V průběhu loňského roku jsem se několikrát nadějně vyjadřoval ve smyslu, že pandemie covidu může posunout a urychlit digitalizaci českého zdravotnictví. Že může být oním příslovečným technologickým skokem do 21. století a do světa medicíny zaměřeného na výsledky a pacienta.

Třeba zde (březen 2020) a nebo zde (květen 2020). Bylo to téměř před rokem, kdy krize mohla znamenat i změnu. Jak situaci hodnotím nyní?

Stalo se něco? Jak posunula tato zkušenost české zdravotnictví? Tak určitě lékaři více telefonují s pacientem a dostávají za to zaplaceno. Pacient méně chodí do ordinace. To je realita vynucená pandemickou situací a nutností sociální izolace. Ale jaké to má dopady na výkonnost českého zdravotnictví nevíme, protože statistiky nejsou dostupné a doufejme, že se to nedozvíme až v číslech excesivní úmrtnosti. Neskončila celá digitalizace zavedením elektronické žádanky na covid a nepovedeným registračním systémem na očkování?

V mé vizi mění digitalizace a telemedicína zdravotnictví kvalitativně i kvantitativně. Nejen nahrazujeme jednu formu komunikace formou jinou. Nové formy práce s daty a komunikace mění dlouho zaběhnuté zvyklosti. Zdravotní pojišťovny, protože více vědí o svých klientech, neplatí za kvantitu, ale mohou úhrady vázat na kvalitu. Lékaři tráví méně času s těmi pacienty, kteří to tolik nepotřebují a tím nachází více času na ty potřebnější a jsou za to odměněni. Není důležité kolik výkonů vykážu, abych se dobře uživil a kolik hlav mám ve své kartotéce, ale mnohem důležitější je jaký je výsledek mého snažení a o kolik více zdraví ve srovnání s výchozím stavem svým klientům poskytnu. A tento účel zcela světí prostředky. Pokud tedy mohu bezpečně pacienta monitorovat na dálku, on se mnou spolupracuje, tak všichni ušetříme čas a peníze za často zbytečné pravidelné kontroly, ale platba mi bude vynahrazena úhradou za kvalitu.

Digitalizace, sdílení a dat a převedení významného procenta interakcí do virtuální digitální podoby je podle mého hlubokého přesvědčení jedinou cestou, jak zachovat nebo i zvýšit kvalitu zdravotní péče při rostoucím počtu nemocných a neadekvátně se přizpůsobujících kapacitách zdravotního systému, zejména nedostatku zdravotníků. Prostě za více peněz nejen více výkonů, hospitalizací a léků, ale hlavně za více peněz také více zdraví. Dostupnost zdravotních dat ve srozumitelné podobě pro pacienty je také jedinou cestou, jak zvyšovat jejich zdravotní gramotnost a jak je činit odpovědnými za své zdraví a schopnými kvalifikovaně spolurozhodovat o léčebných postupech.

Tak pojďme se nad tím zamyslet znovu a lépe. Podívejme se, jak to dělají jinde (v poslední době hlavně v Německu). A pojďme formulovat společnou vizi na datech a digitalizaci založeného českého zdravotnictví pro 21. století, když už kroutíme jeho třetí dekádu.

Tomáš Doležal

Zakladatel Institutu zdravotní ekonomiky iHETA, již 15 let se zabývá ekonomickými analýzami nákladů a přínosů ve zdravotnictví a problematikou hodnocení medicínských technologií (HTA). Má neodbytný pocit nedostatku kvalitních informací pro pacienty, a proto se rozhodl podílet na vytvoření informačního portálu Otevřené zdravotnictví.
dolezal@iheta.org