Obavy z nákazy novým typem koronaviru vyprázdnily čekárny praktických lékařů, ambulance specialistů i nemocnic. Zejména pacienti s chronickými nemocemi ale potřebují neustálou zdravotní péči, kontrolní návštěvy a předepisování léčiv. Mnoho těchto potřeb lze bez negativního vlivu na kvalitu zdravotní péče vyřešit na dálku a tady pomáhají telemedicínská řešení.

Musíme si uvědomit, že na onemocnění covid19 zemřelo v ČR jen cca 300 nemocných, zatímco na ostatní nemoci, zejména kardiovaskulární a onkologická ročně v ČR zemře více než 100 tisíc osob, tj. průměrně 274 osob denně. Denní počet úmrtí se tak zhruba rovná číslu za celou dobu pandemie.

Tato čísla ukazují, že „vypnutí“ zdravotnictví z důvodu obav z nákazy může mít velmi negativní důsledky na zdraví obyvatel. Telemedicína neboli vzdálená komunikace a výměna informací mezi pacientem a lékařem může udržet pacienta v kontaktu s lékařem, zajistit mu recepty na chronickou medikaci a případně na dálku vyřešit nezávažné problémy na pomocí telefonu, chatu nebo videohovoru.

Česká republika patří podle statistiky Eurostatu z roku 2017 na šesté místo v počtu osobních návštěv u lékaře. Průměrný občan navštíví lékaře 8krát za rok, starší a nemocní občané samozřejmě mají počet návštěv ještě mnohem vyšší. Přitom v Evropě jsou země s kvalitním zdravotnictvím, kde stačí když pacient navštíví lékaře 5krát až 6krát za rok, například Dánsko, Švédsko, Finsko nebo Rakousko. Pokud by se dvě z osmi návštěv podařilo převést do virtuálního prostoru, bylo by možné ročně ušetřit částky v řádech miliard korun.

Telemedicína je tedy způsob poskytování zdravotní péče, kterou české zdravotnictví nutně potřebuje zavést. Může zvýšit komfort pacientů, ušetřit čas i administrativu lékařům, peníze zdravotním pojišťovnám a to všechno při stejné nebo vyšší kvalitě zdravotní péče.

Přínosy telemedicíny pro pacienta a zdravotní systém

1. Omezení osobního kontaktu s jinými pacienty v čekárnách a ordinacích a snížení rizika nákazy

2. Ušetření času lékaře a tím získání většího prostoru při návštěvách v ordinaci

3. Lepší komunikaci a sdílení o zdravotním stavu mezi lékařem a pacientem

4. Zvýšení pohodlí pacientů

5. Úspora nákladů zdravotních pojišťoven

6. Zvýšení kvality zdravotní péče při zachování její dostupnosti

Tomáš Doležal

Zakladatel Institutu zdravotní ekonomiky iHETA, již 15 let se zabývá ekonomickými analýzami nákladů a přínosů ve zdravotnictví a problematikou hodnocení medicínských technologií (HTA). Má neodbytný pocit nedostatku kvalitních informací pro pacienty, a proto se rozhodl podílet na vytvoření informačního portálu Otevřené zdravotnictví.
dolezal@iheta.org