Pod mikroskopem vypadají jako změť zacuchaných šňůrek, ale jde o léky, jejichž princip účinku byl oceněn Nobelovou cenou. Vyrábějí je vlastně živé organismy v bioreaktoru a jde o složité molekuly vyšlechtěných bílkovin. Ty se umějí navázat na konkrétní buňky v těle a donutí je změnit se. Proto také pomáhají v léčbě těch nejvážnějších nemocí, jako je rakovina, roztroušená skleróza, ale i lupénka, či revmatoidní artritida. A právě u těch dvou posledních nemocí se ukazuje, že Češi tyto nejmodernější léky dostávají pozdě – v případě lupénky se léčí méně než tři procenta pacientů a v případě revmatoidní artritidy jsou kritéria pro výběr pacientů nastavena jako nejpřísnější v Evropě. Lékový úřad však slibuje změny.

Ve vývoji je nyní více než tisícovka nových biologických léků, většinou na nádory. Prvním biologickým lékem byl mimochodem lidský inzulin. Farmaceutické firmy v biologikách vidí velký potenciál, proto do nich investují, i když jejich výroba je velmi nákladná. Potíž je, že Češi se k těmto nejnovějším lékům dostávají jen s potížemi. Jak uvedl tento týden deník Právo, konkrétně u revmatoidní artritidy máme dnes nastavená nejpřísnější kritéria v celé Evropě a Česko tak co do počtu léčených pacientů zaostává deset let za zbytkem Evropy. „Je nutné rozšířit indikační kritéria úhrady pro revmatické a dermatologické diagnózy, která jsou už deset let zastaralá a umožňují biologickou léčbu jen pacientům v nejtěžším stupni onemocnění,“ citoval deník předsedkyni Revma Ligy Editu Müllerovou.

Tak například v Česku žije kolem 265 tisíc pacientů s lupénkou, z toho zhruba 61 tisíc lidí se potýká s těžkou formou nemoci. Biologiky však bylo loni léčeno zhruba 1680 pacientů. To je méně než tři procenta ze všech, kterým by mohla pomoci. Léky totiž pacienti dostanou až po vyčerpání všech jiných možností léčby, včetně kortikoidů s výraznými negativními vedlejšími účinky a také až po více než dvaceti letech trvání nemoci či po deseti letech nezhojené psoriázy.

Podobně je tomu i v případě revmatoidní artritidy, se kterou se v Česku potýká kolem 69 tisíc nemocných, biologiky je však léčeno jen zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, tedy jen pět procent nemocných. V jiných zemích Evropské unie je to deset až třicet procent. Například v Německu je to u revmatoidní artritidy 19 procent pacientů, ve Španělsku 15 procent, a ve Velké Británii dokonce 34 procent nemocných. Jak však uvedlo Právo, blýská se na lepší časy. Probíhají jednání mezi zdravotními pojišťovnami a držiteli rozhodnutí o registraci o stanovení úhrady v této indikaci. To znamená, že Státní lékový úřad (SUKL) může vydat hodnotící zprávu o stanovení cen a úhrad pro střední závažnost revmatoidní artritidy ještě letos do konce tohoto roku. K léčbě by se tak dostali i lidé s méně závažnými formami nemoci – celkem by během nejbližších pěti let mělo jít zhruba o 1500 pacientů. I tak je to asi čtyřikrát méně, než kolik se jich léčí už nyní v sousedním Německu.

Jednání o změně kritérií však probíhají i v případě léčby lupénky. Pokud dopadnou dobře, mohl by být jejich výsledkem průlom v indikaci. Čeští lékaři by tak konečně mohli začít léčit podle takzvaných guide line – tedy mezinárodních doporučených postupů v případě určitých nemocí. Je třeba říct, že ani nejmodernější biologická léčiva tyto závažné nemoci nevyléčí, ale umožní zpomalit postup nemoci, dostat pacienta do takzvané remise, kdy nemoc nepostupuje a umožní mu žít a pracovat plnohodnotným životem.