Dostupnost substituční léčby drogové závislosti v Česku se zvyšuje. Postupně se otevírají nová specializovaná zařízení a od roku 2006 je substituce dostupná i ve věznicích. Také počet pacientů zařazených do substitučních programů postupně narůstá. Z čerstvých červencových statistik o loňské léčbě, které soustřeďuje Národní registr léčby uživatelů drog, vyplývá, že údaje o léčených klientech v loňském roce nahlásilo do registru celkem 169 programů a celkem bylo evidováno 14 167 léčených klientů, z nichž 6 240 (tedy celkem 44 %) zahájilo léčbu poprvé v životě. Terapie závislostí je v Česku dostupná nejen pro uživatele nelegálních drog, ale i pro závislé na nikotinu alkoholu, na lécích či pro patologické hráče. Z dat ale také vyplývá, že nejtěžší je zjevně závislost na nikotinu, protože cigaret se nedokázalo ani na den vzdát téměř sto procent z lidí, kteří do léčby vstupovali poprvé.

Kolik lidí se šlo léčit

• denní užívání alkoholu bylo zaznamenáno u 44 % klientů
• na cigaretách bylo závislých denně 98 % uživatelů
• pervitin denně bralo 27 % lidí
• opioidy 74 % z těch, co se chtěli léčit
• konopné látky 43 % lidí
• sedativa a hypnotika 73 % uživatelů
• denně hrálo při vstupu do léčby 24 % patologických hráčů

Poskytovatelé programů typu terapeutických komunit, doléčování, programů substituční léčby, nezdravotnické i zdravotnické intervence, psychosociálního poradenství a podpory ke změně postojů k užívání drog, prevenci relapsu a podobně, hlásí povinně do registru osoby, kterým byla poskytnuta intervence, včetně detoxikace či abstinenčně orientovaná léčba. Registr shromažďuje základní sociodemografické údaje pacientů, údaje o užívaných látkách, rizikovém chování, zdravotních a sociálních dopadech jejich užívání a podobně.

Z registru vyplývá, že substituční terapii – tedy náhradu za drogy, dostávali závislí ještě v roce 2001 v celkem sedmi akreditovaných metadonových centrech, jejichž počet postupně narostl až 64 v roce 2014 a to díky tomu, že do elektronické verze Registru substituční léčby začali poskytovatelé zdravotních služeb hlásit i terapii v neakreditovaných pracovištích (například psychiatrické ambulance a ordinace praktických lékařů).

Z celkem 169 programů nyní dvě třetiny poskytují ambulantní léčbu, 16 % tvoří kontaktní centra a terénní programy, 14 % lůžková zdravotnická zařízení a 5 % terapeutické komunity. Nejčastěji zastoupenými regiony v registru z hlediska počtu zařízení byly Praha (28 programů), Jihočeský a Zlínský kraj.

„V roce 2018 bylo v registru celkem 5 704 (40 %) léčených uživatelů alkoholu, 517 (4 %) uživatelů tabáku a 437 (3 %) patologických hráčů. Uživatelů drog mimo alkohol a tabák (tedy u nelegálních drog) bylo celkem 7 509 (53 %). Poprvé v životě (tedy těch, co se chtěli léčit a přihlásili se sami nově) bylo léčeno 2 501 uživatelů alkoholu (44 % ze všech léčených uživatelů alkoholu), 238 uživatelů tabáku (46 %), 269 patologických hráčů (62 %) a 3 232 (43 %) uživatelů ostatních drog. Mimo alkohol byly nejčastějšími drogami stimulancia (3 914 osob; 28 %), z nich zejména pervitin, následovaly konopné látky (1 827 osob; 13 %) a opioidy (1 360 osob; 10 %), z nich více než polovina brala heroin,“ píše se ve zprávě, kterou nyní vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Téměř 45 % uživatelů alkoholu podstoupilo léčbu včetně podpůrné farmakoterapie a necelá pětina léčbu bez ní. U uživatelů tabáku téměř 37 % podstoupilo léčbu včetně farmakoterapie. Patologickým hráčům bylo ve 48 % poskytnuto poradenství a u 29 % léčba bez podpůrné farmakoterapie. Více než polovina uživatelů opioidů podstoupila substituční léčbu a více než 19 % bylo poskytnuto poradenství. Uživatelé pervitinu ve 40 % případů využili poradenství a nízkoprahové služby. Více než čtvrtině uživatelů konopných látek bylo poskytnuto poradenství a více než pětině detoxifikace. Mezi uživateli sedativ a hypnotik byla nejvíce poskytována léčba včetně podpůrné farmakoterapie (56 %) a detoxifikace (21 %).Poskytovatelé programů typu terapeutických komunit, doléčování, programů substituční léčby, nezdravotnické i zdravotnické intervence, psychosociálního poradenství a podpory ke změně postojů k užívání drog, prevenci relapsu a podobně, hlásí povinně do registru osoby, kterým byla poskytnuta intervence, včetně detoxikace či abstinenčně orientovaná léčba. Registr shromažďuje základní sociodemografické údaje pacientů, údaje o užívaných látkách, rizikovém chování, zdravotních a sociálních dopadech jejich užívání a podobně.

Z registru vyplývá, že substituční terapii – tedy náhradu za drogy, dostávali závislí ještě v roce 2001 v celkem sedmi akreditovaných metadonových centrech, jejichž počet postupně narostl až 64 v roce 2014 a to díky tomu, že do elektronické verze Registru substituční léčby začali poskytovatelé zdravotních služeb hlásit i terapii v neakreditovaných pracovištích (například psychiatrické ambulance a ordinace praktických lékařů).

Z celkem 169 programů nyní dvě třetiny poskytují ambulantní léčbu, 16 % tvoří kontaktní centra a terénní programy, 14 % lůžková zdravotnická zařízení a 5 % terapeutické komunity. Nejčastěji zastoupenými regiony v registru z hlediska počtu zařízení byly Praha (28 programů), Jihočeský a Zlínský kraj.

„V roce 2018 bylo v registru celkem 5 704 (40 %) léčených uživatelů alkoholu, 517 (4 %) uživatelů tabáku a 437 (3 %) patologických hráčů. Uživatelů drog mimo alkohol a tabák (tedy u nelegálních drog) bylo celkem 7 509 (53 %). Poprvé v životě (tedy těch, co se chtěli léčit a přihlásili se sami nově) bylo léčeno 2 501 uživatelů alkoholu (44 % ze všech léčených uživatelů alkoholu), 238 uživatelů tabáku (46 %), 269 patologických hráčů (62 %) a 3 232 (43 %) uživatelů ostatních drog. Mimo alkohol byly nejčastějšími drogami stimulancia (3 914 osob; 28 %), z nich zejména pervitin, následovaly konopné látky (1 827 osob; 13 %) a opioidy (1 360 osob; 10 %), z nich více než polovina brala heroin,“ píše se ve zprávě, kterou nyní vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Téměř 45 % uživatelů alkoholu podstoupilo léčbu včetně podpůrné farmakoterapie a necelá pětina léčbu bez ní. U uživatelů tabáku téměř 37 % podstoupilo léčbu včetně farmakoterapie. Patologickým hráčům bylo ve 48 % poskytnuto poradenství a u 29 % léčba bez podpůrné farmakoterapie. Více než polovina uživatelů opioidů podstoupila substituční léčbu a více než 19 % bylo poskytnuto poradenství. Uživatelé pervitinu ve 40 % případů využili poradenství a nízkoprahové služby. Více než čtvrtině uživatelů konopných látek bylo poskytnuto poradenství a více než pětině detoxifikace. Mezi uživateli sedativ a hypnotik byla nejvíce poskytována léčba včetně podpůrné farmakoterapie (56 %) a detoxifikace (21 %).