Před několika dny byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která upravuje dlouho očekávané podmínky vzdělávání lékařů. Nově budou smět pracovat v rámci své praxe i v menších nemocnicích poblíž svého bydliště, a nejen v těch velkých fakultních. Tam zůstanou jen zpočátku a po určité době se mohou jít učit blíže svého bydliště. Zároveň by tím skončit někdejší chaos, kdy v Česku bylo jednou tolik základních oborů, než v sousedním Německu a čeští lékaři tak měli potíže s uznáváním atestací, protože jsme patřili k zemím s největší počtem vzdělávacích oborů na světě.

A co to znamená pro pacienty? Teoreticky by to mělo být zjednodušení léčby, jenže konkrétní věci je podle České lékařské komory ještě nutné hodně doladit.  

Jak se vyvíjelo vzdělávání lékařů 

• původně do roku 2004 existovalo pouze 10 základních kmenů lékařského vzdělávání
• poté se situace změnila a od roku 2004 se počet kmenů rozšířil na 19 a základních oborů bylo 28
• od roku 2012 se počet kmenů rozrostl na 44 základních a 48 dalších nástavbových
• nově bude nyní 19 základních oborů a 43 nástavbových specializačních

„Na novém systému vzdělávání se dlouho pracovalo, protože to, co tu vládlo po několik let předtím, byl chaos, který se skoro každý druhý rok měnil. Pro laiky se to asi nezdá jako problém, ale kvůli velkému množství oborů vznikaly takové právní obtíže, zda vůbec může chirurg, pokud otevře pacientovi při operaci břicho, a najde nádor, pacienta odoperovat, když nemá potřebnou specializaci z onkochirurgie nebo zda si má sundat rukavice a jít shánět kolegu,“ popsal viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek, který se už před několika lety na nových úpravách a zjednodušení vzdělávacího procesu lékařů podílel. Výsledný text je však podle něj spíše kompromisech po mnoha letech práce a jednáních všech zúčastněných stran. 

Nově tak nyní vznikají jiné podmínky pro vybavení a personální obsazení pro akreditovaná pracoviště, kde lékaři vykonávají své praxe. To znamená, že se například snížil počet požadovaných výkonů a operací, aby se i tak lékař v dané menší nemocnici mohl učit praxí. Vyhláška také stanoví celkem 19 základních kmenů pro lékaře plus 43 oborů, v nich se mohou dál specializovat, což je oproti současné situaci snížení o tři obory. A stanovila také podmínky vzdělávání pro zubaře a farmaceuty. 

Lékaři budou pacientům blíž 

„Čelíme dlouhodobému nedostatku lékařů, a proto bylo snahou změnit systém vzdělávání tak, aby byl dostupnější. Tímto krokem dostáváme lékaře blíž pacientům, protože praxe v postgraduálním studiu nebudou probíhat už pouze ve fakultních nemocnicích, ale i v těch okresních,” uvedl v tiskové zprávě předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina.

Vyhláška také rozšiřuje možnosti praxí v ambulancích jako jsou oční lékaři nebo kožní lékaři. Struktura kmenů a praxí je podle ministerstva postavena tak, aby se minimalizovala nutnost stáží mimo domovské pracoviště lékaře. Tam, kde to obor umožní, zajistí takové akreditované pracoviště lékaři vzdělávání v celém oboru. „Vyhláška je revoluční, protože konečně dává jistotu absolventům lékařských fakult, kteří díky ní budou dopředu znát obsahy vzdělávacích kmenů. To přinese po mnoha letech jasná pravidla do systému postgraduálního vzdělávání lékařů,” řekl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Jinak vyhláška popisuje, jak je každý základní kmen – tedy to, co ve svém zvoleném oboru musí lékař nutně splnit, nově rozdělen do tří částí. A stanovuje v nich, jaké členění, rozsah a obsah vzdělávání lékaře má být naplněn. Vyhláška dále lékařům stanovuje požadavky na teoretické a praktické dovednosti prověřované při zkoušce po ukončení vzdělávání v základních kmenech. A také to, co musí umět a splnit před přihlášením se ke zkoušce.

Lékař se musí po ukončení šestiletého oboru Všeobecné lékařství ještě dál několik let vzdělávat ve své zvolené specializaci. Pak teprve získá atestaci, po níž už mohou lékaři léčit samostatně bez dohledu jiného, již atestovaného odborníka.