Sdružení praktických lékařů v květnu požádalo ministerstvo zdravotnictví o změnu v organizaci pohotovostí. Nechtějí je již sloužit v běžných ordinacích, ale tvrdí, že by se měly soustředit na urgentní příjmy v nemocnicích. Historie pohotovostí u nás přitom sahá až do roku 1965.

V roce 1965 byl přijat Zákoník práce a ten umožnil práci přesčas. Jednou z výjimek byli právě lékaři v nemocnicích. Od té chvíle se začaly formovat pohotovostní služby první pomoci v nemocnicích. Směrnice ministerstva zdravotnictví o pohotovostní zdravotnické službě z roku 1981 definuje, že jde o službu pro akutně nemocné v době mimo pravidelný provoz zdravotnických zařízení.

Tehdy však bylo druhů pohotovostí mnohem více:

• lékařská služba první pomoci (LSPP)
• ústavní pohotovostní služba (ÚPS)
• pohotovost u ambulantní péče závodní
• lékárenská pohotovostní služba
• pohotovost v hygienických stanicích
• a pohotovostní zdravotnická služba v lázeňských zařízeních

Do dnešních dnů přežila síť celkem 122 pohotovostí, což čítá lékárny, zubní a lékařské pohotovosti. Řada z nich se již dnes nachází na půdě nemocnice. Lékárny se o pohotovostní služby střídají a stejně tak v regionech, kde není nemocnice dostupná, se střídají lékaři v kraji, kdo zrovna drží pohotovost. Platí je kraj. To však nyní již lékaři nechtějí.

Další potíž je dle slov vedení Lékařského odborového klubu, že úderem půl čtvrté se i na pohotovosti v nemocnicích zásadně mění úroveň poskytované péče. S nadsázkou řečeno: zatímco do konce pracovní doby ambulancí v 15.30 hodin, je v nemocnici řada superspecialistů, od té doby až do 7 hodin ráno to jsou spíš nezkušení (neatestovaní) lékaři a je jich málo.

Ministerstvo zdravotnictví nyní zvažuje nový systém: „Vznikl by model, který by kombinoval urgentní příjmy v nemocnicích se záchrannou službou,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula pro Českou televizi. Na urgentních příjmech v nemocnicích by navíc přibyli praktičtí lékaři, což by bylo výhodné i pro ně: jednak si přivydělají a jednak si tak rozšíří znalosti a zkušenosti o práci, k níž by se jinak nedostali. Podle Prymuly by měl být na každý okres jeden urgentní příjem. To si ovšem vyžádá dobudování řady z nich, protože pokrytí ČR zdaleka nyní takovou síť zdaleka neumožňuje.