Společnost Nemocnice Pardubického kraje skončila v letošním prvním čtvrtletí vinou pandemie koronaviru se ztrátou 56 milionů korun. Původně plánovala za toto období zisk 14,5 milionu korun, řekl na dnešním jednání zastupitelstva Pardubického kraje generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald. V dalších měsících a možná i v příštím roce bude podle něj ztráta ještě výraznější.

Nemocnice měly kvůli rozšíření nemoci covid-19 vyšší náklady a zároveň výrazně nižší výkony. Musely nakupovat ochranné prostředky, zajistit odběry vzorků a rozšířit provoz laboratoří, platit zdravotníkům v kontaktu s nakaženými nebo potenciálními pacienty vyšší mzdy, část personálu přitom zůstala doma, aby se starala o děti, nebo byla v karanténě. Na druhé straně musely odložit plánované operace či vyhradit lůžka pro lidi s prokázanou nákazou.

“Největší dopad bude za duben, ekonomické výsledky zatím modelujeme,” uvedl Gottvald. Podle něj bude hospodaření záležet na tom, jak se změní úhradová vyhláška a zda stát nemocnicím finančně pomůže. Pokud by nic takového nenastalo, mohla by ztráta nemocnic na konci roku dosáhnout 350 milionů korun, kdyby byla omezení dlouhodobější, pak ještě o řád vyšší.

Nemocnice se včas alespoň zčásti zásobily základními ochrannými prostředky. Jejich cena se později výrazně zvýšila, například roušky, které se předtím nakupovaly za 30 haléřů, stály později deset až 11 korun. Ceny respirátorů dosáhly i 60 a více korun, týdně se jich spotřebuje několik tisíc. “Pokud bychom naběhli plnou produkci, nevyděláme ani na spotřebu ochranných prostředků, denně by to totiž činilo možná 400.000 korun,” řekl Gottvald. Kritizoval zároveň pozdní vydávání metodických pokynů ministerstva zdravotnictví.

Největším výdajem v nemocnicích jsou trvale mzdy, měsíčně na ně vynakládala před epidemií 250 až 260 milionů korun. Nově musela zvýšit sazby například zdravotníkům v odběrových týmech, kteří dostávali ve dvanáctihodinových směnách 1500 korun na hodinu. Vlastní rozpočet dostalo i infekční oddělení, z peněz rozděloval primář odměny, personálně byly posíleny služby. Na vyhrazeném oddělení bylo maximálně 25 hospitalizovaných na více než 80 lůžkách, nejvyšší počet pacientů připojených na umělou plicní ventilaci nepřesáhl tři.

Nemocnice v lednu provedla 2500 až 3000 operací. Za polovinu dubna jich bylo jen asi 350. Výrazně epidemie zasáhla například kardiologické oddělení v Pardubické nemocnici. Nemocí covid-19 se tam nakazili tři lékaři, 19 dalších zdravotníků a osm pacientů, zbývajících zhruba 120 pracovníků kardiologie šlo na testování a do preventivní karantény. Oddělení bylo deset dní uzavřené.

Česká tisková kancelář