Češi se málo očkují proti závažným onemocněním, proti kterým jim přitom zdravotní pojišťovna hradí dostupné vakcíny. Jedná se o tzv. nepovinná očkování, protože nejsou povinná ze zákona, na rozdíl od pravidelného a předepsaného očkovacího kalendáře u dětí (např. záškrt, černý kašel, obrna, spalničky, zarděnky). Mezi nejběžnější nepovinná očkování, která hradí zdravotní pojišťovny, patří očkování proti sezónní chřipce, pneumokokům, lidskému papilomaviru nebo meningokoku.

Nepovinná hrazená očkování v ČR

• sezónní chřipka u osob nad 65 let a zdravotním rizikem
• vzteklina
• pneumokoky u dětí a seniorů
• lidský papilomavirus
• meningokokus
• Heamophilus influenzace typu b
• tetanu
• tuberkulóze

Míra proočkovanosti proti těmto nemocem je velmi nízká a u některých očkovacích programů ani neexistuje statistika, kolik dávek bylo v jakém období lékaři podáno. Stát tak nemůže kontrolovat úspěšnost těchto vakcinačních programů a pokrytí populace.

Kritická je situace u sezónní chřipky, která může mít závažné zdravotní následky, včetně hospitalizace nebo úmrtí. Ohrožení jsou zejména lidé starší než 65 let a chronicky nemocní, kteří trpí například kardiovaskulárním, respiračním nebo metabolickým onemocněním. Těmto skupinám vakcínu hradí zdravotní pojišťovny, a přesto je očkován jen zlomek těch, kteří by očkováni mohli být.

Podle dostupných analýz je v ČR očkováno jen 16% osob ve zdravotním riziku a 28% seniorů. V Evropě jsou přitom země ve kterých je míra proočkovannosti významně vyšší než 50% (např. Velká Británie, Nizozemí, Irsko nebo Portugalsko). Stanoveným cílem WHO je proočkovanost rizikových skupin je míra alespoň 75%. Pokud by se podařilo zvýšit míru proočkovanosti v ČR na 75%, došlo by během jediné chřipkové sezóny k zabránění téměř 50 tisícům návštěv u praktického lékaře, 21 tisícům návštěv pohotovosti 5 tisícům hospitalizací a téměř dvěma tisícům úmrtí. Zdravotní pojišťovny by ušetřily více než 200 miliónů korun za jednu chřipkovou sezónu.

Nepovinná očkování – současné problémy

• Nevíme kolik osob je každoročně očkováno
• Stát se nepodílí na edukaci veřejnosti a zdravotníků
• U vakcín se nehodnotí náklady a přínosy

Druhým příkladem je očkování proti lidskému papilomaviru (tzv. HPV virus), který způsobuje nádorová onemconění ženských pohlavních orgánů (hlavně zhoubného nádoru dělohy), ale je také velmi škodlivý u mužů. Přestože Česká republika a obecně východní Evropa patří mezi země s vysokým výskytem infekce HPV virem a v ČR zdravotní pojišťovny hradí vakcínu jak dívkám, tak chlapcům, je míra proočkovanosti nízká a v čase klesá. Pokud se to nepodaří změnit, budeme stále patřit mezi země s vysokým výskytem nádorů dělohy, který má velkou úmrtnost.

Rizikové skupiny, které by podle WHO měly být očkovány proti chřipce

• těhotné ženy
• osoby starší 65 let
• děti mezi 6 měsící a 5 lety
• osoby s chronickými nemocemi
• zdravotníci

Na semináři v Poslanecké sněmovně 20.6.2018 se zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, Státního zdravotního ústavu a zástupci zdravotního výboru PS PČR shodli na tom, že Česká republika nemá systém monitorování proočkovanosti nepovinnými vakcínami a stát se dostatečně nevěnuje informovanosti a edukaci odborné ani široké veřejnosti. Cílem je tento stav změnit, protože jen tak se mohou projevit medicínské a ekonomické výhody účinných a nákladově efektivních vakcín. Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo změny v této oblasti a to větší důraz na očkování v programu Zdraví 2020 nebo vybudování informačního portálu a nastartování osvětových kampaní.