Děti od letoška dostávají o jednu očkovací dávku v základním povinném očkování méně. Podívejte se, co vše se změnilo. Rodiče mají díky tomu víc šancí včlenit mezi zákonem daná očkování dobrovolné vakcíny, například proti rotavirům.

Povinná očkování dětí – očkovací kalendář platný od ledna 2018:

I. část nemocí

• záškrtu
• tetanu
• černému kašli
• invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typu B
• dětské obrně
• žloutence typu B

II. část nemocí

• spalničkám
• zarděnkám
• příušnicím

III. část nemocí

• tetanus

První šestici očkování (proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typu B, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B) dostávají děti dohromady v jedné vakcíně.

Nově se od letoška provádí v době od započatého devátého týdne po narození dítěte dvěma dávkami hexavalentní očkovací látky. Dostat dávky však kojenec může kdykoliv v průběhu prvního roku života dítěte tak, aby se stihl interval rozestupu dva měsíce mezi jednotlivými dávkami. Třetí dávku dítě dostává mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku.

To v praxi znamená, že dítě na rozdíl od loňska dostane v očkovacím schématu 2+1 dávka vakcíny, což znamená o jednu očkovací látku méně. U nedonošených dětí zůstává dál v platnosti dřívější očkovací schéma 3+1 vakcína.

Zásadní letošní změnou je také stanovení horní hranice pro očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, což je druhá důležitá trojice z palety dětských očkování. Zároveň se posouvá druhá dávka očkování.

Kalendář pak vypadá nově takto: základní očkování se provádí živou očkovací látkou, a to nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do osmnáctého měsíce věku dítěte. Podání druhé dávky očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se provede od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte.

U černého kašle lékaři doporučují přeočkování ve 14 letech, proti tetanu se přeočkovává pokaždé po deseti letech od podání první vakcíny.