Proč máme sledovat vývoj digitalizace zdravotnictví v Německu

Na otázku, které země udávají trend v elektronizaci zdravotnictví, by asi většina odpověděla zeměmi jako Estonsko, Finsko, Dánsko nebo Švédsko. V těchto zemích píší již druhou dekádu funkčních systémů eHealth. U našich sousedů v Německu začali mnohem později, ale jedná se o detailně promyšlený systém absolutně orientovaný na potřeby pacienta.

Globální zákon o elektronizaci zdravotnictví byl v Německu přijat již v roce 2016 (tzv. Digital Care Act), ale jednotlivé funkce jsou zaváděny postupně. Například od letošního roku začal federální úřad pro léky a zdravotnické prostředky BfArM (obdoba českého SUKLu) ve zrychlené proceduře posuzovat softwarové aplikace, které jsou klasifikovány v třídách 1 a 2a, tedy s nízkým rizikem pro uživatele. Procedura by měla trvat jen 3 měsíce a pokud bude produkt pozitivně schválen, může být předepisován lékaři pro účely diagnostiky, telemedicíny nebo vzdálené monitorace.

Do celého procesu velmi aktivně vstupují i zdravotní pojišťovny, kterých je v Německu cca 300. Ty budou hradit dodavatelům použití aplikací pacienty v modelu sdílených rizik, tj. pokud dodavatel aplikací prokáže klinický přínos pro pacienta a ekonomický přínos pro zdravotní pojišťovnu během prvních 12 měsíců, bude mu úhrada zachována. V současné době také probíhá vyjednávání o úhradách telemedicínských služeb s konkrétními dodavateli těchto služeb. V neposlední řadě hodlají zdravotní pojišťovny do vývoje digitalizace zdravotnictví investovat jako partneři ve venture kapitálových fondech a zavázali se na tyto účely poskytnout 400 mil. EUR.

Další velkou změnou je kompletní elektronizace zdravotnické dokumentace. Od ledna 2021 bude mít každý pojištěnec elektronický přístup ke kompletní zdravotní dokumentaci. To je dnes standardem ve Skandinávii nebo Estonsku, ale realizovat takový projekt v populaci 80 miliónů obyvatel, 400 tis. lékařů, 2 tis. nemocnic a 300 zdravotních pojišťoven je opravdová výzva.

Nové prvky digitálního zdravotnictví v Německu:

· Rychlé schvalování aplikací klasifikovaných jako zdravotnické prostředky třídy 1 a 2b

· Telemedicínské služby

· Elektronické zdravotní záznamy napojené na pacientská data

· Chráněná digitální komunikace mezi zdravotníky

· Financování digitálních inovací ze strany zdravotních pojišťoven

· Přístup k datům zdravotních pojišťoven

Tomáš Doležal

Zakladatel Institutu zdravotní ekonomiky iHETA, již 15 let se zabývá ekonomickými analýzami nákladů a přínosů ve zdravotnictví a problematikou hodnocení medicínských technologií (HTA). Má neodbytný pocit nedostatku kvalitních informací pro pacienty, a proto se rozhodl podílet na vytvoření informačního portálu Otevřené zdravotnictví.
dolezal@iheta.org