Pečovatelské domy v Itálii nejprve ničivě zasáhla koronavirová epidemie, která si vyžádala životy tisíců seniorů, jejich zřizovatele ale nyní čeká další krize, kvůli které možná řada zařízení bude muset zavřít. Náklady totiž kvůli bezpečnostním nařízením raketově rostou a domovy zároveň v mnoha regionech včetně virem nejhůře postižené Lombardie zatím nesmějí přijímat nové klienty, napsala agentura Reuters.

“Pokud se něco nezmění a my nebudeme moci zaplnit prázdná lůžka a pokud se nám nedostane pomoci, abychom zaplatili mimořádné náklady, pak budeme muset v říjnu vyhlásit bankrot,” tvrdí Walter Montini, šéf asociace zastřešující tři desítky domovů pro seniory v okolí severoitalské Cremony. “Místo abychom přijímali nové klienty, budeme muset lidi posílat zpátky domů k rodinám.”

Italská pečovatelská zařízení utrpěla během pandemie, která vypukla na severu země koncem února, tvrdou ránu. Řada z nich dostala instrukce, aby přijímala zpět pacienty z přetížených nemocnic, i když jim chyběly ochranné pomůcky.

“Lombardská regionální vláda na nás hodně tlačila, abychom přijímali koronavirové pacienty. Teď jsme v koncích,” tvrdí Mariuccia Rossiniová, která zastupuje sdružení provozovatelů pečovatelských domů Agespi.

Lombardská vláda tvrdí, že o pomoc žádala jen ta zařízení, která mohla pro nakažené seniory uvolnit oddělené patro či budovu, úmrtnost v domovech je ale přesto vysoká. Kvůli problémům s testováním sice nemají úřady k dispozici přesná čísla, ale zdravotní ústav ISS uvedl, že z 3859 úmrtí v pečovatelských domovech během února a března mělo 1443 lidí příznaky nemoci covid-19.

V Itálii je podíl starších lidí v populaci jeden z nejvyšších v Evropě a rodiny na pomoc domovů v péči o seniory hodně spoléhají. Míst je ale stálý nedostatek a na čekacích listinách je nyní zapsáno asi 100.000 lidí.

Jednou z nich je 88letá matka Diega Lorenziho, která trpí stařeckou demencí. Na místo v domově čeká už více než rok, protože rodina už péči nezvládá.

“Už je pro nás nemožné se (o ni) v tomto stavu starat. Moje rodina, ani moje dvě sestry už to nedokážeme zvládnout. V Bergamu jsem se ptal na spoustě míst a odpověď je vždycky stejná: Nemáme volno,” popisuje Lorenzi.

Krize v tomto odvětví by měla nejen dalekosáhlé sociální, ale i ekonomické důsledky. V sektoru pracuje 185.000 lidí a roční tržby za pečovatelské služby činí 13 miliard eur.

Provozovatele teď nejvíce trápí to, že nemohou přijímat nové klienty. “Jsme plně soukromé zařízení a žijeme jen z poplatků, které senioři platí. Zaměstnance dokážeme zaplatit jen tehdy, pokud máme obsazených všech 40 našich lůžek,” tvrdí Daniela Dolciová, která provozuje domov poblíž Cremony.

Palčivou otázkou je ale také to, jak se domovy vyrovnají s novými požadavky v souvislosti s epidemií. Musí totiž zajistit testy, zvýšit počet personálu a mít dostatek ochranných pomůcek a to všechno něco stojí. “Budou to náklady navíc, proto potřebujeme přiměřené financování,” říká Franco Massi, šéf asociace Uneba, která sdružuje asi tisícovku pečovatelských zařízení po celé zemi.

Pokud se věc nepodaří v dohledné době vyřešit, může se sociální propad v důsledku koronaviru ještě dál prohloubit. Giorgio Ferrami z městečka Casalbuttano poblíž Cremony to pociťuje na vlastní kůži, protože se právě snaží zajistit péči pro 86letou matku, která v lednu utrpěla mrtvici a pak pobývala na jednotce intenzivní péče.

“Propustí ji za pár dní a vážně nevím, co budu dělat, když jsou domovy zavřené… Sama se nenají, je připoutaná na lůžko a potřebuje trvalou péči.”

Česká tisková kancelář