektrické vozíky vážily kolem 200 kilogramů, dnes jsou o 30 až 50 kilogramů lehčí. Z 27 kilogramů na pět až osm se snížila váha mechanických vozíků.

“Díky internetu jsou dostupné informace, můžeme z domu komunikovat i pracovat, vyřizovat osobní záležitosti. Ochrnutí lidé na vozíku mají dnes vlastní děti, elektronická doba nabízí například hlasové ovládání počítače, dokonce i domácnosti,” dodala Jančíková. Současnou normou je vzdělávání vozíčkářů spolu se zdravými dětmi, působí také na volném trhu práce, zatímco před 30 lety byly specializované školy i pracoviště, například Obzor, Meta nebo Drutěva.

“Veřejnost nebyla na lidi na vozíku zvyklá, protože často žili v ústavech, a nevěděla, jak se k nim má chovat. Nedalo se dostat téměř do žádných veřejných budov a obchodů a nevím o tom, že by existovala jakákoliv bezbariérová doprava,” řekl Ladislav Kratina, které mu stal úraz v roce 1989.

Bezbariérovost je podle vozíčkářů stále problém. “Za 30 let jsme se samozřejmě velice posunuli. Určitě v bezbariérovosti, i když tam zůstávají velké mezery. Vyhlášku o přístupnosti veřejných staveb máme již od roku 1994, avšak často se nedodržuje a nedělá se maximum pro to, aby bezbariérovost byla standardním řešením,” dodala Jančíková. Dostatek není ani bezbariérových bytů, hlavně v malých obcích. V Praze jich magistrát vlastní přes 500.

Přístupných vozíčkářům je 74 procent stanic metra a pražský dopravní podnik má 74 procent nízkopodlažních tramvají a autobusů, v Brně je to 75 procent všech spojů a v Ostravě 71 procent spojů. Bezbariérových je také 70 procent spojů Českých drah, ale jen 54 procent nádraží a přepravu podle CZEPA provázejí komplikace.

Česká tisková kancelář