Všechny zdravotní pojišťovny musí ze zákona předkládat ke schválení vládě a Poslanecké sněmovně tzv. zdravotně pojistné plány. Jedná se o upřesnění finančního rozpočtu nejen na právě načatý rok (2021), ale obsahují rovněž střednědobý výhled na roky 2022/2023. Tyto výhledy nevypadají příliš pozitivně a nedostatek financí ve zdravotním rozpočtu bude muset řešit zejména vláda, která vzejde z voleb na podzim 2021.

Ještě v roce 2020 byl systém veřejného zdravotního pojištění takřka vyrovnaný. Vykázal příjmy ve výši 354,8 mld. Kč a výdaje 355,0 mld. Kč. Dosáhl tak v tomto roce deficitu přibližně −0,2 mld. Kč. Celkové náklady systému veřejného zdravotního podle očekávané skutečnosti roku 2020 byly ve výši 371,1 mld. Kč. Tento deficit mezi příjmy a náklady se ale na výdajích projeví až v roce 2021.

V roce 2021 jsou naplánovány příjmy v částce 385,4 mld. Kč a výdaje 399,1 mld. Kč. Celkové náklady jsou plánovány ve výši 405,1 mld. Kč. Systém bude jako v předchozím roce hospodařit se schodkem, který se ale výrazně prohloubí na −13,7 mld. Kč, což je způsobeno vysokým tempem růstu výdajů na zdravotní služby a vyúčtováním zdravotních služeb za rok 2020. Rekordní dynamika výdajů na zdravotní služby a ekonomický pokles v roce 2020 způsobí, že systém v. z. p. bude poprvé od roku 2013 hospodařit deficitně.

V přepočtu na jednoho pojištěnce celkové predikované výdaje systému v. z. p. činí v roce 2020 33 637 Kč a pro rok 2021 dosahují 37 845 Kč. Meziročně se výdaje na jednoho pojištěnce absolutně zvýší o 4 208 Kč (tedy o 12,5 %).

Střednědobé predikce ukazují, že by příjmy v roce 2022 dosáhly 392,9 mld. Kč, což by oproti roku 2020 znamenalo zvýšení o 38,1 mld. Kč (+8,6 %), oproti roku 2021 se jedná o zvýšení o 7,5 mld. Kč (+1,9 %). V roce 2023 jsou pak předpokládány ve výši 400,5 mld. Kč, tedy meziročně o 7,6 mld. Kč (1,9 %).

Vývoj celkových výdajů odráží vývoj výdajů na zdravotní služby, tzn. mezi roky 2021 a 2022 by měly růst (+12,6 mld. Kč; 3,2 %) a roky 2022 a 2023 poklesnout o 6,6 mld. Kč (−1,6 %). Celkové výdaje systému by v roce 2022 dosáhly 411,7 mld. Kč (oproti roku 2020 zvýšení o 56,8 mld. Kč (+16,1 %). V roce 2023 jsou pak modelovány ve výši 405,1 mld. Kč (ve srovnání s rokem 2020 zvýšení o 50,1 mld. Kč (+14,1 %).

Z těchto predikcí vyplývají významně deficitní tendence systému mezi roky 2021 až 2023 (saldo 2021 −13,7 mld. Kč, 2022 −18,8 mld. Kč, 2023 −4,6 mld. Kč). Predikce ale počítá s poměrně nevídaným poklesem výdajů mezi lety 2022 a 2023. To je ale velmi nepravděpodobný vývoj, protože s vyjímkou stagnace výdajů mezi lety 2012/2013 vždy od roku 2009 byly výdaje na zdravotní péči v následujícím roce vyšší než v roce předchozím.

Tomáš Doležal

Zakladatel Institutu zdravotní ekonomiky iHETA, již 15 let se zabývá ekonomickými analýzami nákladů a přínosů ve zdravotnictví a problematikou hodnocení medicínských technologií (HTA). Má neodbytný pocit nedostatku kvalitních informací pro pacienty, a proto se rozhodl podílet na vytvoření informačního portálu Otevřené zdravotnictví.
dolezal@iheta.org